o půl miliardy

18. února 2013, 00:00 - Petra Pelantová
18. února 2013, 00:00

Pojistná kapacita EGAP se rychle vyčerpává, poslední ranou bude obří projekt paroplynové elektrárny v iráckém Erbilu

Státní pojišťovna na podporu exportu má pro letošní rok nemalé cíle. Kromě zcela nových všeobecných pojistných podmínek, o kterých Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP) už přes rok vyjednává s komerčními bankami, finišuje výběr osoby obchodního náměstka v této klíčové instituci a zřejmě ještě letos bude muset EGAP navyšovat pojistnou kapacitu. Její limit se aktuálně pohybuje na úrovni 270 miliard korun a vyčerpáno je necelých 230 miliardy korun. „Pokud by vyšla stavba elektrárny v iráckém Erbilu, kterou bychom pojišťovali, a objevily by se další velké transakce, pak bychom potřebovali pojistnou kapacitu navýšit,“ připustil šéf EGAP Jan Procházka s tím, že zatím není jisté, zda bude EGAP letos potřebovat zvednout kapacitu. Jenže hned několik faktorů ukazuje na to, že EGAP si půjde za vládou pro peníze ještě v tomto roce.

Divoký Kurdistán Pojišťovna musí ve svých fondech shromažďovat osm procent své angažovanosti. Jinými slovy, pojistí-li vývoz za miliardu, osmdesát milionů bude držet coby rezervu. Jenže v případě obřího projektu paroplynové elektrárny v iráckém Kurdistánu bude muset pojišťovna – jak potvrdil Procházka – nastřádat pětatřicet procent. „Je to velmi riziková oblast,“ vysvětlil. Podle odhadů by Erbil mohl spolknout z pojistné kapacity až dvacet miliard korun.

EGAP má navíc pojišťovat i jiné transakce, o tom není pochyb. Vedle rozjednaných obchodů České exportní banky, které EGAP musí pojistit, buší na dveře této státní pojišťovny také komerční sektor, a to stále častěji. Státní pojišťovna, jejímž hlavním úkolem je pojišťovat financování českého exportu do rizikových regionů, slibuje, že hodlá podíl komerčního sektoru zvyšovat. Už nyní přitom komerční banky připravují financování minimálně šesti transakcí – každá v hodnotě 300 až 400 milionů eur – které by měla pojistit právě EGAP. A to znamená další nápor na pojistnou kapacitu.

Jen pro připomenutí – loni pojistila EGAP rekordní objem vývozu v hodnotě 72 miliard korun a vlna zájmu o její produkty nepolevuje.

Lze tudíž předpokládat, že i letošní rok bude vydatný zájem pokračovat. Úvahy o tom, kdy EGAP dojde kapacita a bude muset stát požádat o finanční injekci, jsou proto logicky namístě.

Hledá se obchoďák Přestože se jedná o značné teritoriální riziko, stavba Erbilu znamená pro české exportéry, ale i pro politickou reprezentaci vysoce prestižní záležitost. Ministr průmyslu Martin Kuba zřejmě udělá maximum, aby vyšel pojišťovně vstříc a pomohl protlačit případné navýšení pojistné kapacity. V zájmu českého exportu. Neoficiálně se mluví o tom, že půlmiliarda by měla stačit. Pro zjednodušení lze říct, že investice ze státní kasy ve výši jedné miliardy korun do rozpočtu EGAP by znamenala navýšení pojistné kapacity minimálně o 12,5 miliardy.

O doplnění svých fondů musí EGAP požádat vládu. Vzhledem k neustávajícím snahám o úspory ale nebude jednoduché další injekci z eráru získat. Tiskový odbor ministerstva financí uvedl, že o přípravě novely zákona o státním rozpočtu, která by finanční vzpruhu pro EGAP umožnila, „momentálně nemá žádné informace“.

Státní podporu exportu vystrčil kabinet Petra Nečase v žebříčku svých priorit na přední místa, což je další argument pro to, aby vláda do EGAP další peníze poslala.

Ekonomický expert Procházka si ale i tak připravil velmi silné argumenty. Hned začátkem roku je naservíroval hospodářskému výboru Poslanecké sněmovny a lze předpokládat, že je bude servírovat i akcionářům EGAP. Ve své prezentaci na zmiňovaném hospodářském výboru totiž coby zdatný ekonom a zároveň člen Národní ekonomické rady vlády uvedl, že jedna miliarda korun investovaná

ze státního rozpočtu do EGAP znamená 1743 pracovních míst. A že za 7,7 miliardy korun umí pojišťovna pojistit export v hodnotě 600 miliard korun. Na to by politici mohli slyšet.

Jan Procházka je v čele exportní pojišťovny necelé dva měsíce, klíčová pozice obchodního náměstka však zatím zůstává neobsazená.

„Mám čtyři jména, ze kterých budeme vybírat,“ tvrdí Procházka, aniž by byl ochoten sdělit konkrétní osoby. Konečné slovo při výběru bude mít dozorčí rada EGAP, která je složená ze zástupců akcionářů. Mezi nejdůležitější patří ministerstvo průmyslu a ministerstvo financí. Procházka prozradil pouze to, že dva kandidáti jsou pracovníci EGAP a dvě jména přicházejí zvenčí. Na trhu se spekuluje například o Markovi Dlouhém, šéfovi odboru vymáhání pohledávek EGAP. Dalším často skloňovaným jménem je bývalý šéf exportních a finančních služeb HSBC Tomáš Nymburský. Téma číslo jedna Oficiálním tématem číslo jedna jsou ale dle Procházky nové všeobecné pojistné podmínky.

O nich se zatím EGAP už více než rok bez úspěchu dohaduje s komerčními bankami. Státní pojišťovna sice souhlas bank nepotřebuje, pokud by ale některý z bankovních domů kvůli přísnějším obchodním podmínkám přestal financovat export, mohlo by to mít negativní dopady na celý trh. A toho se chce Procházka – jak zdůrazňuje – vyvarovat. „Nové pojistné podmínky budou hotové v březnu,“ říká.

Největší diskuse (a také neshody) vede EGAP s bankéři nad dvěma tématy. Jednak jde o monitoring, tedy jak přesně se mají státem pojištěné obchodní případy sledovat a kontrolovat. Banky se hájí a tvrdí, že je monitorování dostatečné. Odmítají obvinění, že se ke státem pojištěnému obchodnímu případu chovají jako k bezrizikovému, a zmiňovanému monitoringu se tudíž příliš nevěnují.

Tématem číslo dvě je pak pojem vznik pojištění. Na první pohled ne zcela srozumitelná formulace, ale jde o vymezení, od kterého momentu je případ pojištěn. Vzhledem k administrativní náročnosti obřích transakcí, které se neobejdou bez desítek či stovek stran dokumentů, využívají pojistné podmínky institut s názvem odkládací podmínky. Tedy že EGAP pojistí určitý obchod, ale banka, případně exportér, smí některé papíry dodat dodatečně. „Problém byl zejména v tom, že odkládacích podmínek bylo v minulosti u některých obchodních případů neúměrně hodně,“ vysvětluje Procházka. Někdy se také přihodilo, že EGAP poskytla pojištění, jenže slibované dokumenty došly po termínu. Pokud by se taková transakce dostala do problémů spojených s nesplácením exportního úvěru, vina by padla jednoznačně na EGAP. Navzdory tomu, že by na potížích neměla žádný podíl, pouze formálně nesplnila lhůtu, ve které bylo třeba zkompletovat dokumentaci. To byl ostatně jeden z důvodů, proč Nejvyšší kontrolní úřad nedávno velmi tvrdě zkritizoval Českou exportní banku. Tedy že dokumenty nezbytné pro odsouhlasení státní podpory byly dodány pozdě. Byť samotný průběh kontroly NKÚ v exportní bance provázely nejasnosti, které rozebíral i týdeník Euro, v tomto ohledu měli kontroloři pravdu. „Nechceme přísnější pojistné podmínky, chceme je jen více konkrétní. Aby bylo jasné kdo, kdy a za co přesně je zodpovědný,“ hájí své plány Procházka. Zatímco ve starých pojistných podmínkách byl vznik pojištění popsán ve dvou odstavcích, v těch nových už jsou to dvě stránky.

Nové znění pochází přímo z pera pracovníků EGAP. Původně – ještě za minulého vedení – si instituce v tichosti nechala vypracovat pojistné podmínky externí právní kanceláří, jenže se ukázalo, že to byla chyba.

EGAP se ale radí s komerčními domy i z toho důvodu, že pokud by banky zahltila administrativou, mohly by nakonec chtít po exportérech vyšší poplatky za své služby. Na druhou stranu jsou tato jednání pro banky šancí, jak zlepšit, zejména zrychlit, a hlavně zefektivnit schvalovací procesy v EGAP, na což banky v minulosti velmi hlasitě upozorňovaly. Finanční domy se zatím nechtějí k novým pojistným mantinelům příliš hlasitě vyjadřovat, dokud nebudou kompletní.

Novými pojistnými podmínkami ovšem změny nekončí. Procházka slibuje, že zatlačí na zvýšení českého podílu v transakcích, které EGAP pojistí. A také vylepší – ve spolupráci s ČEB – řešení pojistných událostí. Loni dle předběžných výsledků vyplatila EGAP na pojistných plněních 1,2 miliardy korun. Jde o druhé nejvyšší číslo v historii. Výjimkou by neměl být prodej špatných pohledávek, což bylo ještě za minulého vedení velké tabu. Zda a co se z popisovaných bodů podaří Procházkovi prosadit, bude jasné ještě letos. l

Jedna miliarda korun investovaná ze státního rozpočtu do EGAP znamená 1743 pracovních míst 270 mld. Kč Aktuální pojistná kapacita EGAP 228,617 mld. Kč Aktuální vyčerpaná pojistná kapacita EGAP

O autorovi| Petra Pelantová, pelantova@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče