Opatrné dělení

10. listopadu 2014, 00:00 -
10. listopadu 2014, 00:00

Nutnost souhlasu valné hromady s převodem a zastavením části závodu je ze zákona nejasná

Převod nebo zastavení celého závodu (před 1. lednem 2014 podniku) podléhá i podle nové právní úpravy účinné od 1. ledna 2014 schválení valnou hromadou.

Výkladové problémy zde z povahy věci nenastávají. U převodu či zastavení části závodu je situace po 1. lednu 2014 složitější.

Zákonodárce sice nově vymezil rozumnou prahovou hranici, pod níž nebude třeba převod nebo zastavení části závodu schvalovat valnou hromadou vůbec, avšak na druhé straně ponechal otevřeným výklad zákonného pojmu část závodu. Od 1. ledna 2014 tak není jasné, zda zákon o obchodních korporacích považuje v souladu s dřívější ustálenou judikaturou za část závodu pouze samostatnou organizační složku, nebo nově i takovou část závodu, která samostatnou organizační složkou není.

Typickým a v praxi častým příkladem transakce, u níž tato otázka naplno vyvstává, je prodej nebo zastavení rozsáhlé nemovitosti či akcií v dceřiné společnosti. Ani jedno samo o sobě samostatnou organizační složku netvoří. Je přesto pro jejich prodej či zastavení podle nové právní úpravy nutné schválení valnou hromadou prodávajícího či zástavce? Tuto otázku dnes řeší celá řada podnikatelských subjektů.

Co je část závodu?

Soudní praxe ku prospěchu věci před 1. lednem 2014 konstantně dovodila, že zkoumaný souhlas valné hromady je ze zákona vyžadován pouze pro takovou část závodu (dříve podniku), která tvoří samostatnou organizační složku. Svůj závěr soudy zdůvodnily potřebou zachovat v zájmu právní jistoty jednotný výklad pojmu část závodu jak pro vymezení působnosti valné hromady, tak pro smluvní úpravu prodeje části podniku, která se týká výhradně samostatné organizační složky.

Samostatnou organizační složku zákon nedefinoval a nedefinuje ji ani v současnosti.

Soudy tomuto pojmu však přiřkly srozumitelný obsah a za samostatnou organizační složku označily takovou část závodu, která vyvíjí relativně samostatnou činnost a má za tím účelem vyčleněny určité hmotné a nehmotné prostředky (tj. je relativně hospodářsky a funkčně samostatná), případně je ohledně ní vedeno samostatné účetnictví.

Chybějící shoda Odborná veřejnost je co do výkladu nové právní úpravy rozdělená. Jedna část zastává názor, že výše popsaná soudní praxe je i nadále plně použitelná. Souhlas valné hromady by podle ní měl být ze zákona povinný pro významné dispozice pouze s takovou částí závodu, která tvoří samostatnou organizační složku.

Objevily se i názory opačné. Ty se drží striktního jazykového znění zákonného textu. Podle nich se částí závodu rozumí jakákoli část závodu a rozhodující je pouze to, zda dispozice s ní přesáhne onu novou prahovou hranici, tedy zda je významná. O samostatné organizační složce totiž podle této názorové větve zákon o obchodních korporacích v klíčovém ustanovení vůbec nehovoří.

Praxe je opatrná Protože není jasné, který z výše uvedených výkladů nakonec v soudních rozhodnutích převáží, postupuje se v praxi opatrně. Souhlas valné hromady je pro jistotu pořizován i v případech, kdy nedochází k nakládání se samostatnou organizační složkou. Pokud by totiž valná hromada souhlas neudělila, ač by byl ze zákona vyžadován, mohla by být taková dispozice soudem prohlášena za neplatnou. Nejzazší lhůta pro vznesení námitky neplatnosti přitom může činit až deset let.

Tento přístup je uplatňován zejména bankami. Ty v rámci financování poskytovaného svým klientům trvají v zájmu právní jistoty na doložení souhlasu valné hromady i v případě zástavy majetku společnosti, který není samostatnou organizační složkou.

Opatrnost, která je i podle nás zcela namístě, má svá drobná úskalí. Pokud by došlo ke svolání valné hromady výlučně za účelem schválení dispozice s částí závodu, pro kterou by však zákon takový souhlas nakonec nevyžadoval, mohl by management společnosti odpovídat za náklady spojené se svoláním a konáním nadbytečné valné hromady.

Změna zákona Čekat na to, zda soudy navážou na svou rozhodovací praxi před 1. lednem 2014, je běh na dlouhou trať. Než vyšší soudy zaujmou konzistentní stanovisko, uplyne několik let, což si podnikatelský sektor nemůže dovolit.

S ohledem na rizika plynoucí z možné neplatnosti převodu či zastavení části závodu bude patrně i nadále v praxi postupováno stejně opatrně jako doposud a schválení valnou hromadou bude kupujícími a zástavními věřiteli vyžadováno. To je přirozeně nevhodná cesta z důvodů vyšších transakčních nákladů a časových prodlev spojených se získáním souhlasu valné hromady.

Vhodným řešením by proto podle našeho názoru mohla být legislativní změna zákona o obchodních korporacích. Ta by najisto určila, že schválení valnou hromadou je nutné pouze pro významný převod či zastavení části závodu, která tvoří samostatnou organizační složku. l

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče