Pan Stříbrný

24. října, 00:00 - Petr Weikert
24. října, 00:00

Jako hokejista přivezl zlato z Ruska, jako podnikatel vozí české stříbro do Japonska

Michal Sýkora vybojoval za svoji hokejovou kariéru dvakrát zlato na hokejových šampionátech. Teď se ale jeho osudem stává stříbro. Řeč už není o medailích, ale o stříbrných špercích, které jeho firma začala vyrábět vČesku a právě teď hlásí první prodané kusy z Japonska. A kam si peníze vydělané ze stříbra Michal Sýkora ukládá? Přece do zlata, které nepřestalo být jeho osudem. Obchoduje s ním jeho firma The Golden Investment.

* • V jednom z rozhovorů jste řekl, že máte pětadevadesát procent svých prostředků uložených ve zlatě. Co vás na zlatě baví?

• Mě spíš nebaví papírové investice. Kdybych chtěl papírovou investici, do pár dnů ji vždycky mám. Ale zlato tak lehce získat nejde.

* • Jaký je o zlato zájem v podobě investic?

• Všechno, co víme o investičním zlatě, jsme vložili do TGI Clubu. To je investiční platforma, kde vedle prodeje investičního zlata mapujeme další služby, jako je prodej zlatých slitků nebo různé finanční produkty bázované na zlatě. A když se podíváme na zájem, tak je jednoznačně rostoucí. Lidé začínají ohledně investic přemýšlet tak, jako před pár lety ještě nepřemýšleli. Mám tím na mysli, že jsou opatrnější ataké poučenější.

* • Jaké máte plány s vaší továrnou na výrobu šperků, která stojí na Náchodsku?

• Podařilo se nám přežít dobu krize a plány jsou poměrně velké. Naší hlavní výhodou je, že jsme přímo výrobci, nemusíme tedy šperky dovážet a přeprodávat. To je důležitá součást konceptu, který teď uvádíme v život. Jde o to, že jsme naše stříbrné šperky začali nabízet v maloobchodech ostatních řetězců, a to si vůbec nedokážu představit, že bychom mohli pokrýt a zabezpečovat bez vlastní továrny.

* • Můžete ten koncept popsat trochu blíže?

• Šperkařský trh je pořád dost těžkopádný, což vychází z jeho staletých tradic. Dodnes má velmi málo výrobců přímý kontakt s trhem. Obchody se většinou uzavírají přes zprostředkovatele na dlouhý čas dopředu, což se v době krize ukázalo jako velký problém. My jsme se rozhodli tenhle systém rozbít, protože třeba už jen to, jak lidé nakupují, se za poslední roky změnilo. Kdo dneska chodí sám od sebe do zlatnictví? Je to jen zlomek těch, které můžeme oslovit v jiných obchodech, kam zákazníci přirozeně přicházejí každý den. Máme tedy jednoduchou lowcostovou distribuční síť, která přinese šperky z továrny přímo mezi zákazníky. Uzavřeli jsme smlouvu s drogeriemi Teta, kde jsou stojany s našimi šperky, a podle čísel prodejů, která jdou každý měsíc nahoru, se to jeví jako slibný projekt. Nyní jednáme s dalšími řetězci a podařilo se nám s tímto konceptem proniknout už ina japonský trh.

* • Teď máte 150 prodejních míst. Jak má vypadat síť v budoucnu?

• Pokud se bavíme o regionu střední Evropy, rádi bychom se během příštích tří let dostali ke dvěma tisícovkám prodejních míst.

* • A jaké jsou plány v Japonsku?

• V regionu jihovýchodní Asie vidíme velký potenciál. Je zahlcen čínským zbožím, po kterém už není takový hlad. Tamní lidé berou Evropu jako místo, odkud proudí luxusní a kvalitní zboží, což je pro nás velkou výhodou. Také Česko má jako země dobrý zvuk, v Japonsku se třeba Praha dostala do top pěti destinací, kam chtějí místní vycestovat na dovolenou. Díky tomu využíváme Japonsko jako zemi, která nám otevírá dveře do Asie, přes tamní partnery se už dostáváme i do dalších zemí v tomto regionu včetně třeba Číny, kde probíhají rozhovory o vstupu na trh. Podařilo se nám to také díky našemu zastupitelskému úřadu v Tokiu a česko-japonské obchodní komoře.

* • Jaké další země budou v jihovýchodní Asii následovat?

• V online prodeji jsme přes našeho japonského partnera také vČíně, v Hongkongu, v Malajsii, v Singapuru a v Indonésii. Teď jednáme sfirmou, která má síť obchodů s luxusními šperky a hodinkami v Číně, a tam bychom chtěli dosáhnout i na fyzický prodej šperků ze stojanů.

* • Kde se vzal název Moshna?

• Mošna je váček na cenné věci - má to podle našeho marketingu znamenat uchovávání hodnoty. Slovo mošna hlavně zní dobře ve všech jazycích. Náš klient ze Spojených arabských emirátů myslí, že to slovo zní skvěle arabsky a bude mít úspěch, v Rusku tvrdí, že je to jejich pojem, a kolega v Británii mi zase říkal, jak výborně se bude zboží s tímhle názvem prodávat v Izraeli, protože zní hebrejsky. No a podle Japonců „mosh-na“ zní trochu japonsky.

* • Když jsem se díval na účetní závěrky vaší firmy, tak v posledních letech končíte v minusu jednotek milionů korun. O čem ta čísla vypovídají?

• Budujeme dva velké produkty a t o s sebou nese určité náklady. Ještě vloni se to celé dalo vlastně považovat za startup. Už letos ta čísla ale budou výrazně jiná. Při tom v š em musíme ale také hlídat, aby náš rozvoj nebyl příliš rychlý, abychom to celé dokázali zvládnout a lidově řečeno ten byznys nepřehřáli.

* • Investice do cenných kovů a výroby šperků byl váš třetí podnikatelský pokus. Jak jste se k tomu dostal? • Nejdřív to byla ryze pasivní finanční investice do továrny, která vyrábí šperky.

Postupem času jsem se začal podílet na řízení firmy a všechno ostatní se už vyvinulo z toho.

* • Jak si mám v praxi váš byznys se zlatem představit? Vykupujete zlato ve světě, přetavíte ho a prodáváte zákazníkům?

• Vykoupíme polotovar a vyrobíme šperk. To, co zbude, necháme zpracovat zase na polotovar, případně dokoupíme materiál a opět vyrobíme šperk. Pokud jde o investiční zlato, objednáme ho v rafinerii a předáme investorovi.

* • Vraťme se do roku 2001, tedy do doby, kdy jste ještě aktivně hrál hokej. Tehdy jste investoval peníze na akciových trzích, ale po útocích z 11. září jste poznal, jak je to rizikové. Jak na tu dobu vzpomínáte?

• To byl první velký šok. Trhy po útoku spadly dolů a moje investice v USA rázem ztratila na hodnotě více než čtyřicet procent. Pak nastal ještě jeden problém. Když se trhy postupně vracely zpátky, začala klesat hodnota dolaru ze čtyřiceti korun až k patnácti. Dneska už se mi o té zkušenosti mluví lépe, takže mohu říci, že to byla moje první byznysová facka.

* • Vy jste pak začal podnikat v realitách a dovážel jste také vína. Ani to se ale moc nedařilo. V čem byl problém?

• Říct, že j s em investoval do realit, zní teď hodně honosně. Bylo to tak, že jsem koupil dům nebo byt, opravil ho a pak se ho pokoušel prodat. Nebylo to nic moc organizovaného a dělal j s em to bez předchozích zkušeností. Nakonec j s em zjistil, že j s em byl plus minus na nule a že ze mě realitní magnát asi nikdy nebude.

* • Ata vína?

• Skamarády ze Znojma jsme přišli na tehdy inovativní myšlenku, že na Moravě se sice dělají dobrá vína, vinaři je ale musejí hned prodat, aby mohli dál fungovat. A tady jsme měli do toho řetězce vstoupit my, ta vína nakoupit, nechat pár let zrát, čímž bychom j im přidali na hodnotě, a pak je zpeněžit. V té době před čtrnácti lety ale víno nebylo v takové módě, jako je nyní. Zákazníci neuměli srovnat kvalitu vína s vydanými penězi. Jednoduše řečeno v jejich preferenci převažovala cena. Museli bychom tehdy věnovat spoustu úsilí tomu, abychom naučili zákazníky víno ocenit, a tomu jsem nechtěl obětovat úplně celý svůj život.

* • Nepřemýšlel jste tehdy o tom, s podnikáním úplně skončit a užít si zbytek peněz, případně se vrátit k hokeji?

• Vezmu to odzadu. Nikdy jsem po ukončení kariéry nepřemýšlel, že bych zůstal u hokeje. V tomhle jsem možná trochu odlišný od ostatních hráčů. Na hokej mám skvělé vzpomínky, ale na stadionu jsem do svých třiceti let trávil každý den a už to stačilo. Možná kdybych měl syna, tak bych ho k hokeji vedl, ale tahle starost mi s dcerou odpadla. Vlastně co se týče trénování, mohl bych snad jen učit děti bruslit. Jakmile přichází soutěživost a tlak na výkony, přestává se mi to líbit. Děti by si podle mě měly hrát, neumím to skloubit se sportem.

* • A skončit s podnikáním?

• Bylo mi lehce přes třicet. Neumím si představit, že bych od té doby seděl na gauči. Měl jsem a stále mám ambici dokázat něco i mimo hokej.

* • Pořád platí, že jste od konce kariéry neměl hokejku v ruce?

• Vloni jsem byl na rybníku atrochu jsem se o ni opíral, když jsem učil bruslit dceru. Ale hokej jsem od konce kariéry nehrál a ani jsem vlastně teď nesledoval Světový pohár.

Michal Sýkora

• Narodil se 5. 7. 1973 v Pardubicích a za toto město coby obránce také hrál hokej, poprvé v sezoně 1990/1991.

• V NHL postupně působil v týmech San Jose Sharks, Chicago Blackhawks a Tampa Bay Lightning.

• V ročníku 1998/1999 přišel ze zámoří do pražské Sparty, se kterou v následující sezoně vyhrál ligu.

• Do NHL se vrátil ještě v sezoně 2000/2001, hájil barvy Philadelphia Flyers.

• Od sezony 2001/2002 oblékal dres Pardubic, ve kterém v roce 2004 ukončil kariéru.

• Dvakrát byl v týmu mistrů světa, a to v roce 1996 ve Vídni a v roce 2000 v Petrohradě, celkem odehrál 69 reprezentačních zápasů.

O autorovi| Petr Weikert, weikert@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče