Peníze si nechte, páni diplomati

12. srpna 2013, 00:00 - Dáša Hyklová
12. srpna 2013, 00:00

Banka HSBC ruší účty více než 40 ambasádám ve Velké Británii. Pravděpodobně se obává aktivit spojených s praním špinavých peněz

Ještě koncem 90. let lákala americká banka Riggs se sídlem ve Washingtonu nově příchozí diplomaty do hlavního města Spojených států k tomu, aby si u ní otevřeli účet. „Nejdůležitější banka v nejdůležitějším městě světa,“ hlásal v dobách největší prosperity jeden její reklamní slogan. Známá britská banka HSBC postupuje dnes zcela opačně.

Alespoň na první pohled se to tak může jevit. Jedna z největších finančních a bankovních organizací světa s centrálou v Londýně požádala počátkem srpna více než 40 diplomatických misí, aby naopak své účty u ní uzavřely a poohlédly se jinde. Podle vyjádření HSBC se jedná o jeden z kroků, který je „součástí programu na snížení obchodních rizik“.

Stejný metr na všechny Rozhodnutí vyvolalo mezi zasaženými diplomaty v Londýně chaos. Není divu, zastupitelské úřady se bez bankovních služeb neobejdou.

Potřebují je například kvůli vízovým poplatkům, ale i z prozaičtějších důvodů, jako jsou platy zaměstnanců, náklady spojené s ubytováním či školné pro děti. Ambasády, kterých se rozhodnutí týká, se cítí dotčeny.

Celý seznam není znám, banka údaje o svých klientech neposkytuje. Nicméně do britského tisku pronikly informace, že by mělo jít například o Vatikán, honorární konzulát Beninu a diplomatické zastoupení PapuyNové Guineje.

„Účet u HSBC máme 22 let. Je to pro nás těžká rána, jak nás vystrnadili,“ konstatoval pro BBC londýnský zástupce posledně jmenovaného tichomořského státu nacházejícího se v Oceánii. Honorární konzul Beninu Lawrence Landau přiznal, že se jeho úřadu nedaří nalézt novou banku, kde by si mohl založit účet. S tím by mělo zasaženým úřadům pomoci britské ministerstvo zahraničí. Postižená diplomatická zastoupení mají dva měsíce na to, aby přesunula své účty jinam.

Podle mluvčího HSBC přistupuje banka k ambasádám stejně jako k ostatním klientům.

V květnu 2011 však zpřísnila svá vnitřní kritéria k vedení účtů. Patří mezi ně například likvidita, ekonomický rozvoj či ziskovost. „Těchto pět kritérií platí pro všechny podniky. Naše služby pro velvyslanectví nejsou výjimkou,“ komentoval pro britský tisk mluvčí HSBC.

Kufry plné peněz Jako klientela představují diplomati úzký segment, a pokud se ambasády věnují pouze činnosti, které mají, nemůže z nich mít banka takový profit, jako je tomu v případě úspěšných firem, nemluvě o dobře řízených a ziskových nadnárodních korporacích. I když jsou zaměstnanci velvyslanectví obvykle posuzováni jako ostatní obchodní klienti, u diplomatických zástupců problematických zemí tomu tak být nemusí. Někdy se v souvislosti s nimi uvažuje o riziku praní špinavých peněz.

Není tajemstvím, že například severokorejský režim nutí své diplomaty čas od času cestovat s kufry plnými peněz, jejichž původ je podezřelý a nejasný. Na bankovní byznys s režimem KLDR doplatila v minulosti například macajská banka Banco Delta Asia. V březnu 2007 Ministerstvo financí USA nařídilo všem americkým společnostem přerušení jakýchkoli kontaktů s touto finanční institucí. Američané získali důkazy, že severokorejský režim uložil v této bance na nejrůznějších účtech dohromady 25 milionů dolarů. Washington nepochyboval o tom, že Severokorejci perou v Macau právě prostřednictvím této banky špinavé peníze. Na transakce dohlížel pravděpodobně osobně Kim Čong-nam, nejstarší syn zesnulého vůdce Kim Čong-ila, který si někdejší portugalskou enklávu (od roku 1999 zvláštní administrativní oblast Číny) velice oblíbil. Má rád kasina a zábavu, a tak zde s rodinou údajně tráví valnou část roku.

VIP klienti banky Riggs Doba se mění a kontroly týkající se bank jsou čím dál přísnější. Klient, jehož počínání zavání nelegální činností, byť se jedná o majitele diplomatického pasu, představuje pro jakoukoli banku vážný problém. A je v jejím vlastním zájmu, aby jej včas odhalila.

Právě příběh americké Riggs Bank může být poučením pro všechny, kdo by s podobnými kroky dnes váhali. Na straně jedné dávala tato americká banka bezproblémovým diplomatům fungujících vyspělých zemí falešný pocit, že se jim dostává VIP zacházení.

A to prostřednictvím drobností, jakými byly například vstupenky na zajímavé hokejové zápasy ve Washingtonu nebo lístky do divadla.

V případě bankovních služeb však šlo o standard, který byl běžný u jiných finančních institucí ve městě či jinde v USA. Žádný z diplomatů dodržující zákony však netušil, jaké dealy dělala banka s některými kolegy zastupujícími ve Washingtonu režimy, které měly do demokracie daleko. Riggs Bank vznikla v roce 1836 a díky bohaté historii se mohla chlubit řadou významnými klientů, mezi něž patřili známí senátoři, generálové, světoví diplomati, ale také několik amerických prezidentů, jako například Abraham Lincoln, Dwight D. Eisenhower či Richard Nixon.

I přes movitou klientelu Riggs Bank v roce 2005 skončila. Doplatila právě na skandály spojené s činností několika diplomatických misí, konkrétně Saúdské Arábie a později Rovníkové Guineje. Šlo o podezření z praní špinavých peněz a možného financování terorismu. V případě Rovníkové Guineje mělo její velvyslanectví ve Washingtonu právě prostřednictvím účtu u Riggs Bank vysát nejméně 35 milionů dolarů z prodeje ropy, a to ve prospěch tamního diktátora Teodora Obiang Nguema Mbasogoa a jeho rodiny.

V květnu 2004 byla bance udělena pokuta ve výši 25 milionů dolarů a v únoru 2005 dalších 16 milionů. V tom samém roce tehdejší majitelé, členové rodiny Albrittonů, navíc souhlasili s vyplacením odškodného ve výši devíti milionů dolarů obětem Pinochetova režimu. Banka totiž bývalého chilského diktátora podporovala, sama mu roku 1994 nabídla otevření účtu pro nelegální převody peněz.

Riggs nemohla situaci ustát. To, co z ní zbylo, přešlo v roce 2005 na americkou banku PNC. Ta z operací týkajících se podezřelých diplomatů a ambasád v hlavním městě USA brzy vycouvala.

Pověst na prvním místě V souvislosti s kroky londýnské HSBC se nabízí spekulace, že mohlo jít o klienty s diplomatickým pasem, jejichž finanční transakce zaváněly potížemi. A ty si HSBC v zájmu zachování dobré image do budoucna již nemůže dovolit.

Loni se její vedení oficiálně přiznalo k praní špinavých peněz. „Neseme zodpovědnost za naše předešlé chyby,“ prohlásil tehdy generální ředitel HSBC Stuart Gulliver. Stala se tak první bankou na světě, která něco podobného učinila.

HSBC byla obviněna z nelegálních aktivit, kterých se měly dopouštět drogové kartely prostřednictvím jejích poboček v Latinské Americe. Banka sama přiznala, že se jí problému nepodařilo efektivně zabránit. S ministerstvem spravedlnosti USA se dohodla, že dobrovolně zaplatí rekordní pokutu 1,92 miliardy dolarů.

Přiznáním viny a dobrovolným finančním vyrovnáním však skončily její pokusy etablovat se v nejbližší době na trhu ve Spojených státech. Zvláště ve Washingtonu, kde všichni důležití pamatují neslavný konec Riggs Bank.

Rozhodnutí banky HSBC vyvolalo mezi zasaženými diplomaty v Londýně chaos.

HSBC

Obr, který musí šetřit

Historie největší banky Spojeného království HSBC se začala psát v březnu roku 1865 v Hongkongu, na území tehdejší britské kolonie. Právě zde založil první pobočku sir Thomas Sutterland, skotský bankéř původem z Aberdeenu. O měsíc později zapustila banka kořeny také v Šanghaji, díky čemu vznikl i její název – The Hong Kong and Shanghai Banking Corporation. HSBC od začátku prosperovala především díky vzrůstajícímu obchodu s Čínou. Postupně se vypracovala na jednu z největších finančních a bankovních institucí na světě. Její mezinárodní síť se dnes skládá z více než 8000 zastoupení v 87 zemích a teritoriích v Evropě, Asii a Tichomoří, na amerických kontinentech, na Středním východě a v Africe. Akcie HSBC Holdings plc vlastní téměř 220 tisíc akcionářů ze 119 zemí a teritorií, obchoduje se s nimi na burze v Londýně, Hongkongu, New Yorku, Paříži a na Bermudách. HSBC se podobně jako její globální konkurence snaží zefektivnit svou činnost v období po finanční krizi. Propustila desítky tisíc zaměstnanců, zavřela pobočky na vzdálených a méně významných trzích a pokusila se zvýšit efektivitu napříč oblastmi své rozsáhlé bankovní činnosti. Stuart Gulliver, výkonný ředitel banky, v květnu oznámil další kolo výrazných úsporných opatření, jež mají za následek snížení pracovních míst o 14 tisíc, čímž se celkový počet zaměstnanců přiblíží 250 tisícům. Banka minulý týden oznámila desetiprocentní nárůst zisku před zdaněním za letošní první půlrok, který tak dosáhl hodnoty 14,1 miliardy dolarů, což bylo v souladu s odhady analytiků. Ve srovnání s prvním pololetím 2012 však došlo k propadu příjmů o sedm procent na 34,4 miliardy dolarů. Lepší zpráva se týkala nákladů, které se ve srovnání se stejným obdobím v loňském roce snížily z 21,2 miliardy na 18,4 miliardy dolarů. (hyk) l

Klient, jehož počínání zavání nelegální činností, byť se jedná o majitele diplomatického pasu, představuje pro jakoukoli banku vážný problém.

O autorovi| hyklova@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče