Podepřený Pakul

16. září 2013, 00:00 - Igor Záruba
16. září 2013, 00:00

Stát vstoupí do Kongresového centra Praha, rozhodla vláda. Na oplátku chce kontrolu nad chodem zadlužené firmy

Problémové Kongresové centrum Praha (KCP) podepře stát. Do společnosti ve stoprocentním vlastnictví hlavního města Prahy, která již 13. rokem zápasí s dluhy kvůli pořádání výročního zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky, nalije ministerstvo financí zhruba dvě miliardy korun. Tato suma odpovídá dluhu, který má Kongresové centrum do konce příštího roku. Umořit se dosud firmě podařilo asi 2,5 miliardy.

Erár by měl podle scénáře, který má deník E15 k dispozici, vstoupit do KCP prostřednictvím nákupu akcií. Tomu by mělo předcházet snížení základního jmění ze současných 1,406 miliardy korun na 0,879 miliardy a následná emise cenných papírů. Radnice, která se má jejich nákupu vzdát ve prospěch ministerstva financí, by přišla o stoprocentní držení podniku, stát by získal celkem 70 procent. Předpokladem je, že Praha během následujících čtyř let navýší svůj podíl až o 800 milionů a poměr vlastnictví se ustálí na 55 : 45 ve prospěch státu. Vyloučený však není ani budoucí návrat metropole coby většinového vlastníka.

Cílem je udržet kongresovou turistiku, v níž se Kongresovému centru začíná znovu dařit. V diskutovaných plánech je i případný přesun výstavnických aktiv z Letňan a Holešovic do areálu za Nuselským mostem, včetně výstavby nové arény v prostoru před budovou někdejšího Paláce kultury. O těchto možnostech se spekulovalo už vícekrát, k zemi je vždy přitlačily potíže s nedostatkem hotovosti.

Peníze jsou už na cestě Týdeník Euro získal informaci, že peníze ze státní pokladny by mohla společnost dostat ještě letos, a nikoli až napřesrok, kdy má v dubnu zaplatit nejen poslední úrok z obligací (přibližně 80 milionů korun), ale zejména jistinu 55 milionů eur. Do konce roku ji pak ještě čeká doplatit úvěr u Komerční banky, jenž v současné době převyšuje 180 milionů korun.

Počin vlády v demisi přišel necelý půlrok po přerušeném jednání kabinetu Petra Nečase, který tehdy oznámil, že jeho ministerský tým majetkový vstup eráru do KCP nejspíš neschválí. Proti byli někteří ministři, kteří žádali stejný příspěvek buď pro dopravu, nebo na pokrytí výpadku při čerpání evropských peněz v regionu Severozápad. Druhé přerušení debaty na vládní úrovni přišlo v červnu. Čerstvá domluva s Janem Fischerem byla prý naopak podle zasvěcenců poměrně hladká.

Za přísun kapitálu si finanční resort vymínil kontrolu nad chodem Kongresového centra. Získá tak majoritu v dozorčí radě společnosti, kde dnes zastupuje ministerstvo financí Jiří Volf, a to včetně místa šéfa, členského a místopředsednického křesla v představenstvu, na kterém dosud sedí Ivana Romanovská. „Děláme to i proto, že podporujeme růst kongresové turistiky a budovy, která umožňuje využít pražský potenciál. Budou sem jezdit lidé, kteří tu budou utrácet,“ zdůvodnil rozhodnutí kabinetu Fischer.

Nově se také musí připravit akcionářská smlouva, která nejen vymezí počty zástupců akcionářů v orgánech, ale rovněž stanoví pravomoci a kontrolní mechanismy pro další fungování společnosti.

Hlavní město, které hlasováním v Radě minulé úterý dosadilo do čela představenstva radního za TOP 09 Václava Novotného (nahradil tragicky zesnulého horolezce Zdeňka Hrubého), slibuje do objektu investovat a chce ho modernizovat. Horizontem je rok 2017. Díky tomu se Praha začne vracet do hry navyšováním podílu. Státu zůstane v této fázi většinový podíl. Další „přeskupování sil“ napoví vývoj hospodaření společnosti a priority akcionářů.

Neblahé dědictví Ministerstvo financí plní roli ručitele obligací, které KCP využilo na prahu nového tisíciletí pro financování přípravy na summit obou zmíněných brettonwoodských institucí. Závazky z celé této státní zakázky přesáhly čtyři miliardy korun, příští rok je posledním ve splátkovém kalendáři. Až do roku 2003 pomáhala se splácením dluhu radnice, od té doby zápolila s jeho obsluhou sama firma.

Poslední dva roky podal pomocnou ruku stát.

Před necelými třemi lety padl navíc plán, že do hry vstoupí společnosti Penta a Zátiší, a to odkoupením zbytného majetku (mimo hlavní budovu) za 1,2 miliardy korun a provozováním paláce. Nabídku vyhodnotil jako málo atraktivní ministr financí Miroslav Kalousek. O pár týdnů později přišla zpráva, že se centrum ocitlo za rok 2010 ve ztrátě 125 milionů korun navzdory faktu, že centrum přilákalo 16 500 účastníků různých kongresů, což bylo více než polovina návštěvníků podobných akcí v celé Praze. Za pád mohly podle vedení centra nejen závazky z prodeje dluhopisů a bankovních půjček, které se vyšplhaly skoro na 40 procent hrubých tržeb, ale i turbulence kurzu koruny vůči euru, jež mají dopad do účetního výsledku společnosti.

Za kalendářní rok 2011 bylo KCP opět v účetním minusu 97,3 milionu korun. Finanční výnos z akcí konaných v KCP, jak zjistila studie zpracovaná pro akcionáře členem NERV Michalem Mejstříkem, představoval 1,35 miliardy korun. Přínos do veřejných rozpočtů činil více než 460 milionů korun. Mimochodem, kdyby Praha neměla KCP, nemožnost uspořádat tyto akce by snížila příjmy veřejných rozpočtů nejméně o 360 milionů korun. Celosvětově vynesl tento rok Prahu na 16. místo co do konání kongresových akcí před Budapešť, Brusel, Hongkong, Curych nebo Mnichov.

Za posledních 12 měsíců, díky mírnému pádu koruny a lepšímu managementu, skončilo KCP v plusu 61,1 milionu korun. Praha poskočila v žebříčku světových kongresových destinací na 14. místo.

Kongresový obr

* Budova KCP leží v pražských Nuslích, na hraně Nuselského údolí mezi Nuselským mostem a Pankráckým náměstím. Centrum Praha je právním nástupcem příspěvkové organizace Palác kultury, který byl otevřen v roce 1981. Akciovou společností se stoprocentní majetkovou účastí hlavního města Prahy je zařízení od roku 1995. * KCP je největším zařízením svého druhu v Česku, pořádají se v něm kongresy, konference, veletrhy, výstavy a kulturní akce. Hlavní devizou centra je Kongresový sál pro zhruba 3000 lidí, který nabízí i kvalitní akustiku. Současnou podobu získal areál KCP, do kterého patří i hotel, během přestavby v letech 1998 až 2000, která stála přes tři miliardy korun. Kapacita obnáší až 9300 osob, objekt nabízí 20 sálů a 50 salonků pro 12 až 2764 osob, výstavní plochy činí 13 tisíc m2. * V příkladech pořádaných akcí vedou výroční zasedání Mezinárodního měnového fondu a skupiny Světové banky (2000), Summit NATO (2002), akce spojené s českým předsednictvím EU (2009). (čtk) l

O autorovi| Igor Záruba * zaruba@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče