OECD: Jaderná energie má i nadále budoucnost

24. listopadu 2014, 00:00 - Alena Adámková
24. listopadu 2014, 00:00

Uranu je dost na dalších 120 let. Výrobní kapacita jaderné energie by měla do roku 2035 vzrůst minimálně o sedm a maximálně až o 82 procent. To jsou nejdůležitější závěry vyplývající ze zprávy Uran 2014: Zdroje, výroba a poptávka, známé také jako Červená kniha

Ze zprávy, kterou vydala Mezinárodní agentura pro atomovou energii MAAE ve spolupráci s agenturou NEA spadající pod OECD, vyplývá, že identifikované zdroje uranu jsou dostatečné pro předpokládaný rozvoj jaderné energie na dalších 120 let. Dodatečně využitelné zdroje a spekulativní zdroje by toto číslo mohly rozšířit až na 300 let. Červená kniha také předpokládá, že výrobní kapacita jaderné energie by měla do roku 2035 vzrůst minimálně o sedm a maximálně až o 82 procent. Tento odhad jde ruku v ruce s poslední předpovědí MAAE o očekávaném nárůstu kapacit o osm až 88 procent pro rok 2030.

Cena uranu i těžba porostou Stejně tak se podle předpovědi bude zvyšovat i poptávka po uranu i při poklesu tržních cen po fukušimské havárii z března 2011 a přes nižší poptávku po elektřině v důsledku světové hospodářské krize. Dřívější odhad převisu nabídky nad poptávkou se ale pro nejbližší léta zvýšil, což zhoršuje prognózu vývoje cen. Tím se prodloužil odhad doby, kdy se situace obrátí a vznikne tlak na zvýšení dodávek. Odhady odborníků se liší, ale zdá se pravděpodobné, že k postupnému růstu cen dojde v období let 2016 až 2020.

Od poslední zprávy vydané v roce 2012 bylo identifikováno o sedm procent více zásob uranu. Stávající základna zdrojů tak bude produkovat surovinu pro jaderné elektrárny ve světě téměř o deset let déle. Vzrostla jeho těžba i produkce. Světová produkce uranu mezi lety 2010 a 2012 pokračovala v růstu, i když se tempo zvyšování proti předchozím dvěma rokům zpomalilo. O růst zdrojů se postaral hlavně 23procentní nárůst v průzkumu nalezišť spolu s rozvojem dolů. V roce 2012 se v této oblasti vynaložilo 1,48 miliardy eur (přes 40 miliard korun). Dostupnost jaderné energie na další stovky let zajistí nové konstrukce reaktorů, recyklace paliva nebo využívání thoria.

Uran se těží zhruba ve dvaceti zemích, přičemž asi 63 procent celosvětové produkce zajišťují Kazachstán, Kanada a Austrálie.

Aktuální nárůst způsobuje především Kazachstán, ale svůj podíl na něm mají i menší producenti, jako jsou Austrálie, Brazílie, Čína nebo Malawi, Namibie, Niger, Spojené státy a Ukrajina. Pokračující robustní poptávka po zdrojích vedla k plánům těžby v nových zemích včetně Botswany, Tanzanie a Zambie.

Na straně poptávky po uranu se předpovědi liší region od regionu. V mnoha vyspělých zemích se následkem fukušimské havárie změnil postoj vůči využití jádra, proto se pokračující růst kapacit jaderné energetiky očekává hlavně na východě Asie a na evropském kontinentu mimo EU.

I v Česku se bude otevírat nový uranový důl Předpovědi, že cena uranu na světovém trhu poroste, vedou českou vládu k plánům na otevírání nových uranových dolů i v ČR. Ministerstvo průmyslu navrhne vládě, aby státní podnik DIAMO mohl začít připravovat těžbu na ložisku Brzkov a Horní Věžnice. Nový uranový důl by se na Českomoravské vrchovině měl začít hloubit již v roce 2019. Vyplývá to z dokumentu ministerstva průmyslu a obchodu pro vládu, který se podařilo získat občanským iniciativám na Vysočině. Návrh ministra průmyslu Jana Mládka se nelíbí obyvatelům dotčených obcí. Starostové a spolky proto podepsali společné Memorandum pro budoucnost bez uranu, ve kterém požádali o zastavení jakýchkoli snah o přípravu těžby uranu.

Na ložiscích Brzkov a Horní Věžnice lze dle ministerstva vytěžit 2940 až 4440 tun uranu, což nezajistí těžbu na více než dvacet let. Poté budou obce v okolí dolu stát před stejným sociálním problémem jako dnes obce v okolí Rožné. Množství dostupného uranu neřeší ani energetickou bezpečnost České republiky. Ekologové upozorňují, že i při optimistickém scénáři by nepokrylo provoz reaktorů v Dukovanech a Temelíně na více než sedm let v situaci, kdy je na světovém trhu i do budoucna očekáván přebytek uranu nad poptávkou.

Několik milionů tun vytěžené uranové rudy má být převáženo ke zpracování na stávající chemickou úpravnu GEAM v Dolní Rožínce. To ale nebude možné bez zásadní rekonstrukce dožívající technologie úpravny a dalšího navýšení kapacity odkališť. Na investice do přípravy těžby a na rekonstrukci úpravny a odkaliště ale nemá státní podnik DIAMO vlastní peníze, prodej uranového koncentrátu zhruba pokrývá náklady na těžbu a zpracování. Rozhodnutí o formě financování chce ministerstvo odkázat až nové vládě do roku 2018.

Mládek: Energetická koncepce vs adí na jádro a uhlí V souladu s plány na otevření nového uranového dolu je i návrh nové energetické koncepce. Vláda bude podle ministra Mládka v energetické koncepci prosazovat využití jaderných a uhelných zdrojů, naopak nechce jít cestou plynových elektráren a velké podpory obnovitelných zdrojů. „Pokud vše půjde hladce, mohla by být koncepce schválena již letos,“ uvedl ministr. Momentálně se mluví o tom, že by se měly postavit dva až tři nové jaderné bloky, dva v Temelíně a jeden v Dukovanech. O této elektrárně ale nedávno předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová prohlásila, že zatím není připravena na dlouhodobé prodloužení provozu. „Vážně hrozí, že provoz nebude prodloužen na deset let, ale třeba jen o rok nebo o dva. Možná se ale pletu a provozovateli se podaří splnit vše potřebné včas,“ řekla Drábová Deníku. Ředitel výrobní divize ČEZ Ladislav Štěpánek však uvedl, že firma dělá vše pro to, aby Dukovany fungovaly i nadále. O novou licenci by měl ČEZ požádat už příští rok. Firma má zájem provozovat Dukovany do roku 2035. „Zatím to ale nevypadá, že by bylo ekonomicky výhodné jít až za tento rok,“ dodal Štěpánek, který výstavbu pátého bloku nevyloučil, ale naznačil, že pro svoji nákladnost není příliš reálná.

Podle premiéra Bohuslava Sobotky je nejpravděpodobnější variantou pro rozšíření českých jaderných elektráren, že se na investici bude podílet i dodavatel technologie. Rozvoj jádra je podle Sobotky nutný kvůli energetické bezpečnosti země. Společnost ČEZ, v níž stát drží majoritní podíl, sama na celou investici zřejmě mít nebude, uvedl premiér v České televizi. Variantu, že by stát garantoval výkupní ceny elektřiny z jaderných elektráren, vláda už dříve odmítla jako rizikovou pro státní rozpočet.

Kolik je ve světě jaderných elektráren K lednu 2013 je ve světě komerčně provozováno 432 jaderných bloků, celkový instalovaný výkon je 372 GW; více než 60 bloků ve 13 zemích se staví, 162 bloků je plánovaných, o 316 se předběžně uvažuje. V jaderných elektrárnách se za rok 2012 vyrobilo cca 2346 TWh elektřiny, na světové výrobě elektřiny se tak jaderná energetika podílí asi 13,5 procenta. Celková kumulativní doba provozu jaderných reaktorů přesáhla 14 500 reaktorroků. Komerčně provazované jaderné elektrárny má 31 zemí, v těchto zemích však žijí tři čtvrtiny světového obyvatelstva. Nové jaderné elektrárny se stavějí například ve Finsku, Francii, na Slovensku (Mochovce), v Rusku, USA, Jižní Koreji, Japonsku, Číně (30 bloků), Tchaj-wanu, Indii, Pákistánu a ve Spojených arabských emirátech.

O autorovi| Alena Adámková, spolupracovnice redakce

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče