Pohlavky nás posouvají dopředu

11. listopadu 2013, 00:00 - Hana Boříková
11. listopadu 2013, 00:00

Pokud akcionář nechce, aby firma fungovala, fungovat nebude, říká auditor DPP, který byl z podniku odstraněn za podivných okolností

Když odjížděl Lukáš Wagenknecht ze schůzky s týdeníkem Euro na pražském Andělu, šel si koupit jízdenku. To předchozího půl roku dosavadní auditor Dopravního podniku hlavního města Prahy (DPP) dělat nemusel. O zaměstnaneckou průkazku přišel spolu s výpovědí na konci října, protože se při své práci na auditu trasy metra A dotkl citlivého místa v hospodaření městské firmy – možného pochybení společnosti Inženýring dopravních staveb (IDS), v minulosti personálně propojené s magistrátem prostřednictvím radního Jiřího Pařízka (TOP 09). Ředitel dopravního podniku Jaroslav Ďuriš ale patrně jméno Wagenknecht ještě párkrát uslyší.

* Byl jste překvapený, že jste v DPP dostal výpověď?

Jít s barvou ven je velké riziko a v tomto světle chápu, že mě vyhodili. Zbavovat se auditorů je ale krátkozraké. Teď jsem byl na konferenci v Německu, kde bylo řečeno, že 90 procent chyb se odchytá vnitřním kontrolním systémem, tedy především interním auditem. Udání nebo odposlechy jsou jen malé procento.

* Kdy jste měl dokončit audit metra?

Měl být hotov do konce roku 2013. Termín je schválený a projednaný ve výboru pro audit, v dozorčí radě a v představenstvu. Myslím, že na nějaké poradě padlo, že by měl být odevzdán na konci října. Nejde ale dělat komplexní závěry bez dostatečných podkladů. To všichni kromě generálního ředitele Jaroslava Ďuriše pochopili.

* Nedokončení auditu v říjnu uvedl ředitel DPP v médiích jako důvod vaší výpovědi. Navíc zmínil nepřesné informace pro představenstvo. Budete na to reagovat?

Zvažuji se svým právníkem, že podám trestní oznámení pro pomluvu nebo soukromoprávní žalobu. Nemohu se nechat veřejně dehonestovat. V interním auditu máte především své profesní jméno a objektivitu.

* Co řekl pan Ďuriš jako důvod vám osobně?

Důvod mi sdělen nebyl a ani ve výpovědi není uveden. Bylo mi řečeno, že moje práce je dobrá, a byla mi nabídnutá jiná forma spolupráce.

* Tomu nerozumím. Buď pracujete špatně a dostanete padáka, nebo dobře a pak nebudete vyhozen předposlední den zkušební doby.

Ani já jsem tomu nerozuměl. Ale obecně by prý byly možné dvě varianty: buď bych pracoval na IČO, nebo přes nějakou auditorskou společnost.

* Proč jste odmítl?

Mohl bych to chápat jako určitou formu korupce. Doufám, že taková praxe není v dopravním podniku standardní. Nakládá přece s veřejnými prostředky a je tu také povinnost péče řádného hospodáře.

* Radní pro dopravu a předseda dozorčí rady Jiří Pařízek se od vaší výpovědi distancoval s tím, že je v kompetenci pouze generálního ředitele. Nemělo by se na takovém rozhodnutí podílet více osob?

Pan ředitel Ďuriš nastoupil v době, kdy vrcholila debata o tom, jakým způsobem by měl být interní audit začleněn do struktury dopravního podniku, aby mohl fungovat nezávisle. To mělo být zajištěno tím, že oddělení interního auditu mělo funkčně podléhat výboru pro audit složenému z externistů, který měl určovat odměny auditorů, plán auditů a vyjadřovat se k případným personálním změnám (členem výboru pro audit DPP je kromě jiných hlavní ekonom týdeníku Euro Miroslav Zámečník – pozn. red.). Organizačně by bylo nadále pod generálním ředitelem. To je standardní věc ve vyspělých západních zemích, v Česku tuto praxi aplikují zejména soukromé firmy. Pan Ďuriš ale chtěl, aby byl interní audit podřízen přímo jemu.

* Pociťoval jste tlak na to, jak má vypadat konečný závěr auditu?

Ne. Žádné zákulisní schůzky neproběhly. Snad jen vtipná historka, kdy do mé kanceláře přišel jeden odborový boss, představil se jako rádce pana Ďuriše a sdělil mi, že budu pod ředitelem a to je hotová věc. Jindy mi zase oznámil, že dopravní podnik je politicky řízená firma, takže i audit musí podléhat politikům a že se mám zajít zeptat na Mariánské náměstí, jak to má vypadat. Některé zábavné výroky jsem si pak začal zapisovat. Třeba tenhle: „Současné fungování interního auditu vybočuje z toho, co bylo u předchůdců. Je otázka, jestli je na to podnik připravený. Rozhodující slovo musí mít generální ředitel, interní audit přece nemůže být stát ve státu.“ Připadalo mi to jako v bizarním filmu ze sedmdesátých let.

* Další část auditu měla být odevzdána ve čtvrtek 31. října?

Už jsem ji nedokončil.

* Revidoval jste výsledky dílčí zprávy ze začátku září, které se objevily v médiích?

Nenašel jsem nic, co by je vyvrátilo. Pokud se neobjeví nové dokumenty, měl by být závěr stále stejný. Uvidíme, jak to dopadne.

* Upozornil jste na chyby IDS, především zpětné vyhotovování dokumentů o jednacím řízení bez uveřejnění (JŘBU) pro změny během výstavby, které už byly hotové nebo zahájené. Byly ony změny objektivně nepředvídatelné, jak vyžaduje zákon, aby mohly být proplaceny ať už z evropských dotací anebo v rámci DPP?

V určitých případech mám dost zásadní pochybnosti, že tomu tak bylo.

* Evropští účetní striktně trvají na nepředvídatelnosti prováděných změn. Co tím myslí?

Pokud nejsou vícepráce důsledkem uragánu nebo povodně, mělo by jít většinou o geologii nebo změnu technických standardů. K tomu, abych ověřil rozsah průzkumu v DPP, jsem se ale už nedostal. Ono je také otázkou, zda změny neboli vícepráce nebyly důsledkem chyb v zadávací dokumentaci. Ty totiž také nenaplňují požadavky zákona o veřejných zakázkách. Z vysokého objemu víceprací by se na to dalo usuzovat.

* IDS argumentuje tím, že formální pokrytí dříve provedených prací smlouvami je v pořádku. Navíc tvrdí, že dopravní podnik jako takzvaný sektorový zadavatel na dodatečné práce nemusí dělat jednací řízení bez uveřejnění. Mohl místo JŘBU jednoduše udělat soupis prací, který se následně ocení a odsouhlasí zúčastněnými stranami. Jak to tedy je?

Skutečně existuje v zákoně o veřejných zakázkách paragraf 34 odstavec 5, který podle výkladu některých právníků popírá jiné ustanovení (paragraf 7), který vyžaduje, aby dodatečné práce byly provedeny na základě písemné smlouvy. Podle mého názoru to je nesmysl. Nechala byste si postavit dům a následně oceňovala práce? To popírá smysl zákona o veřejných zakázkách.

* Pokud by to bylo tak jednoduché, proč dopravní podnik dosud uzavřel na dodatečné změny řadu dodatků?

Novela zákona s paragrafem 34 platí teprve od loňského dubna.

* Takže tento postup ještě není běžně používán?

Nejsem odborník na veřejné zakázky jako pan Nespala (právník IDS – pozn. red.), ale při své praxi jsem se s tím ještě nesetkal. Jako auditor bych nedoporučil, aby někdo používal postup, který nemá oporu ve stanovisku Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže nebo v judikátu soudu, obzvláště když jde o evropské dotace. Audit byl však primárně o tom, jak jsou v dopravním podniku nastaveny procesy technického úseku. Metro A byl jen vzorek nebo proces, na kterém jsem měl dojít k ověření, jak to vlastně funguje.

* K čemu jste dospěl?

Obecně pokud dochází k zásadnímu porušování zákona o veřejných zakázkách, proces správně nastaven není. Je otázka, jestli je chyba na straně externího dodavatele, na straně interních zaměstnanců, nebo na obou stranách.

* IDS tvrdí, že všechny vícepráce schvaloval dopravní podnik, takže je z obliga. Ale za co potom dopravní podnik IDS vlastně platí?

Jde o vztah mandatáře a mandanta. To je jako vztah právníka a klienta. Vy mu věříte, že vám radí správně, a nekontrolujete, jestli interpretuje paragrafy správně.

* Co se stane, když se ukáže, že postup IDS nebyl v souladu se zákonem? Přijde další korekce dotace z Evropské unie?

Nejde jen o dotaci. Pokud vícepráce samotné nebo proces jejich administrování nesplňují zákonné požadavky, není možné je oceňovat na základě vysoutěžených cen z roku 2009, ale cenami aktuálními v okamžiku jejich provedení.

* Ceny stavebních prací ale od roku 2009 klesly, takže stavební firma by tratila, pokud by dopravní podnik neprokázal, že změny byly objektivně nepředvídatelné…

Ano, vznikl by tu finanční rozpor. Třeba se ale ukáže, že všechny změny přinesl uragán.

* Problém s metrem přesto praskne bez ohledu na váš audit, nebo snad ne? A to nejpozději v okamžiku, kdy Evropský účetní dvůr bude kontrolovat, zda v žádostech o proplacení dotace nejsou nesrovnalosti.

Nabízí se otázka, jestli metro nepohřbí Prahu. Myslím, že první již naplánovaná kontrola od Nejvyššího kontrolního úřadu má přijít příští rok na podzim. Tak uvidíme.

* Nemůže být příčinou další korekce střet zájmů radního Jiřího Pařízka, který v jednu chvíli pracoval v IDS a zároveň byl členem a následně předsedou dozorčí rady podniku?

Pokud se neúčastnil rozhodovacích procesů a zdržel se hlasování, jak tvrdí, tak spíše ne. I když Evropská unie je na konflikty zájmů citlivější, nemyslím si, že by řešila morální stránku věci.

* V metru ale nemusí jít jen o evropskou dotaci. Ve hře je také půjčka Evropské investiční banky (EIB) ve výši 11 miliard korun, kterou si vzala Praha. Neměl by někdo jednat s bankou, aby nezesplatnila úvěr?

Není nic tajného, že město Praha dává dopravnímu podniku dotace na financování metra. To by mohlo znamenat, že byla porušena rozpočtová kázeň. Ta dotace je jak říkáte z úvěru EIB, který si vzalo město. Radnice by měla podle mě řešit i vztah s bankou. Dělat mrtvého brouka nemá smysl.

* Auditoval jste například Regionální operační program (ROP) Severozápad nebo Krajskou zdravotní. Jak vychází ze srovnání dopravní podnik?

ROP Severozápad jsem auditoval jako celý systém. U metra A jde o jeden projekt. U ROP byla systémová chyba o úroveň výš. Šlo o špatně nastavený model rozhodování o tom, který projekt bude vybraný. Metro je potenciálně největší průšvih s fondy Evropské unie a půjčkou EIB v Česku, pokud se nebude řešit. Může to strašně bolet, ale je potřeba do toho říznout. Míra pochybení ve vztahu k zákonu o veřejných zakázkách je tam podreport le mě velká. I finančním rozsahem jde o jeden z největších projektů na úrovni republiky. V médiích už proběhlo, že ministerstvo dopravy udělilo dopravnímu podniku korekci. Myslím, že dosud jde o největší korekci na jednom projektu, i když pouze virtuální.

* Na metru nebude korekcí krácena dotace, ale maximální rámec, na který dopravní podnik nedosáhl. Už jste se někdy setkal s virtuální korekcí?

Ještě ne. Nerozumím tomu. České zákony podle mě neumožňují virtuální korekci, normálně se krátí z poskytnuté dotace. Z mého pohledu je to zajímavá novinka. To je ale v kompetenci ministerstva dopravy. Hlavní motto může být, abychom čerpali.

* Prodloužení trasy A mělo být původně zprovozněno po dostavbě rychlodráhy, která obslouží letiště, a zároveň měl u nové konečné stanice vyrůst obří záchytný terminál, aby se omezila příměstská doprava zajíždějící dovnitř města. Nic z toho není. Projekt za 22 miliard tak obslouží nemocnici, která je dobře dostupná tramvají a autobusy. Není celý projekt nesmyslný?

Evropská komise projekt výstavby metra A schválila, poradní orgán Jaspers jej doporučil. Ale to nemusí nic znamenat. Schválila také letiště v poli ve Španělsku, které se nikdy neotevřelo, protože bylo na nic. Existuje dokonce studie o projektech, které jsou společensky škodlivé. Ve střední Evropě je Česko podle této studie v počtu zbytečných projektů na prvním místě. Proto to není jen náš problém. Komise si dobře pohlídá, jak byly peníze utracené, ale už tolik neřeší jejich smysluplnost. Zpětná vazba mezi tím, jak byly projekty naplánovány, jak byly plněny a jak v reálu fungují, podle mě není dostatečná. Příští programovací období bude v kontrole naplňování monitorovacích indikátorů, doufejme, přísnější. Prioritní osy a operační programy si ale píšeme sami. Brusel je „jen“ schvaluje a koriguje, takže bychom měli začít doma. Podle mého by bylo nejlepším lékem na nesmyslné projekty navýšení kofinancování maximálně na úroveň 50 : 50. Předpokládám, že pak už by nebylo možné projekty vykrást do té míry, aby se daly postavit jen za evropské peníze. Obce by byly motivovanější, aby byly projekty transparentní a efektivní. Takže pro příští období více kofinancování a lepší kontrola.

* Dosud jsme měli skoro dvacet programů, regionálních i ministerských. Není to chyba?

Je jich moc. Všichni chtějí rozdělovat peníze sami, každý ministr i hejtman chce mít vliv. To je v českých poměrech pochopitelné. Nemusel by to být takový průšvih, kdyby fungovaly kontrolní mechanismy. Například regionální operační programy byly špatně nastavené od počátku. Byl to hybrid, jakýsi kvaziúřad, o němž nevíme, co vlastně je a kdo za něj nese odpovědnost. To se projevilo ve sporu ministerstva financí a Ústeckého a Karlovarského kraje o to, kdo má zaplatit korekci 2,6 miliardy. Myslím, že stát by měl ručit za celou částku. Proč by měli občané na severu Čech trpět za chyby úředníků v centru? Vždyť platí daně stejně jako ostatní. Byla to politická hra. To mě vnitřně užírá.

* Budeme stále dostávat korekce, nebo nám Brusel jako nepoučitelným už příště peníze rovnou zařízne?

Zatím u nás zjevně převažuje národní zájem nad zájmy Evropské unie a to je podle mě systémové selhání. Hlavní je, aby se čerpalo, není podstatné na co. Je ale vlastizrádce ten, kdo poukazuje na chyby a chce, aby projekty měly smysl a dodržovaly se české zákony? Ani Brusel však nemá primárně za cíl sebrat peníze za stavby, které už stojí. Hlavním smyslem evropských dotací je uplácení národních politických garnitur, aby nechaly Evropskou unii fungovat a nedělaly problémy. Evropský balík peněz křiví charakter. Bohužel dostaneme znovu neskutečně velkou sumu půl bilionu, se kterou si podle mě současné „autority“ neumějí transparentně poradit. Kdyby těch peněz byla polovina nebo méně, nic by se nestalo.

* Mohou evropské dotace fungovat pozitivně?

Pokud nebude primárním cílem umlčet politiky členských států, krást, předražovat a vysávat evropské peníze na nelogické projekty. Aby to ale nevyznělo negativně, osobně evropskou integraci vnímám jako to nejlepší z minulého století a jsem hrdý, že jsme v Evropské unii. Je skvělé, že je Evropa jednotná, že nejsou války, že máme společný trh a hranice. U eurofondů vidím velké pozitivum v tom, že Evropská unie má alespoň nějaké kontrolní mechanismy. Paradoxně pohlavky z Bruselu pomáhají k tomu, že se posouváme dál. Bez Evropy by u nás byla situace ještě mnohem horší. Druhá věc je, že musíme pochopit, že neexistují evropské peníze a naše peníze. Pokud je něco pro Brusel nezpůsobilý výdaj, měl by být i pro nás. V tuzemsku jsou velké realokace prostředků z jednotlivých nevyčerpaných programů. Mluví se o tom, že nevyčerpáme 70 miliard. Myslím, že to bude asi dvakrát tolik. V této souvislosti mě děsí, že nemáme projekty, kam bychom mohli tyto peníze převést. A to z prostého důvodu: systémově porušujeme zákon o veřejných zakázkách, tendrujeme soustavně špatně. Slyšel jsem, že zákon je moc složitý. Proč to ale jde v Německu? Soutěžení je velmi podobné. Pokud chcete, transparentně tendrovat lze. Je to tedy buď úmysl, nebo nekompetentnost. Zákon o veřejných zakázkách platí už od roku 2006. Poradenským firmám vyplácí veřejný sektor stovky milionů za technickou podporu, aby byly veřejné zakázky v pořádku. A pořád nejsou.

* Tématem občanského sdružení Good Governance, jehož jste členem, je nedostatečná legislativa. Dokázal by nějaký zákon zabránit tomu, aby byl rozhodnutím ředitele městského podniku vyhozen auditor bez udání důvodu?

Jedna věc je legislativa a druhá lidé, kteří s ní pracují. Kdyby poslanci schválili pět dobře napsaných finančních zákonů a ty byly dobře vymáhány, za pět deset let by se nám žilo jinak. Třeba Nejvyšší kontrolní úřad by měl mít pod dohledem jako externí daňový auditor účetní uzávěrku všech veřejných institucí a závěry auditů jednotlivých kauz by měly být provázány na rozpočet ve smyslu „pokud chybu nenapravíš, nedostaneš příště peníze“. Hned by všichni brali jeho výtky vážně. Už roky se třeba nedaří změnit zákon o finanční kontrole. Ten má upravit normální fungování úřadů mimo jiné v tom ohledu, aby lidé odpovídali za svou práci. Politik by neměl říkat: „Já jsem jen špatně politicky rozhodl a nenesu žádnou odpovědnost, ať si to slízne úředník.“ Kdyby nebyl tento zákon tak špatný, potom by třeba fungoval i funkčně nezávislý interní audit. Manažer rozhoduje a za rozhodnutí odpovídá, auditor audituje nezávisle na manažerovi. To je jasné všem, kdo znají fungování normální firmy nebo úřadu v zahraničí. Jen čeští politici na to neslyší. Měly by tu být výbory pro audit, které v řadě firem fungují standardně i dnes. Je ale na akcionáři, zda chce, aby audit fungoval. Pokud nechce, nikdy fungovat nebude.

* Proč by neměla chtít pražská radnice jako stoprocentní akcionář dopravního podniku, aby audit fungoval nezávisle na managementu?

Já stále slýchám zaklínadlo: Tak to prostě je.

* Co bude vaše další štace?

Práce interního auditora mě baví, i když je docela sebedestruktivní. Víte ale, co by mě také lákalo? Napravovat Prahu a Brusel z Bruselu. V Evropském parlamentu bych pravidelně interpeloval pana eurokomisaře Johannese Hahna a ptal se ho, co dělá Evropská komise pro to, aby u nás nebyl nejhorší audit, aby se u nás neutrácelo za hlouposti nebo aby nepřevažoval národní zájem nad zájmem evropského rozpočtu. Jenže žijeme tady, Čechy jsou krásné. My musíme tu transformaci, která ještě není dokončena, prožít. Kdybych chtěl říci vtip, tak teď bych mohl auditovat ČEZ nebo Lesy ČR. Ale tomu bych dal také maximálně šest měsíců.

Pokud se pražské metro nebude řešit, je to potenciálně největší průšvih s fondy Evropské unie a půjčkou Evropské investiční banky v Česku. Lukáš Wagenknecht (35) • 1997–2002 vystudoval Fakultu ekonomicko– -správní Univerzity Pardubice • 2003–2006 interní auditor ministerstva vnitra • 2006–2007 interní audit FoxConn • 2007–2009 interní audit EU fondů Regionální rada regionu soudržnosti Střední Čechy • 2009–2013 interní audit Deloitte Audit • květen–říjen 2013 interní audit Dopravní podnik hlavního města Prahy Manažer rozhoduje a za rozhodnutí odpovídá, auditor audituje nezávisle na manažerovi. To je jasné všem, kdo znají fungování normální firmy nebo úřadu v zahraničí.

O autorovi| Hana Boříková, borikova@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče