Obětavá dcera

24. února 2014, 00:00 - Blahoslav Hruška
24. února 2014, 00:00

Česká spořitelna vykazuje více zisku než celý mateřský koncern dohromady. Jinými slovy: co se v Česku vydělá, přerozdělí se jinde

výročí nástupu do funkce se sluší poslat obligátní děkovný dopis. Takový velmi pravděpodobně od svého šéfa, předsedy představenstva Erste Group Bank Andrease Treichla, dostal i Pavel Kysilka, který čtvrtým rokem hájí zájmy Rakušanů v České spořitelně. Kdyby k tomu bankovní patriarcha, který letos v létě v čele Erste otevírá svou osmnáctou sezonu, přibalil doživotní poukaz na pravidelnou zásilku Sachrova dortu a abonentku do Vídeňské opery, pořád by to bylo málo. Česká spořitelna je totiž ze všech sedmi dcer, které vídeňská matka postupně převzala do své péče na Balkáně a v zemích někdejší středoevropské monarchie, ta ekonomicky nejvýkonnější a nejstabilnější. A také vzorně pečující o zbytek velké rodiny.

S trochou nadsázky by se dalo říct, že se opakuje situace z dob rakousko-uherské federace. Zatímco Maďaři jsou vnímáni jako „potížisté“ a diktují podmínky (třeba neúměrným daňovým zatížením bankovního sektoru), Češi mlčky pracují a plní vídeňskou pokladnu. Předloni Česká spořitelna vykázala čistý zisk 518 milionů eur, dvaapůlkrát více než Erste Bank v Rakousku i se sítí regionálních spořitelen, kde drží majoritu. Konečné výsledky za minulý rok ještě nejsou na stole, ale podle neauditované bilance po třech kvartálech loňského roku Česká spořitelna vykázala stejně jako v roce 2012 více zisku než celý mateřský koncern dohromady.

Jinými slovy: co se v Česku vydělá, přerozdělí se jinde. Trend bude ještě viditelnější poté, co Erste zveřejní konečná čísla za minulý rok. Svůj odhad už počátkem února rakouský ústav snížil na pouhých 60 milionů eur čistého zisku.

Málo peněz, hodně muziky Také na přílišnou rozhazovačnost české dcery si Erste stěžovat nemůže. Česká spořitelna vychází ze srovnání zahraničních akvizic úsporně. Předloni činil poměr provozních nákladů a výnosů 43,8 procenta. Ještě lépe jsou na tom Chorvaté – ovšem s dvacetkrát nižším ziskem – a Maďaři, kteří jsou ale celkově v červených číslech. Naopak síť 744 rakouských poboček Sparkasse spolyká na provozních nákladech 69 centů z každého vydělaného eura. A to celá skupina v Rakousku obslouží o dva miliony klientů méně než spořitelna českých střadatelů.

Erste Bank si nemůže stěžovat ani na to, že by naše klientela byla horší nebo rizikovější než ta domácí. Česká spořitelna ovládá v soukromých vkladech 28 procent trhu – zhruba stejně je tomu i na Slovensku. Ale zatímco třeba v Maďarsku má eufemistickou nálepku „non-performing“ každý pátý úvěr, v Česku nebo u našich východních sousedů je v problémech se splácením dlouhodobě kolem pěti procent půjček. Tedy stejně jako v Rakousku. Otevřená česká peněženka není jen požehnáním pro koncernovou bilanci. Kromě plnění pokladny umožňuje Erste Bank udržovat si doma dobré renomé. Loni v srpnu se Erste stala prvním rakouským bankovním domem, který splatil státní půjčku. „Děkujeme, že jsme peníze obdrželi a s díky je republice vracíme,“ prohlásil Treichl poté, co banka vložila zpět do rakouského eráru 1,22 miliardy eur.

Rumunská černá díra Jinak si ale příliš mediálně viditelných úspěchů Erste neužila. V Maďarsku ji sužují transK akční daně, které vláda premiéra Viktora Orbána loni ještě zvýšila. Ukrajina byla ve ztrátě (banka proto vloni ze země odešla) a byznys v Srbsku a Chorvatsku prozatím zcela okrajový.

Nejhůře se ale jeví rumunská Banca Comerciala Romana (BCR), kterou Erste kupovala v roce 2006 za téměř čtyři miliardy eur. Jen za minulý rok musela mateřská rakouská centrála kvůli přecenění BCR odepsat v položce goodwill 350 milionů eur.

Ani s akvizicemi neměla Erste Bank loni šťastnou ruku. Dlouho usilovala o převzetí českých poboček LBBW Bank, strategický obchod jí ale nakonec vyfoukl ruský finančník Igor Kim. Intenzivně se Erste poohlíží i v Polsku, kde je na spadnutí podej BGZ, vlastněné nizozemskou Rabobank, nového majitele hledá také Alior Bank, za níž stojí italská investiční skupina Carlo Tassara.

Strategicky i regionálně se Erste Polsko přímo nabízí. Problém je ale s nereálnou cenou.

Rakouská centrála se už nechce spálit jako v Rumunsku a kývnout na příliš vysokou nabídku. „Současné ceny, které dosahují dvojnásobku účetní hodnoty, jsou pro nás příliš vysoké,“ posteskl si loni v listopadu Ingo Bleier, šéf investičního bankovnictví Erste Group. A stejný argument má Erste i pro Srbsko, kde rakouská banka projevila předběžný zájem o odkoupení poboček zestátněné Hypo Alpe Adria.

Super rozhodnutí Česko tak nadále zůstane z regionálního pohledu nejdůležitějším a nejvýdělečnějším segmentem Erste Bank. Kdybychom žili ještě za časů monarchie, už dávno by pražskou centrálu České spořitelny museli povýšit na místodržitelství. A Kysilku za zásluhy o ziskovost celé skupiny povýšit do šlechtického stavu. „Dal jsem na svůj pocit. Bylo to opravdu čistě intuitivní rozhodnutí. A jak to dnes vypadá – super rozhodnutí,“ zdůvodnil v létě roku 2011 Treichl deníku E15, proč místo rakouského kandidáta poslal šéfovat spořitelnu právě Kysilku. Na rozdíl od chvály Balkánu, od níž dává nyní Treichl ruce pryč, by na této větě nemusel měnit vůbec nic.

V Česku lépe než doma

Vybrané výsledky Erste Bank podle regionálních segmentů (v roce 2012, mil. eur)

Zdroj: Erste Group

O autorovi| Blahoslav Hruška, hruskab@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče