Od oceli k bílým plášťům

14. října 2013, 00:00 - Marcela Alföldi Šperkerová
14. října 2013, 00:00

První miliardy vydělal na Třineckých železárnách, úspěch jeho impéria tvrdí zdravotnická síť Agel

Tomáš Chrenek je dalším z poměrně početné skupiny slovenských podnikatelů, kteří se pohotově etablovali i v Česku. Stejně jako většina z nich patří k mužům s kontroverzní pověstí, jejichž podnikatelské výboje by tak zcela nefungovaly bez spolupráce se zákulisní sférou.

Nitranský rodák, který letos v létě oslavil padesátku, nastoupil po studiích na bratislavské VŠE do podniku zahraničního obchodu Kerametal. Což bylo klíčové rozhodnutí, jež mu později umožnilo vystřelit vzhůru mezi podnikatelskou elitu bývalého Československa. Mladší ročníky si zaslouží vysvětlení: „pézetky“ byly socialistické organizace, které jako jediné mohly dělat byznys se Západem. Jejich zaměstnanci, z nichž ti na nejexponovanějších postech byli řádně prověření, zde získali množství neocenitelných i praktických informací a zkušeností ze světa byznysu. Nejeden z nich po pádu komunistického režimu sebral své kontakty a navázal je, tentokrát však už v soukromém podnikání. Někteří na nich dokázali vystavět celá impéria.

Půvab železné rudy Ale vraťme se ke Chrenkovi - díky Kerametalu přičichl mladý absolvent k železné rudě a té se držel drahnou dobu. A jak už bylo zvykem, i budoucí ocelářský magnát v roce 1990 s kolegy z podniku odešel a založil firmu Cosmotrade, jež se soustředila na obchody s komoditami pro hutnictví. Již v této firmě působil s Lubomírem Blaškem a Jánem Moderem, s nimiž později figuroval v Moravii Steel.

Čtyřlístek hlavních společníků doplňuje Evžen Balko, podíl zemřelého Blaška převzala jeho manželka Mária.

„Cosmotrade dělal hodně obchodů i pro české hutnictví. Byli jsme tam nějakou dobu, poznali jsme lidi a potom jsme jen konvertovali komerční vztahy na akcionářské. Vlastnicky jsme tam vstoupili přes první balík akcií Třineckých železáren, který nám předal Milan Šrejber,“ popsal Chrenek v roce 2002 velmi zjednodušeně pro slovenský týdeník Trend, jak se zrodilo jeho impérium.

V době, kdy uvedená čtveřice převzala kontrolní balík akcií, zmítal zemí politický skandál s falešnými sponzory ODS. Vyšlo najevo, že skutečným dárcem příspěvku byl tenista a tehdejší spolumajitel železáren Milan Šrejber.

Nicméně novým vlastníkům se podařilo podnik postavit na nohy, dvoumiliardovou půjčku na akcie dokonce splatili předčasně. Skupinu během let doplnili o řadu dalších podniků s navazujícím byznysem, jako je třeba sochorová válcovna Kladno Dříň, Hanácké železárny, ukrajinský Záporožský kombinát, maďarská a polská drátovna či nejnověji ŽD Bohumín. Podle poslední výroční zprávy za posledních pět let skupina vykazovala v průměru miliardový zisk.

Padlá energetika Jen o malý krůček Moravii Steel unikla šance ovládnout celé české hutnictví. To se na přelomu tisíciletí dostalo do obrovských finančních problémů. Evropskou komisí najatá poradenská firma Eurostrategy tehdy navrhla vytvořit společný ocelářský podnik a Třinecké železárny měly převzít ostravskou Novou huť a ocelářskou část Vítkovic. Jenže z plánu nakonec sešlo, vláda Novou huť prodala indickému koncernu dnes vystupujícímu pod jménem ArcelorMittal, Vítkovice zase koupil ruský Evraz. Samozřejmě se to neobešlo bez finanční injekce, kabinet Miloše Zemana obě společnosti mohutně podpořil. To se třineckým hrubě nelíbilo, takže si nakonec i přes odpor Evropské komise vymohli na následující Špidlově vládě dvoumiliardovou dotaci.

Zřejmě z tohoto okamžiku pramení největší politický skandál, v němž se Tomáš Chrenek ocitl. Jako místopředseda vlády působil Stanislav Gross, kterého s ocelářským magnátem již několik let předtím seznámil tehdejší náměstek ministra průmyslu a obchodu Robert Sýkora. Ten byl spolu s Chrenkem krátce společníkem v jedné firmě - dnes už zkrachovalé Moravii Energo.

Sýkora třetinový podíl získal za pakatel v řádu statisíců a v roce 2007 jej prodal právě Grossovi. Ten balík krátce nato přeprodal slovenskému finančníkovi Pavolu Krúpovi z firmy Arca Capital za sto milionů korun, ten jej se ziskem opět převedl na Chrenka.

Osmdesátimilionovým výdělkem se železničář Gross katapultoval do světa zázračných investorů.

Jen o dva roky později se ale Moravia Energo potopila. Doplatila na prudký pokles cen elektřiny vyvolaný krizí. Zůstaly po ní dluhy ve výši 4,5 miliardy korun, jednu celou miliardu odepsala například Komerční banka.

To však nejsou zdaleka všechny Chrenkovy podnikatelské aktivity. Od roku 1996 vlastní barrandovská studia, na více než miliardu ho přišel start televize Barrandov, již před rokem prodal další šedé eminenci české politiky, mediálnímu podnikateli Jaromíru Soukupovi. S tím Chrenka pojí například společná podpora neúspěšného prezidentského kandidáta Jana Fischera.

Stamiliony ze zdraví Druhou nejvýraznější nohou Chrenkova impéria je zdravotnictví. Společnost Agel, tehdy ještě pod názvem Euromednet, zakládal spolu s lékaři Martinem Polachem a Romanem Dudysem. Prvním úlovkem byla v roce 1998 třinecká nemocnice Podlesí. Dravá firma počátkem tisíciletí začala nakupovat další nemocnice a polikliniky na severní Moravě, ve zlínském a olomouckém regionu. Skokový růst vynesl skupině pronájem krajských nemocnic na Olomoucku a vzápětí nato železniční zdravotnictví. Díky poslední akvizici se vydala i do Čech a Prahy. Postupem času se rozrostl počet provozovaných nemocnic na 11, doplňují je polikliniky, laboratoře a čtyřlístek menších nemocnic na Slovensku. Impérium však zdaleka nestojí jenom na byznysu v oboru poskytování zdravotní péče. Chrenkovi, jenž dnes v Agelu ovládá 75 procent, a jeho kolegům rychle došlo, že musejí kolečko co nejvíce uzavřít. Součástí skupiny jsou proto dodavatelé zdravotnického a dalšího materiálu, lékárenský distributor a provozovatel i další servisní organizace. Do skládačky chyběla už jenom zdravotní pojišťovna. V době, kdy českému zdravotnictví velel Tomáš Julínek (ODS), který se netajil plánem na privatizaci zaměstnaneckých pojišťoven, se chytili lidé z Agelu příležitosti a také jednu pod svou značkou v roce 2008 založili. Nebyla to ovšem levná záležitost, navíc Julínkovy privatizační záměry padly, a proto benjamínek trhu už o rok později fúzoval s finančně zajištěnou Hutnickou zaměstnaneckou pojišťovnou. Ještě později přibrali do party další dvě konkurentky a vznikla Česká průmyslová zdravotní pojišťovna. Ačkoli vůbec nikdy nebyla a ani dnes není vlastnicky se skupinou Agel spjata, minimálně personální propojení obou institucí nelze popřít.

Rozhodně se však nedá říci, že by na zdravotnické divizi Chrenek jakkoli prodělával.

Skupina Agel již několik let drží hospodářský výsledek na stabilní úrovni. Loni při téměř 11miliardovém obratu vytvořila zisk 622 milionů korun před zdaněním.

Mezi divou zvěří Muž, jemuž nelze upřít jistou dávku charismatu, se může chlubit nejedním podnikatelským úspěchem. Pověst dobrého obchodníka však poněkud zatemňují četné vazby na politiky.

Chrenek za své přátele označuje Ivana Langra či z korupce obviněného exministra obrany Martina Bartáka, jehož si dokonce najal. Netajil se podporou Mirka Topolánka a Václava Klause. Když v roce 2007 odtajnilo sponzory Langerem založené CEVRO, ukázalo se, že mu po dvou milionech korun věnoval vedle Petra Kellnera a Karla Komárka i Tomáš Chrenek. V prvních přímých prezidentských volbách zase poslal 14 milionů současnému ministru financí v demisi Janu Fischerovi, aby nakonec v duelu podpořil Miloše Zemana proti Karlu Swarzenbergovi. Před lety podpořil pěti miliony sdružení Zuzany Paroubkové, tehdy již exmanželky někdejšího premiéra.

Chrenek bývá přitom považován za nevypočitatelného partnera, který občas nedodrží slovo, o čemž koluje celá řada skazek, jejichž pravdivost ovšem nelze zaručit. Ačkoli se v posledních měsících mluví o tom, že zbylá trojice vlastníků společnosti Moravia Steel jej od firmy odstavila, přestože zůstal její mediální tváří, nic mu nebrání, aby si užíval života. Patří například k hlavním chlebodárcům sportovních akcí Miroslava Černoška, angažuje se především v tenisových turnajích, které si nikdy nenechá ujít ani jako divák.

Nechybí na různých společenských akcích, kam s sebou bere i svou manželku a zároveň mluvčí Dušanu. S bývalou slovenskou misskou se oženil před deseti lety.

Zájmy má ale mnohem širší: před několika lety zainvestoval peníze do ranče divoké zvěře o rozloze 3600 hektarů v provincii Limpopo v Jihoafrické republice. A nebojí se dát své výjimečné postavení na odiv veřejně - návštěvy již přijímá ve svém, dříve vládním zámku v Kolodějích, který koupil od restituenta za čtvrt miliardy. l *

O autorovi| Marcela Alföldi Šperkerová, alfoldi@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče