Plynová krize tuto zimu nehrozí

23. listopadu 2015, 00:00 - (aa)
23. listopadu 2015, 00:00

Česko má dostatečné zásoby plynu. Jenom největší tuzemský distributor RWE disponuje 2,6 miliardy metrů krychlových, což je asi třetina loňské spotřeby celé republiky

I kdyby nastaly výpadky dodávek plynu přes Ukrajinu, což se však nyní nepředpokládá, lidé bez plynu nezůstanou. Zemní plyn totiž nyní proudí do Česka výhradně přes Německo plynovodem Nord Stream přes Baltské moře a navazujícími plynovody Opal a Gazela. Naposledy doputoval do Česka plyn z východního směru loni v létě. Českou spotřebu tak stoprocentně pokrývají dodávky přes Německo.

Podzemní zásobníky pak slouží k dorovnání dodávek zemního plynu v době zvýšené spotřeby v zimním období. Z pohledu obyvatel České republiky jde o strategická zařízení, která garantují zásobování i v případě dlouhodobých mrazů. Zásobníky rovněž optimalizují provoz a využívání přepravní plynárenské soustavy.

Zásobníků je v Česku osm, většina z nich na Moravě. Největší se nachází v Dolních Dunajovicích. Všechny jsou na zimu připravené, z 95 procent jsou plné plynu. Podzemní zásobníky slouží k dorovnání dodávek zemního plynu v době zvýšené spotřeby v zimním období. Jde o strategická zařízení, která garantují zásobování i v případě dlouhodobých mrazů. Většinu podzemních zásobníků, celkem šest, provozuje v České republice RWE Gas Storage.

„Naši zákazníci jsou na nadcházející zimu dobře zajištěni,“ uvedl Martin Herrmann, předseda představenstva RWE Česká republika. „V posledních několika letech se v celé Evropě skladování plynu přestává ekonomicky vyplácet. V České republice jsou však zásoby téměř stoprocentně zajištěné. Přispívá k tomu i respektování povinnosti zajištění plnění bezpečnostních standardů pro ukládání plynu v zásobnících,“ dodal Martin Herrmann. Zásoby by vystačily na dva až tři měsíce, Česko tak v podílu kapacity zásobníků na celkové spotřebě patří v Evropě mezi špičku. Podle ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka (ČSSD) je přitom potřeba vyvažovat bezpečnost a cenu. „Čím dál víc plynu se kupuje na spotových trzích, což v minulosti nebylo. Dřív byly dlouhodobé kontrakty. Zároveň musíme být zajištěni proti mimořádným situacím,“ dodal.

Hledání alternativních tras plynu

Hlavní přístupovou trasou plynu do ČR je nyní plynovod Nord Stream přes Baltské moře, na který navazuje plynovod Opal a Gazela. Nyní se Německo a Rusko dohodly na jeho rozšíření o plynovod Nord Stream 2.

„Je to další významný zdroj. Samozřejmě nemáme nic proti tomu, když ke dvěma rourám přibudou dvě další. Byli bychom však neradi, kdyby to znamenalo, že už nebude trasa skrze Ukrajinu. My si myslíme, že by měly být obě,“ komentoval ministr Jan Mládek plánované rozšíření plynovodu.

Česká republika se navíc snaží budovat další plynovody. „V tuto chvíli je nejdůležitější příprava výstavby plynovodu Stork 2, který by nám měl umožnit přístup k polskému terminálu na zkapalněný plyn ve Svinoústí,“ říká ministr Mládek. Česko by tak získalo další alternativní zdroj. Majitel plynárenských sítí v České republice, firma Net4Gas, se ale do této investice příliš nehrne. Chce, aby celé náklady byly pokryty z dotace z Evropské unie a z plateb zákazníků. To ale dlouhodobě odmítá Energetický regulační úřad, takže vybudování plynovodu Moravia, který by měl navázat na Stork 2, se neustále odkládá.

ukrajinská trasa už jen jako záloha

Dříve hlavní cesta plynu pro Česko přes Ukrajinu je pro nás již jen záložním zdrojem. Loňská sezona byla ovlivněna tamní složitou situací, letos se ale Ukrajina za přispění Evropské unie dohodla s Ruskem na dodávkách plynu na zimní měsíce, a tak by s trasou neměly být problémy. „Letos by s tokem plynu přes Ukrajinu neměl být problém. Naším zájmem však je, aby byla ukrajinská cesta zachována i v budoucnu,“ tvrdí Mládek. Pro Česko je přitom v tuto chvíli už jen pojistkou.

Gazprom obnovil dodávky na Ukrajinu, když ukrajinská společnost Naftogaz uhradila první splátku – 234 milionů dolarů – z dohodnutých 500 milionů. Za to dostane z Ruska do začátku listopadu zhruba dvě miliardy metrů krychlových plynu. Tento plyn by měla Ukrajina podle dohody vtlačit do svých podzemních zásobníků, aby předešla zimním výpadkům v zásobování obyvatel. Ukrajinské zásobníky jsou plné jen z poloviny. Část kapacity přitom slouží k zajištění nepřerušeného tranzitu do Evropy.

Větší význam mají spolehlivé dodávky plynu přes Ukrajinu pro Slovensko, Maďarsko, Bulharsko či Slovinsko a Chorvatsko. Největší vstupní bod pro ruský plyn do Evropské unie ve slovenských Velkých Kapušanech letos zatím hlásí srovnatelný objem dopraveného plynu jako loni. Přes Slovensko jde plyn do Rakouska a dále do Chorvatska, Slovinska či Itálie.

Význam plynovodů přes Ukrajinu pro ruský export plynu postupně klesá. V devadesátých letech minulého století se přes Ukrajinu přepravoval téměř všechen ruský plyn určený pro západní Evropu. Teď je to zhruba polovina a tento podíl dál klesá. V roce 2019 navíc vyprší smlouva o tranzitu přes Ukrajinu. Gazprom už dříve prohlásil, že ji neobnoví.

Nicméně v létě k jednání o prodloužení kontraktu plynárenský gigant vyzval ruský prezident Vladimir Putin.

Plyn by podle Mládka mohl do Česka časem teoreticky proudit i z Ázerbájdžánu, odkud nyní ČR získává třetinu dodávek ropy.

Umožnit by to mohl ázerbájdžánsko-turecký projekt plynovodu do jižní Evropy.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče