Podpora exportu na vedlejší koleji

25. listopadu 2013, 00:00 - (pel)
25. listopadu 2013, 00:00

Ministerstvo financí Snaha ministerstva financí (MF) o větší zapojení komerčních bank do státní podpory exportu dostává další trhliny. Viníkem je paradoxně samo ministerstvo. Systém dorovnávání úrokových sazeb k exportním úvěrům totiž stále nefunguje. Přestože příslušný zákon platí už od roku 2010 a poslední novela je účinná od začátku letošního srpna, exportéři se dosud nedočkali vyhlášky, kterou musí vydat resort financí a bez níž není možné systém spustit.

MF tvrdí, že jednání o nové podobě vyhlášky probíhají a že se „finalizují detaily se všemi zainteresovanými subjekty“. S kým konkrétně jedná, ovšem říct nechce. Týdeník Euro oslovil několik bank, podle nichž je návrh vyhlášky dohodnutý už více než 1,5 roku. Navíc s nimi prý resort financí žádná jednání nevede, což potvrdila Česká bankovní asociace.

Ministerstvo nejedná ani s vývozci, jak uvádí Asociace exportérů. „V předběžném plánu vlády bylo, že vyhláška k tomuto zákonu začne platit již od května letošního roku. Bohužel se tak zatím nestalo, což bankám může způsobovat nemalé komplikace v poskytování tohoto finančního nástroje a ve výsledku z toho nemohou profitovat čeští exportéři,“ domnívá se šéf Asociace exportérů Jiří Grund.

Podle informací týdeníku Euro je důvodem průtahů především nejistota na politické scéně. V důsledku nedávné výměny politické garnitury proběhla řada personálních změn na jednotlivých ministerstvech včetně resortu financí, přičemž v nejbližší době lze čekat další personální průvan. Dorovnávání úrokových sazeb bylo proto odsunuto na vedlejší kolej.

Způsob podpory vývozu je přitom jasně daný a nehrozí jeho zneužití. Zjednodušeně lze uvést, že kalkulace stojí na úrokové sazbě CIRR (Commercial Interest Reference Rates), kterou každý měsíc vyhlašuje OECD. CIRR se liší dle měny a někdy také dle délky úvěru.

Pokud by byla marže banky, kterou stanovuje zákon, vyšší než CIRR, rozdíl by stát bance doplatil. Pokud nižší, doplácela by banka. Skutečná sazba, kterou banka účtuje, není rozhodující, protože dorovnání se vždy vypočítává ve vztahu k CIRR.

Dorovnávání sazeb je určeno výhradně na exportní úvěry, které banky poskytnou na nákup českého zboží a služeb zahraničním subjektům z rizikovějších regionů. Hlavní výhodou systému je, že banka může poskytnout výhodnou sazbu fixovanou na celou dobu úvěru. Jde o takzvaný Interest Make Up systém (IMU systém). Ve výsledku by IMU systém mohl vývozní půjčky zlevnit a výrazně ulevit exportérům. Sazby fixované na delší období, která se pohybují od pěti do patnácti let, totiž bývají obvykle drahé, neboť finanční domy musejí zohlednit, že cena peněz na mezibankovním trhu v horizontu několika let může vyletět vzhůru. Banka zařazená v systému IMU se ale zdražení zdrojů bát nemusí, protože by jí vyšší cenu kompenzoval stát. A dlužník má zase jistotu fixované sazby, tedy kolik bude platit po celou dobu trvání úvěru.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče