Obchodní společnosti čeká v příštím roce životní změna

25. března 2013, 00:00 -
25. března 2013, 00:00

Nový zákon o obchodních korporacích přináší řadu podstatných změn, přechodná ustanovení však budí rozpaky odborníků

Rok 2014 přinese hned ve svém počátku významný přelom pro celé soukromé právo. Jak je již všeobecně známo, 1.

ledna 2014 vstoupí v účinnost nový občanský zákoník a zákon o obchodních korporacích, které plně nahradí zejména stávající občanský a obchodní zákoník, tedy dva základní soukromoprávní kodexy. Obecně lze novou právní úpravu charakterizovat jako mnohem flexibilnější.

Jednodušší zakládání i řízení Rozvolnění lze spatřovat například v nastavení systému řízení akciové společnosti. Kromě dnešního, tzv. dualistického modelu představenstva a dozorčí rady si zakladatelé budou moci zvolit i model monistický, který nyní známe z fungování evropské společnosti, při kterém společnost zřizuje správní radu a funkci statutárního ředitele, který může být zároveň předsedou správní rady. Vedení tak bude moci ležet v rukou i jen jediné osoby, což může být v případě řady firem, jež mají problém s obsazením tříčlenného představenstva i dozorčí rady, vítaným řešením.

Další významnou změnou je možnost vydání více druhů akcií s různými právy. Tato úprava, kvůli níž v současnosti mnoho subjektů míří do zahraničí, tak umožní společníkům již od počátku nastavit své role ve firmě velmi pružně. Nejen akciové společnosti budou moci vydávat účastnické cenné papíry. Společnosti s ručením omezeným budou moci vtělit obchodní podíl do tzv. kmenového listu, který bude převáděn jako akcie, tedy bez zbytečných formalit.

Nová úprava se odklání od tradičního pojetí základního kapitálu coby strážce solventnosti. Společnost s ručením omezeným tak bude možné založit i s minimálním základním kapitálem pouhé jedné koruny, místo dnešních 200 tisíc. Neznamená to ale oslabení věřitelů, zákon klade důraz na okolnosti, za nichž lze majetek vyvádět. Především budou firmy nově podléhat tzv. testu insolvence, který jim brání vyplácet zisk či zálohy na něj, pokud by si tím přivodily úpadek.

Známý strašák v podobě § 196a obchodního zákoníku již v nové právní úpravě v rozsahu dosavadního znění nenajdeme, zákon však v souladu s právem EU reguluje transakce mezi spřízněnými osobami. Nutnost znaleckého ocenění převáděného majetku se nově bude vztahovat jen na případy, kdy firma majetek nabývá od svého zakladatele či akcionáře, a to výlučně v prvních dvou letech existence. Pokud bude chtít se společností uzavřít jakoukoli smlouvu člen jejího orgánu, je povinen o tom informovat dozorčí radu či valnou hromadu, jež ji mohou zakázat.

Smlouva o výkonu funkce nově musí obsahovat údaje o veškerých odměnách, jež jsou členu orgánu poskytovány. Pokud smlouvy nebudou uvedeny do souladu s novým zákonem do půl roku ode dne jeho účinnosti, výkon funkce se stane bezplatným.

Přichází i změna konceptu standardu péče členů orgánů, který nyní vychází z principu tzv. pravidla podnikatelského úsudku, známého ze zemí angloamerické právní kultury. Členové orgánů tak za předpokladu, že jednali loajálně, informovaně a v obhajitelném zájmu firmy, nebudou odpovědní za případné negativní dopady svých rozhodnutí. Zohledňuje se, že jistá míra rizika je v podnikání běžná, ne-li žádoucí. Zmírnění standardu péče je ale kompenzováno zpřísněním sankcí, pokud člen orgánu přivede společnost do úpadku. Může na tři roky ztratit možnost vykonávat obdobnou funkci, ale může jej také stihnout i povinnost vydat veškerý prospěch získaný za poslední dva roky.

Sporné znění Ačkoli nový občanský zákoník a zákon o obchodních korporacích přinášejí řadu pozitivních změn, jejich přechodná ustanovení, která mají vyjasnit překlenutí do nové úpravy, budí u části odborné veřejnosti značné rozpaky. Zákon o obchodních korporacích výslovně stanoví, že ujednání společenských smluv, jež jsou v rozporu se zákonem, se od 1. ledna 2014 ruší. Pak mají firmy půl roku na to, aby přizpůsobily své společenské smlouvy nové právní úpravě. Jinak jim hrozí až riziko jejich zrušení rozhodnutím soudu.

Pokud společnost dostojí svým povinnostem a přizpůsobí společenskou smlouvu novým donucujícím ustanovením zákona o obchodních korporacích, aniž by se podřídila zákonu o obchodních korporacích způsobem stanoveným níže, nemá dle našeho názoru zcela vyhráno. Zákon totiž stanoví, že v tomto případě se nadále na společnost budou aplikovat ustanovení stávajícího obchodního zákoníku (zákona č. 513/1991 Sb.), tedy i po 1. lednu 2014. Tato dvojakost právní úpravy s sebou přináší řadu otázek. Bude se na tyto společnosti aplikovat i nadále obávané ustanovení § 196a obchodního zákoníku? Jakými pravidly se bude řídit výkon funkce a odpovědnost členů orgánů? Jaký režim bude v tomto případě platit pro koncernové vztahy? Odborná veřejnost není jednotná.

Nezbývá proto než společnostem doporučit, aby se jakýmkoli výše zmíněným pochybnostem vyhnuly cestou, kterou jim zákon otevírá – podřízením se zákonu o obchodních korporacích jako celku. Rozhodnutím valné hromady a následným zápisem do obchodního rejstříku nejpozději k 1. lednu 2014 se společnosti vyhnou jakýmkoli případným problémům, jež by v souvislosti s nejasným výkladem přechodných ustanovení mohly nastat.

O autorovi| Michaela Micková, právnička advokátní kanceláře Havel, Holásek & Partners David Neveselý, partner advokátní kanceláře Havel, Holásek & Partners

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče