Nošovické kimči

15. dubna 2013, 00:00 - Blahoslav Hruška
15. dubna 2013, 00:00

Korejci si z Česka a Slovenska udělali středoevropskou základnu. Za obří investice dostali od státu miliardové dotace

Ve vesnici Vyšní Lhoty v podhůří Beskyd se tradice dodržují. I letos se tu konec masopustu slavil pochováním basy, tancovačkou v maskách, na jejímž konci se symbolicky pohřbil tento hudební nástroj na znamení nadcházejícího půstu. Byť jde o živou moravskou tradici, byli jedním z největších sponzorů Korejci. Spolek dobrovolných hasičů, který akci tradičně pořádá, dostal na pochování basy příspěvek 22 tisíc korun od nošovické automobilky. Ta podobné lidové veselice sponzoruje v rámci programu Dobrý soused.

Hyundai Motor Manufacturing Czech (HMMC) pochopitelně jinak nemá nic společného s udržováním místních obyčejů. S výjimkou faktu, že v okolí Nošovic se vždy pěstovalo kvalitní zelí, nezbytná surovina pro přípravu korejského národního jídla kimči, spojitost mezi korejskou a beskydskou kulturou neexistuje. Ani mezi tou živou, ani průmyslovou.

Dvousethektarový výrobní areál HMMC v Nošovicích, který mimochodem neodpovídá původnímu stavebnímu povolení, vypadá stejně unifikovaně a nevlídně, jako kdyby byl postaven v nějakém brownfieldu, nikoli zasazen do kulturní krajiny.

ZA KOPCEM JE SLOVENSKO

Krajina Beskydska ovšem při výběru nové základny pro dobytí evropského automobilového trhu nehrála žádnou roli. Korejská automobilka se před sedmi lety rozhodla vyrábět svůj stále populárnější model i30 na severu Moravy ze dvou důvodů. V té době již provozovala sesterský závod Kia v Žilině, který je doslova přes kopec. Především si ale Korejci s českou vládou vyjednali šikovnou smlouvu, díky níž dostali výborný servis a masivní dotaci, která jim jejich obří investici přes půl planety alespoň částečně splatila.

Konečné vyúčtování sice doběhne až koncem tohoto roku, je ale vysoce pravděpodobné, že suma přímých pobídek a slev dosáhne plné výše. A tu vláda v roce 2007 stanovila na 5 528 089 346 korun. Z toho přímá investiční podpora činí 2,4 miliardy korun, dalších 1,7 miliardy získá Hyundai jako slevu na dani z příjmu, na tvorbu pracovních míst šlo 700 milionů, zbytek tvoří sleva na koupi pozemku.

K tomu je nutné připočíst i náklady, které se do přímých pobídek pro HMMC nepočítaly, Moravskoslezský kraj je ale musel vynaložit.

Především kvůli automobilce se modernizovala dopravní síť za zhruba deset miliard korun, čtyři úřady práce v regionu pak pro Hyundai sháněly zaměstnance a kraj také do vybudování fabriky platil Korejcům nájem kanceláří. Vydatné finanční injekce si dohodly i další továrny, které se podílejí na dodávkách pro nošovický Hyundai i slovenskou Kiu. Sungwoo Hitech, který vyrábí plechové díly, se usídlil v průmyslové zóně Ostrava-Hrabová, za což si nechal připlatit od státu téměř miliardu korun. Další korejský subdodavatel, Plakor Czech, který se specializuje na přístrojové desky a nárazníky, zase ke vstupence do Mošnova získal jako bonus půl miliardy. Není náhoda, že podle předloňského šetření Agentury pro regionální rozvoj (ARR) jsou zahraniční investoři v Moravskoslezském kraji spokojeni a neuvažují o tom, že by se posunuli jinam.

HLAVNĚ SI JE NENAŠTVAT

Lákání Korejců do Česka i na sousední Slovensko je ale příběhem, který dnes vzbuzuje spíše rozpaky. Korejci byli v polovině minulé dekády při penězích a dávali to najevo. Tomu odpovídalo i nadbíhání politiků – našich i těch slovenských –, kteří se předháněli ve velkorysých nabídkách. Kia Motors Slovakia (KMS), která v Tepličce nad Váhom u Žiliny montuje modely cee’d Sportage a Venga, získala od prosince 2006, kdy rozjela výrobu, ze slovenského eráru 175 milionů eur. Připomeňme, že se v roce 2004 Korejci rozhodovali mezi Slovenskem a Polskem.

A protože obě země byly tou dobou již členy EU, která maximální výši podpory omezila 15 procenty celkové investice, snažili se Slováci i Poláci lákat Korejce mimo jiné na stabilní podnikatelské prostředí. Některá prohlášení měla až komický charakter. Protože Asiaté obecně považují hlasité hádky za nemístné, nabádal tehdejší slovenský ministr hospodářství Pavol Rusko, aby se politici umravnili. „Když se bude každý druhý týden hádat koalice nebo padat vláda, tak nemáme šanci tuto investici získat,“ hřímal v parlamentu.

Smlouva s KMS na výstavbu závodu v Žilině pak obsahovala řadu vymožeností, jak si Korejce nenaštvat. Slovensko například soukromému investorovi zajistilo staveniště a Žilina se zase zavázala, že včas poskytne veškerá úřední povolení.

Podobná hysterie ostatně panovala i u nás. Když v roce 2005 aktivisté Ekologického právního servisu vyzvali společnost Hyundai, aby se raději porozhlédla po nějakém brownfieldu a nestavěla své haly na Beskydsku, vládní agenturu CzechInvest to pořádně naštvalo. „Pokud ekologové svým nezodpovědným jednáním tohoto investora odradí, a ten postaví svůj závod raději v sousedním Polsku, nezískají obyvatelé severní Moravy z celého projektu nic jiného než dopravní zátěž,“ varoval CzechInvest.

Připomeňme, že ani u nás, ani na Slovensku se Korejci nezavázali k celkové výši investice ani k dlouhodobému udržení výroby.

MONTOVNY UŽ NEJSOU IN

Luxusní podmínky a výhodné dotace si stihla firma Hyundai v Česku sjednat za pět minut dvanáct. První auto sjelo z nošovického pásu v listopadu 2008. Dva měsíce poté vláda oznámila, že investiční pobídky již nebudou směřovat do montoven a v době krize bude Česko dbát na to, aby finanční lákadla pro investory přinesla i nějakou přidanou hodnotu, nikoli pouze tvorbu pracovních míst. Zelenou od té doby dostávají technologické parky, výzkumná centra a střediska služeb. A těch je minimálně v Moravskoslezském kraji, kde sídlí nejen Hyundai, ale i většina jeho korejských subdodavatelů, zoufale málo. Ze zmiňovaného průzkumu ARR vyplynulo, že z 28 dotázaných zahraničních firem jich má oddělení pro výzkum a vývoj jen šest. Zbývajících 80 procent o zřízení sekce R&D ani neuvažuje.

Do nových mantinelů pro podporu investic by se společnost HMMC dnes už nevešla. Její vývojáři nesedí v Nošovicích, ale v německém Rüsselsheimu. Stejně tak se modely Kia pro evropský trh designují ve Frankfurtu nad Mohanem. I když Hyundai i slovenská Kia mají zájem o technickou inteligenci, drží se zaběhnutého modelu: na Východě se vyrobí to, co se na Západě vymyslí.

Model je to zatím úspěšný a korejské investice zažívají v době vstupu Korean Air do ČSA svá nejlepší léta. A Korejci stále pracují na své dobré image. Hyundai je oficiálním sponzorem české fotbalové reprezentace, Doosan, který v roce 2009 koupil Škodu Power za 11,5 miliardy korun, podporuje fotbalovou Viktorii Plzeň. Ze stadionu ve Štruncových sadech je tak dnes Doosan Arena. Výrazem toho, že korejské firmy v Česku v krizi obstály na výbornou, je i nové sebevědomí. Tak třeba firma Hyundai se rozhodla, že naučí Čechy správně korejsky. Loni porušila všechny možné marketingové poučky a rozjela velkou reklamní kampaň, v níž už se nemluví o „hjundaji“, ale důsledně o „hjundé“. I když rebranding působí křečovitě, Korejci se ho stále drží.

Ať už název firmy vyslovíme jakkoli, jisté je to, že její raketová expanze na evropských trzích se pomalu zastavuje. Pro letošek si stanovila udržet stejný podíl na trhu nově registrovaných aut v Evropě jako v roce 2012, tedy 3,5 procenta. „Doufáme, že pětiprocentní hranice dosáhneme do konce dekády,“ prohlásil Allan Rushforth, výkonný ředitel Hyundai pro Evropu. Ještě loni přitom automobilka mluvila o prolomení hranice do roku 2016. Také neveřejné plány na stavbu nové tovární haly v Nošovicích, která by měla zvýšit výrobu razantně nad 300 tisíc aut ročně, zůstaly prozatím v šuplíku.

Zatímco Nošovice jsou na svém, posílí se produkce Hyundai v Turecku. Tam korejská automobilka provozuje jako joint venture s tureckým holdingem Kibar fabriku nedaleko Izmitu, kde chce letos zvednout produkci na dvojnásobek. Nošovické může těšit fakt, že turecká továrna se hodlá zaměřit na místní a středoasijské trhy, a nehrozí tak, že by brala práci Moravanům.

I s plzeňskou škodovkou Na nedostatek práce si nemohou stěžovat ani v Plzni. Doosan „dohodil“ plzeňské Škodovce kontrakty v Kolumbii a Indii, kde se české strojírny s Korejci v zádech podílejí na dodávreport kách turbín hned pro pět elektrárenských projektů. Kromě toho Škoda Power funguje jako subdodavatel mateřského koncernu pro projekty ve třetích zemích, což podobně jako kontejnery zasílané z Nošovic do pěti dalších korejských automobilek každoročně zvyšuje vzájemné obchodní statistiky. Továrny v Nošovicích i v Plzni jsou díky Korejcům vytíženy téměř na sto procent.

Což ovšem nemusí trvat věčně. Korejci vůči Česku žádným přehnaným sentimentem netrpí a dobře si umějí spočítat, co už se nevyplatí. Doosan mimo jiné kvůli vysokému indickému clu na dovoz turbín plánuje výrobu přesunout z Plzně do Indie. A když zbankrotovaná skupina Daewoo v roce 2001 prodávala většinu svých akvizic americkému koncernu General Motors, česká Avia už součástí dealu nebyla. Na rozdíl od polské automobilky v Lublinu, která načas připadla Američanům.

RODINA A ROBOT

Na korejských investicích v Česku je nakonec pozoruhodné především propojení tvrdé pracovní morálky, mající svůj původ v konfucianismu, s globálním angažmá mamutích korejských koncernů. Z nošovického zelí se stalo kimči a čeští zaměstnanci Hyundai si museli zvyknout na to, že se proměnili v členy obří koncernové rodiny. Když se jim narodí potomek, dostanou dárkovou poukázku, stejně tak v případě úmrtí kondoluje pozůstalé rodině vedení firmy.

Naopak pro Korejce je Česko malou zemí na druhé straně planety, kterou v případě potřeby vymění za jakoukoli jinou. Zlaté ručičky se sice cení, nemusejí ale být nutně české. O moderně uvažujícím národu, který místo na práci dělníků vsadil na robotickou výrobu, to platí dvojnásob.

Dvojnásobek za dva roky

Bilance vzájemné obchodní výměny mezi Jižní Koreou a ČR (v mld. USD)

Rok Obrat Vývoz z ČR Dovoz do ČR

2005 0,7 0,1 0,6

2006 0,8 0,1 0,7

2007 1,3 0,2 1,1

2008 1,8 0,3 1,5

2009 1,7 0,3 1,4

2010 2,3 0,3 2,0

2011 3,2 0,5 2,7

2012 3,7 0,6 3,1

Zdroj: Český statistický úřad

Rozjezd po krizi

Přímé zahraniční investice Korejské republiky v ČR (v mld. Kč)

2005 7,2

2006 -4,72

2007 7,47

2008 1,95

2009 0,15

2010 3,69

2011 7,15

2012 7,16

1993–2012 33,78

Zdroj: Česká národní banka

O autorovi| Blahoslav Hruška, hruskab@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče