Okruh na věčnost

05. srpna, 00:00 - Hana Boříková
05. srpna, 00:00

Praha se obchvatu přes Běchovice jen tak nedočká. Opět se bude zkoumat vliv na životní prostředí a přijdou další odvolání a žaloby

Kolik máte času, ptá se žena, která dokázala už dvakrát zastavit stavbu Pražského okruhu – nejdůležitější dálnice v zemi, která nestojí. Na stůl položí stoh dokumentů a map. Usilovně se soustředí a snaží se přijít na to, jak mi během tří hodin vyloží svou osmiletou anabázi se stavbou 511 (východní část vnějšího obchvatu Prahy, která jednou u Běchovic propojí dálnici D1 a D11) tak, abych pochopila, že stát to celé naplánoval špatně, a pokud se už konečně nezačnou ti nahoře chovat racionálně, žádný okruh nebude. Respektive ona udělá všechno proto, aby nebyl.

Nálepka urputné aktivistky hrdinně vítězící nad systémem ale k Petře Šubrtové očividně nesedí. „Neměla jsme v úmyslu spojit svůj život s okruhem. Stalo se. Prý jsem NIMBY (Not In My Back Yard, sobecký postoj lidí odmítajících prospěšné stavby – pozn. red.)… To si nemyslím. Vždy jsem se snažila být objektivní a měla jsem odezvy, že taková jsem. Je strašně špatně, že Praha nebude mít obchvat, není to ale naše chyba,“ říká na úvod bývalá soudkyně, dnes zastupitelka v Běchovicích a mluvčí Iniciativy za rozumný okruh Prahy.

Petra Šubrtová se naučila číst v hlukových mapách a nastudovala tisícistránkové dokumenty, které nečetli ani ti, kteří je schvalovali. Osobně se setkala se šesti ministry dopravy, s několika pražskými primátory a šéfy Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD). Je dobré si poslechnout její trochu havlovský příběh o tom, proč po dvaceti letech usilovné přípravy zcela zásadní, přitom nijak technicky složitá dálnice nemá ani ta základní povolení. Laik pak získá docela plastickou představu, jak je možné, že z tuzemské dálniční sítě stále chybí téměř polovina a příprava infrastrukturní stavby trvá v Česku v průměru 12 let. Že to není jen o špatných zákonech, fanatických ekoteroristech a zlém Bruselu, který nám nedovolí postavit nejpotřebnější silnici jen proto, že má poněkud obstarožní posudek vlivu na životní prostředí (EIA).

Je celkem pochopitelné, že se Šubrtová stala aktivistkou, když jí má vyrůst 300 metrů za domem devět metrů vysoká dálniční křižovatka. Aniž by dostala nějakou kompenzaci. Je také alibistické házet na ni vinu za to, že se Spořilov dusí výfukovými plyny z kamionů, které tam kvůli chybějící části Pražského okruhu najíždějí na Jižní spojku. Kdyby stát a samospráva dělaly svou práci dobře, nemohlo by se jí podařit od roku 2008 blokovat stavbu za 15 miliard, která sice několika stovkám obyvatel Běchovic zhorší životní prostor, ale desítkám tisíc lidí jinde uleví. O jejím dopravním a ekonomickém přínosu ani nemluvě.

Tonda s Richardem to zařídí

Na konci června Evropská komise schválila výjimku pro 14 infrastrukturních staveb sdružených do deseti celků (aby to v Bruselu vypadalo, že jich je opticky míň), které budeme moci postavit, přestože mají posudek EIA ještě podle zákona z roku 1992. Když ovšem ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) oznámil, že mezi nimi není úsek Pražského okruhu číslo 511 (tzv. běchovická část), nastal poprask. Na Brabce, který s Bruselem problematiku EIA vyjednával, se snesla ostrá kritika ze všech stran. Pražský radní pro dopravu Petr Dolínek (ČSSD) dokonce pohrozil, že zakáže vjezd kamionů do metropole, což by znamenalo dopravní kolaps. „Vypadá to tak, že ministři z ANO umějí jen zařizovat dotace pro Agrofert, ale nezařídí nic pro Českou republiku,“ prohlásil naštvaný Dolínek s tím, že bude tedy muset ochránit dusící se Pražany sám. Očividně vyčerpaný ministerský posel špatné zprávy zareagoval trochu hystericky: hrozbou trestním oznámením. Ne že by Brabec neměl máslo na hlavě, ale problém s EIA už jen dodělal.

Evropská komise nás od roku 2006 upozorňovala, že náš zákon o posuzování vlivu staveb na životní prostředí je v rozporu s unijním právem. Bez odezvy. Až když komisi došla trpělivost a v roce 2014 pohrozila, že nám zarazí všechny dotace, ministerstva pro místní rozvoj, životního prostředí a dopravy se konečně přestala handrkovat, jak zákon předělat, a poslanci pod tlakem narychlo přijali novelu, která začala platit v dubnu loňského roku. Když se tehdy úředníci na dopravě ohradili, že její podoba není právě šťastná, protože bude znamenat stopku pro více než stovku dopravních staveb za zhruba 260 miliard, které mají stanovisko EIA starší než 14 let, nebylo to nic platné. Dozvěděli se, že „Tonda (Antonín Prachař, od ledna do listopadu 2014 ministr dopravy za ANO – pozn. red.) se s Richardem (Brabec, ministr životního prostředí za ANO od listopadu 2014 dosud – pozn. red.) domluví a nějak to pak udělají“. Jenomže Richard zjistil, že to „nějak udělat“ nejde, a stavby – mezi nimi některé zásadní jako například dostavba D11 nebo obchvat Znojma, Opavy či Frýdku – zůstaly viset ve vzduchu.

Prasklo to až před pár měsíci, a když si politici uvědomili, že je to opravdu nebetyčný průšvih, do Bruselu se vydal orodovat za naše dálnice sám premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Ten potom před šesti týdny vítězoslavně oznámil, že výjimku pro deset staveb vyjednal a zachránil desítky unijních miliard. Jen ten Pražský okruh musel vypadnout…

Brusel vnímá Pražský okruh jako problematickou stavbu. Oficiálním důvodem pro vyškrtnutí okruhu potom bylo, že ještě neměl územní rozhodnutí, což byla podmínka pro udělení výjimky pro těch devět silnic a jednu železnici. A protože jsme v Česku, tak ho „pětsetjedenáctka“ neměla právě proto, že ministerstvo životního prostředí nedodalo pražskému magistrátu jediný papír, kterým by potvrdilo starý posudek EIA. A ten vydat Brabcovo ministerstvo logicky nemohlo, jelikož připravilo novelu zákona o EIA z dubna loňského roku, která to neumožnila…

Ochranné pásmo pro auta, ne pro lidi

„Konečně se to sešlo. My už roky říkáme, že chceme nové posouzení EIA, které by vyhodnotilo i variantní trasování okruhu. Místo toho, aby stát vloni v dubnu zadal nové poctivé posouzení EIA, začal vyjednávat výjimky. A výjimky plodí jen specifika, jak je vidět,“ říká Šubrtová. Do Běchovic se přistěhovala před čtvrt stoletím a dnes je takovou neformální starostkou jedné jejich části (tzv. Běchovic II), která byla původně součástí sousední Dubče. Ani Běchovice nejsou totiž v postoji k Pražskému okruhu tak protestně jednotné, jak by se mohlo zdát.

Šubrtová bydlí v jednom ze 120 domků, které tam vyrostly vesměs ve 30. letech minulého století. Na poli za touto rezidenční lokalitou, která na mapě vypadá jako trochu nesourodý přílepek k Běchovicím, by měla vyrůst obří křižovatka. Ta by napojila novou část Pražského okruhu na Štěrboholskou radiálu – stávající část městského okruhu. Jeho pokračování směrem k Černému Mostu by po rekonstrukci a zkapacitnění mělo plnit funkci Pražského okruhu (část 510). Křižovatka by zároveň spojila okruh s novou komunikací 1/12, která by se měla stát přeložkou stávající věčně ucpané Českobrodské ulice. Ta vede centrem samotných Běchovic a otravuje život tam. Tohle uspořádání způsobuje v Běchovicích schizofrenní situaci.

Běchovitští čekají na přeložku jako na smilování už 40 let, jenomže ta je součástí oné obludy, která si nezadá s předimenzovanými špagetami u Zbraslavi na jižní části Pražského okruhu. A bez obludné křižovatky s desetimetrovými protihlukovými stěnami, kterou budou zase trpět lidé v Běchovicích II, přeložka nebude.

„Nikdo nemluví o tom, že jde vlastně o tři stavby, které se u nás potkají: rozšíření stávajícího okruhu 510, nový okruh 511 a přeložka.

ŘSD v dokumentaci pro územní rozhodnutí z roku 2008 vyšlo v hlukové studii, že tu bude v noci hluk 53 decibelů, což je nepřípustné. EIA z roku 2002 počítala s 43 decibely. Ať dělali, co dělali, nevycházelo to. A víte, jak to vyřešili na magistrátu? Na Vánoce před osmi lety vyvěsili na úřední desku územní rozhodnutí, kde pro dvě třetiny Běchovic II stanovili ochranné hlukové pásmo,“ vzpomíná Šubrtová, kdy se její život poprvé osudově protnul s okruhem. Ochranné pásmo nemělo ovšem ochránit obyvatele, ale dálnici. V podstatě znamenalo, že už se tam nesmějí stavět žádné školské nebo rezidenční stavby a současní obyvatelů už tam nějak dožijí.

„Stavební úřad si prostě vypůjčil paragraf, který se používá u letiště. Domy tady u nás mají obrovské zahrady a řada z nás počítá, že by si tam postavily domy naše děti. Takhle by šla cena nemovitostí okamžitě dolů,“ vysvětluje Šubrtová. A na to lidé slyšeli. Šubrtová narychlo spíchla odvolání proti územnímu rozhodnutí – čas byl jen do 15. ledna – a 150 místních obyvatel je podalo. Kdyby tenkrát někdo z pražské radnice přišel a nabídl postiženým lidem, že od nich domy vykoupí nebo jim dá nějakou kompenzaci, okruh by už dnes možná stál. Město to na rozdíl od ŘSD svázaného zákonem o výkupech udělat může a nebylo by to poprvé.

Proti ústavě

Tahle promarněná šance se už patrně opakovat nebude. Šubrtová se tehdy naštvala a do okruhu se zakousla jako buldok.

„Došlo mi, co je to s tím ochranným pásmem za podvod. Vždyť je to proti zdravému rozumu, proti ústavě. Byl by to precedens. Mohli by tak postupovat všude,“ kroutí i dnes nevěřícně hlavou. Tehdy se jí podařilo přesvědčit ombudsmana, aby se o fígl s ochranným pásmem začal také zajímat. Ministerstvo zdravotnictví následně zrušilo souhlas hygieniků s takovou ochranou aut místo lidí a ministerstvo pro místní rozvoj muselo zrušit územní rozhodnutí pro okruh.

ŘSD tedy projekt předělalo. Aby hlukové limity tentokrát vyšly, umístilo u křižovatky val, který měl být nejvyšší v republice, a navíc přidalo tichý asfalt. Na magistrátu běželo druhé územní řízení a kýžené územní rozhodnutí získalo ŘSD v roce 2011. Ne ovšem nadlouho. Na popud běchovického sdružení ministerstvo pro místní rozvoj územní rozhodnutí opět zrušilo. Tentokrát pro rozpory s územním plánem a také proto, že někdo na magistrátu sundal rozhodnutí z úřední desky o tři dny dříve, než byla zákonná lhůta. Hlavním důvodem ovšem bylo, že okruh přestal existovat v plánovacích dokumentech.

Šubrtová se totiž v průběhu času seznámila se starostou Suchdola Petrem Hejlem. Ten se proslavil jako neúnavný bojovník proti trasování Pražského okruhu na severu (části 518, 519 a 520). Spolu s dalšími městskými částmi a obcemi ve Středočeském kraji se mu před šesti lety dokonce podařilo vymazat část okruhu na severu z pražských Zásad územního rozvoje, což je nadřazený dokument územnímu plánu, a bez zákresu v něm není možné komunikaci povolit. Stavební zákon totiž nově umožnil podávat proti plánovacím dokumentům žaloby a soudy z nich začaly mazat silnice a železnice po celé republice, což způsobilo dopravákům další vrásky. Plány tvoří kraje a obce, takže silničáři nic nezmůžou. Po zásahu soudu tak není možné dodnes postavit úsek D3 ve Středočeském kraji, na Moravě soud zrušil rovnou celé Zásady Jihomoravského kraje.

Sever proti východu

Ale vraťme se zpátky do Prahy. Šubrtová našla v Hejlovi vděčného spojence. Přes Hejla se Šubrtová seznámila s inženýrem Strnadem, který pro suchdolského starostu namaloval tzv. regionální variantu ve Středočeském kraji. „Zjistili jsme, jak se věci mají. A rozhodli jsme, že zkusíme také podat žalobu jako Suchdol a vymazat i běchovickou část okruhu ze Zásad územního rozvoje,“ vysvětluje Šubrtová. Povedlo se.

Zatímco město Praha pracovalo čtyři roky na aktualizaci Zásad územního rozvoje – ty nové Hejl s Šubrtovou a dalšími obcemi znovu napadli, tentokrát zatím neúspěšně – a ŘSD na ně čekalo, Petra Šubrtová se čím dál víc nořila do tajů plánování infrastrukturních staveb. Nakonec se z ní stala zapřisáhlá propagátorka regionální varianty okruhu a nepřítel establishmentu.

„Okruh kolem Prahy přece nemá vést osm kilometrů uvnitř města, kam přivede další dopravu, místo aby ji odvedl. Byl naplánován v 60. letech, kdy některé městské části ještě neexistovaly. Až se jednou všechny naplánované komunikace dostavějí, bude jezdit na Černém Mostě 150 tisíc aut. Kdybychom nežili v mafiánském státě, plánovalo by se jinak,“ naráží na pozemkové spekulace, které podle ní mohou být příčinou, proč stát tvrdošíjně trvá na hloupé variantě.

Nešupejte to k nám

Sporů kolem významné stavby se chytili politici ANO, kteří si dali do volebního programu, že prosadí obchvat ve Středočeském kraji. Dnes už ANO o regionální variantě okruhu vůbec nemluví, ale dopravní odborníci považují jakékoli seriózní debaty na toto téma za velmi nebezpečné. Pokud by se okruh oddálil od Prahy, ztratí podle nich dvě ze tří funkcí – řešit dopravu uvnitř Prahy a v celém metropolitním regionu. Pro řidiče se zkrátka stane neatraktivním – kdo by chtěl řešit přesun na opačnou část města objížďkou přes Brandýs nad Labem?

Tranzitní doprava, která se dá usměrnit, má totiž tvořit jen zhruba čtvrtinu provozu na okruhu. To je ovšem jen část důvodů, proč by okruh v regionální variantě ztratil smysl. Především by jej katapultoval do říše nerealizovatelných fantasmagorií.

„Jestliže neprojednáte v Běchovicích okruh kvůli pár domkařům, umíte si představit, jak to udělat ve Středočeském kraji, kde nebyl plánován a kam se lidé stěhují, aby utekli městu?“ ptá se bývalý ředitel ŘSD David Čermák. Šestiproudá dálnice by vedla v katastru 22 obcí, které na rozdíl od pražských městských částí mají samostatné územní plány a jsou jednoznačně proti. Místo jednoho Hejla a jedné Šubrtové by jich rázem povstaly desítky. „Já jsem se s paní Šubrtovou také setkal. Je to sympatická paní, ale jednou prohraje, jen to bude zdržovat, co to půjde,“ soudí Čermák.

Část práce za Šubrtovou odvedl nyní sám stát. Už teď je jasné, že Pražský okruh bude muset podobně jako dalších skoro devadesát staveb s posudkem EIA starším než 14 let projít novým posouzením, což znamená značné zdržení. Jedinou nadějí pro okruh by mohlo být schválení další novely zákona o EIA, která ve výjimečných případech, kdy jsou ohroženy životy nebo politická či ekonomická stabilita, umožní státu od EIA upustit. Je ale velkou otázkou, zda by nám na tohle kývl Brusel, který měl při vymýšlení těchto výjimek na mysli spíše pohromy typu povodní než tuzemská specifika stavebního řízení.

„Počítáme, že okruh bude mít zhruba rok a půl zpoždění proti původním plánům. Nová EIA bude vycházet ze současného stupně přípravy projektu a bude se dělat invariantně, tedy aniž by se musely prověřovat nové trasy, součástí bude pouze odůvodnění proč se současná trasa zvolila. V březnu také vláda schválila, že zároveň může běžet EIA a další příprava projektů, což se bude snažit maximálně uplatnit i na stavbu okruhu,“ říká náměstek ministerstva dopravy Tomáš Čoček.

Petra Šubrtová se tak prověření regionální varianty nedočká. A následovat budou další a další odvolání a žaloby.

Petra Šubrtová se naučila číst v hlukových mapách a nastudovala tisícistránkové dokumenty, které nečetli ani ti, kteří je schvalovali.

O autorovi| Hana Boříková borikova@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče