Palice na Sobotku

17. února 2014, 00:00 - Tomáš Pergler
17. února 2014, 00:00

Tlak na seškrtání církevních restitucí je pro rebely v ČSSD ideálním prostředkem pro ostřelování premiéra

Ve volební kampani to bylo vděčné téma. Zleva se jen hrnuly plány zásahů do církevních restitucí před říjnovým hlasováním o nové sestavě Poslanecké sněmovny.

Za původního předpokladu, že vládu sestaví ČSSD se zemanovci za tiché podpory komunistů, vypadaly ze začátku celkem reálně. Na referendum o zrušení restitučního zákona, se kterým vyrukovala KSČM, by si sociální demokraté sice nejspíš netroufli, ale nějaký jiný zásah do procesu navracení majetku, nebo aspoň snížení finančních náhrad církvím ale vypadaly celkem pravděpodobně. Vydatně k tomu přispěl i prezident Miloš Zeman, respektive „jeho“ vláda politických bulteriérů vedená Jiřím Rusnokem, která měla na stole návrh zákonného opatření o vyjmutí Pražského hradu z restitucí. Na druhé straně v církvích stoupala nervozita, hlavně u katolíků byla před volbami zjevná. Stačí si vzpomenout na „živé“ rozčílení kardinála Dominika Duky v Radiožurnálu, po kterém redaktorka předčasně ukončila rozhovor.

Volby ale nakonec dopadly jinak a chabý vítěz Bohuslav Sobotka se musel spojit s téměř stejně silným hnutím ANO Andreje Babiše.

Tomu sice restituce také vadí, ale nepřikládá jim takový význam. Navíc do koalice přibrali lidovce, považované tradičně za prodlouženou ruku církve v politice. Plány na nějaký rychlý a radikální řez do již rozběhnutého vydávání majetku a placení finančních náhrad tím v zásadě padly. Tíha předvolebních slibů se nicméně nedá jen tak odvalit, což ČSSD nutí k tomu, aby předváděla alespoň nějaké aktivity. Zvlášť když nejsilnější vládní strana není jednotná a klika kolem hejtmana Michala Haška si nenechá ujít jedinou příležitost Sobotku kopnout pod koleno. Drobné v samoobsluze Novopečený premiér tak musel vykazovat činnost ještě před sestavením kabinetu – sociální demokraté a ANO určili své zástupce na jednání s církvemi, aby se dohodli, kde se dá „ubrat“. Lidovci se jednání neúčastní, protože proti restitucím nic nenamítají.

„Expertní komise“ ČSSD, ANO a zástupců církví a náboženských společností se zatím sešla dvakrát. Naposledy 7. února. Podle nejmenovaného účastníka setkání přišli politici, mírně řečeno, nepřipravení. O vážnosti a vervě, s jakou chce nová vládní koalice měnit restituce, leccos napovídá už složení politických delegací. Hlavou socialistického týmu je místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková. Pochází sice ze Zlínska, tedy jedné z nejreligióznějších českých oblastí, na jejím hlubším ponoření do tématu to ale není znát. Na první schůzce nejprve vyzvala církve, aby se uskromnily, když ji ovšem protistrana požádala o předložení konkrétních návrhů, prohlásila, že je adventní doba a lidé by se neměli hádat. Po Novém roce zase Gajdůšková popudila církevní vyjednávače přirovnáním restitucí k nevrácení peněz v samoobsluze. Věcné návrhy se tak očekávají spíše od dalších dvou zástupců ČSSD, ústavního právníka Jana Kudrny a stranického experta na zemědělské restituce, bývalého místopředsedy strany z 90. let Karla Machovce. Postup ANO zase napovídá, že restituce pro hnutí nejsou zdaleka prvořadé. Na první schůzku poslalo poměrně silnou dvojici Helena Válková a Martin Stropnický (dnes ministryně spravedlnosti a ministr obrany), v únoru je ale nahradili málo známí poslanci, mimochodem rovněž ze Zlínského kraje – chovatelka koní Margita Balaštíková a kroměřížský právník Radek Vondráček.

Na druhé straně stolu ovšem sedí matadoři restitučních disputací. Zejména ekonoma pražské arcidiecéze Karla Štíchu, který zažil spoustu podobných komisí a jednání, už těžko něco překvapí. Do církevní delegace patří také generální sekretář biskupské konference Tomáš Holub, neformální otec restitučního zákona advokát Jakub Kříž, za Ekumenickou radu církví Petr Grulich z Církve bratrské a Tomáš Kraus z Federace židovských obcí.

Protože zákon o majetkovém vyrovnání prošel zkouškou u Ústavního soudu a do naturálních restitucí, tedy vracení fyzického majetku, si Sobotka za současné vládní konstelace netroufá zasáhnout, prakticky mu zbývá jen možnost omezit finanční náhrady. ČSSD by ráda náhrady snížila z celkových 59 miliard korun o nějaký sedm až osmnáct miliard. Na druhém jednání podložila svůj návrh pětistránkovým dokumentem, v němž požadovanou redukci odvozuje od údajně chybného ocenění zemědělských a lesních pozemků, jež pro účely restitučního zákona provedla poradenská firma E&Y.

Neustoupíme Jenomže pozice církví zůstává neoblomná.

Na rozdíl od naturálních restitucí tady návrh naráží hlavně na odpor menších církví. Pokud by se citelně snížila schválená výše ročních finančních tranší (podle zákona se církvím mají vyplácet každoročně až do roku 2043), doplatí na to zejména nekatolické církve a židovské obce. Zatímco římští katolíci budou mít jistou část příjmů z hospodaření na vrácených lesích a polích, ostatní církve mají nemovitého majetku výrazně méně, a než si vytvoří vlastní modely příspěvků od věřících, budou mnohem více závislé na vyplácených náhradách. V některých případech náhrady ani nepřevyšují dosavadní státní platby (na problém jsme upozornili v týdeníku Euro už loni v září). Podle Petra Grulicha protestantské církve nanejvýš svolí s přijetím náhrad v podobě státních dluhopisů. „Změny platných smluv mezi státem a církvemi považujeme za nepřijatelné, stejně jako snahu některých politických stran o snížení finančních náhrad,“ řekl Grulich týdeníku Euro.

Jako záložní variantu si ČSSD připravila návrh na zrušení inflační doložky, podle níž se finanční náhrady církvím za daný rok zvyšují o průměrnou roční míru inflace. Což znamená, že v případě dvouprocentní inflace cen by se kompenzační částka v průběhu 30 let vyšplhala na celkem 79 miliard korun. Argumentuje se hlavně tím, že při klasických zemědělských restitucích se inflační doložka nepřidávala (současně se ale zapomíná na skutečnost, že farmáři restituenti zpravidla nedostávají jako kompenzaci peníze, ale pozemky v jiné lokalitě). Církevní ekonomové odpověděli na tyto požadavky šalamounsky: inflační doložky se rádi vzdají, když jim stát vyplatí náhradu najednou. Na posledním jednání komise se nakonec dohodlo, že sociální demokraté svůj návrh ještě víc rozpracují a přinesou ho znova na příští zasedání, které se plánuje do poloviny března.

Aktivní poslanci Sobotka nicméně přišel ještě s další iniciativou, jež má v očích voličů marketingově zapůsobit – zřídí vládní monitorovací výbor.

Podle premiéra má výbor bdít nad tím, aby se církvím nevydával majetek, který jim nenáleží. Současně do něj ale povinně přizval i ministry za KDU-ČSL (ministra kultury Daniela Hermana a ministra zemědělství Mariana Jurečku), což v podstatě znamená, že z výboru nevyleze nic, co by nějak zásadně měnilo restituce.

Neústupnost církví a přítomnost lidovců ve vládě ovšem nejsou pro Sobotku největším problémem. Víc starostí mu přidělávají požadavky spolustraníků, kteří prohráli podzimní kolo zápasu o vedení ve straně. Především odstavený místopředseda Michal Hašek.

Jihomoravský hejtman přišel s nápadem, že by se zemědělcům, kteří hospodaří na vraceném majetku, prodloužily nájemní smlouvy. Upozorňuje na to, že Státní pozemkový úřad nemůže od 1. ledna uzavřít smlouvy se zemědělci na 36 tisících hektarech půdy, které jsou dotčeny restitucemi. „Přitom na základě nájemních smluv zemědělci tuto půdu obhospodařují a pobírají na ni dotace. Škoda vzniká také státu, který přichází na nájemném o 36 milionů korun. Stát tuto půdu navíc nemůže nechat ladem, takže hrozí, že za obhospodařování dá odhadem 360 milionů korun.

Byly by tím zatíženy veřejné finance, což je postavené na hlavu,“ přesvědčuje Hašek. Ve svém kraji přitom celkem bez problémů vládne v koalici s lidovci a dříve se připojil k návrhu, aby byla o půl roku prodloužena lhůta pro posouzení restitučních výzev.

Církevní restituce vybudily k činnosti i ústeckou ČSSD v čele s Jaroslavem Foldynou. Ten pro změnu navrhl odklad restitucí o jeden rok a ohlásil přípravu novely. Foldyna také otevřeně navrhuje, aby se ČSSD ve sněmovně spojila proti církvím s KSČM a Úsvitem Tomia Okamury. „Je povinností udělat maximum při skutečnosti, že nás je ve sněmovně padesát, komunistů třicet tři a čtrnáct poslanců z Úsvitu. Jsme tedy schopni najít možnost redukce rozsahu církevních restitucí zejména v nehmotných plněních, v té hanebné valorizaci,“ řekl v lednu Foldyna serveru Parlamentní listy.

Sobotkovi véčkaři Zatím zůstává jen u prohlášení a Sobotkovi bezprostředně nic nehrozí. Až se ale Haškovy a Foldynovy návrhy dostanou ve formě předloh na jednání sněmovny, bude hůř. Prozemanovské křídlo ČSSD, jehož „puč“ současný premiér po volbách potlačil, čímž oslabil svého hlavního soupeře ve straně Haška, navenek zůstává loajální k vládě. Různé drobné manévry však naznačují, že bude Sobotkově vládě průběžně zatápět. A vydávání majetků a placení náhrad církvím se nabízejí jako ideální prostředek. Hašek a spol. budou tlačit na revizi restitucí a odvolávat se přitom na plnění předvolebních slibů. Sobotka jim ale nebude moci vyjít vstříc, protože by riskoval roztržku s lidovci, pro které je ústupek z již dohodnutého modelu restitucí nepřijatelný.

Ostatně, i kdyby se Hašek a další nespokojenci vzdali poslaneckých návrhů (což samozřejmě neudělají) nebo přestali šermovat předvolebními sliby, Sobotka se starostí s restitucemi nezbaví. Problematický bude zjevně i samotný průběh naturálních restitucí.

Zejména jednání mezi Lesy ČR a katolickou církví provází oboustranná nedůvěra a obviňování – Lesy hovoří o nedostatečně podložených výzvách, církev zase o obstrukcích a umělých překážkách. Obě strany měly problém se dohodnout byť jen na znění zápisu ze společné schůze. Státní pozemkový úřad, na který se podle očekávání navalila obrovská agenda, včetně vrácených výzev v první instanci, zase zápasí s přehlcením a nedodržováním zákonem stanovených lhůt. Šéf úřadu Petr Šťovíček už proto požádal o navýšení personálního stavu o stovku zaměstnanců. V dalších týdnech bude zajímavé sledovat kroky lidoveckého ministra zemědělství Jurečky, jenž má Lesy i pozemkový úřad v gesci.

Téma restitucí zkrátka neztratilo nic z politické výbušnosti. Na restitucích by se mohla dokonce štěpit jak koaliční vláda, tak samotná ČSSD. „Restituce určitě poslouží jako vítaná palice na Sobotku,“ myslí si politolog Lukáš Jelínek. Upozorňuje na vznětlivost lidovců, zejména jejich předsedy Pavla Bělobrádka.

„Mohou se celkem snadno naštvat, zvednout se a opravdu odejít z koalice,“ dodal. Lubomír Kopeček z Masarykovy univerzity v Brně počítá s eskalací napětí uvnitř vlády, pokud se k restitucím nahromadí další spory, například u daňových zákonů nebo lustrací. „Důležitý bude také výsledek ČSSD ve volbách do Evropského parlamentu,“ myslí si. V koalici je podle něj zaděláno na celou řadu potenciálních konfliktů. „Bude to podobné tomu, co jsme sledovali v předchozích letech u koalice s Věcmi veřejnými, jen v trochu jiném vydání,“ předpokládá Kopeček. l •

Hašek a spol. budou tlačit na revizi restitucí a odvolávat se přitom na plnění předvolebních slibů. Pokud by se snížila výška finančních náhrad, doplatí na to hlavně menší nekatolické církve.

O autorovi| Tomáš Pergler, pergler@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče