Pojistěte si pojištění

16. července 2012, 00:00 - Tomáš Plhoň
16. července 2012, 00:00

Každý rok se dá počítat s tím, že nějaká cestovní kancelář zkrachuje, říká šéf české pobočky Generali

Letošní sezona dovolených je mimořádně bohatá. Pokud ne na počasí, tak rozhodně na krachy cestovních kanceláří.

Letos jich pod křídly exekutora skončilo již šest. I když každá z nich musí být podle zákona pojištěná, rozhodně to neznamená, že se vyhnete problémům a v horším případě i ztrátě investovaných peněz. Štefan Tillinger, šéf pojišťovny Generali v Česku, hovořil s týdeníkem Euro nejen o nedostatečné legislativě v pojištění cestovních kanceláří, ale také o přeplněnosti českého pojišťovacího trhu a chystané penzijní reformě.

* Generali měla smůlu. Hovořilo se o ní hlavně v souvislosti se zkrachovalými cestovními kancelářemi. Tím mám na mysli loňské případy cestovních kanceláří Parkam Holidays a Vivamonde…

Je to do velké míry dáno tím, že máme v této oblasti velký podíl na trhu. Z hlediska počtu pojištěných cestovních kanceláří jsme vůbec největší. V takovém případě se dá předpokládat, že se něco takového stane. Každý rok se dá počítat s tím, že nějaká cestovní kancelář zkrachuje. Letos už jsme viděli šest úpadků, zatím naštěstí ani jeden nebyl u našich klientů.

* Přesto jste museli čelit poměrně intenzivní kritice, protože jste nevyplatili plné podíly klientů.

Klienti, kteří neodcestovali, nedostali zpět všechny peníze, protože cestovní kanceláře byly pojištěny na nízký limit. Současná legislativa to bohužel řeší tak, že tato odpovědnost je na cestovní kanceláři. My nemáme prostředky, jak je přimět k tomu, aby se pojistily ve správné výši. Případy Vivamonde a Parkam navíc v tomto ohledu nebyly ničím zvláštní. Když se podívám na mediální diskuse, spíše mě to nutí se ptát, kdo celou tu hysterii o údajně bezprecedentní situaci začal.

* Myslíte, že vás ten případ poškodil?

Nás poškozuje zejména to, že v mnoha případech média vycházela z jednostranných faktů a dělala závěry na základě informací, které jsou nepravdivé. Informace pocházely ze strany Asociace cestovních kanceláří a od některých představitelů ministerstva pro místní rozvoj. Ale jaké máme možnosti? Můžeme s nimi vést mediální bitvu, ale v konečném důsledku by se tím nic nevyřešilo.

My stojíme o kultivaci tuzemského trhu. Dnes už se objevují mnohem vyváženější články, novináři mají více materiálů a jsou k nám neutrální.

* A co žaloby, kterými vám klienti cestovních kanceláří vyhrožovali?

Zatím jich bylo několik podáno, my ale svůj názor neměníme. Náš postup kontrolovala také Česká národní banka a neshledala žádné pochybení. Věříme, že jsme se zachovali správně, a žádných žalob se nebojíme. Tím problémem nejsou pojišťovny, ale špatná implementace evropské směrnice v našem právu, a tudíž je za to odpovědný stát. Dokonce už existuje soudní precedens z Rakouska. Byl to stejný případ. Klienti nedostali po úpadku CK zpět všechny peníze, podali žalobu, ale peníze za ten rozdíl jim musel vyplatit stát.

* Lidé se mohou oprávněně bát, že se něco takového stane i příště…

My jsme vždycky říkali, a za tím si stojíme, že legislativa je v této věci špatná. Proces změny je velmi pomalý. Ministerstvo pro místní rozvoj sice zahájilo nějakou snahu, reálný termín změny je ale zatím v nedohlednu. Takže jsme hledali nějakou možnost, jak situaci řešit z naší strany, a přišli jsme s připojištěním k cestovnímu pojištění za pár korun, které říká – v případě, že se cestovní kancelář dostane do úpadku, máte stoprocentní jistotu, že dostanete všechny investované peníze zpět. Pokud pohledávku přihlásíte k nám, vyplatíme vám všechny peníze hned, a veškerou agendu v rámci úpadku si vyřídíme sami s pojišťovnou, u které je cestovní kancelář pojištěna. To je výhoda. Když normálně zkrachuje cestovní kancelář, časový limit na odškodnění klientů je zhruba půl roku, a tak dlouho to také většinou skutečně trvá. Reálně tak většina lidí zůstane doma, protože málokdo má stranou našetřené peníze na další dovolenou. S naším připojištěním lidé mohou stihnout ještě někam vycestovat. Odškodnění se v takovém případě dá stihnout po přihlášení a doložení smlouvy do čtrnácti dnů.

* Jak budete produkt nabízet? Budou ho distribuovat samotné cestovní kanceláře?

Předně je to připojištění, takže si ho nemůžete koupit zvlášť. Pokud si koupíte naše cestovní pojištění, za pár korun si můžete dokoupit tuto pojistku proti krachu. Budeme to nabízet na webu, budou to nabízet naše pobočky, naši obchodní zástupci a zatím jsme zaznamenali zájem u některých cestovních agentur. Cestovní kanceláře o tom už vědí, ale mají na to různý názor. Každopádně jsme tuto možnost nabídli ještě před hlavní sezonou tak, aby lidé nemuseli mít obavu.

* Nebylo by přece jen lepší, kdyby přišla změna systémově?

Jak už jsem říkal, zatím žádný hmatatelný návrh neexistuje. Některé návrhy nejen ze strany ministerstva, ale i ze strany Asociace cestovních kanceláří na mě působí trochu jako výsměch. Konkrétně u asociace se objevil nápad na zřízení jakýchsi rezerv. Každá cestovní kancelář by si musela uložit částku, z které by byli v případě úpadku odškodněni klienti. Ovšem podle toho návrhu by to mělo být 1,4 milionu korun pro cestovku s obratem 50 milionů. Pokud bychom něco takového aplikovali na případ kanceláře Parkam Holidays, která byla pojištěna na 8,5 milionu a v posledním roce měla obrat vyšší než navrhovaný strop, tak ti klienti by reálně nedostali vůbec nic. Jen doprava jejích zákazníků ze zahraničí stála 1,6 milionu. V současném systému jsme jim alespoň mohli ze zbytku vyplatit 58 procent ceny dovolené. Nechápu, jak někdo vůbec může něco takového říct nahlas. Navíc dost pochybuji o tom, že středně velké kanceláře by měly možnost takovou částku deponovat.

* Posuňme se k jiným tématům. Pro pojišťovny bude velkým soustem penzijní reforma. Jak se na ni připravujete?

Předně je třeba říct, že reforma se netýká jen Generali, ale celé naší skupiny. Samotná Generali má vlastní penzijní fond, na který jsme podali transformační projekt, který byl podmínkou pro transformaci třetího pilíře, tedy penzijního připojištění. Druhý pilíř, který by měl vzniknout, ovšem vyžaduje nějaký kapitál. Jako skupina se budeme určitě podílet i na druhém pilíři, ale chceme co nejvíce využít synergických efektů. A ty teď hledáme. Podmínky jsou poměrně náročné, takže interně diskutujeme o tom, do jaké míry to má pro které části skupiny smysl.

* Co si vlastně myslíte o konečné podobě reformy?

To je poměrně složitá otázka. Tak, jak je dnes koncipovaný zákon, bude hodně důležité, aby se klientovi jasně řeklo, jaké pro něj bude mít vstup do druhého pilíře dopady. My se snažíme vzdělat naše zaměstnance, aby lidem dokázali skutečně vysvětlit, kdy se jim to vyplatí, a kdy ne. Určitě hraje roli i to, jaká by byla penze v případě, že někdo zůstal jen v průběžném systému. Je dobře, že se kladou velké nároky na ty, kteří budou druhý pilíř nabízet. My jej budeme striktně distribuovat pouze pomocí naší interní služby, tedy ne pomocí zprostředkovatelů. Chceme klást důraz na kvalitu informací.

* Zmínil jste pojišťovací zprostředkovatele. V Česku už se dlouho mluví o reformě zprostředkovatelů a finančních poradců, kteří se živí na provizích z pojišťovacích produktů, hlavně životního pojištění. Připravovaná novela se ale nedávno smetla ze stolu. Jaká je teď situace?

Dospělo to tak daleko, že si obě strany – pojišťovny i zprostředkovatelé – uvědomují, že se ta situace musí řešit. Existuje průnik jejich zájmů a snad se to blíží k řešení. Obě strany mají podle mě jasný cíl: nastavit podmínky ještě transparentněji a umožnit fungování produktu, a teď mluvíme hlavně o životním pojištění. V návrzích už se objevily nové body, zákon v nějaké podobě projde a podle mě to povede ke kultivaci trhu. Diskuse se zkrátka dostala dál. Všichni jsou si vědomi toho, že se něco musí stát.

* Jaký to podle vás bude mít dopad na trh s životním pojištěním?

Já tam vidím jedno riziko. Dnes se připravuje regulace provizí v oblasti tohoto produktu. Na druhou stranu je tady řada společností, které si berou provizi za sjednání například investic do podílových fondů. A ta provize, kterou si berou, je úplně stejně vysoká. Osobně jsem v mnoha případech zaznamenal, že ti zprostředkovatelé říkají: „Nám je to jedno, my nebudeme prodávat životní pojištění, ale budeme za stejné provize prodávat něco jiného.“ Samozřejmě mluvím o těch méně seriózních. Každopádně se domnívám, že by byla škoda, kdyby se regulace týkala jen životního pojištění, tím by se nic nevyřešilo.

* Tím se vlastně ukazuje, o jak virtuální trh jde. Na trhu existuje celá struktura firem, které chodí po domácnostech a tvrdí lidem, že rozhodně potřebují životní pojištění. Zjevně ho ale zas tak moc nepotřebují…

Mně se zdá, že se trh pomalu začal měnit. V životním pojištění jde mnohem víc o životní rizika. Pro stále více lidí je to hlavní motiv. Uvědomují si, že když se jim nic nestane, žádné velké peníze navíc nedostanou. Konečně tak směřujeme k tomu, o čem životní pojištění vlastně má být. Ještě před deseti lety se nabízelo kvůli spoření, což nebylo úplně v pořádku. Mnoho lidí pak mohlo být rozčarovaných.

* Jak jste na tom vy s využíváním zprostředkovatelských firem? Dáváte si pozor na to, kdo vaše produkty prodává?

My nevyužíváme jen jeden nebo několik distribučních kanálů, snažíme se využívat všechny. Tedy spolupracujeme i s firmami, které fungují jako finanční poradci. V tom můžeme udělat jednu věc. Řada těchto společností tu funguje dlouhou dobu a nám se podařilo nastavit přísnou lustraci. Když k nám někdo přijde a nabídne nám, že by chtěl nabízet naše životní pojištění, tak se velice důsledně díváme na to, co to je za společnosti a jakým způsobem fungují. V minulosti totiž na trhu nastala řada problémů, protože šlo o neseriózní firmy. Takže si dáváme velký pozor.

* Kam se podle vás bude pojišťovací trh vyvíjet v dalších letech?

Trendy jsou poměrně jasné. Roste podíl běžně placeného životního pojištění, roste podíl rizik. To, čím se trh dost komplikuje, jsou ceny v pojištění motorových vozidel, ať už jde o povinné ručení nebo o havarijní. Počet aut se nezvyšuje tak rychle, jak klesá cena. Díky tomu jsou ty produkty stále složitější a v mnoha případech se dá mluvit o tom, že se pohybují na hranici výdělečnosti.

* Dá se mluvit o dumpingu?

Je to složité. Když se dívám okolo, v letošním roce pokles cen povinného ručení pokračuje. My jsme se rozhodli, že se toho účastnit nebudeme. Neznamená to, že budeme zdražovat. Ale chceme si výrazně lépe vybírat klienta z pohledu potenciálního rizika, které s ním přichází. Atraktivní cenu budeme nabízet dobrým řidičům, protože si vážíme jejich zodpovědného přístupu. Jinými slovy: klientům dáme takovou cenu, která bude odpovídat jejich rizikovosti. Já si myslím, že takhle se dřív nebo později budou muset chovat všechny pojišťovny. Jinak se ten pokles nezastaví.

Už dnes se na povinném ručení nedá vydělávat a podobně kritické je to u havarijního pojištění. Vezměte si vývoj cen nových aut. Dřív se nová octavia nekoupila pod 400 tisíc, dnes ji koupíte za 250 tisíc. Navíc je tady jasný trend – lidé chtějí stále levnější vozy. Problém je v tom, že cena havarijního pojištění se počítá z ceny vozu, ale ceny náhradních dílů zůstávají stejně vysoké.

* Může to ale skutečně udělat až takový rozdíl?

Ono se moc neví o tom, že extrémně rychle roste podíl škod na zdraví. S tím, jak se mění naše legislativa, lidé se více soudí a nároků je stále víc. Obecně budou pravděpodobně muset řidiči, kteří škody zavinili, platit výrazně víc. Já si myslím, že jinak to není možné, pak by se musela výrazně zvednout průměrná cena. Schválně si zkuste tipnout, jakou můžete autem způsobit maximální škodu? Řekl byste tak milion, pár milionů. Není ale neobvyklé, že desítky škod přesahují pět, deset, někdy i třicet pět milionů korun. Jsou i nehody, které přesáhnou 70 milionů korun. Řidiči si to zpravidla neuvědomují, ale náklady na zdravotní péči jsou extrémně vysoké.

* Jste pátí největší na trhu. Jaký je v tuto chvíli váš cíl?

Naším dlouhodobým cílem je dostát vždy všem svým závazkům. Jako seriózní společnost se chováme zodpovědně, a také proto se nechceme účastnit bitvy o povinné ručení. Nedáváme si ambice, že bychom chtěli nějak extrémně růst, chceme udržet pozici na trhu. l

Problémem nejsou pojišťovny, ale špatná implementace evropské směrnice v našem právu, a tudíž je za to odpovědný stát

Štefan Tillinger

Vystudoval aplikovanou mechaniku na Vysokém učení technickém v Brně, kde následně absolvoval podnikatelskou fakultu se zaměřením na ekonomiku a řízení výroby. Kariéru zahájil v roce 1994 jako auditor ve společnosti DRM Europe. O rok později začal pracovat pro Průmyslový penzijní fond (od 2000 ING penzijní fond), ve kterém se z pozice regionálního zástupce pro Prahu a střední Čechy postupně vypracoval na obchodního a marketingového ředitele a člena představenstva. Od roku 1999 řídil z pozice ředitele obchod ING ČR. V roce 2001 zamířil do pojišťovny Generali, ve které působil nejprve jako vedoucí odboru servisu a řízení odbytu, následně jako ředitel resortu obchodu a životního pojištění a později jako její generální ředitel a člen představenstva. V období let 2008 až 2010 zastával v České pojišťovně pozice náměstka pro distribuci a člena představenstva. V roce 2011 přijal nabídku pojišťovny Generali, kterou vede jako generální ředitel a člen představenstva. Štefan Tillinger je ženatý a má dva syny. Mezi jeho koníčky patří rybolov a myslivost.

Příběh firmy

Kafkova pojišťovna

Jméno pojišťovny Generali je s českým finančním trhem spojeno odedávna a má v tuzemsku větší tradici, než si většina lidí uvědomuje. Pod plným názvem Imperial Regia Privilegiata Compagnia di Assicurazioni Generali Austro-Italiche byla totiž v roce 1831 založena v Terstu, hlavním přístavu rakousko-uherské monarchie, a jako taková měla významné postavení i v Praze. Koneckonců právě v pražské pobočce Generali pracoval po několik měsíců Franz Kafka. Po socialistickém intermezzu, kdy bylo soukromé pojišťovnictví pochopitelně tabu, se Generali vrátila do Česka nejprve v roce 1993, zatím jako organizační složka mateřské skupiny, a plnohodnotně v roce 1995 už jako samostatná akciová společnost. V tuzemsku se jí nikdy nepodařilo probojovat mezi úplně největší hráče, zlomový byl však rok 2007, kdy se italská skupina Generali spojila s holdingem PPF českého miliardáře Petra Kellnera. Od té doby patří na českém trhu do tandemu se zdejší jedničkou – Českou pojišťovnou. Kellner se však chystá k rozvodu onoho finančního sňatku, a budoucí vývoj postavení Generali v Česku tak bude zajímavé sledovat. Zatím je podle tržního podílu na páté příčce. Na rozdíl od české pobočky má potíže její mateřská skupina díky své expozici vůči zadluženým jihoevropským státům. Ze svých řeckých investic už kupříkladu musela odepsat 76 procent. Cena jejích akcií je pod velkým tlakem i kvůli pozici samotné Itálie, která se též nachází v epicentru současných problémů. l

O autorovi| Tomáš Plhoň • plhon@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče