Podpora exportu se státu vyplatí

17. června 2013, 00:00 - JIŘÍ KLUMPAR
17. června 2013, 00:00

Posílení vývozu znamená nejen méně nezaměstnaných, ale i více peněz do státní pokladny

Při diskusích o rekordní délce probíhající recese české ekonomiky zaznívají různé návrhy, jak situaci řešit. Kvůli vysoké míře otevřenosti našeho hospodářství nebudou příliš účinná opatření zaměřená na domácí poptávku, která je převážně uspokojována dovozem. Naopak smysl má promyšlená podpora exportu do perspektivních teritorií, která dlouhodobě vykazují vyšší růst než země Evropské unie.

Má stát při této příležitosti vůbec zasahovat do jednání soukromých subjektů? Radikální liberálové budou tvrdit, že nikoli, protože se tak deformují tržní vztahy na mezinárodních trzích. Toto tvrzení má svou logiku, ovšem jen pokud by platily dvě podmínky. Zaprvé by muselo existovat standardní tržní prostředí v cílových zemích vývozu, zadruhé by stejná pravidla nezasahování musely akceptovat i státy, ze kterých pochází konkurence. Jenže ani jedna z těchto podmínek v praxi neexistuje. Nástroje státní podpory exportu využívají téměř všechny vyspělé státy. Trhy v Asii, Africe či Jižní Americe fungují odlišně se speci? ckými teritoriálními a politickými riziky. Převážně se nejedná o dlouholeté stabilní demokracie.

STÁT I BANKY Proto musí přijít na řadu veřejná podpora exportu. Angažování diplomacie, pojištění od státní pojišťovny či garance od státní banky mají velký vliv na získávání zakázek pro naše exportéry ve východní Asii, zemích arabského světa nebo bývalého Sovětského svazu.

Samozřejmě existuje snaha zapojovat v co největší míře soukromý sektor. Například při poskytování vývozních úvěrů na velké zakázky v řádu miliard oslovujeme soukromé banky, aby se na ? nancování spolupodílely.

Ne vždy se setkáme s kladnou odpovědí, což je pochopitelné. Tuzemské banky vlastněné zahraničními matkami totiž mají určitá omezení a limity, kromě toho českým ? rmám konkurují společnosti ze zemí vlastníků těchto bank.

Dále je třeba zdůraznit, že podpora exportu neznamená nic jiného než podporu pracovních míst. V době, kdy evidujeme přes půl milionu nezaměstnaných, na to nesmíme zapomínat. Třeba projekt elektrárny u iráckého Irbilu, který úvěruje státní Česká exportní banka, znamená pro české dodavatele a subdodavatele vznik či udržení téměř 2000 pracovních míst. A nejde pouze o velké ? rmy, ale také o desítky malých a středních podniků v regionech.

POZITIVNÍ DOPADY Kromě toho tento přímý efekt z vývozu bude následován efekty vedlejšími na domácí poptávku, byť ta se samozřejmě z důvodu otevřenosti ekonomiky zčásti přelije i do dovozu. Zaměstnanci exportéra své mzdy utrácejí s druhotným pozitivním efektem na místní zaměstnanost. Kolem úspěšných vývozců v regionech tak vznikají další pracovní místa, především ve službách.

A co veřejné rozpočty? Pokud se bavíme o státní podpoře exportu, v rámci veškerých veřejných výdajů se jedná o pár desetinek procenta. Na dotaci úroků u půjček České exportní banky je letos rozpočtováno 750 milionů korun. V souboru prorůstových opatření pak bude zvýšena dotace státní pojišťovny EGAP o polovinu na celkových 1,5 miliardy korun.

Tyto náklady se však mnohonásobně vracejí. Kupříkladu podle studie ekonomů z VŠE a Univerzity Karlovy jen daň z příjmů ? rem, která se generovala díky zakázkám ? nancovaným Českou exportní bankou, plně kompenzuje úrokové dotace ze státního rozpočtu. Navíc připočítejme zdanění mezd pracovníků vývozců, stejně jako zdanění jejich spotřeby a další pozitivní efekty.

Na závěr připomeňme, že podpora exportu je z možných nástrojů povzbuzení ekonomiky tržně nejkonformnější. Nepodrývá zdravou iniciativu podnikatelů a nezvýhodňuje určité odvětví na úkor ostatních. Koneckonců, pokud by naše podniky neuměly efektivně vyrábět a neměly co nabízet, státní podpora exportu by se zcela míjela účinkem. To se naštěstí neděje.

Angažování diplomacie, pojištění od státní pojišťovny či garance od státní banky mají velký vliv na získávání zakázek pro naše exportéry.

O autorovi| JIŘÍ KLUMPAR, generýlnm editel eski exportnm banky

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče