Omývání velmi studenou vodou

24. března 2014, 00:00 - Miroslav Zámečník
24. března 2014, 00:00

Češi naprostou většinu minulých doporučení OECD ignorovali. Ekonomiku to může připravit o více než procento růstu

Generální tajemník Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), Mexičan Ángel Gurría, je velmi distingovaný muž. Když však v Praze minulý týden glosoval závěry nejnovější zprávy své organizace k Česku, málem na diplomatické kudrlinky zapomněl. Lakonicky konstatoval, že se Česko úplně vykašlalo na 21 z 39 doporučených opatření z předchozí zprávy OECD a zbytek splnilo jen částečně. A potom dodal nejpravděpodobnější vysvětlení: Česko nebylo vystaveno akutní hrozbě finančního zhroucení a recese byla sice dlouhá, ale relativně mělká. Proto jsou české reformní výsledky hodně skrovné a země v mezinárodním srovnání výrazně zaostává.

Letošní zpráva OECD o Česku vůbec nebyla příliš optimistická. Základní sdělení z Country Survey 2014 pro Česko zní, že naše ekonomika poroste jen 1,1 procenta. OECD nás tedy vidí výrazně skeptičtěji než Česká národní banka, jejíž výhled počítá s růstem dvojnásobným.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj nemá takové finanční páky jako Mezinárodní měnový fond, Světová banka nebo Evropské komise. Snad i proto bývají její analýzy tak kvalitní a relevantní a leckdy i průkopnické.

Jmenujme například rozsáhlý výzkum OECD v oblasti exportu přidané hodnoty (Trade in Value Added), periodické statistiky OECD v oblasti zdravotnictví nebo vývoje jednotkových mzdových nákladů patří k tomu nejlepšímu, k čemu se dá ve veřejné doméně dostat. Totéž platí pro studie věnované jednotlivým členským zemím, jež obsahují nejen hodnocení ekonomického vývoje, ale také doporučení, jak by příslušná vláda mohla ke svému rozvoji přispět. A česká inventura nedopadla vůbec dobře, byť proti minulým doporučením úřady nic nenamítaly.

Při prezentaci přehledu Ángel Gurría vystihl potřebu adaptace Evropy na krizí proměněné prostředí parafrází sloganu, který kdysi používala půjčovna aut Avis: „We are Number 2, that’s why we try harder.“ Volně to můžeme přeložit jako: „Víme, že nejsme jedničky, a tak se víc snažíme.“ Jak je patrné z letošní zprávy, Češi tenhle slogan evidentně nepřevzali.

Co laxním přístupem k doporučením riskujeme? Jenom to, že Česko bez reforem bude rádo, když ze sebe „vyždíme“ do roku 2030 průměrný ekonomický růst kolem 1,5 procenta ročně. OECD přitom spočetla, že kdybychom pohnuli zejména s reformami na trhu práce, v liberalizaci trhu služeb, zvýšení konkurence a ochrany spotřebitele v síťových oborech, ve školství a dalších oblastech, mohlo by to zvednout tempo růstu o dalšího 1,25 procenta. Přijde vám to málo? Není, když počítáte s úročitelem v dostatečně dlouhém časovém období. Rozdíl mezi 1,5 procenta a 2,75 procenta neznamená nic jiného, než že budeme čekat na zdvojnásobení českého HDP buď necelých pětadvacet let, nebo skoro sedmačtyřicet let. To je rozdíl zhruba jedné generace. Prokrastinace bude drahá.

O autorovi| Miroslav Zámečník, zamecnik@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče