Pan Emirát

25. května 2015, 00:00 - LUBOŠ HEGER
25. května 2015, 00:00

Maurice Flanagan z nuly vybudoval blízkovýchodní aerolinky Emirates

Kdybyste chtěli vybudovat leteckou společnost od začátku, sotva byste se mohli ocitnout ve správnější čas na správnějším místě než v Dubaji v roce 1984. Mladý šejch Muhammad ibn Rašíd, dnešní emír a premiér SAE v jedné osobě, se tehdy obrátil s prosbou o radu na experta z British Airways Maurice Flanagana, jenž mu předestřel tři možnosti – nedělat nic a nechat Dubaj mimo hlavní trasy, podvolit se vydírání jediného lokálního dopravce Gulf Airlines a zrušit politiku „otevřeného nebe“ nebo založit vlastní aerolinky. Emír vzal Flanagana za slovo a vzápětí před něj položil deset milionů dolarů a příslib mohutných státních investic do dubajského letiště.

Důležitý detail – letiště, nikoli aerolinek.

Generální ředitel Flanagan bude až do své smrti 7. května 2015 čelit stále se opakující námitce, že bezprecedentní růst Emirates se zakládá na štědré státní podpoře. Není tomu tak, Emirates už třicet let hospodaří beze ztráty kvůli něčemu daleko prozaičtějšímu.

Dokonalé geografické poloze Dubaje mezi Evropou a Asií, odkud se Emirates v roce 1985 se dvěma pronajatými letadly a desetičlenným personálem vydaly do světa.

Muž, který tenhle zárodek firmy během čtvrtstoletí proměnil v mezinárodního přepravce s 230 vlastními letadly a 86 tisíci zaměstnanci, se narodil v roce 1928 (přesně to bylo 17. listopadu) do rodiny horníka v Cheshire a vystudoval dějiny a francouzštinu na univerzitě v Liverpoolu. Nejprve to zkoušel s profesionálním fotbalem v týmu Blackburn Rovers, ale během vojenské služby si zranil koleno, takže po vojně nastoupil jako stevard k B. O. A. C. (předchůdce British Airways). Cestování se mu stalo vášní – později vedl pobočky společnosti v Kalkatě či Bangkoku, působil i v Keni nebo Íránu. V roce 1978 se ocitl v Dubaji, kde byste tenkrát marně hledali dálnice nebo mrakodrapy.

Počátky Emirates podle Flanagana nesly znaky „chemie rodinného podniku“ – provázela je rychlá rozhodnutí založená na osobních vztazích. Zaměstnanci podstupovali psychometrické testy, které měřily jejich laskavost ke klientům (nelaskaví dostali výpověď). Flanagan se jal budovat pověst Emirates jako společnosti nabízející maximální prostor, zábavu a opulentní stravu, v první třídě pak minisuity s masážními sedadly.

Značka Emirates dnes znamená cosi jako „luxus za přijatelné peníze“. Emírové ovšem splnili druhou – a důležitější – část slibu a učinili z Dubaje skutečnou „aerotropoli“. Letecká doprava dnes tvoří čtvrtinu HDP města a letiště právě prochází další fází rozvoje za 32 miliard dolarů. Společnost Emirates měla sama loni obrat 26 miliard a do pěti let se má stát nejvýkonnějším přepravcem co do počtu přepravených pasažérů.

Sir Maurice Flanagan psal po celý život básně. Své heslo ve sborníku Who’s Who sám napsal takto: „Všežravý čtenář, ne moc dobrý boogie woogie hráč na piano a věčný arabista začátečník.“ Za svůj nejlepší kariérní krok označil vojenskou službu: „Bez tohoto odrazového prkna by lidé jako já navždy zůstali doma.“ Zemřel v Anglii mezi svými blízkými ve věku 86 let.

Za svůj nejlepší kariérní krok Maurice Flanagan označil – v Británii záhy zrušenou – vojenskou službu.

O autorovi| LUBOŠ HEGER heger@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče