O (ne)udržitelnosti prvního pilíře

11. března 2013, 00:00 - Viola Baštýřová
11. března 2013, 00:00

Letos narozené děti bude čekat důchod až v 73 letech. Člověk, který v roce 2013 dosáhne 30 let, bude odcházet do důchodu v 68 letech

Není žádným tajemstvím, že první pilíř je postaven na průběžném financování, tedy co se vybere, to je použito na aktuální výplatu důchodcům. Logicky vyplývá, že si daňový poplatník nic nespoří ani se nijak nepojišťuje. Prostě a jednoduše musí doufat, že v době jeho odchodu do důchodu bude dostatek daňových poplatníků, kteří budou přispívat na důchod. V podstatě jde o Ponziho systém (někdy zvaný jako letadlo či pyramida), kdy je na výplaty těch, kteří jsou v systému déle, přispíváno členy novými. Jedním ze základních faktorů ovlivňujících důchodový účet je demografický vývoj.

Čím více plátců v současnosti, tím sice vyšší příspěvky, ale na druhou stranu vyšší nároky na výplatu důchodů v budoucnosti. Prognóza dlouhodobého vývoje populace v české kotlině potvrzuje celoevropský trend stárnutí populace a nízkou míru porodnosti. Jinými slovy, populace výrazně stárne a snižuje se počet lidí v produktivním věku. Dnes na každého důchodce „vydělává“ zhruba 2,11 pracujících. V horizontu třiceti let se postupně poměr změní a na jednoho důchodce bude připadat jen jeden pracující, bude tedy méně peněz na státní důchody.

To, že bude evropská populace stárnout, „nedokazuje“ pouze Prognóza demografického vývoje vypracovaná Českým statistickým úřadem, ale rovněž i ukazatel old dependency ratio (podíl obyvatel starších 65 let v poměru k počtu obyvatel ve věku 15 až 64 let). Ten by se měl, podle Evropské komise, v České republice zvýšit z 24 procent v roce 2010 na 55 procent v roce 2050, v Německu se má zvýšit z 34 procent v roce 2010 na 63 procent v roce 2050, na Slovensku z 19 na 56 procent.

Dopady stárnutí populace lze zmenšit úpravou parametrů průběžného systému. Je možné posunout věk odchodu do důchodu, nicméně tuto možnost vláda již vyčerpala -pro mladší ročníky dosahuje věk odchodu do penze takřka věku dožití podle úmrtnostních tabulek. Zde platí: čím pozdější je odchod do důchodu, tím je kratší i výplata důchodu. Obdobně potom platí, že čím je vyšší počet odpracovaných let pro nárok na důchod z prvního pilíře, tím je to pro důchodový účet pozitivnější. Další alternativou je zrušení započítání doby náhrad do věku nutného pro odchod do důchodu. Započítání této doby do počtu odpracovaných let má negativní vliv na důchodový účet, v této době totiž platí příspěvky na důchodové pojištění obvykle stát. V čem chybují kalkulačky Kolik tedy dostanu od státu, až půjdu do důchodu? Každý by chtěl znát odpověď na tuto otázku. Ale ta není vůbec jednoduchá. I když je český průběžný systém jeden z nejméně zadlužených v Evropě, je zároveň jedním z nejvíce mezigeneračně solidárních. Mladí zaměstnanci nemají příliš radostné vyhlídky.

„Je velmi těžké odhadnout, jaké budou důchody za třicet čtyřicet let. Kalkulačky a výpočty, které jsou dnes k dispozici, se dopouštějí jedné zásadní chyby: ukazují nereálné varianty, že důchody zůstanou stejné jako dnes. Tedy bez ohledu na inflaci a snižující se počet daňových poplatníků „sponzorujících“ první pilíř,“ poukazuje Petr Borkovec, generální ředitel finančněporadenské společnosti Partners.

Dnes činí náhradový poměr (tedy poměr výše příjmu k výši penze) zhruba 53 procent čisté mzdy. Jeho výše však není, při snižování či alespoň zachování výše státního dluhu, dlouhodobě udržitelná. Při nezměněném náhradovém poměru a předpokládaném demografickém vývoji by kumulace schodků vedla k vytvoření dluhu, který by v roce 2050 dosáhl 135 procent HDP. To si jakákoli vláda bude moci dovolit jen s obtížemi. Aby se zabránilo dalšímu zadlužování, musel by se náhradový poměr snížit přibližně na 35 procent v roce 2030 a 25 procent v roce 2050. „Jestliže lidé budou odvádět do průběžného systému to, co odvádějí nyní, a stát nenajde nějaký zázračný zdroj peněz, ze kterých by dotoval důchodový účet, tak za třicet let budou důchody poloviční. Poměr mezi pracujícími a šťastnými, či spíše nešťastnými důchodci bude totiž dvakrát vyšší, než je nyní. Pokud budeme chtít udržet důchody na dnešní nominální úrovni, tak budou všichni produktivní lidé muset platit dvakrát tolik. Každý si tedy může udělat představu o tom, co je reálné,“ argumentuje Jakub Strnad, předseda představenstva Allianz penzijní společnosti.

Další variantou vedoucí k zabránění zadlužování je zvýšení odvodů na důchodové pojištění z dnešních 28 procent na 46 procent v roce 2050. S velkou pravděpodobností je třeba se na postupné zvyšování odvodů na důchodové pojištění připravit. Další z možností je využít pro financování důchodů jiných daní. Což ovšem při stavu a úrovni správy státního rozpočtu lze očekávat jen stěží.

Budoucí generace by se tedy měly připravit na postupné zvyšování daní a odvodů a zároveň na snižování náhradového poměru.

Dožijeme se vůbec důchodu?

Když lidé slyší, že státní důchody v budoucnu nepokryjí naši životní úroveň snad ani z poloviny a musejí si na postproduktivní věk šetřit jinak, zvedá se vlna nesouhlasu. Mladí rádi prohlašují, že se důchodu stejně nedožijí.

Pravdou je, že dnešní třicátníci půjdou do důchodu o pět let později než ti, kteří jdou do penze nyní. Letos narozené děti pak bude čekat důchod až v 73 letech. Člověk, který v roce 2013 dosáhne 30 let věku, bude odcházet do důchodu v 68 letech věku. Pravděpodobnost, že se tohoto věku dožije je 77 procent pro muže a asi 88 procent pro ženy.

Fakta o prvním pilíři tedy mluví jasně: snižování počtu ekonomicky aktivních povede ke snižování výše státních důchodů a zároveň lidé v penzi stráví, díky zlepšování kvality života, delší dobu. Tedy více let, během nichž budou muset, pokud se spolehnou pouze na stát, živořit na hranici chudoby. Jak poznamenává ekonom a ředitel pro strategii Partners Pavel Kohout, tak se to týká zejména těch, kteří mají vyšší příjem. „Platí totiž, že čím je nižší příjem, tím vyšší je náhradový poměr výpočtu penze. S rostoucím příjmem pak náhradový poměr klesá. Tedy ti, co se za ekonomicky aktivního života těšili z průměrného a vyššího příjmu, pak budou při odchodu do penze konfrontováni s výrazným poklesem finančních zdrojů.“

Proto je nutné si na penzi začít spořit co nejdříve. Objevuje se i názor, že by si člověk okamžitě potom, co začne vydělávat, měl spořit alespoň 500 korun (důchodové fondy, program pravidelného investování). Pokud by chtěl v důchodu pobírat alespoň 75 procent svých příjmů z doby v produktivním věku, měl by od vstupu do zaměstnání investovat nejméně 10 procent ze své hrubé mzdy na tento účel. Pokud by začal třeba o deset let později, již by jeho měsíční úložka musela být vyšší, cca 18 procent příjmu měsíčně.

K tomu, aby si někdo odkládal poměrně vysoká procenta ze svých příjmů, je nutné mít dostatečnou investiční disciplínu. Navíc je třeba nejdříve odkládat a až pak utrácet, bohužel většina lidí to dělá opačně - nejdříve poplatí „nutné“ výdaje a pak teprve investují. l

Kolik chybí na důchody Bilance důchodového účtu (v mld. Kč)

2003 -17,5

10,7 2004

9,0 2005

2,2 2006

13,3 2007

6,0 2008

2009 -30,5

2010 -29,3

2011 -39,5

2012* -35,0

* Do 30. září Zdroj: ČSSZ

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče