Pod hrozbou syndromu prostřednosti

22. července 2013, 00:00 - Milan Ballík
22. července 2013, 00:00

Restaurace na rohu Národní třídy a Perlové ulice si místo mezi podniky zaměřenými na asijskou kuchyni musí ještě vybojovat

Jako tsunami se Prahou přelila vlna asijských restaurací. Ne všechny nově se zrodivší podniky ale nesou aspoň nějakou stopu autenticity. Jak je tomu u strategicky mimořádně lokalizované restaurace Neb.o na rohu Národní třídy a Perlové ulice, jsme zjišťovali nedávno.

Co do vzhledu nabízí podnik prostý až strohý design, nijak výrazně zdobený. Většina míst v Neb.o je bez opěradel, za zády máte stěnu nebo výlohu. Opřít se o stěnu není snadné, protože je od stolu daleko. V případě auslágu se zase nikomu nechce riskovat vypadnutí na ulici.

Přes poledne bývá Neb.o nabité k prasknutí. V tu dobu je provoz hektický, personál plave, občas zamění objednávku, pozapomene na nápoje. Příjemnější posezení nabízí restaurace odpoledne, kdy hlavní vlna strávníků odezní a večerní mazec ještě nenastane.

PŘeDkRMoVÁ ReMÍZa Proniknout do zdejší kuchyně lze nejlépe skrze předkrmy. Objednejte si jejich mix, protože na něm poznáte, jak vážně to kuchařský tým myslí s věrností a kvalitou pokrmů z Dálného východu. Pět položek, dvě omáčky a salát vás ostatně stačí zasytit více než dostatečně. Teď jen abyste si také pochutnali.

A to nemusí být, jak se ukázalo, zcela jednoznačné. Nejlepší z předkrmů byly krevety obalené v kukuřičných vločkách, tom chien xu.

Čerstvé, šťavnaté maso se snadno skamarádilo s obalem, a když jste sládnoucí krevetu akcentovali omáčkou – pravda, téměř vůbec ne pálivou – dostalo se vám příjemného sousta.

V podobně příznivém světle jako korýši se ukázaly rolky nem ran. Vepřové maso nebylo suché ani drolivé, naopak. Plné šťáv, příjemně kořeněné a s dvojí cibulkou naznačilo potenciál kuchyně. Sójové klíčky a houby maso podložily živým, lehce rustikálním dotekem, mrkev přišla s příjemnou nasládlostí. Celek byl opravdu zdařilý, takže očekávání z dalších pokrmů ještě vzrostlo.

Vzápětí ovšem přišlo docela zklamání – jarní závitky. Byly unavené už podle vzhledu, ochutnání tento dojem potvrdilo. Náplň ničím neupoutala, snad jen odcházejícími zbytky někdejší svěžesti zeleniny. A ani smaženým kalamárům se nepodařilo vyladit formu. Kroužky působily trochu vymáčeně, rozbředle, přičemž tenhle nešvar od masa převzal také obal. Místo křupnutí se rozmázl na patře bez žádoucího potěšení.

ŠeTŘIT se MUsÍ UMĚT O povznesení reputace podniku se měly postarat polévky. Podařilo se, byly o třídu výše než výběr předkrmů. Vietnamská hovězí phó bo navíc ještě o pár délek předběhla kokosovou tom kha kai s kuřecím masem, která je typická spíše pro thajskou kuchyni. Dostatečně silný vývar phó osvěžovaly voňavé bylinky, brizanci obstaral česnek a zvlášť servírované pokrájené papričky. Díky tomu si můžete sousto upravit dle ctěné libosti, což jsem přivítal. Hovězí vyvařené do mrti potřebovalo oživit a forsáž mu dodala alespoň nějaký projev, aby nebudilo pocit, že koušete do hobry. Sboru chutí chyběl jenom trochu mocnější atak koriandru. Nacházel se v polévce sice v silném zastoupení, přesto nezvládl umravnit rozpínavé ambice máty a jarní cibulky. Nebylo ale pochyb o tom, že šlo o zatím nejlepší akt z dosavadního představení. Druhá polévka měla problematičtější projev. Nečekaně řídká až vodnatá, kokosem až příliš obdařená, sládla a ona sladkost ulpívala na jazyku jako ústřední vjem. Rajčata se neprosadila, chilli statovalo kdesi na konci fronty. Kamsi se zatoulala i limetka. I když existují snad stovky odlišných receptur na tuto polévku, všechny počítají s přítomností galangalu.

Přece jen ono kha v názvu označuje právě tohoto příbuzného zázvoru. V pokrmu jsem ho však nezachytil ani závanem, stejně jako citronovou trávu.

Pad thai, rýžové nudle s kuřecím masem, dosahovaly slušného průměru. Paprika sice jako by se styděla – tak dobře byla ukrytá v klubku nudlí – a pórek zčásti nahradila cibule, která by se v jídle objevit neměla. Naopak jsem postrádal tamaryšek. Existují varianty bez něho, ale jeho důrazná nakyslost do kvintesence thajských chutí podle mne patří. Dále stejně bolestně chyběla omáčka, kvůli jejíž absenci bylo jídlo suché, až dusivé. A to včetně kostiček kuřecího.

Nedostatečná kvalita kuřete byla jasně čitelná už v kokosové polévce, zde však zamrzela ještě více. V jídle totiž bylo takové maso naprosto zbytečné a je to příklad šetření na špatném místě, které si host nezaslouží. Vždyť se dnes dají koupit dobře krmená kuřata se šťavnatým, chutí oplývajícím masíčkem. A až tak levná zdejší jídla opravdu nejsou.

Jako na lochnesce Se stopami podobných nešvarů přišla „s kůží na trh“ také vit cari do, kachna s rýží. Pro rýži platí totéž co pro kuře v předchozím chodu – rozbředlá a bez chuti. Co jiného by mělo být v asijské receptuře dokonalé, když ne rýže?

Maso vykazovalo zvláštní anomálii. Ač suché a vypečené přes míru, mělo kůži vlhkou, přežvýkavou, beze snahy o křupnutí při skusu. Zelenina potom – s výjimkou paprik – zase byla převařená a prostá vší chuti. Bambusové výhonky se pokoušely o nápravu marně.

Neměly tolik síly ani bezvadný projev.

Jen v té změti průměrnosti svou přítomností přece jen trochu potěšily. Kam se poděl vliv chilli, nevím, ve smutné vysychající loužičce pod masem se patrně dokonale a beze stopy utopil.

Byť jsem původně nechtěl pokoušet dezert, nakonec jsem neodolal. Zelená palačinka nebyla kupodivu tak hrozná, jak jedovatě zelená barva naznačovala. To nebyla zdravá přírodní zeleň, ale jeden z ostrých pouťových odstínů. Kokosová náplň však chutnala příjemně, nepřeslazeně a s trochou zakysané smetany i atraktivně. Oříšky podpořily kokos noblesou a příznivě ovlivnily konečný efekt. Poslyšte však malou radu – nenechávejte dezert vychladnout. Potom se totiž ona zelená věc, v níž je kokos zabalen a již jsem neuměl identifikovat, začne chovat, jako byste žvýkali galusku.

Průběh pozdního oběda se tak podobal jízdě na lochnesce. V horním bodě sinusoidy předvedli v Neb.o slušnou přehlídku asijských chutí, ač co do intenzity patřičně počeštělou. V dolní úvrati však ukázali podprůměrnou kvalitu na hranici amatérismu, bohužel bez onoho nadšení amatérů. Což je o to víc překvapující, že v kuchyni jsem zahlédl alespoň dva asijské kuchaře. Je zřejmé, že spoustám strávníků tento výkon beze zbytku vyhovuje, ale i když cena není dramaticky vysoká, za předvedené platíte přece jen trochu moc. I zde se tak dokonce v reprezentativní podobě ukazuje v takto orientovaných podnicích hojně rozšířený syndrom prostřednosti.

HODNOCENÍ

vcelku príjemný interiér, i s nedostatky

v pohodlí

zajímavé a obsažné menu vcetne lákavé

polední nabídky

pres nevyrovnaný odborný projev príjemné,

pozorné vystupování personálu

príliš rozhoupaný projev kuchyne s minimem

výstupu nad hranicí prumernosti

nepresvedcivá autenticita nabízených jídel

jednostranný sortiment vín

NEB. O Perlová 10, 110 00 Praha 1 tel.: +420 224 248 678, +420 777 753 077

e-mail: hanka@yamyam.cz www.neborestaurace.cz Otevírací doba denně 11.00–24.00 Kuchyně asijská Země původu nabízených vín Česká republika, Francie, Itálie Všechny údaje uvedené v následující pasáži jsou přesným opisem jídelního a nápojového lístku. Případné chyby dokládají péči, jaká je věnována jejich úpravě. Výběr z jídelního lístku • Rau Tron – míchaná zelenina, ořechy, zálivka • 65 Kč • Nem Cuon – čerstvé jarní závitky, nudle, krevety, paprika, salát, vajíčko, koriandr • 90 Kč • Pho Bo – nudle, hovězí maso, koriandr, jarní cibulka • malá/velká 80/160 Kč • Wantan – knedlíčky masovou náplní, koriandr, houby • malá/velká 80/155 Kč • Hoa Qua salát – salát, pomeranč, ořechy, cibule, mrkev • 125 Kč • Pad Thai – nudle, kuřecí maso, ořechy, pórek, mrkev • 140 Kč • Vit Cari Do – kachna, rýže, žluté kari, paprika, fazolové lusky, bambus • 175 Kč • Do Bien Rau – mořské plody, rýže, bambus, zelenina, omáčka • 175 Kč • Uron Rau – udon nudle, houby, mrkev, mořské řasy, sezam • 140 Kč • Nem Nhan Dua – zelená palačinka, kokos, šlehačka • 75 Kč Výběr z nápojového lístku Pivo • Stella lahvová • 45 Kč • Stella nealko lahvová • 45 Kč • Singha • 75 Kč Víno • Moët & Chandon 0,75 l • 1600 Kč • Chardonnay – Habánské sklepy 0,75 l • 225 Kč • Veltlínské zelené – Habánské sklepy 0,75 l • 225 Kč • Rulandské šedé pozdní sběr – Habánské

sklepy 0,75 l • 375 Kč • Modrý portugal – Habánské sklepy 0,75 l • 225 Kč • Zweigeltrebe – Habánské sklepy 0,75 l • 225 Kč • Cabernet sauvignon pozdní sběr – Habánské sklepy 0,75 l • 375 Kč

Recenze všech restaurací najdete na/ http://euro.e15.cz/toprestaurace

O autorovi| Milan Ballík • spolupracovník redakce

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče