Pat a Mat hlasují o daních

28. července 2014, 00:00 - PAVEL PĺRAL
28. července 2014, 00:00

Snižování spotřební daně je stejným fiskálním nesmyslem jako plánované snižování DPH

Voliči sledující cirkus kolem spotřebních daní v Poslanecké sněmovně si nemohou stěžovat, že by nebyli samotnými aktéry dopředu varováni. Vždyť hnutí ANO od počátku tvrdilo, že jeho členové nejsou politici a jdou do sněmovny makat. Ale ono se ukazuje, že i podstatná část sociálních demokratů se hodí spíše na utírání prachu na poslaneckých lavicích a mytí oken než do politického boje.

Stačilo přitom, aby nejznámější zahrádkář z Čáslavi, exministr průmyslu Milan Urban, hodil mezi lavice docela nevinnou bouchací kuličku v podobě návrhu na snížení spotřební daně z nafty a benzinu.

Dezorientovaní koaliční poslanci za masivní podpory opozice sabotérský Urbanův návrh schválili. A pak už s jasnou koaliční většinou přijali i celou novelu zákona o spotřebních daních, která měla jen a pouze vrátit do agrobyznysu zelenou naftu, aby se těm našim sedlákům a svatému Agrofertu dařilo zase o pár stovek milionů lépe. A najednou z toho byla 14miliardová díra ve státním rozpočtu. Miroslav Kalousek, který u té komedie ke své jistě nemalé lítosti osobně nebyl, musí být ještě dnes smíchy v pase zlomený jak Karel Hynek Mácha v populární písni Lucie Bílé. AMATÉŘI A KVERULANTI Ona holt i ta politika je řemeslo, které se musí umět. V okamžiku, kdy někdo z koaličních poslanců přijde s nějakým podobně nebezpečným návrhem, musí si ministr financí, případně premiér vynutit přestávku, během níž dají své kluby do latě a nepřipustí žádný exces. V tomto případě to oběma pánům došlo až příliš pozdě a spadli do septiku hezky až po krk.

Ukázalo se nejen to, jak málo jsou informováni o aktivitách svých oveček, ale projevil se i značný vzdor velké části poslaneckého klubu ČSSD, které zřejmě není po chuti politická dominance Andreje Babiše. A tak mu trochu zavařili i za cenu, že se ohřeje také jejich premiér.

Nejde totiž jen o to, že pro Urbanův návrh hlasovalo 17 socialistických poslanců. Oni totiž Babišovi zdržením se při inkriminovaném 65. hlasování nepomohli ani jeho kolegové z vlády Jan Mládek a Milan Chovanec či předseda sněmovny Jan Hamáček nebo předseda klubu ČSSD Roman Sklenák. A věřit premiérově verzi, že ti lidé nevěděli, pro co hlasují, je těžko uvěřitelné, a navíc pro dotyčné i dosti urážlivé.

TRAGIKOMICKÝ VEČERNÍČEK Aby té ostudy nebylo málo, tak se socialisté rozhodli, že zpochybní hlasování a budou hlasovat znovu – tentokrát jednotně, s lidem a pro lid, jak se kdysi říkalo. Jenže i zde prošvihli termín pro zpochybnění hlasování. To pak těžko může dopadnout jinak než žalobou u Ústavního soudu, který tuhle poslaneckou lidovou tvořivost nikdy nemiloval. A další ostuda se bude vršit na hlavy našich stachanovců budujících lepší zítřky. Každopádně už nyní jejich politické počínání velmi silně připomíná postavičky Pata a Mata z televizního večerníčku.

Jinak je samozřejmě snižování spotřební daně, kterou se konečně daří solidně vybírat, úplně stejným fiskálním nesmyslem jako plánované snižování daně z přidané hodnoty. To vládou naplánované bude stát prý jen tři miliardy, ale ani ty se tak snadno na ulici nenajdou.

Když byly spotřební daně v rámci Janotova balíčku v roce 2010 zvýšeny u pohonných hmot o korunu na litr, opravdu srazily spotřebu a vedly k nižšímu daňovému inkasu. To však bylo dáno tím, že většina okolních zemí měla nižší sazbu a levnější zejména motorovou naftu, takže firmy provozující dálkovou dopravu začaly masově tankovat v zahraničí. Ale to se už dnes nevyplatí. Případné snížení daně by tudíž pohonné hmoty příliš nezlevnilo a rozhodně by vyšší prodej nebyl schopen kompenzovat ztrátu ze snížené sazby.

Spotřební daň přitom zase plní státní kasu. Letos má nasypat v případě minerálních olejů úctyhodných 74 miliard korun. Není tudíž zrovna vhodné hrát si v tomhle stohu se sirkami. A asi by si s nimi neměla zahrávat ani opozice, protože i jí by jednou ty peníze mohly chybět a nerada by nesla na hřbetě znovu břemeno zvyšování daní. Byť lze pochopit, že příležitost udělat z vládní koalice partu packalů byla neodolatelná. Navíc návrat zelené nafty, o němž novela zákona vlastně původně byla, je také úplně stejně nežádoucí, jen o hodně levnější.

Ukazuje se, že i podstatná část sociálních demokratů se hodí spíše na utírání prachu na poslaneckých lavicích a mytí oken než do politického boje.

O autorovi| PAVEL PĺRAL, paralp@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče