Oslabená měna firmám pomohla

21. července 2014, 00:00 - DRAHOMÍRA DUBSKÁ
21. července 2014, 00:00

Vývozcům rostou ceny víc než dovozcům, rizika daná vysokou dovozní náročností Česka se nenaplnila

Slabá koruna firmy „nakopla“. Ihned a bezpracně zvýšila tuzemským dodavatelům tržby smluvené s exportéry v eurech. Plyne to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) za šest měsíců po měnové intervenci. Zda budou tyto dodatečné zisky zejména firem zahraničních investorů ponechány v Česku, nebo spíš repatriovány do mateřských zemí, budeme vědět později.

Že zásah České národní banky (ČNB) z počátku loňského listopadu proti vlastní měně posílí korunové tržby exportérů, bylo z přepočtu cizích měn do korun jasné.

O prostoru pro růst jejich konkurenceschopnosti také nebylo pochyb. Vysoká dovozní náročnost české ekonomiky však budila nejistotu, neboť slabý kurz logicky zdraží dovozy, které jdou v tuzemských podmínkách z plných tří čtvrtin do výroby. Tyto obavy však rozptýlil vyšší růst vývozních cen než cen dovozních a robustnější oživení zahraniční poptávky než poptávky v tuzemsku.

Za zisky stojí ceny I když tempo cen vývozů i dovozů postupně klesá, předstih dynamiky vývozních cen nad dovozními je pro firmy velmi příznivý.

Směnné relace těchto cen se po oslabení měny vyhouply v listopadu a prosinci na hodnoty z konce konjunktury, v dubnu byly nejvýš od listopadu 2008. To posiluje nominální přebytek obchodní bilance i zisky exportérů, respektive firem s významnou dovozně-vývozní orientací. Jde hlavně o zpracovatele. Může na oslabení měny vydělat i firma, která na obchodech se zahraničím bezprostředně neparticipuje? Může. Stačí, když prodává tuzemskému partnerovi v eurech.

Podíly takovýchto obchodů – které u exportujících odběratelských firem eliminují měnové riziko – byly v dubnu největší u dodávek automobilkám (61 procent), v produkci počítačů (33 procent) a elektrických přístrojů, větší než pětinové i v chemickém průmyslu, hutnictví či gumárenství a plastikářství.

Zajímavé je, že od měnové intervence tento podíl tuzemských obchodů firem v eurech soustavně rostl (listopad 13,7 procenta, březen 14,3 procenta), v dubnu pak již stagnoval. Výnosy exportérů tedy byly tak vysoké, že jimi byli schopni nejen krýt intervencí zdražené tuzemské dodávky v eurech, ale dokonce na dodavatelích žádat i jejich rozšíření. To vše při zajištění svého měnového rizika.

cenoVÉ oŽiVení U ZPRacoVateLŮ

Vliv slabší koruny na ceny výrobců v průmyslu byl vidět již od listopadu. Po říjnové stagnaci stouply meziročně o 0,7 procenta, v prosinci dál o 1,7 procenta. Přispělo k tomu i bezprostřední zdražení tuzemských dodávek v eurech. Od ledna však zapůsobil výrazný, téměř desetinový, meziroční pokles ceny energií (u elektřiny o 11,5 procenta) se zhruba pětinovou váhou v indexu, což „stáhlo“ do záporu i celý index. Ceny zpracovatelů, které byly od dubna do října 2013 trendově v deflaci, však nadále rostly a letos v březnu a dubnu jejich tempo dále zrychlilo.

Zpracovatelé tak těží z růstu cen, který dynamizoval i jejich tržby.

Tržby firem v průmyslu výrazně posílily.

Od února jsou v tempu každý měsíc meziročně v průměru o více než desetinu výš, ty přímého vývozu pak výrazně (o 15,7 procenta). Domácí oživení poptávky po zboží z průmyslu je sice slabší než ze zahraničí (od listopadu do dubna každý měsíc v průměru meziročně o 3,8 procenta), ale srovnatelně v tutéž dobu před rokem tržily firmy méně (o 3,9 procenta). Zahraniční poptávka podle nových zakázek sice výrazně roste, ale vliv oslabené koruny na růst tržeb exportérů je zřejmý. Jejich trend je totiž od prosince velmi podobný trendu vývozních cen.

co s PenĚZi?

Jak zatím naložili exportéři s výhodou slabé měny? Mohli dát přednost získanému výnosu z vyšších korunových tržeb a posilovat tím hlavně své zisky. To mnoho z nich zřejmě praktikuje, jak plyne z velmi výrazných růstů firemních vkladů: ty totiž stouply od listopadu do dubna o téměř 46 miliard korun, zatímco v předchozím srovnatelném období jen o 19 miliard (pomiňme, že jde o peníze, které by mohly být investovány).

Firmy však také mohly jít na zahraničních trzích díky slabé koruně dolů s cenou, a praktikovat tak konkurenční cenovou výhodu. Pohled na vývoj vývozních cen očištěných o kurzový vliv však přesvědčivě kladnou odpověď nedává – takto vyjádřené ceny exportů jsou sice po oslabení koruny soustavně meziročně níž, ale to byly i před ním. Do jaké míry tedy zafungovaly obchodní strategie cíleně nižších nabízených cen a do jaké míry jen přetrvávala horší negociační schopnost českých manažerů na zahraničních trzích, kterou zmiňují někteří experti, však pohled přes vývoj kurzově očištěných vývozních cen dát nemůže.

DRaHÝ DoVoZ

Na umělé oslabení koruny doplatily ty firmy, které dovážejí, ale svoji produkci prodávají doma. Zdražení dovozů si tak nemohou kompenzovat zdraženými vývozy. Všechny výše rozebrané dopady měnové intervence ČNB na firemní sektor však mají spojitost hlavně s průmyslovými firmami pod zahraniční kontrolou. Jejich podíl na provozních ziscích v celém českém průmyslu (předběžně z dat dvou tisíc největších firem podle aktiv) v loňském posledním čtvrtletí – kdy již působila slabá koruna – přesáhl 70 procent (ve stejném období 2012 to bylo 47,5 procenta). Na tržbách ale stoupl jejich podíl jen nepatrně (na 69,1 procenta z 67,6 procenta).

Velikost zisků v průmyslu významně ovlivnily ztráty energetických firem v předloňském posledním čtvrtletí. Eliminujme tento vliv a sledujme jen zpracovatelský průmysl. V něm byl provozní zisk podle předběžných dat ČSÚ letos za první čtvrtletí vyšší o víc než polovinu (o 54 procent), přičemž silné bylo meziročně i loňské poslední čtvrtletí (38 procent). Tento prudký nárůst zisků zpracovatelů jako celku byl dokonce mírně vyšší než u zpracovatelů vlastněných zahraničním kapitálem. Důvodem může být, že pro zahraniční firmy je více typická orientace „dovoz–vývoz“ a z růstu tržeb na vývozu ukrojilo část zisků zdražení dovozů. Dalším vysvětlením může být zmiňovaný podíl tuzemských obchodů v eurech, které pomohly tuzemským dodavatelům vytěžit z oslabení koruny okamžité výnosy. ?

Elánek je soueástí projektu Výzkum insolvenení praxe v ER s cílem vytvooit návrhy zmin legislativy, které by umožnily zvýiení výnosu z insolveneních oízení pro vioitele, a tím by napomohly zvýiení konkurenceschopnosti eeské ekonomiky.

Velikost zisků v průmyslu významně ovlivnily ztráty energetických firem v předloňském posledním čtvrtletí.

NA EXPORTNÍ VLNI Tržby v českém průmyslu (meziročně v %, z nominálních dat)

Zdroj: ESÚ

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče