Peníze, problémy, průtahy

08. června 2015, 00:00 - Petr Weikert
08. června 2015, 00:00

Ministerstvo dopravy rozjíždí stavbu dálnic za soukromé peníze. Co v Evropě funguje, v Česku dosud krachovalo

Bylo 21. července 1999 a premiér české vlády Miloš Zeman v obstarožně vyhlížejícím hnědém obleku slavnostně zahajoval stavbu ostravské dálnice D47. Byl to první pokus českého kabinetu postavit velký projekt ve spolupráci se soukromou firmou. Nepovedl se a stal se symbolem všech dalších vládních pokusů, které měly podobný osud. Teď, po šestnácti letech přesto přichází ministerstvo dopravy s dalšími plány na stavbu dálnic se soukromníky v zádech.

Rehabilitace na asfaltu Česko je jednou z posledních zemí v EU, kde spolupráce státu a soukromníků dosud plně nefunguje. Pro pilotní projekt zkracovaný písmeny PPP (Public Private Partnership) zvažuje ministerstvo dostavbu nedokončených úseků rychlostní silnice R4 mezi Příbramí a Pískem v délce 32 kilometrů. Otevřená je i možnost svěřit soukromníkovi správu, provoz a obnovu existujících úseků mezi Příbramí a Prahou v délce 47 kilometrů. Druhým potenciálním projektem je dostavba 39 kilometrů silnice R7 mezi Slaným a průmyslovou zónou Triangle u Žatce.

V případě R4 by dostavba vyšla na 7,5 miliardy korun, devět miliard je pak cena za dostavbu slánské silnice. Rychlostní silnici R4 ministerstvo zvolilo především proto, že neleží na mapě páteřní evropské sítě, a tudíž je využití zdrojů EU omezené. Zároveň v celém dosud nedokončeném úseku již úřady vydaly pravomocná územní rozhodnutí, a stavba je tedy připravena. „Chtěl bych PPP projekty rehabilitovat jako jeden z vhodných způsobů, jak stavět,“ říká ministr dopravy Dan Ťok. Na úsek R4 mezi Příbramí a Pískem již ministerstvo vypsalo veřejnou zakázku na studii proveditelnosti, která porovná variantu financování formou PPP a tradiční model financování. Stavět by se mohlo začít v roce 2017.

Když ministr mluví o rehabilitaci, odkazuje na všechny nepovedené akce, které má stát za sebou. U D47 by se cena vyšplhala na 125 miliard a vláda z projektu musela velmi brzy vycouvat (s penále 626 milionů).

V Ústřední vojenské nemocnici měly zase vzniknout nové budovy, hotel a parkoviště za dvě miliardy korun. Stát za nepovedenou spolupráci nakonec zaplatil 170 milionů a ukončil ji. Studie k justičnímu areálu v Ústí nad Labem, plánovaného také formou PPP, stály přibližně 40 milionů a skončily u ledu. Zatím posledním PPP plánem byla dostavba jihočeské D3. Vize několika ministrů dopravy skončila v roce 2013 za ministra Zbyňka Stanjury. Podle Nejvyššího kontrolního úřadu se za studie utratilo od roku 2003 nejméně 120 milionů, přičemž jejich význam a přínos byl velmi nejasný.

Evropa staví PPP je přitom v Evropě fenoménem. Například v Nizozemsku se všechny dopravní stavby nad šedesát milionů eur plánují společně se soukromníky. Úspory počítají v dlouhodobém horizontu na desítky procent. V EU bylo jen vloni uzavřeno zhruba sto velkých PPP projektů v objemu přesahujícím osmnáct miliard eur, což je třináctiprocentní nárůst oproti roku 2013.

Pro povedené příklady není potřeba chodit daleko. Už i Slovensko postavilo se soukromníky svou silnici R1 z Nitry do Bánské Bystrice. Dvaapadesát kilometrů prvního projektu svého druhu v zemi měla na starost Eurovia.

Koneckonců i kraje a větší města už v Česku dokázaly to, co stát zatím pořád kazí. Ze statistik ministerstva financí vychází, že hodnota koncesních smluv mezi soukromníky a samosprávními celky byla na konci roku 55 miliard korun, byť 47,5 miliardy se týkalo vodohospodářství, kde se nedá o klasické formě stavění PPP hovořit.

Dosud největší jednorázový projekt dokončilo město Plzeň. Třicetiletý kontrakt na stavbu, údržbu, opravy nového depa včetně údržby vozového parku vyšel na bezmála 12 miliard korun. Nové depo slouží 112 autobusům a 86 trolejbusům a jako předmět zkoumání také policistům z protikorupčního oddělení.

Tady se vlastně ukazuje problémová podstata PPP projektů. Plzeňské depo, údajně nejmodernější stavba svého druhu v Evropě, stálo samo o sobě 1,2 miliardy korun. Ano, je to na první pohled dost. Policii ale nezajímá ani tak stavba samotná (jsou to v přepočtu na české podmínky dva kilometry dálnice) ale to, proč celá paráda za 30 let vyjde na 12 miliard. Podobně kdysi premiéra Špidlu zajímalo, proč dálnice D47 vycházela na 125 miliard.

Kouzlo projektů spočívá v rozdělení rolí a rizik. Soukromník po dobu desítek let stavbu provozuje, udržuje, platí opravy. A na konci ji předává ve stavu, v jakém byla na začátku. Tedy jako novou. A to pochopitelně něco stojí. Koneckonců, kdyby se stát stavěl k údržbě a opravě stejně zodpovědně, mělo by se dojít k vyšší sumě, ze které se pak počítá celková úspora. Nesmí se ovšem zapomenout na služebné, tedy na splátky, které veřejný zadavatel platí, obvykle až po dokončení díla. „Finanční model je na celé věci nejdůležitější. Viděl jsem projekty, které na první pohled vypadaly dobře, ale součet nominálních hodnot byl nakonec neúměrně vysoký,“ říká dopravní expert Petr Moos z ČVUT. Důležité je podle něj i rozdělení rizik mezi soukromníka a veřejného objednatele. Stát by měl například garantovat ceny a mít na starost včasné schvalování územních rozhodnutí.

Financování projektu a jeho provoz by pak měl nést na bedrech investor. „U nás není k tomuto typu staveb politická vůle. Politici se obávají, že je nebudou umět obhájit,“ doplňuje prezident Asociace pro rozvoj infrastruktury Tomáš Janeba. Podle něj je zase důležité používat formu PPP jen na velké a náročné projekty, u malých se benefit ztrácí.

Made in China Spolupráce se soukromníky je pro stát důležitá i proto, že jednou nebude mít mnoho možností, jak velké stavby výhodně stavět.

„V současné době do značné míry čerpáme z evropských zdrojů, které ale po roce 2023 budou velmi omezené, a my bychom se měli na tuto situaci připravit. PPP projekty jsou odpovědí na otázku, jak jít dál, a proto chceme tento model vyzkoušet,“ říká náměstek ministra dopravy Tomáš Čoček.

Pokud budí oprášení nápadu na spolupráci se soukromníky obavy, určitě tomu nepřidávají ani námluvy státu s Čínou. Že se do projektu R4 chtějí Číňané přihlásit, potvrdil ministr Ťok před pár dny prostřednictvím svého twitterového účtu. Byla to ale právě čínská společnost Covec, která v roce 2011 opustila rozestavěné polské dálnice s ostudou, když nedokázala plnit finanční závazky ani harmonogram stavby. Číňané v té době sondovali i v Česku. Měli zájem o velké projekty, kvůli kterým by se jim vyplatilo přesouvat kapacity z domova. Ministerstvo dopravy jim ale mohlo nabídnout jen osmnáct kilometrů na jihočeské D3, a tak z plánů sešlo. „Na druhé straně čínské firmy úspěšně postavily nejdelší tunelový komplex v Izraeli v Haifě,“ upozorňuje Petr Moos.

Ministr Dan Ťok projektům PPP věří i proto, že se při nich dá podle něj těžko podvádět.

V červnu chce s odborníky uspořádat veřejné slyšení o tom, kdo by měl být poradcem prvního projektu. Existují ale i odlišné teorie. Třeba ta, kterou Bezpečnostní informační služba (BIS) uvedla v jedné ze svých zpráv – složitost a vysoké náklady podle ní legitimizují proplácení vysokých částek soukromým poradenským firmám a advokátním kancelářím. „Podle názoru BIS uvedené skutečnosti dokládají, že prostřednictvím PPP lze z veřejných rozpočtů vyvádět finanční prostředky podobně jako prostřednictvím dotací z fondů EU. Nebezpečí je v tomto případě o to větší, že jde o skryté ‚tunelování na dluh‘ a přenášení dlouhodobých mandatorních závazků veřejných rozpočtů na budoucí generace správců veřejného majetku,“ stojí v textu. Ministr dopravy bude mít co dělat.

Finanční model je na celé věci nejdůležitější. Viděl jsem projekty, které na první pohled vypadaly dobře, ale součet nominálních hodnot byl nakonec neúměrně vysoký.

12 miliard zaplatí Plzeň za stavbu nového depa, jeho opravy a údržbu vozového parku. O projekt se zajímá policie. 125 miliard byla kalkulovaná cena dostavby D47, pokud by měla projekt na starost firma Housing & Construction, kterou si bez výběrového řízení vybral kabinet Miloš Zemana.

O autorovi| Petr Weikert weikert@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče