O chytré ženské je nouze – anebo nedostanou šanci?

04. listopadu 2013, 00:00 -
04. listopadu 2013, 00:00

Zavádění oficiálních kvót při obsazování vrcholných orgánů společností s ohledem na pohlaví uchazeče je mimo Evropu velmi ojedinělé

Revoluční změna, která bude v budoucnu znamenat výrazně vyšší uplatnění žen ve vedoucích pozicích, nebo jen pouhá bouře ve sklenici vody? Evropská komise již brzy rozhodne o osudu tzv. genderové směrnice, která si klade za cíl vyvážit poměr mezi ženami a muži v řídících a dozorčích orgánech společností kotovaných na burze. I když zatím není vůbec jisté, zda projde schválením Evropského parlamentu a jednotlivé členské státy ji přijmou do svých právních systémů, je již téměř rok terčem bouřlivých diskusí mezi politiky, manažery, novináři i samotnými ženami. Co se vlastně stane, pokud směrnice bude přijata? Jak se konkrétně promítne do běžného fungování společností?

Uprostřed doposud probíhajících vášnivých debat málem zanikl důležitý fakt, že zavedení kvót určujících poměr zastoupení žen ve vrcholovém managementu společností bude reálně znamenat změnu pouze pro společnosti kotované na národních burzách. V českém prostředí by se tyto společnosti daly spočítat na prstech jedné ruky. Ostatní firmy se kvótami pro přítomnost žen v orgánech společnosti, jak je navrhují Evropský parlament a Rada EU, nebudou muset vůbec zabývat.

Pro české podnikatele tedy prozatím úleva.

Ve světě, zdá se, je trend kvót či spontánní začleňování manažerek do vedoucích pozic ekonomicky a společensky podporovaný a preferovaný jev. Bez viditelné spojitosti s aktuálním návrhem směrnice se otázkám vyváženosti zastoupení žen a mužů napříč ekonomickým spektrem věnuje sjednocená Evropa již více než 50 let.

První iniciativy byly motivovány spíše zdecimovanou ekonomikou poválečného světa a vedly zejména k zaplnění uprázdněných míst v oborech, které nebyly typicky ženskou doménou, jako byly například hutní a strojírenské továrny či výzkumná pracoviště. Následně byla nediskriminační a genderově vyrovnaná politika vlajkovou lodí vznikajících evropských společenství, v nedemokratických režimech propaganda směrovala ženy do netradičních oborů s cílem představit pokrokovost těchto státních režimů a rovnost příležitostí pro všechny jejich občany. První evropské směrnice o rovnosti žen a mužů vznikaly v 70. letech minulého století, zajišťovaly rovné zacházení mužům a ženám na pracovištích a jejich přístup k zaměstnání, odbornému vzdělání a kariérnímu postupu v zaměstnání, rovné pracovní podmínky a jistotu jakéhosi minimálního sociálního zabezpečení. Evropská avantgarda Oficiální iniciativy směřující k zavedení kritérií při obsazování orgánů společností v návaznosti na pohlaví uchazeče jsou jinde ve světě prozatím velmi ojedinělé, Evropa je v této oblasti do jisté míry průkopníkem. Také evropské země však s ohledem na právní a kulturní prostředí procházely různým vývojem zavádění kvót. Z 28 členských států EU již kritéria pro genderové složení orgánů společností zavedlo 21 zemí, přesto podle posledních známých statistik zveřejněných Evropskou komisí byl poměr žen v řídících a dozorčích orgánech pouze 13,7 procenta.

Česká republika spolu např. se Švédskem, Velkou Británií či Polskem patří k těm zemím, jež se vyslovily v neprospěch centralizované úpravy kritérií pro zlepšení genderové vyváženosti. Směrnice přitom zavádí kvóty postupně a počítá s naplněním minimálního 30procentního podílu žen v řídících a dozorčích orgánech nejpozději v roce 2015 a s navýšením na minimálních 40 procent do roku 2020.

Známým případem úspěšné ekonomiky, která již před osmi lety zavedla kvóty pro všechny firmy typově podobné českým akciovým společnostem, je Norsko. V této severské zemi se poměr žen ve vedení pohybuje kolem hranice 40 procent (36,3 procenta ve vzorku zkoumaných společností, 42 procent v největších kotovaných společnostech; celosvětový průzkum Ženy ve vedení společností provedlo Corporate Governance Centrum společnosti Deloitte). Několik norských národních studií prokázalo pozitivní efekt zavedení kvót v těchto společnostech, které se jimi již řídí. Studie zaměřující se na charakteristiku norského ekonomického prostředí poukazují na fakt, že zvýšená diverzita vedení společností podporuje iniciativu a kreativitu za současného zachování přiměřené míry jistoty a eliminace riskantních, až hazardních rozhodnutí. Prvek rozmanitosti zvyšuje ekonomickou stabilitu a úspěšnost společností, které mají vyšší poměr žen v řídících a dozorčích orgánech.

Tyto studie však byly vytvářeny v reálném prostředí a čase, za působení okolních ekonomických a sociopolitických vlivů. Bez srovnání z jiných zemí tedy nelze s jistotou tvrdit, že ženy ve vedení společnosti jsou samospasitelným lékem na ekonomickou krizi, objektivní obchodní nezdary nebo že zaručí jasnou výhru nad konkurencí v jakémkoli oboru.

oZdravná dIsKuse V České republice připadá na 12 mužů jedna žena ve vedoucí pozici firmy, což je hluboko pod průměrem dalších zemí Evropské unie. Zavedení kritérií pro obsazování orgánů kotovaných společností ženami by tak mohlo nastartovat pozitivní trend i v soukromé sféře, a to i přes velmi omezený počet kotovaných společností u nás.

Osobně se domnívám, že již sama diskuse o zavedení kvót je nesmírně ozdravná.

Umožňuje nahlížet na ekonomiku jinou optikou a posuzovat výsledky a statistiky úspěšnosti společností v jiné perspektivě.

Průzkum, který provedla Evropská komise v raných stadiích projednání směrnice, ukázal vzácnou shodu respondentů v tvrzení, že hnací silou inovace, kreativity, řádné správy a expanze společnosti na trhu je právě přítomnost žen v řídících a dozorčích orgánech a že by bylo krátkozraké nevyužít hospodářského potenciálu kvalifi kovaných žen. Až 88 procent Evropanů se domnívá, že ženy by měly ve vedoucích pozicích být zastoupeny ve stejné míře jako muži, třetina dotazovaných (31 procent) však preferuje raději cestu samoregulace než formu právně závazného opatření.

Jakou cestou se tedy nakonec Evropa vydá? Vybere si povinné kvóty, nebo nechá společnostem doposud nedotčené právo si do svého čela vybrat, koho chtějí, bez ohledu na pohlaví? Ať už to dopadne tak či onak, citát Jana Wericha použitý i v titulku tohoto článku nemá naznačovat diskriminaci žen z pohledu inteligenční nedostatečnosti, ale je ryzím vyjádřením rovnosti i v rámci tohoto kritéria. V celistvosti totiž zní: „O chytré ženské je nouze. Konecne o chytré mužské zrovna tak.“ ?

O autorovi| Kvóty nejsou pro všechny, advokátní koncipientka, Ambruz & Dark Deloitte Legal

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče