Odpovědnost, na niž se často zapomíná

05. listopadu 2012, 00:00 -
05. listopadu 2012, 00:00

Podceňování lékařských prohlídek a kategorizace prací zaměstnanců se může vedení firem pořádně vymstít

Porušení povinností v oblasti ochrany zdraví a bezpečnosti práce může mít závažné následky, a to nejen pro zaměstnavatele, ale i pro jednatele či členy představenstva zaměstnavatele, vrcholový management i vedoucí zaměstnance na všech úrovních řízení. Tato porušení mohou vést jak k ukončení jejich vztahu se společností, tak i k jejich odpovědnosti za škody anebo k trestněprávní odpovědnosti.

Absence lékařských prohlídek či nedostatečná nebo žádná kategorizace prací zaměstnanců z pohledu souvisejících rizik jsou stále častým jevem, zejména v nevýrobním sektoru, a jedná se o jedno z nejčastějších porušení povinností. Jejich plnění přitom bývá jednou z klíčových oblastí, na kterou se zaměřují kontrolní orgány.

Od 1. dubna 2012 nabyl účinnosti zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (SZS), rozšiřující povinnosti zaměstnavatele v oblasti ochrany zdraví zaměstnanců a uchazečů o práci. Zaměstnavatel je dle SZS povinen zajistit poskytování lékařské péče prostřednictvím písemné smlouvy uzavřené s lékařem nebo zdravotnickým zařízením oprávněným poskytovat pracovnělékařské služby.

Lékařské prohlídky se stále dělí na vstupní (pro uchazeče), periodické (povinné dle druhu a kategorie práce), mimořádné (na žádost zaměstnavatele či zaměstnance) a výstupní. Pokud se uchazeč o zaměstnání či zaměstnanec nepodrobí příslušné lékařské prohlídce, je dle SZS automaticky považován za zdravotně zcela nezpůsobilého konat práci a zaměstnavatel mu nesmí umožnit konat jakoukoli práci, to platí nejen pro uchazeče o zaměstnání, ale i pro stávající zaměstnance.

Porušení povinností v této oblasti může mít zejména tyto následky: Pokuty Zaměstnavateli může být uložena pokuta ze strany několika úřadů, zejména inspektorátu práce (ve výši až 2 miliony Kč) či hygienické stanice (ve výši až 3 miliony Kč), za každý případ porušení povinnosti. Teoreticky lze tuto pokutu uložit „za každého zaměstnance“, u něhož došlo k porušení. Reálně jsou tyto pokuty ukládány jednorázově ve výši zohledňující následky porušení, jeho závažnost, délku porušování a způsob (tedy i počet zaměstnanců, u kterých nebyla povinnost splněna).

Odmítnutí pojišťovny plnit dle pojistné smlouvy V případě pracovního úrazu či nemoci z povolání může také dojít k tomu, že pojišťovna odmítne vyplatit pojistné plnění z pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za pracovní úraz či nemoc z povolání, odpovědnost za náhradu škody tak ponese v míře zavinění přímo zaměstnavatel.

Odpovědnost za škody Vzhledem k tomu, že pokuty i náhrada škody jsou v tomto případě zaviněny z pohledu zákona porušením povinností jednatelů či členů představenstva zaměstnavatele a dále těch členů vrcholového managementu a vedoucích zaměstnanců, kteří za tuto oblast odpovídají, zaměstnavatel se může rozhodnout po nich tyto částky vymáhat dle míry jejich zavinění.

Trestněprávní odpovědnost Trestněprávní odpovědnost nastupuje zejména u pracovního úrazu či nemoci z povolání. Pokud by se prokázalo, že zaměstnanec nebyl ze zdravotních důvodů způsobilý konat danou práci, avšak toto nebylo pro absenci lékařské prohlídky zjištěno, může dojít ke vzniku trestněprávní odpovědnosti u osob, které odpovídaly za splnění povinnosti zajistit lékařskou prohlídku. Automaticky tedy odpovědnost dopadá na jednatele či členy představenstva zaměstnavatele a dále ty členy vrcholového managementu a vedoucí zaměstnance, kteří za tuto oblast odpovídají (například HR ředitel, výrobní ředitel, vedoucí BOZP apod.). Proto by měl zaměstnavatel tyto odpovědnosti vždy písemně vymezit a přidělit konkrétním osobám. Odpovědnost jednatelů a členů představenstva však není zcela přenosná, tj. i když povinnost uloží třetí osobě, stále budou mít například povinnost přiměřeně kontrolovat plnění těchto povinností pověřenou osobou.

V případě závažných následků porušení, například u vážného pracovního úrazu, může být porušení povinnosti kvalifikováno až jako trestný čin usmrcení z nedbalosti se sazbou až deset let odnětí svobody, těžké ublížení na zdraví z nedbalosti se sazbou až osm let odnětí svobody nebo ublížení na zdraví z nedbalosti se sazbou až tři roky odnětí svobody.

Vzhledem k tomu, že uvedená rizika jsou reálná, kontroly časté a odpovědnost více než značná, každý zaměstnavatel by měl prostřednictvím vnitřních předpisů jasně vymezit odpovědnosti jednotlivých osob a nastavit řádný kontrolní mechanismus a provádět pravidelné audity a vnitřní kontroly plnění povinností v této oblasti.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče