Penzijní reformy je škoda

13. ledna 2014, 00:00 - Tomáš Plhoň
13. ledna 2014, 00:00

Změně ve spoření na důchod se nevyhneme a je třeba ji prohloubit, i kdyby to mělo být jen v rámci třetího pilíře, říká šéf ČSOB Asset Managementu

Pokud se na to podívám pouze optikou jednoho roku, letos budou vhodnou investicí akcie, říká manažer ČSOB pro asset management Jaroslav Mužík. Podle něj rozhodně minuly zlaté časy dluhopisů a komodity se zdají značně nejisté. Nicméně i tak by investoři měli počítat s tím, že tak skvělý rok jako ten loňský se opakovat nebude.

„Radíme klientům, aby počítali s delším časovým horizontem. Typicky pět let,“ upozorňuje Mužík.

* Jak vidíte trhy v letošním roce?

Čekáme, že nízké úrokové sazby budou nadále přetrvávat. Investoři, kteří by v tomto roce preferovali dluhopisy, se budou muset spokojit s nízkým výnosem, nebo akceptovat vyšší riziko dluhopisů s nižším ratingem. Navíc úrokové sazby blízké nule se dříve či později zvýší, což v krátkodobém ani střednědobém horizontu není pro dluhopisy dobrá zpráva. Investice tímto směrem tak podle nás nebudou v dohledné době vynášet. Ještě předminulý rok šlo přitom o velmi dobrou investici, ale ty časy jsou prozatím pryč. Pokud se na to podívám pouze optikou jednoho roku, pak nám z toho vychází, že letos budou vhodnou investicí akcie. Nedá se ovšem říct, že by dnes byly levné. Proto, pokud naši klienti chtějí investovat do akcií, jim radíme, aby počítali s delším časovým horizontem, po který nebudou své finance potřebovat. Typicky pět let. Letos může na akciových trzích dojít ke korekci, ale i tak očekáváme, že akcie uzavřou rok v plusu.

* Takže nevěříte hypotéze, že akcie jsou předražené a že je na trhu další bublina?

Akcie dnes určitě dražší jsou, s tím souhlasím. Po delší době růstu se poměr ceny a zisků dostal na úroveň, která určitě nevychází levně. Na druhé straně akcie mají dvě výhody. Zaprvé jsou lepší ochranou proti inflaci než dluhopis. Zadruhé akcie přes dočasné propady přinášejí v dlouhodobém horizontu zajímavé výnosy. To samozřejmě platí, je-li portfolio dobře diverzifikováno. Dobrým příkladem jsou hlavní akciové indexy, které se po propadu v roce 2008 dostaly na původní hodnoty, nebo je překonaly.

* Česká národní banka intervenuje a kurz koruny klesá. Měli by se tomu investoři nějakým způsobem bránit?

Centrální banka v podstatě ukončila dlouhé období, kdy šla česká koruna jen nahoru. Dnes se ukazuje, že to tak být nemusí, byť jde o v podstatě umělý zásah. Pro takový případ je vhodné část portfolia diverzifikovat do jiné měny. Obecně si ale myslím, že když je někdo Čech a žije v Česku, větší část investic by měl mít v českých korunách. Hodně dlouho přetrvávala tendence schovávat si zahraniční měnu. Mám pocit, že to bylo ještě z doby před revolucí. Část lidí schraňovala valuty a dvacet let prodělávala. Za tu dobu se důvěra v korunu znovu vybudovala, až se na zahraniční měny v podstatě zapomnělo. Teď se trochu vracejí do hry. Ovšem pokud se ptáte, zda intervence výrazným způsobem ovlivní úspory našich klientů, tak podle mého názoru to na ně nebude mít žádný znatelný vliv.

* Co se týče správy aktiv, museli jste určitě řešit penzijní reformu. Pravděpodobně se zruší. Co radíte klientům?

Určitě je škoda, jakým způsobem se to vyvinulo. Potřeba penzijní reformy tady však je a už dlouho byla. Na dřívějším penzijním připojištění, dnes transformovaném fondu, kde je více než pět milionů klientů, je to jasně vidět. Do reformy byly průměrné úložky klientů spíše nízké. Zvýšení minimální měsíční úložky pro uznání státního příspěvku a intenzivní diskuse v médiích pomohly tomu, že do penzijních fondů řada lidí nasměrovala více peněz, což je jednoznačně pozitivní efekt. Na druhé straně vystřídání jednoho jednoduchého pojištění na důchod třemi pilíři, které vyvstaly tak nějak z ničeho, se v praxi moc neosvědčuje. Mám pocit, že se v tom lidé mnohdy ztrácejí. V reformě by se mělo rozhodně pokračovat, byť by to mělo být jen v rámci třetího pilíře. Oproti staré formě mají totiž dnes fondy třetího pilíře mnohem otevřenější možnosti investování.

* Se třetím pilířem je ale ta potíž, že většinu naspořených peněz si lidé na konci jednorázově vyberou, a ty tak neslouží k zajištění na stáří, ale například na nákup lednice.

Ano, to je pravda. Nejsem si ale jist, zda by omezení dispozice s naspořenou částkou klientovi, potažmo produktu prospělo. Podívámeli se na problematiku dlouhodobého spoření nebo investování v hlubších souvislostech, zjistíme, že český trh má jistá specifika. Finanční produkty se tu servírují jakoby na stříbrných podnosech. Chcete stavět? Tady máte stavební spoření. Chcete penzi? Tady je penzijní připojištění. Podobná schémata vycházejí mimo jiné z předpokladu, že klient plánování svých financí moc nerozumí a musí být veden. Alternativou je více svobody v rozhodování, osobní odpovědnosti a získávání zkušeností při správě svých financí. Ve většině vyspělých zemí lidé investují do podílových fondů a na stáří si „spoří“ tímto způsobem. •

O autorovi| Tomáš Plhoň, plhon@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče