pevnost Evropa

29. září 2014, 00:00 - Jan Sedlák
29. září 2014, 00:00

Nová evropská vláda chce omezit vliv technologických gigantů. Do sporů s Googlem má zasáhnout i česká eurokomisařka Jourová

Výkonný předseda představenstva a dřívější výkonný ředitel Googlu Eric Schmidt minulý týden varoval Evropu, že pokud nezmění svůj přístup k novotám a nestane se „více Amerikou“, čeká ji čím dál větší nezaměstnanost. Jako vrchní lobbista internetového gigantu, který se starým kontinentem vede několik vleklých sporů, takové věci samozřejmě říkat musí. Schmidt ale umetal cestu i dalším dravým podnikům, třeba Uberu. A snažil se Evropu popostrčit.

„Evropa ze všeho nejdřív musí akceptovat a přijmout kulturu narušování starých pořádků. Staré cesty, jak dělat věci, musí čelit konkurenci, která je donutí se zlepšovat. Například Uber otřásá taxikářským byznysem – v tom dobrém slova smyslu. Cestujícím nabízí pohodlí a lepší ceny. Dosavadní taxikáři jsou z toho pochopitelně nešťastní,“ prohlásil Schmidt.

Tohle skutečně americké a startupové myšlení ale v Evropě naráží na tvrdou realitu, často se schovávající za fráze o ochraně trhu, nezaměnitelných tradic a zachování zaměstnanosti. Zatímco Spojené státy na Evropu z jedné strany chrlí nové internetové a mobilní služby, Čína z druhé strany zahájila útok s chytrými telefony, tablety, počítači a telekomunikačními technologiemi. Starý kontinent je vmáčknutý někde mezi a hledá, jak z toho ven.

Co nejvíc jim to ztížíme Nově nastupující eurokomisař pro digitální ekonomiku a společnost Günther Oettinger už ale zřejmě má plán. „Zatím se nám zdá, že Oettinger bude chtít poměrně razantně vystupovat proti Googlu a dalším zámořským firmám a bude se snažit jejich roli v Evropě oslabit na úkor zdejších společností a průmyslu,“ říkají v Bruselu pro týdeník Euro lidé z eurokomisařova nového týmu, „po pár prvních schůzkách to vypadá, že bude chtít rozvinout protekcionismus.“

Jejich slova nejsou to jediné, co něco takového naznačuje. Oettinger už své postoje jasně naznačil také v nedávném krátkém rozhovoru pro německý Die Welt. „Nesmí se stát, že Google bude tvořit produkty budoucnosti jako chytré automobily a televize a že na evropské firmy zbude role dodavatelů,“ uvedl například. Oettingerovi se nelíbí hlavně pád dřívějších evropských gigantů ve výrobě mobilních telefonů a jejich vytlačení z trhu Googlem a Applem. Nokia, Siemens, Alcatel, Sagem i Ericsson jsou ze hry a tempo udávají jiní.

Jenže zatímco Oettingerova předchůdkyně Neelie Kroesová chtěla tyto a další problémy řešit právě „američtějším“ myšlením, vytvořením jednotného digitálního trhu či odstraněním zkostnatělých bariér, německý politik bude tlačit na to, aby to zejména americké firmy měly v Evropské unii co nejtěžší.

Oettinger bude mít jen omezený vliv. Je jedním z mnoha evropských představitelů a digitální agenda, kterou pod sebou měla Kroesová, se nyní rozdělila na dvě části. Vedle zmiňované digitální ekonomiky a společnosti je tu ještě jednotný digitální trh. Ten jako místopředseda Evropské komise povede bývalý estonský premiér Andrus Ansip. To by mohla být dobrá zpráva, Estonsko je totiž ukázkový příklad toho, jak má stát pracovat s e-governmentem a elektronizací. Ansip ale na druhé straně v minulosti prohlašoval, že velice diskutabilní a zamítnutá smlouva ACTA je „velice dobrá věc“.

Do dalšího vývoje postojů a pravidel v internetovém prostředí v budoucnu s největší pravděpodobností promluví také česká eurokomisařka Věra Jourová. Její na první pohled poměrně nudný resort by mohl stát u témat, která se objevují na titulních stranách prestižních zahraničních médií. Jourová jako eurokomisařka pro spravedlnost a ochranu spotřebitele bude z pověření předsedy Evropské komise Jeana-Clauda Junckera řešit také ochranu soukromí a dat uživatelů na internetu. Zasáhne tedy například do toho, jak se má nakládat se soubory cookies, které generují webové prohlížeče a podle kterých lze třeba cílit reklamu. To je něco, co velice zajímá nejenom Google, ale také český Seznam a řadu dalších společností.

Kvarteto s Jourovou Jourová se stane součástí čtyřčlenného projektového týmu, do kterého vedle ní, Oettingera a Ansipa spadne také dánská eurokomisařka Margrethe Vestagerová. Ta naváže na spanilou jízdu Joaquína Almunii, který zejména s Googlem vedl rozsáhlé antimonopolní spory. Toto kvarteto tak v podstatě bude dohlížet na byznys mnoha technologických firem. Řešit se bude také sporné „právo být zapomenut“, které umožňuje zažádat o smazání výsledků hledání z internetových vyhledávačů. Nejvýraznější figurou v této skladbě ale zůstává Oettinger. Jako bývalý eurokomisař pro energetiku má k tomuto sektoru stále velice blízko. Podle informací týdeníku Euro bude chtít Oettinger ze své nové pozice prosazovat nové oblasti, jako je internet věcí, chytré domácnosti a podobně. Jde tedy o spojení tradičních i nových zařízení s internetem a cloudy a společného jmenovatele to má ve spotřebě energie.

A v internetu věcí se budou snažit uspět také mobilní operátoři, skrze jejichž sítě různá zařízení mohou komunikovat. Neelie Kroesová vůči operátorům ostře vystupovala,

hrozila jim soudy, prosazovala konec roamingu, bránila zachování síťové neutrality. Oettinger je naopak odpůrce bezplatného roamingu. Ten sice v europarlamentu prošel prvním čtením, vyhráno ale zdaleka nemá.

Další kroky totiž narušily evropské volby, a finální schválení tak bude na novém parlamentu a Radě.

Oettinger už světu sdělil, že se evropští operátoři při diskusích o telekomunikační oblasti cítí být odstrkováni a že by se evropská legislativa měla více otevřít jejich návrhům. Možná to budou návrhy Deutsche Telekomu, gigantu z komisařovy německé domoviOettingerova ny, který ovládá i český T-Mobile a GTS. Sdružení evropských operátorů ETNO už ostatně na zvolení Oettingera reagovalo. „Tohle je excelentní (volba) pro digitální a telekomunikační sektor,“ uvedl na Twitteru šéf sdružení Luigi Gambardella.

Nálady evropských politiků uzavírat se před Spojenými státy každopádně nesouvisejí pouze s protekcionismem trhu, mají co dělat také s aférou špehování NSA. Evropa chce například natáhnout podmořský optický kabel mezi starým kontinentem a Brazílií, aby data nemusela proudit pouze přes kabely americké. Stejně tak je velice živá myšlenka „evropského internetu“ – tedy to, aby existoval systém, který nepustí evropská data do jiných zemí.

Lobbing v rukavičkách Oettinger se na Twitteru zmínil, že digitální ekonomika je jednou z největších priorit Junckerovy komise, což by skutečně být měla, stejně jako pro Českou republiku. Rychlejší rozvoj nových internetových služeb a společností totiž například úzce souvisí s neexistujícím skutečně jednotným digitálním trhem. Vytvoření samostatné místopředsednické pozice by možným změnám v této oblasti mohlo napovídat. Zahraniční společnosti mezitím postupně navyšují své výdaje na lobbing v rámci Evropské unie. Dříve podle rejstříku European Transparency Register za tyto aktivity Google v EU ročně utratil 600 tisíc eur, v roce 2013 už šlo o 1,5 milionu eur. Mimoto je ale nutné počítat také další částky, které šplhají do desítek milionů eur ročně. Nejenom Google a Facebook, ale také třeba čínský Huawei se snaží „koupit si přízeň“ evropských politiků a veřejnosti tím, že investují do programů na středních školách a univerzitách, dávají nadějným mladým lidem stipendia, podílejí se na financování kulturních projektů, budují krásné nové kanceláře a dávají štědré zaměstnanecké benefity a tak dále. Deník Financial Times nedávno poukázal na to, že tato taktika často funguje a že evropští politici se pak s Googlem „rádi ukazují“.

To ostatně potvrzují také zdroje, se kterými mluvil týdeník Euro. Jemná síla, kterou nyní internetové podniky při lobbingu volí, působí lépe než agresivní a arogantní přístup známý z dřívějších aktivit Microsoftu. Softwarový obr s EU vede dlouhá léta spory, například kvůli vyhledávači Internet Explorer ve Windows, což ho nakonec stálo asi dvě miliardy dolarů. Zajímavé jsou i zákulisní informace. Steve Ballmer tehdy přišel před Evropskou komisi a začal jí vysvětlovat, že to, co Microsoft dělá, je v podstatě krásná magie.

Evropa mu pak předvedla magii vlastní.

Jemná síla, kterou nyní internetové podniky při lobbingu volí, působí lépe než agresivní a arogantní přístup známý z dřívějších aktivit Microsoftu.

O autorovi| Jan Sedlák, sedlakj@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče