Podvody, hejlové a ? nanční trhy

29. září 2015, 00:00 - ROBERT J. SHILLER
29. září 2015, 00:00

Fiskální a měnové instituce musejí mít volné pole působnosti, aby zasáhly v případě, že finanční chaos přeroste ve finanční krizi. Jedna temná éra bohatě stačila

Adam Smith psal o slavné „neviditelné ruce trhu“, tedy o teorii, podle níž prosazování zájmů jednotlivců na svobodných a konkurenčních trzích prospívá zájmu společnosti jako celku. A Smith měl pravdu: svobodné trhy přinesly jednotlivcům i společnostem nevídanou prosperitu. Protože však s námi někdo může manipulovat nebo nás podvádět, případně nás jen pokoušet, dokážou nás svobodné trhy přesvědčit i k nákupu věcí, které nejsou dobré pro nás ani pro společnost.

Tento postřeh představuje významnou doušku ke Smithově vizi. A právě jím se s Georgem Akerlofem zabýváme v naší nové knize Hon na hejly: Ekonomie manipulace a podvodu.

Většina z nás trpí „phishingem“: nevyžádanými e­maily a telefonáty od lidí, kteří nás chtějí podvést. Jako „phool“ („hejl“) se označuje člověk, který plně nechápe všudypřítomnost phishingu. Takový phool sice vidí izolované případy phishingu, ale neuvědomuje si, jaká míra profesionality za nimi stojí ani jak hluboce tato profesionalita ovlivňuje životy. Bohužel se spousta z nás stala phooly, včetně Akerlofa a mě – a právě proto jsme napsali zmíněnou knihu.

ODVRÁCENÁ DOBA TEMNA

Běžný phishing může ovlivnit jakýkoli trh, ale naše nejdůležitější postřehy se týkají trhů finančních – vzhledem k masivnímu boomu trhů akcií a nemovitostí od roku 2009 a vzhledem k chaosu na globálních trzích aktiv od minulého měsíce je to docela aktuální téma.

Jak se mnoho optimistů přesvědčilo na vlastní kůži, ceny aktiv jsou vysoce volatilní a ovlivňuje je celá armáda hejlů. Dlužníci jsou lákáni na nevýhodné hypotéky, firmy přicházejí o aktiva, účetní podvádějí investory, finanční poradci spřádají historky o zbohatnutí z ničeho a média propagují přemrštěné finanční nároky.

V době poklesu však netratí jen ti, kdo byli podvedeni. Řetězec dodatečných ztrát vzniká v situaci, kdy se nafouklá aktiva nakupují za vypůjčené peníze. Bankroty a strach z bankrotu v takovém případě plodí epidemii dalších bankrotů, které zesilují strach. Úvěry pak vyschnou a ekonomika se zhroutí. Při této neblahé sestupné spirále podnikatelské důvěry jsou hejlové – například oběti pyramidové hry Bernarda Madofia – obvykle odhaleni až po skončení období iracionálního hýření.

V ekonomii stejně jako v medicíně si epidemie žádají okamžitou a drastickou reakci. Reakce úřadů na velký krach v roce 1929 byla slabá a pomalá a světová ekonomika vstoupila do „temné éry“, která přetrvala přes velkou hospodářskou krizi ve 30. letech i přes druhou světovou válku. Finanční krize v letech 2007 až 2009 věstila podobný výsledek, avšak světové vlády a centrální banky tentokrát zasáhly promptně a koordinovaně a zajistily dostatečně vysoký stimul. Zotavení je slabé, ale zdaleka se neblížíme nové době temna.

Měli bychom za to být vděční. Přesto dnes někteří lidé tvrdí, že fiskální a měnové instituce neměly reagovat tak rychle nebo tak energicky, když krize z let 2007 až 2009 vypukla. Věří, že hlavní příčinou krize bylo to, čemu ekonomové říkají morální hazard: lidé podstupující rizika podle nich očekávali, že úřady zasáhnou na jejich ochranu, jakmile se jim sázky přestanou vyplácet, a proto podstupovali ještě větší rizika.

PODCEŇOVANÁ IRACIONALITA

My naopak zastáváme názor (podpořený spoustou dat), že rychle rostoucí ceny obvykle odrážejí iracionální hýření, jemuž oběti phishingu napomáhají a k němuž ponoukají. Ti, kdo podlehli iracionálnímu hýření, nemysleli na výnosy, které inkasují v případě, že úřady zasáhnou, aby udržely v chodu ekonomiku a úvěrové toky (nebo aby v extrémních případech sanovaly jejich banku či firmu).

V euforii předcházející krizi z let 2007 až 2009 se o těchto možnostech uvažovalo jen velmi okrajově: lidé prodávající za přemrštěné ceny inkasovali zisky a kupující „věděli“, že dělají správnou věc – i když ji nedělali.

Odmítání uznat potřebu okamžité intervence při finanční krizi je založeno na ekonomické škole nezohledňující iracionální hýření, jímž jsem se zabýval jinde, a ignorující agresivní marketing a další reality trhů, které zkoumáme v knize Hon na hejly. Lpění na přístupu, jenž tyto faktory přehlíží, se však podobá rušení hasičských sborů s odůvodněním, že si bez nich lidé dají větší pozor, takže pak žádné požáry nevzniknou.

Před mnoha lety jsme k velké lítosti světa zjistili, co se stane, když ponecháme finanční epidemii nerušeně doběhnout. Z naší analýzy vyplývá nejen poznatek, že existují endemické a přirozené síly, kvůli nimž je inanční soustava vysoce volatilní, ale i zjištění, že tváří v tvář finančnímu kolapsu je zapotřebí rychlá a účinná intervence. Potřebujeme dát fiskálním a měnovým institucím volné pole působnosti, aby v případě, že finanční chaos přeroste ve finanční krizi, mohly podnikat agresivní kroky. Jedna temná éra bohatě stačila.

O autorovi| ROBERT J. SHILLER, nositel Nobelovy ceny za ekonomii pro rok 2013, je profesorem ekonomie na Yaleově univerzitě a spolutvůrcem Caseova­Shillerova indexu cen amerických nemovitostí. Jeho nejnovější kniha, kterou napsal s Georgem Akerlofem, nese název Phishing for Phools: The Economics of Manipulation and Deception (Hon na hejly: Ekonomie manipulace a podvodu)

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče