Nové zákoníky čeká novelizace

30. června 2014, 00:00 - VÍTĚZSLAV HRUŠKA
30. června 2014, 00:00

Některé novinky v občanském zákoníku a zákonu o obchodních korporacích jsou nejasné, vyplatí se sledovat činnost Expertní skupiny KANCL

Nový občanský zákoník, 89/2012 Sb. (dále jen NOZ), a zákon o obchodních korporacích, 90/2012 Sb. (dále jen ZOK), které jsou účinné už od 1. 1. 2014, přinášejí řadu diskutovaných změn. NOZ dodává do české legislativy zejména nový právní institut, tzv. svěřenský fond, který byl přejat do tuzemské legislativy ze zahraničí.

Podstatou fondu je vyčlenění určité části majetku zakladatele fondu, který tento zakladatel svěří do správy zvolené osobě (svěřenský správce). Správce ale nebude reálným vlastníkem i přesto, že bude vykonávat vlastnická práva k majetku svěřenského fondu a bude zapsán i ve veřejných rejstřících. Majetek svěřenského fondu tedy nebude vlastnit ani zakladatel fondu, ani jeho správce fondu. Proto nám vzniká otázka, zda by toto „svěření fondu“ nemělo podléhat dani z nabytí nemovitých věcí. Odpověď na ni lze očekávat v nejbližších týdnech a měsících, protože řada svěřenských fondů již vznikla a majetek je do nich vkládán.

Nový občanský zákoník dále uvádí nepříliš šťastnou formulací, že vyžaduje-li právní jednání zvláštní formu (notářského zápisu), plná moc k zastoupení na takovém právním jednání musí mít tutéž formu. Tato skutečnost by ale znamenala, že při zastupování zahraničního společníka na valné hromadě by zplnomocnění třetí osoby v rámci valné hromady naprosto postrádalo smysl. Přičemž Expertní skupina Komise pro aplikaci nové civilní legislativy při ministerstvu spravedlnosti (KANCL) raději posléze uvedla, že „plná moc k zastoupení na valné hromadě, členské schůzi družstva či jiného orgánu právnické osoby ani k rozhodnutí za jediného společníka nemusí být udělena formou notářského zápisu“.

Nový občanský zákoník a zákon o obchodních korporacích přináší také pozitivní změny do procesu oceňování společností a jejich aktiv. V porovnání se zrušeným obchodním zákoníkem odpadají některé povinnosti při zpracování znaleckého posudku znalcem nebo znaleckým ústavem, a dochází tak ke zjednodušení procesu zpracování znaleckého posudku. Znalec či znalecký ústav již nemusejí být jmenováni pro zpracování znaleckého posudku soudem. Nově je zpracovatel vybrán přímo společností (zakladatelem) bez podání návrhu na jmenování znalce soudem. Tento krok ušetří firmě administrativní náklady v souvislosti s vypracováním znaleckého posudku.

Nová právní úprava klade větší důraz na ochranu práv minoritních společníků a akcionářů a upravuje jejich možnosti kontrolovat hospodaření společnosti. V případě poškození jejich práv popisuje, jak se domáhat vypořádání, protiplnění nebo požadovat odkup jejich podílu za přiměřenou cenu stanovenou na základě znaleckého posudku. Například byla-li uzavřena ve společnosti smlouva bez zákonem požadovaného doložení znaleckého posudku nebo v rozporu s ním, ZOK uvádí, že strana, které vznikla takovýmto jednáním újma, má nárok na vypořádání dle protiplnění uvedeného ve znaleckém posudku.

Dle nové legislativy musí před soudem prokázat péči řádného hospodáře zpravidla daný člen orgánu obchodní korporace. Prokazování, že nedošlo k podstatnému zhoršení postavení jednoho ze společníků, je v souladu s novým ZOK až na výjimky také na straně ovládající osoby. Pokud tedy dochází ve společnosti k rozhodování o realizaci neobvyklé či majetkově významné transakce, je vhodné zvážit zpracování znaleckého posudku jako prvku právní ochrany v podobě důkazního břemene v rámci případných budoucích sporů. A to i v případě, že zpracování znaleckého posudku není explicitně vymezeno zákonem.

Dalším problematickým tématem, se kterým se podnikatelská veřejnost potýká, je výkon funkce statutárního orgánu nebo člena statutárního orgánu v pracovním poměru. ZOK totiž ekvivalent současného pověření obchodním vedením neobsahuje, ale výkon funkce v pracovním poměru ani výslovně nezakazuje. Dle některých názorů tento souběh možný nebude, nicméně podle odborné veřejnosti a právníků, jejichž názory byly prezentovány na řadě školení, je souběh výkonu funkce statutárního orgánu se zaměstnaneckým poměrem možný, avšak výkon funkce by se neměl co do obsahové náplně krýt s tím, co spadá do náplně pracovního poměru.

V budoucnu nás zřejmě čeká řada novelizací těchto nových zákonů. Bude tedy zapotřebí bedlivě sledovat činnost Expertní skupiny KANCL, která má na starost podávání i sjednocování výkladu otázek nového soukromého práva a judikatury.

O autorovi| VÍTĚZSLAV HRUŠKA * partner poradenské skupiny Apogeo

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče