Odpadková revoluce nekončí

22. října 2012, 00:00 - Hana Boříková
22. října 2012, 00:00

Praha stále nevyhlásila tendr na svoz a likvidaci odpadků, přičemž dodatek smlouvy s Pražskými službami vyprší s koncem roku

S blížícím se koncem roku se stává opět aktuální otázka, jak dál s pražskými odpadky. Poté, co nová koalice ODS a TOP 09 loni na podzim po převratu na radnici zrušila pochybný megatendr na svoz a likvidaci komunálních odpadků, běží už druhý dodatek smlouvy s Pražskými službami. Praha jim každého půl roku vyplácí zhruba půl miliardy korun.

Aktuálně to vypadá, že „provizorium“ se ještě o něco protáhne. Zastupitelstvo sice letos v červnu schválilo záměr vyhlásit soutěž, jejíž vítěz by získal od města šestiletý kontrakt s předpokládaným objemem 7,3 miliardy korun, samotný tendr však dosud vyhlášen nebyl. Vzhledem k tomu, že do konce roku zbývají necelé tři měsíce, jeví se jako málo pravděpodobné, že by s Novým rokem mohl převzít vládu nad metropolitními popelnicemi vysoutěžený partner. Není ani vyloučeno, že v Praze proběhne další odpadková revoluce.

Dlouhé provizorium „V tuto chvíli mohu sdělit, že se připravuje vyhlášení soutěže,“ odpověděl stručně na několik dotazů týkajících se budoucnosti metropolitní špíny radní Radek Lohýnský, který má tuto oblast na starost. O co méně sdílný je představitel ODS, o to ochotnější je podělit se o představu, jak nakládat s odpadky, koaliční partner. Pokud by se „topce“ podařilo vlastní vize prosadit, čekají Prahu velké změny.

Náměstek primátora Pavel Richter (TOP 09) je přesvědčen, že Praha by měla plně ovládnout likvidaci a skladování odpadů, které by zároveň neměly být výdělečným podnikem. „Úlohou města by mělo být zajištění co nejlevnějších služeb pro občany. Pokud by se měla naplnit vize, že likvidace odpadků bude veřejnou službou, měly by Pražské služby vydělávat na obnovu technických zařízení a vozového parku a být ideálně, co se týče zisku, na nule,“ vysvětluje.

Tento princip ostatně nedávno posvětil i Nejvyšší správní soud, když citoval závěr Soudního dvora EU, že na odvoz a nakládání s domovním odpadem může být nepochybně nahlíženo jakožto na potřebu obecného zájmu.

Byznysem by měl ale v Praze zůstat svoz odpadků. Město by mělo být podle Richtera ideálně rozděleno na několik obvodů, které by měly soutěžit třeba na čtyři roky. Náměstek si představuje, že každý rok by se tendrovala jedna část Prahy. Město by si však mělo ponechat dispečink, aby mělo pod kontrolou, že systém funguje.

Nápad TOP 09 však Prahu dostává tak trochu do schizofrenní pozice. Likvidaci odpadů má skrze malešickou spalovnu pod palcem akciová společnost Pražské služby – vysoce zisková firma (zisk za minulý rok dosáhl 82 milionů korun při výnosech 2,8 miliardy korun), jejímž majoritním vlastníkem je s 76,9 procenta akcií město Praha. Pokud bude radnice prosazovat co nejlevnější službu pro občany, bude zároveň poškozovat firmu, kterou většinově vlastní. Jak říká Richter, možným řešením by bylo vyvedení malešické spalovny z Pražských služeb (pravděpodobně prodejem) a její převod na město.

Náměstek primátora v dozorčí radě Pražských služeb (PS) několik měsíců seděl. Letos v létě na tento post rezignoval, což se z pohledu politické vize, kterou se chystá prosazovat, jeví jako logické.

Spalovna totiž na Pražských službách představuje patrně to nejcennější. Likviduje většinu pražského komunálního odpadu z domácností – necelých 300 tisíc tun ročně. Jejich spalováním vyrábí teplo a prostřednictvím nové kogenerační jednotky za zhruba 750 milionů korun i elektrickou energii.

Těmito „vedlejšími produkty“ dokáže zásobovat zhruba 20 tisíc domácností.

Dlouholetý ředitel společnosti a předseda představenstva Patrik Roman (bratr Martina Romana) nemá podle svých slov na vyčlenění spalovny jednoznačný názor. Mělo by to prý pozitiva i negativa. Jaká? „Na toto bohužel nejde jednoduše odpovědět. Je zapotřebí komplexní analýzy po stránce ekonomické, technické i provozní,“ říká. Pravděpodobné ale je, že význam spalovny do budoucna ještě poroste. V dlouhodobém horizontu se podle Romana cena za likvidaci jedné tuny odpadu ve spalovnách bude zvyšovat s tím, jak se bude v souladu s evropskou směrnicí (Směrnice Rady 1999/31/ ES z 26. dubna o skládkách odpadu) snižovat množství odpadu ukládaného na skládkách. „Výkupní cena energie tepelné i elektrické závisí do značné míry na vývoji cen některých komodit, v našem případě zejména na vývoji ceny hnědého uhlí. Nicméně tento byznys není pro PS tím jediným, spalovnu ani s kogenerační jednotkou nelze chápat jako teplárnu či elektrárnu,“ dodává.

Pokud by město technicky vyřešilo vyjmutí spalovny, neznamenalo by to nutně, že Pražské služby zůstanou prázdnou schránkou.

Kromě svozu a likvidace odpadů společnost velmi úspěšně podniká především v oblasti údržby a čištění pražských komunikací, kde má prakticky monopol. V roce 2010 získaly PS od Technické správy komunikací – společnost města – devítiletý kontrakt v soutěži, do které se nikdo jiný nepřihlásil. Podle výroční zprávy PS za rok 2011 tvoří výnosy z této činnosti 1,1 miliardy korun.

Horko kolem Pražských služeb Myšlenka vyčlenění malešické spalovny z Pražských služeb není tak úplně nová. Patrik Roman si vybavuje, že o ní slýchal už před osmi lety, když startoval svou kariéru ve společnosti. Za jejím oživením může být patrně i situace v Pražských službách. Necelých 18 procent akcií firmy totiž drží společnost Natland, která bývá spojována s pražskými kmotry Tomášem Hrdličkou a Romanem Janouškem, ačkoli firma vynakládá velké úsilí na to, aby tuto vžitou představu změnila.

Natland se k vlastnictví akcií přihlásil minulý rok poté, co pražský primátor Svoboda začal požadovat odkrytí skutečných vlastníků společnosti Soranus Limited, která získala akcie PS od skupiny PPF. Po změně vlastníka menšinového podílu zároveň představitelé města schválili historicky první dividendu ve výši 150 milionů korun, již Pražské služby vyplatily. Podle výroční zprávy PS si na to firma loni v září musela vzít kontokorentní úvěr.

Horko bylo kolem Pražských služeb i o dva měsíce později. Firma podala v konsorciu se společností AVE nejlevnější nabídku v soutěži města na desetiletý svoz a likvidaci odpadků.

Předpokládanou cenu 13 miliard překonala o více než tři miliardy korun. Primátor Bohuslav Svoboda proti tendru, který se odehrával pod taktovkou radního Karla Březiny (ČSSD), dlouhodobě vystupoval a nakonec jej označil jako jednu z možných příčin konce koalice ODS s ČSSD. Kritizovalo se tehdy i to, že Pražské služby založily dva týdny před tendrem společnost Pražská odpadová, která měla podle spekulací sloužit k vyvádění peněz z firmy. Tuto dceřinou firmu dnes Pražské služby ruší. „Pražská odpadová byla založena za účelem podání společné nabídky PS a AVE v tendru města. Měla pouze administrovat vzájemné vztahy. Poplatek za administraci měl být zcela minimální, myslím, že to byla asi dvě procenta. Nicméně dnes už Pražská odpadová pozbyla smyslu,“ vysvětluje Roman.

Město se dnes snaží podíl Natlandu v Pražských službách, který dosahuje prostřednictvím společností Soranus Limited a Tenure Limited 17,3 procenta, odkoupit. „Jednání o prodeji našeho podílu zatím nejsou uzavřena, zájemců je více. Komentovat budeme až dokončenou transakci,“ zní odpověď Natlandu. Radní Lohýnský se omezil na konstatování, že běží obchodní jednání, jejichž dílčí medializace by mohla poškodit či znevýhodnit pozici města. Radní Richter připouští, že obchod zatím neběží úplně hladce. „Bohužel představy o ceně jsou zatím velmi rozdílné, musíme tedy počítat, že se nám nepodaří Pražské služby plně ovládnout,“ říká.

Praha si zatím nechala vyhotovit tři znalecké posudky, které ocenily 19,3procentní podíl Natlandu v PS. (Praha se až na základě reakce Natlandu dozvěděla, že vlastní o dvě procenta méně.) V tuto chvíli se zpracovává další ocenění. Čtvrtý posudek vyhotoví experti z Vysoké školy ekonomické. Posudky se totiž podle informací týdeníku Euro liší o téměř 300 milionů korun.

Spalovat a skladovat Pro zajištění odpadové bezpečnosti Prahy by ale město podle náměstka Richtera potřebovalo mít v záloze i skládku odpadků. Do Ďáblic se nyní vozí část odpadu domácností, ale především odpady živností, například z obchodů, restaurací, hotelů nebo z letiště. V minulosti skládka pojala až 300 tisíc tun ročně, v tuto chvíli se její zbytková kapacita rovná už pouze 50 tisícům tun.

Ďáblickou skládku vlastní a provozuje společnost A. S. A. (majitelem je španělský koncern FCC) na pozemcích pronajatých od města na více než 50 let. Praze však hraje do karet to, že její kapacita bude brzy vyčerpaná. Pro další rozšíření, proti kterému se staví především městská část Ďáblice, je potřeba změna územního plánu, a ta je plně v rukou města. Už před prázdninami se v tisku mihlo, že město uvažuje o založení nové společnosti, která by měla rozšíření ďáblické skládky na starost. „Rozšíření skládky pod správou soukromé společnosti by mohlo být kontroverzní,“ řekl ČTK Lohýnský. Město chce zabránit případným podezřením, že by na rozšíření skládky vydělávala soukromá firma. l •

O autorovi| Hana Boříková, borikova@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče