Otevřenost se vyplácí

03. října, 00:00 - Magnus Alsterlind
03. října, 00:00

Když jsem byl malý, maminka mi říkávala: Dělej to, co říkáš, a říkej to, co děláš. Otec mi radil, ať zjistím, co mám rád, a s tím pracoval. Tak se stane práce mým koníčkem. Chtěl, abych po něm převzal rodinnou firmu, ale já měl o svém životě jiné představy. Ty zahrnovaly vytvoření vlastní kariéry a životní cesty.

V osmnácti letech jsem s kamarádem odjel do Austrálie s cílem stát se profesionálním golfistou. Po roce sekání trávy na golfových kurtech jsme se vrátili zpět -on jako profesionální golfista, já jako dobře trénovaný rekreační sportovec. Sport jsem ale dělal celý život, takže jsem věděl, že tak jako tak získám.

Buď uspěju, nebo se něco naučím.

Po návratu jsem šel proto místo do školy rovnou pracovat, abych získal zkušenosti v obchodu, rozvíjel se a pracoval v týmu. Proč s lidmi a v obchodu? Překypoval jsem energií a chtěl jsem ji někam investovat -a mám rád práci s lidmi. Tato volba se mi vyplatila. Skrze rozvoj všech lidí v týmu a jejich motivaci jsem šel dopředu i já sám.

Když jsem se stal poprvé nadřízeným, byl jsem velmi mladý a tehdy mi došlo, co maminka myslela svou radou. Byl j s em pro své lidi vzorem, takže když jsem dělal to, co jsem po nich sám chtěl, důvěřovali mi. Můj přístup jim vyhovoval a chovali se stejně.

Tito lidé jsou pak ti, kteří vás posouvají dál.

V roce 2004 jsem se stal na čtyři roky ředitelem Oriflamu pro Českou republiku. Přesun ze švédského prostředí do Čech byl v té době jako skočit z trampolíny rovnou na zem. Zatímco ze Švédska jsem byl zvyklý, že lidé jsou za každých okolností upřímní, otevření a pozitivní, Češi otevřeně sdíleli své názory nebo vyjadřovali nesouhlas jen vzácně. Byli navyklí poslouchat své nadřízené avpodstatě dostávat jasné úkoly. Musel jsem najít balanc mezi tím, na co jsou Češi zvyklí, a mezi liberálním přístupem, který zastáváme my Švédové. Češi svobodnější přístup a větší míru zodpovědnosti uvítali, ale nebylo to ze dne na den. Důkazem, že tato firemní kultura je správná i zde, byla nejen mnohem přátelštější atmosféra ve firmě, ale i větší vzájemný respekt a podpora.

Brzy se to začalo projevovat také na obchodních výsledcích.

Když jsem se před dvěma lety vrátil do Prahy do vedení Oriflamu, zjistil jsem, že zaseté semínko vyklíčilo. Jen mě to utvrdilo v tom, že bez dobrých vztahů a otevřenosti nelze vést dlouhodobě žádný tým.

Neexistuje žádný univerzální recept na úspěšné vedení firmy, ale pokud se držíte zásady naslouchat všem kolem a jdete neustále příkladem ostatním, výsledky se dostaví. To platí jak ve Švédsku, tak i tady v Čechách. 0

Češi svobodnější přístup a větší míru zodpovědnosti uvítali, ale nebylo to ze dne na den.

O autorovi| Magnus Alsterlind, generální ředitel Oriflame ČR

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče