Objevy pro všechny

30. července 2012, 00:00 -
30. července 2012, 00:00

Evropská komise chce zpřístupnit výsledky výzkumu zdarma, dá se ale očekávat silný odpor vydavatelské lobby

V roce 2014 nastane revoluce v evropské vědě i průmyslu. Alespoň tak si to představuje Evropská komise. Do té doby chce zdarma zpřístupnit výsledky vědeckého výzkumu pro veřejnost. Na vědecký program Horizon 2020 chce komise vydat 80 miliard eur, tedy přes dva biliony korun. Hlavně malé a střední firmy by mohly otevřené informace využít k inovacím, které dosud často zavádějí s velkým zpožděním.

„Daňoví poplatníci by neměli za vědecký výzkum platit dvakrát. Zároveň potřebují bezproblémový přístup k datům. Chceme posunout rozšiřování a možnosti využití výsledků výzkumů na další úroveň. Data jsou novou ropou,“ tvrdí Neelie Kroesová, místopředsedkyně Evropské komise pro digitální agendu. Nový program by ale mohl otřást s obchodním modelem vydavatelů odborných publikací.

Pohádkový zisk První, kdo by mohl proti takovým krokům protestovat, jsou vydavatelé odborných časopisů.

Jedním z takových je i v Nizozemsku sídlící Reed Elsevier, který zaměstnává sedm tisíc lidí a po celém světě vydává přes dva tisíce odborných časopisů včetně prestižního vědeckého magazínu Cell. Jen během loňského roku vydělal v přepočtu 25,2 miliardy korun při tržbách zhruba 69 miliard korun. Po oznámení komise o novém programu klesly akcie vydavatelství na londýnské burze o dvě procenta. Samotná firma nicméně možné dopady evropských plánů na budoucnost svého byznysu zatím nekomentovala.

Evropská komise ve svém návrhu nabízí dvě varianty zveřejnění výsledků bádání – buď budou vydavatelem dány k dispozici on-line rovnou (a ten si bude moci zažádat o finanční náhradu), nebo je zveřejní ve volně přístupných archivech do šesti až dvanácti měsíců od „uzavřené“ publikace. „Chceme dát plátcům daně více muziky za jejich peníze.

Otevřený přístup zároveň urychlí důležité průlomy ve výzkumu i v podnikání a zvýší konkurenceschopnost,“ komentovala návrh na tiskové konferenci Máire Geogheganová-Quinnová, evropská komisařka pro výzkum a inovace.

Informace v kruhu Názory na to, jestli by se vydavatelé měli bát, nebo ne, se různí stejně jako pohledy na celou evropskou snahu o volný přístup k výsledkům výzkumů. Řadě vědců ale přístup vydavatelství leží v žaludku. „Odborné vydavatelství je snad jediným odvětvím, které své suroviny získává zadarmo a pak je za vysokou cenu prodává. Těm institucím, které je poskytují,“ píše britskému deníku Guardian Thomas Wilson, emeritní profesor Sheffieldské univerzity, který se během své kariéry věnoval především výzkumu informací, jejich získávání a informačním technologiím. „Toto odvětví také zadarmo získává služby od akademiků, kteří fungují jako členové redakčních rad. Náklady na to platí univerzity, které tak soukromé vydavatele podporují. Situaci stupňuje proces hodnocení výzkumu, podle něhož univerzitní oddělení po svých výzkumnících chtějí, aby publikovali v prestižních listech,“ shrnuje fungování odborných časopisů.

Vzniká tak začarovaný kruh textů od jedněch vědců, jejich posouzení jinými experty zadarmo a následné drahé prodávání časopisů výzkumníkům, univerzitám, knihovnám i dalším institucím, které pak zase po svých výzkumnících vyžadují publikování v respektovaných médiích. Díky takovému procesu si může vydavatelství jako Elsevier přijít k ziskům rovnajícím se téměř 37 procentům tržeb.

K obdobnému kroku se ještě před unií rozhodla Velká Británie. Její vláda rozhodla, že výzkum placený z daní by měl být zdarma dostupný on-line komukoli už od roku 2013. Podobný přístup mají i donátoři prostředků mimo EU. Americké Národní instituty zdraví (NIH), které jsou největším vládním poskytovatelem peněz na výzkum na světě a jejichž roční rozpočet přesahuje 30 miliard dolarů, vyžadují publikace s otevřeným přístupem už od roku 2008.

Právě ve Spojených státech se nyní projednává návrh federálního zákona o otevřeném přístupu k vědeckým publikacím. Našel podporu hned 52 držitelů Nobelových cen, samozřejmě ho ale doprovází i silná opozice Asociace amerických vydavatelů. Kongresem tento návrh už dvakrát neprošel, teď jsou šance větší, aktuální verze má na rozdíl od dřívějška dvojnásobný počet předkladatelů. Europarlament s otazníkem Podle profesora Wilsona je odpovědí na celý problém používání dostupných technologií k produkci elektronických žurnálů, třeba prostřednictvím otevřených programů, jako je Open Journal Systems (OJS), díky němuž je vydáváno více než 11,5 tisíce titulů a je v rukou samotných akademiků. „Na druhou stranu lobby komerčních vydavatelství si udržuje svůj vliv na vládu, a ta tak bude platit veliké peníze za zpřístupnění výsledků výzkumu, dokud se nerozhodne podporovat skutečně otevřené žurnály místo vydavatelství,“ myslí si Wilson. Dosud existující otevřený trh s publikacemi si za poslední dekádu užil poměrně radikální růst, ovšem pořád představuje jen tři procenta ze světového trhu odborných žurnálů dosahujícího téměř 168 miliard korun.

„S podporou EU, britské vlády a významných nadací, jako je Wellcome Trust, se otevřený přístup k výsledkům bádání stane realitou,“ věří Adam Tickell, profesor na Univerzitě v Birminghamu. Aby se více rozmohl, potřebuje podporu vlád v EU, jejích členských státech a dalších velkých hráčů výzkumu.

Hodně lidí nevěří, že návrh Evropské komise projde v nezměněné podobě – stejně jako unijní rozpočet ho totiž musí schválit Evropský parlament. Podobně i americké snahy prosadit na potřetí stejný návrh mohou dopadnout všelijak. Pokus o revoluci v odborném tisku nemusí dopadnout tak, jak si komisaři v Bruselu přejí.

Česká věda za evropské peníze

Asi nejvýznamnější podpora prostřednictvím evropských dotací se české vědě dostává z Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace s alokovanými 62,44 miliardy korun. K 6. červnu 2012 bylo:

• podáno 292 žádostí, jejichž finanční objem představuje 101,5 miliardy korun • vyřazeno z administrace (kvůli nesplněným podmínkám nebo stažení žadatelem) 117 žádostí v hodnotě 40,4 miliardy korun • vydáno rozhodnutí o poskytnutí dotace projektům v objemu 56,4 miliardy korun • proplaceno prostředků ve výši 15,9 miliardy korun • předloženo Evropské komisi certifikovaných výdajů v hodnotě 1,4 miliardy korun

Finanční horizont vědy Rozpočet evropského programu Horizon 2020 (v letech 2014 až 2020, v mld. eur) pramen: Evropská komise

2,800 EVROPSKÝ INSTITUT PRO INOVACE A TECHNOLOGIE (EIT)

1,962 NENUKLEÁRNÍ PŘÍMÉ INICIATI Y SPOLEČNÉHO VÝZKUMNÉHO STŘEDISKA

1,009 I – NEPŘÍMÉ INICIATIVY • Zahrnuje výzkum a vývoj jaderného štěpení, bezpečnost a ochranu před radiací

0,656 II – PŘÍMÉ INICIATI Y

24,598 I – EXCELENTNÍ VĚDA • Evropská rada pro výzkum • Budoucí a vznikající technologie • Iniciativy Marie Curie pro rozvoj schopností, tréninku a rozvoje kariéry • Evropská výzkumná infrastruktura

17,938 II – VŮDCOVSTVÍ V PRŮMYSLU • Vůdcovství v inovativních a průmyslových technologiích • Přístup k rizikovému kapitálu • Inovace v malých a středních podnicích

31,748 pramen: MMR II – SPOLEČENSKÉ VÝZ Y • Zdraví, demografické změny a blahobyt • Bezpečnost jídla, udržitelné zemědělství, mořský a námořní výzkum, biohospodářství • Bezpečná, čistá a efektivní energie • Chytrá, zelená a integrovaná doprava • Klimatické iniciativy, efektivita zdrojů a surovin • Zahrnující, inovativní a bezpečné společnosti

O autorovi| Jakub Křešnička • kresnicka@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče