Obrana útokem

11. února 2013, 00:00 - Hana Boříková
11. února 2013, 00:00

Změna územního plánu v Benicích, která by umožnila výstavbu obřího sídliště, má soudní dohru. A hned dvojitou

Když pražští zastupitelé před třemi lety odsouhlasili změnu 30 hektarů polí v katastru příměstské části Praha-Benice na stavební pozemky, netušili, jaké drama odstartovali. Svéráz pražského územního plánování z dob minulých má nyní soudní dohru. A to ne ledajakou. Hlavní město Prahu žaluje vlastník parcel Sebastian Pawlowski i pětisethlavá městská část Benice, v jejímž katastru plánuje známý pražský developer švýcarského původu vystavět sídliště možná až pro čtyři tisícovky nových obyvatel.

Podnikatel chce prostřednictvím soudu dosáhnout zrušení části Zásad územního rozvoje (nadřazený územně plánovací dokument, který je závazný pro územní plán - pozn. red.), ve které půlí jeho pozemek železniční koridor, což mu v podstatě znemožňuje výstavbu. Benice chtějí docílit zrušení změny územního plánu polí na stavební pozemky, která podnikateli naopak výstavbu umožňuje.

Pokud nebude moci stavět, avizoval už v minulosti Pawlowski mezinárodní arbitráž.

Když uspěje developer, plánovaná železniční trať zmizí z mapy v důsledku komerčního projektu prosazeného do územního plánu způsobem, jenž by se nedal označit za křišťálově čistý ani se zavřeným okem.

Z domků bytovky „Soudní žalobu ke správnímu soudu považujeme za poslední možnost, jak zabránit zástavbě v plánovaném rozsahu,“ říká starostka Benic Věra Topičová. Pokud by Pawlowski svůj Projekt Sever skutečně prosadil a postavil, biti by byli starousedlíci i příchozí. „V novém satelitu by nemohli být noví obyvatelé spokojeni.

V obci je jen jeden krámek, naše děti chodí do školky a do školy v sousední Uhříněvsi, doprava na jedné úzké silnici třetí třídy kolabuje už nyní a pokračování Pražského okruhu směrem na Běchovice je stále v nedohlednu. Veškeré investice by nakonec musely proudit do nové části obce, která by přerostla současné Benice,“ říká starostka Benic, které si vyhlédl pro příměstské bydlení ve velkém i developer Orco Property Group.

Benické zastupitelstvo v minulém volebním období osudnou změnu územního plánu dvakrát podpořilo - nejprve šlo o několik rodinných domků pro původní obyvatele obce, podruhé opět o zástavbu rodinných domků pro maximálně stovky obyvatel. Záměr ovšem postupem času nabobtnal v projekt s převahou bytových domů, a to až pětipatrových, s násobkem obyvatel.

Investor předložil v roce 2009 pro schválení stanoviska EIA soubor 660 jednotek v bytových domech, tří stovek bytů ve viladomech a dalších dvou stovek bytů v rodinných domech. Kromě oné změny územního plánu spojené s úpravou koeficientů tu totiž došlo v roce 2011 ještě k následné úpravě koeficientů zástavby, kterými se obecně dají napáchat ještě větší škody než samotnými změnami servilními ke komerčním záměrům. V tomto případě ovšem zahuštění zástavby bledne ve srovnání s průběhem samotné změny polí na stavební parcely. Tady je ale potřeba se vrátit o pár let zpátky.

Stavět se bude, trať, netrať!

V květnu roku 2007 prodává sousední Uhříněves 4,3 hektaru polí v katastru Benic -i tento prodej Benice soudně zpochybnily, ovšem bez úspěchu - Sebastianu Pawlowskému za 43,8 milionu korun. Tehdejší místostarosta Uhříněvsi Martin Langmajer pomáhal koordinovat prodej i s vlastníky sousedních parcel, kterých bylo tolik, že se scházeli v místní tělocvičně. Podnikateli se nakonec podařilo scelit více než 30 hektarů, za které zaplatil podle svých slov 360 milionů korun.

Změna územního plánu byla v době této transakce už nastartována.

Dokonána byla v březnu roku 2010, kdy Langmajer už působil v hlavním městě Praze jako radní odpovědný za územní rozvoj.

Zastupitelé změnu tak rozsáhlých latifundií odsouhlasili, přestože jejich velká část leží v území, které mělo výhledově sloužit k rekreaci, a přes nesouhlasné stanovisko ROPID, které poukazuje na nedostatečně dopravně řešenou lokalitu. V průběhu pořizování změny se ohradila i Technická správa komunikací a Národní památkový ústav.

Především se ale negativně vyjádřila Správa železniční dopravní cesty (SŽDC), jelikož pozemky protíná plánovaný koridor mezi Prahou a Benešovem, s výhledovou spojnicí do Brna. Tato trať byla zanesena v Zásadách územního rozvoje (ZUR), které připravoval pod Langmajerovou gescí Útvar rozvoje města a odbor územního plánu na magistrátu od roku 2008, a figurovala i v konceptu nového územního plánu. Pracovníci útvaru si přirozeně kolize všimli, pod hrozbou vyhazovu byly ale jejich námitky umlčeny, tvrdí zdroj týdeníku Euro. Zásady začaly platit v lednu roku 2010, o dva měsíce později zastupitelé definitivně odmávali změnu parcel na stavební.

Michal Bernard, právní zástupce Benic, uvádí v žalobě i další důvody, proč tato změna neměla být nikdy schválena: téměř celá plocha se nachází v přírodním parku Botič Milíčov, vyhláška o jeho zřízení stanovuje na jeho území trvalou stavební uzávěru vyjma drobných staveb, záměr by znamenal počátek obestavění nivy Pitkovického potoka.

Se ZUR je v nesouladu nejen kvůli trati. Záměr totiž destruuje tzv. zelený klín, který je součástí zeleného pásu kolem Prahy a není vůbec jasné, z jakého důvodu Praha upřednostnila urbanizaci zelené krajiny před její ochranou. Jak posoudí postup města Prahy Městský soud v Praze, by mělo být zřejmé do dvou měsíců. Ústní jednání už proběhla, takže se čeká na rozsudek.

Jasno u Exitu 4 Stejný soud vydal před nedávnem rozsudek u žaloby, kterou napadla městská část Křeslice změnu územního plánu umožňující zástavbu polí u plánovaného Exitu 4 v sousedním Újezdě u Průhonic. Na patnácti hektarech tam mělo vyrůst administrativní městečko až pro osm tisíc obyvatel a sídliště pro dva tisíce nových obyvatel. „Změny územního plánu v Benicích a v Újezdě vykazují podobná pochybení,“ říká právník Bernard, který zastupoval i Křeslice. Soud změnu zrušil mimo jiné pro její nesoulad se Zásadami územního rozvoje. Tento rozsudek byl patrně jedním z prvních na úrovni krajských soudů. Do konce roku 2011 totiž rozhodoval o žalobách ve věcech územně plánovací dokumentace v první instanci brněnský Nejvyšší správní soud, který během šesti let vytvořil judikaturu čítající téměř dvě stovky rozsudků. Kvůli narůstající agendě ovšem přenesl spory na krajské soudy. Nejvyšší soud nyní funguje jako odvolací instance. Zda by se Benice v případě neúspěchu odvolaly, zatím nemůže starostka Topičová říci. Rozhodnout by museli místní zastupitelé.

Pawlowski už loni v srpnu avizoval, že pokud nebude moci na pozemcích stavět, jako občan Švýcarska půjde do mezinárodní arbitráže za zmařenou investici. „Přece není možné, abych na stavebních pozemcích mohl maximálně sedlačit,“ uvedl tehdy. Dnes už se nechce vzhledem k soudním řízením ke kauze vyjadřovat, dokud neobdrží pravomocné rozhodnutí. Navíc se podle něho jedná o velmi složitou právní záležitost, která se nedá vyjádřit několika větami. Pawlowski se proslavil především v roce 2006 obchodem, jímž se stal panem domácím pražského magistrátu. Od společnosti ČEZ koupil za 850 milionů korun bývalé Škodovy závody na Jungmannově náměstí a následně je po rekonstrukci pronajal za vlády Pavla Béma městu Praze na dvacet let za čtyři miliardy korun.

Když trať neuhne, tak ji zrušíme Městský soud bude v této věci brzy řešit další spor. Prahu napadá i Pawlowski, který chce žalobou v Zásadách územního rozvoje zrušit trať bránící mu v betonové kultivaci pole. Zřejmě by tak chtěl odšpuntovat řešení problému u Správy železniční dopravní cesty (SŽDC). Její razítko totiž potřebuje k tomu, aby mohl získat územní rozhodnutí - rozeběhnuté územní řízení bylo loni v létě zastavěno.

Pokud by developer vysázel na pole bytovky, vybudování koridoru by bylo dražší, pokud by bylo vůbec řešitelné. SŽDC přitom předpokládá využití této tratě i jako vysokorychlostní spojnice na Moravu. „Byla by součástí evropské železniční sítě TEN-T, měla by umožnit například spojení Prahy a Brna s časem zhruba jedna hodina,“ vysvětlil mluvčí SŽDC Pavel Halla. Trať, která by byla součástí evropské sítě - takže kofinancovatelná, podle SŽDC nelze vést jinudy. „Případně by šlo pro zmírnění dopadů na novou povrchovou obytnou zástavbu (a zejména studny a podobné podzemní objekty) vést tunel ve větší hloubce, což by ale znamenalo jeho prodloužení, a tedy zdražení stavby,“ řekl týdeníku Euro před rokem Halla.

Ministerstvo dopravy si i po roce a po osobním jednání s Pawlowským trvá na svém.

Projekt se podle vyjádření drah přiblížil uskutečnění a posunul se do další fáze - zpřesnění tras tak, aby se minimalizoval zábor území a konflikty zájmů. Teoreticky by se daly oba projekty skloubit, pokud by se využila ražená technologie tunelu, se kterou se ale v této fázi nepočítá, tvrdí ministerstvo. Studie, která projekt zpřesní, by měla být hotova do konce letošního roku.

„Pokud jde o vývoj železničního koridoru typu rychlodrah, jedná se zde jen o možnost, o které jsou všichni odborníci přesvědčeni, že se určitě v období 20 až 30 let realizovat nebude,“ domnívá se Pawlowski. Žalobu na zrušení části ZUR podal doslova na poslední chvíli. Napadnout opatření obecné povahy lze totiž od loňského roku jen tři roky od jeho vydání a ty uplynuly letos v neděli 6. ledna - žalobu podal v pondělí 7. ledna. Pawlowski tvrdí, že v důsledku veřejně prospěšné stavby tratě jsou dotčena jeho vlastnická práva a právo na příznivé životní prostředí (především zvýšenou hladinou hluku). Škody, které mu vznikají tím, že nemůže uskutečňovat svůj projekt, vyčíslil zhruba na 2,5 miliardy korun.

Pawlowski nemusí být bez šance. Používá totiž argumenty, se kterými už v minulosti uspěli žalobci napadající plánovanou část Pražského okruhu, ruzyňskou dráhu nebo vysokorychlostní trať v Běchovicích. Jde o vydání ZUR v rozporu s požadavky ministerstva životního prostředí, nedostatečné posouzení variant koridoru nebo nedostatečné hodnocení kumulativních a synergických vlivů více záměrů v lokalitě. V důsledku rozsudku Nejvyššího správního soudu tyto stavby ze Zásad územního rozvoje zmizely. A nejsou tam dodnes, i když město už pracuje na jejich aktualizaci.

Pawlowski už v loni v srpnu avizoval, že pokud nebude moci na pozemcích stavět, jako občan Švýcarska půjde do mezinárodní arbitráže za zmařenou investici

2,5 miliardy korun Zhruba na tolik vyčíslil Sebastian Pawlowski škody, které mu údajně vznikají tím, že nemůže uskutečnit svůj projekt

O autorovi| Hana Boříková * borikova@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče