Očista za dvacet miliard

Vladan Gallistl 18. ledna, 00:00
18. ledna, 00:00

Teplárny proinvestují miliardy korun, aby splnily přísnější emisní limity nadiktované Bruselem

Teplárenství čeká nákladná očista. A to doslova, protože musí začít plnit přísnější evropskou směrnici o průmyslových emisích, která byla schválena v roce 2010 a začíná platit letos. Většina tepláren sice využije přechodné období a začne plnit limit později, přesto musí v nejbližších letech snížit emise oxidů dusíku, oxidu siřičitého a prachu.

Jen větší teplárny (s příkonem nad padesát megawattů) to dohromady přijde na více než dvacet miliard korun. „Celkem je již proinvestováno šestnáct miliard, z čehož sedm miliard je za loňský rok. Další čtyři pět miliard se budou investovat zejména u těch menších tepláren do 200 megawattů,“ uvádí ředitel Teplárenského sdružení České republiky Martin Hájek.

Jednotlivé teplárenské společnosti pak musely vynaložit často miliardy korun. „Pro skupinu to znamenalo investice zhruba 4,5 miliardy korun. Další investice ve výši nejméně dvě miliardy nás čekají,“ říká Zdeněk Duba, předseda dozorčí rady společnosti Veolia Energie ČR. Ta patří mezi největší teplárenské hráče na trhu.

Ocelárny, koksárny i chemičky

Energetická skupina MMV Energie CZ pak investovala za posledních pět let do modernizace zdrojů, sítí a dalších zařízení zhruba 1,5 miliardy korun. Investovat bude i nadále.

„V horizontu dvou let se jedná o částku okolo půl miliardy korun,“ dodává manažerka komunikace a marketingu společnosti Jitka Tůmová.

V řádu stamilionů se však pohybují i investice menších tepláren. Již ukončená modernizace chomutovské teplárny přišla na 356 milionů. Přibližně půl miliardy korun (bez daně z přidané hodnoty) stálo splnění limitů Teplárnu České Budějovice a s investicemi v podobné výši počítá v příštích letech Teplárna Otrokovice.

Náklady na modernizaci ale nejsou jediné, které jsou spojené s přísnějšími ekologickými normami. „V rámci snížení emisí se nejedná pouze o investiční náklady, ale také o zvýšení provozních nákladů za potřebná aditiva (chemikálie snižující emise – pozn. red.),“ uvádí výrobní ředitel Plzeňské teplárenské Zdeněk Dongres. „Očekáváme, že náklady na aditiva se minimálně zdvojnásobí, což znamená navýšení o zhruba čtyřicet milionů,“ dodává.

Splnění limitů se však netýká jen tepláren, ale rovněž oceláren, koksáren, chemiček nebo například elektráren. V celém průmyslu se proto bude celková výše investic vyvolaná směrnicí pohybovat podle Hájka okolo 150 miliard korun.

„Zpřísnění emisních limitů je možné svým rozsahem a vyvolanými náklady srovnat s odsířením elektráren provedeným v období před rokem 1998,“ upozorňuje Dominika Pospíšilová z ministerstva životního prostředí (MŽP). V 90. letech šlo patrně o nejrozsáhlejší ekologický program v Evropě, během něhož státní energetický kolos ČEZ investoval do odsíření celkem 46 miliard korun.

Platnost přísnějších emisních limitů začala v letošním roce. Tuzemské firmy ale mají možnost využít tři přechodné režimy, které dovolují odklad plnění zpřísněných norem, protože Česká republika využila možnosti evropské legislativy.

Největší počet zdrojů byl zařazen do takzvaného Přechodného národního plánu, který stanovuje postupné snižování emisí. Přísnější limity pro tyto teplárny nebo elektrárny začnou naplno platit v polovině roku 2020.

„O zařazení do PNP požádalo přibližně 45 provozovatelů, například ČEZ, Veolia Energie, Alpiq Generation,“ uvádí Pospíšilová.

Bruselské dotace

O dva roky více mají na modernizaci menší teplárny s příkonem do 200 megawattů. Na ně se budou vztahovat nové emisní limity až po roce 2022. Do té doby pro ně platí limity, jimiž se teplárny řídily do letošního roku. „Do tohoto přechodného režimu je zařazeno 28 tepláren například teplárny provozované firmou Veolia Energie ČR nebo Pražskou teplárenskou,“ dodává Pospíšilová.

Do konce roku 2023 pak mohou na tuzemském trhu dožívat energetické zdroje nesplňující přísnější standardy. V letech 2016 až 2023 ale nesmějí být v provozu více než 17 500 hodin. Tato výjimka se podle MŽP týká jen jednoho zdroje.

Část tepláren ale bude muset splnit emisní limity dříve, než jsou stanovené termíny.

Půjde o zdroje, které využily dotací z Bruselu. „Podpora je poskytována v souladu s pravidly veřejné podpory, a jednotlivé projekty tedy budou muset přinést dodatečný efekt (snížení emisí nad rámec minimálních požadavků legislativy Evropské unie nebo jejich předčasné plnění),“ říká Pospíšilová.

V letech 2007 až 2013 šly na ekologické investice do tepláren a elektráren z prostředků Evropské unie celkem 4,8 miliardy korun. Například českobudějovická teplárna získala dotaci ve výši 128 milionů na investici v objemu 472 milionů bez DPH. „Dotace jsou primárně určené pro malé a střední podniky.

Velkým podnikům mohou pokrýt cca 20 až 30 procent rozpočtovaných nákladů,“ doplňuje Tůmová.

Miliardové investice přitom nemusejí vždy znamenat, že se zdraží teplo pro konečné zákazníky. Zvyšovat ceny nehodlá chomutovská teplárna, a teplárna C-Energy v Plané nad Lužnicí dokonce ceny snížila i přes investici do modernizace ve výši 1,2 miliardy korun.

Pro zdražení tepla ale hovoří podle zástupců energetických firem to, že náklady na snižování emisí jsou uznatelným nákladem pro regulovanou cenu. „Lze proto očekávat, že tyto investice povedou ke zvyšování ceny tepla,“ uvádí mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.

Brzdit možné zdražení bude ovšem konkurence.

„Musíme se snažit, aby se to na ceně tepla neprojevilo, protože musíme být pod konkurenční cenou, což je decentrální plyn,“ upozorňuje šéf rady společnosti Veolia Energie Zdeněk Duba. Teplárny proto často zmiňují nutnost vlastních úspor.

Investice se navíc rozloží do ceny na velmi dlouhou dobu, proto ani potenciální zdražení nebude rozhodně výrazné. „Většinu investic do modernizace v případě velkých tepláren už máme za sebou a ceny tepla v posledních letech dramaticky nestouply,“ dodává Hájek.

Domácí spalovny

Naopak by se investice měly projevit skutečně výrazným zlepšením ovzduší. „Obecně jsou limity sníženy na jednu třetinu až jednu pětinu dřívějších hodnot,“ zdůrazňuje Pospíšilová. Velké zdroje tak podle Hájka budou, co se týká prachových částic, marginální a rozhodující bude doprava: „Velká energetika bude po roce 2020 významná pouze v oblasti emisí oxidu siřičitého.“

Už nyní ostatně průmyslové firmy nejsou často hlavním viníkem špatného ovzduší.

„Co se dělají rozbory v Moravskoslezském kraji, tak průmysl už nedělá ani třicet procent celkového znečištění,“ tvrdí Duba, „daleko významnější je podíl dopravy, znečištění z malých domácích kotlíků, které nemusejí kupovat žádné povolenky, mohou pálit PET lahve atd., a speciálně na Ostravsko přichází znečištění z Polska.“ l •

Kdo dostal nejvyšší dotace

Firmy z oblasti energetiky (v mil. Kč)

Žadatel Výše podpory z prostředků EU

Energotrans 333,0

Elektrárna Chvaletice 326,4

Elektrárny Opatovice 325,3

Energetika Třinec 322,6

Zdroj: ministerstvo životního prostředí

Lze očekávat, že investice povedou ke zvyšování ceny tepla, uvádí mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.

O autorovi| Vladan Gallistl, gallistl@mf.cz

Poručík Sobotka Pavel Páral

Musíte si přečíst

Merkelovou čekají v Praze jednání se Zemanem a…

Dluh Čechů roste. Za rok o 134 miliard

Fortuna zvýšila zisk o 12 procent, pomohlo i fotbalové…

Dohoda po půl století. Válka v Kolumbii končí

Americké dilema: politici se přou o válečné drony

Čína vládne těžbě ropy v Severním moři

Michal Horáček: Jen já a lidi
Michal Horáček, známý textař a možný prezidentský kandidát, v pořadu Euro TV slibuje, že se v kampani obejde bez politických stran i sponzorů. Agituje za pragmatický vztah k Číně, ale zároveň zůstává zastáncem EU. Islám je podle něj s českým prostředím nekompatibilní.
Zhlédnout další videa