Nosili nám igelitky, nakupovali jako šílení

13. srpna 2012, 00:00 - Petra Pelantová
13. srpna 2012, 00:00

Za poslední rok se v Česku prodal rekordní objem investičního zlata. Lidé utratili miliardy korun

Zlato je nehodnotná a velmi vrtkavá investice. Tento ušlechtilý kov je opředen mýty, ovšem krutá pravda je taková, že není vzácný, má jen malý ekonomický význam, zcela jistě ne měnový. A nenabízí žádnou ochranu proti inflaci, jak se často traduje. Pokud někde existuje bublina, pak je to právě na trhu se zlatem. Tolik komentář elitního analytického týmu belgické skupiny KBC, který dceřiná ČSOB zveřejnila loni v listopadu ve svém měsíčníku s názvem Ekonomika a trhy.

Lze se zde rovněž dočíst, že existuje pouze jediný důvod pro to, aby klienti zlato zahrnuli do svého portfolia. A to jako pojistku proti válce, revoluci nebo zhroucení peněžního systému. „Nicméně ti, kdo se rozhodnou z tohoto důvodu investovat, si starosti s cenou nedělají,“ píše se ve zmiňovaném materiálu.

Kdo nenakupuje, není Čech ČSOB, jejíž přístup se v tomto ohledu příliš neliší od postoje mateřské KBC, nabízí investiční zlato pouze v rámci svého privátního bankovnictví, a to už několik let. Zájem klientů je prý „víceméně stabilní“, vyplývá z vyjádření banky. Konkurenční Česká spořitelna má ale na drahý kov jiný názor. Zhruba před měsícem totiž zahrnula investiční zlato do své nabídky pro drobnou klientelu.

Rady expertů z KBC zřejmě nebrala vážně ani česká investorská veřejnost. Za poslední rok se v České republice prodalo vůbec nejvíc investičního zlata v historii, což potvrzují téměř všichni velcí hráči na trhu. „Teprve loni objevil český národ kouzlo investičního zlata,“ říká Radek Šulta, šéf České mincovny, která patří k největším prodejcům investičního zlata na českém trhu. „Loni šla cena zlata prudce nahoru. Lidé zjistili, že peníze mohou ztratit hodnotu. Vzedmula se obrovská vlna. Lidé nakupovali opravdu jako šílení,“ popisuje Šulta. „Loni na podzim se objevilo velké množství lidí, kteří měli volné prostředky v řádech milionů až desítek milionů korun a chtěli za to zlato,“ vypráví.

Silný rok Mincovna prodala od začátku roku zlato v objemu přesahujícím dvě stě milionů korun.

Za posledních dvanáct měsíců šlo o prodej za zhruba půl miliardy korun. „Mohu říct, že u nás stáli lidé s igelitkami, nosili nám peníze a chtěli za ně zlato,“ líčí Šulta. Výsledkem byly rekordní tržby za rok 2011 ve výši 666 milionů korun, což je meziročně o 156 milionů víc. Mincovna začala loni v červnu prodávat i zlaté investiční cihly, což jí tržby podstatně vylepšilo. V běžném provozu prý prodávala maximálně pět milionů týdně. Loni v srpnu nastal zvrat a od té doby se mincovně podařilo dosáhnout i na objem třiceti milionů korun za prodané zlato týdně. „Jestliže my jsme schopni prodat za posledních dvanáct měsíců za půl miliardy korun, na celém trhu se dle našich odhadů prodalo za čtyři až pět miliard korun, což je rekord,“ konstatuje Šulta. I letošní tržby České mincovny by prý mohly prolomit loňskou historicky nejvyšší hranici. Závěr roku totiž bývá obvykle, pokud jde o prodeje, silnější.

Zbraň na inflaci Rostoucí zájem o zlato potvrzují i další společnosti. Například firma EMS Gold Investments loni navýšila tržby šestkrát na 738 milionů korun. Takový nárůst přitom není ojedinělý. Ne všichni ovšem jsou o svých tržbách ochotni otevřeně mluvit.

„Zájem o investiční zlato je značný a trvale narůstá. Je pravdou, že v době mírné korekce na zlatě, které jsme svědky v posledním půlroce, dochází ke zpomalení růstu objemů prodaných kovů. Nicméně v posledních dvou měsících se tento trend mění a opět dosahujeme rekordních objemů,“ upřesňuje Pavel Ryba, šéf představenstva společnosti Golden Gate CZ.

Firma za poslední tři měsíce zaznamenala průměrný nárůst obratu ve výši čtyřiatřiceti procent. Přispívá k tomu celosvětová ekonomická situace, která je velmi vážná, domnívá se Ryba. „Skutečná krize a propad na samé dno nás teprve čeká. Příčinou bude vlna bankrotů předlužených států, kterou odstartuje jih eurozóny,“ varuje. Největším problémem jsou podle něj astronomické dluhy všech vlád, nejen těch evropských. „Je téměř jisté, že standardní cestou jsou tyto dluhy již nesplatitelné a jedinou cestou, kterou se mohou vlády vydat, je z dlouhodobého hlediska pouze cesta inflační. A právě ochrana peněz a úspor před inflací je hlavním důvodem, proč lidé nakupují investiční zlato a stříbro,“ vysvětluje Ryba.

Tvrdá měna Přesný počet firem prodávajících v Česku investiční zlato zjistit nelze: nemají ohlašovací povinnost. Centrální banka tyto prodejce nesleduje a v obchodním rejstříku mají firmy prodávající investiční zlato uvedeno u předmětu podnikání: výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, za což lze schovat i jinou aktivitu než zlatý byznys. Přesnější obraz zlaté české horečky podávají čísla z Českého statistického úřadu, který sleduje, kolik kovu se doveze. Loni se do Česka dovezlo zlato v hodnotě přesahující 4,1 miliardy korun, což v meziročním srovnání představuje nárůst o 67 procent. „Řekl bych, že do poloviny loňského roku zde fungovalo deset, možná patnáct firem, které se prodejem investičního zlata zabývaly.

Od té doby vznikly další desítky. Takže obrovský nárůst,“ odhaduje Jan Žák, obchodní ředitel a také spolumajitel firmy Zlaťáky.cz, která na českém trhu působí už osm let. Zatímco v roce 2010 činily tržby této společnosti zhruba třicet milionů korun, loni už to bylo okolo dvou set milionů.

Firma o sobě tvrdí, že patří ke společnostem s nejnižšími maržemi na trhu. „Pokud někdo prodává zlato s marží vyšší než jedno dvě procenta, nemůžeme ho považovat za seriózního obchodníka. Marže na těchto produktech je velmi nízká, což je správně. Pokud totiž má zboží být považováno za investiční, nemůžeme se bavit o tom, že marže bude třeba deset procent,“ tvrdí Žák. A to je podle něj i důvod, proč se do prodeje investičního zlata příliš nehrnou banky. „Ty žijí zejména z poplatků, kde může být marže i sto procent. A prodávat produkt s marží čtyři desetiny procenta jim pak logicky nedává smysl,“ uvažuje Žák.

Soudí ale, že počet bankovních domů prodávajících investiční zlato drobné klientele bude přesto přibývat. „Pochopily, že je lepší se té vlny účastnit než jít proti. Ale stále to pro ně bude okrajové. Navíc ceny, za které budou banky kov prodávat, budou mnohonásobně vyšší než u klasických obchodníků s investičním zlatem, protože jinak by se jim to nevyplatilo,“ shrnuje Žák.

Výkup zlata? Ano, ale… Koncová cena zlata v Česku se u jednotlivých prodejců velmi liší. Závisí totiž nejen na výši marže, ale také na objemu kupovaného zlata. Finální cenu tvoří hodnota zlata na burze, prémie, což je něco jako poplatek za zpracování, a také marže. Například Česká mincovna uvádí, že v průměru je do tří procent, ovšem zejména u nižších gramáží vychází její marže podstatně dráž, více než deset procent.

S cenou však může zahýbat také prémie, která je u všech prodejců víceméně stejná. „Prémie bývá od tří procent, což je u kilovky, až třeba do třiceti procent, což bývá u gramu. Jednogramový slitek proto není jako investice vhodný,“ vysvětluje Žák. Každý seriózní obchodník musí garantovat i odkup zlata, zdůrazňuje. Při zpětném odkupu ale může přijít nepříjemné překvapení. Pokud například klient koupil ve čtvrtek druhého srpna ráno u České spořitelny desetigramový slitek, zaplatil za něj 11 663 korun. Když by ho tentýž den spořitelně prodal zpět, získal by za něj pouze 10 307 korun. Podobné rozdíly jsou ale i u ostatních prodejců. Například u společnosti Zlaťáky.cz byla minulé úterý v poledne výkupní cena desetigramového slitku o 1082 korun nižší, než za kolik ji firma prodává. Na první pohled se může zdát, že jde o snahu vydělat tučný balík. Jenže u jiných investičních nástrojů je rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou (tzv. spread) mnohem vyšší. Z tohoto pohledu je na tom zlato coby investice nejlépe.

Češi mají ale velkou nevýhodu v tom, že u nákupu musejí zohledňovat měnový kurz. Může se stát, že zatímco cena zlata vyjádřená v dolarech roste, ta vyjádřená v korunách naopak poklesne.

Zlatu (ne)věří všichni Investiční zlato je považováno za nejbezpečnější formu uchování hodnoty majetku, říkají jeho prodejci. Dokonale to lze ilustrovat i na vyjádření hodnoty zlata v barelech ropy. Zatímco cena zlata v korunách či dolarech se velmi výrazně mění, graf vyjadřující vztah zlata a ropy je mnohem více stabilní. Unce zlata v současné době stojí totéž, co zhruba patnáct barelů ropy (viz Ropa nad zlato). To je přitom dlouhodobý průměr, který potvrzuje fakt, že zlato je z dlouhodobého hlediska uchovatelem hodnoty. V rekordním roce 1986 bylo možné za unci koupit čtyřicet barelů, zatímco v roce 2008 jen zhruba šest.

Zlatu věří i J&T Banka, která se na něj vrhla loni v srpnu. „Náš byznys na tom ale nestojí. Děláme to kvůli tomu, co se nyní děje s měnou. Pokládáme zlato za nezávislou měnu a za uchovatele hodnoty,“ potvrzuje šéf úseku finanční trhy J&T Banky Daniel Drahotský. Naznačuje, že tištění peněz, kterým se v současné době řeší zadlužení vybraných zemí, není udržitelné. „Buď dojde ke zvyšování daní, anebo nastane jednorázové řešení, tedy bankrot doprovázený hyperinflací,“ říká.

Zlatá česká intuice Cena zlata se v současné době pohybuje lehce nad úrovní 1600 dolarů za trojskou unci, tedy dle aktuálního kurzu zhruba 32 tisíc korun. Unce představuje 31,1 gramu. Loni začátkem ledna byla její hodnota 1400 dolarů. Mimochodem cena zlata, za kterou v září roku 1998 prodala Česká národní banka (ČNB) 55,78 tuny zlata, činila pouhých 327 dolarů za trojskou unci.

Z výroční zprávy ČNB za rok 1998 vyplývá, že o prodeji zlata bylo rozhodnuto po zvážení poklesu významu zlata jakožto rezervního aktiva, dále dlouhodobě klesající ceny zlata a nízkých výnosů z jeho držby. ČNB tehdy inkasovala za prodej zlata 16,4 miliardy korun.

Pokud by stejné množství zlata prodala třeba letos v březnu, získala by 55,51 miliardy korun. „Myslím, že kdybych býval u tohoto rozhodování, asi bych rozhodl stejně,“ prohlásil nedávno viceguvernér ČNB Mojmír Hampl.

A to přesto, že ve stejné době, kdy Češi na konci devadesátých let prodávali, například Polsko 70 tun zlata nakoupilo. » Devětatřicet miliard „Průměrná roční ztráta z ušlé příležitosti je za 14 let sedmnáct procent ročně,“ převedl někdejší verdikt ČNB do čísel Roman Pilíšek, šéf společnosti Zlaté rezervy, která se rovněž zabývá prodejem investičního zlata. Centrální banka přitom ve výprodeji zlata pokračovala. Vzhledem k tomu, že ostatní centrální banky zlato nakupují, si za to vysloužila kritiku. Od roku 2002 prodala ČNB úhrnem 1,5 tuny.

Názory na zlato a vývoj jeho ceny se přitom velmi liší. Zastánci i odpůrci kovu si ovšem vždy najdou pevné logické argumenty. Když se ČNB v roce 1998 zbavovala zlata, bylo možná opravdu výhodnější je prodat a utržené prostředky vložit do německých dluhopisů, což byl plán centrálních bankéřů tehdy v čele s guvernérem Josefem Tošovským. Jenže z dnešního pohledu se toto rozhodnutí jednoznačně nevyplatilo. Centrální banka reálně přišla o téměř devětatřicet miliard, a to je suma, kterou německé dluhopisy jistě nepřinesly.

Rekordní léta Loňský rok zakončilo zlato desetiprocentním růstem a zhodnotilo se už jedenáctým rokem v řadě. Důvodem je zejména dramatický vývoj ve světě. Kromě dluhové krize v Evropě svou roli sehrálo také historicky první snížení ratingu USA, což vyhnalo cenu zlata až na 1900 amerických dolarů za unci na začátku loňského září.

Paradoxní je, že zatímco ve světě je nákup investičního zlata zcela běžnou formou investic, Češi tuto formu uložení peněz objevili teprve ve chvíli, kdy cena zlata vystřelila na zmíněnou rekordní hranici a téma investiční zlato se objevilo ve zpravodajství téměř všech celostátních médií.

Češi si proto neužijí výdělku, jako kdyby nakupovali do loňského léta. Útěchou jim může být fakt, že analytici odhadují růst ceny zlata až nad hranici dvou tisíc dolarů za unci. Mělo by dále zdražovat především kvůli dlouhodobě záporné reálné úrokové sazbě a globální dluhová krize tlačí, píše se ve zprávě Erste Group s názvem Věříme ve zlato. „Od poslední zprávy o zlatě vydané v červenci 2011 vzrostla jeho cena o 26 procent. Jako další dvanáctiměsíční cíl vidíme hranici dvou tisíc amerických dolarů. A protože akcelerační fáze trendu je ještě před námi, vidíme jako dlouhodobý cíl minimálně 2300 dolarů na konci cyklu,“ tvrdí Ronald Stöferle, analytik komodit v Erste Group. Prodejci zlata ale sami upozorňují, že investiční zlato je vhodné pořizovat coby prostředek dlouhodobého uchování hodnoty majetku. A nepočítat se závratným ziskem.

Zlatá Asie Na cenu zlata ale budou tlačit také zmiňované nákupy centrálních bank. V roce 2009 se totiž centrální banky jako celek staly čistými kupci žlutého kovu. Přispěly k tomu především asijské a jihoamerické země a také Rusko. „Centrální banky řady zemí začaly uvažovat jako běžný investor. Pokud se standardní rezervní měny jako dolar, euro nebo libra znehodnocují, neboť roste jejich množství, je výhodnější ukládat vlastní rezervy do stabilnějšího aktiva, tedy zlata,“ upozorňuje šéf úseku finanční trhy J&T Banky Daniel Drahotský.

„Od roku 2009 centrální banky nakupují zlato nejrychlejším tempem za posledních čtyřicet let,“ doplňuje.

Ze zprávy World Gold Council navíc vyplývá, že za posledních deset let vzrostl relativní podíl investiční poptávky po zlatě na úkor poptávky klenotnické a tvoří čtyřicet procent celkové soukromé poptávky.

Stále ovšem platí, že v současné době je cena zlata nejcitlivější na zprávy z americké centrální banky (Fed). Jakmile prosáknou zprávy, že Fed plánuje tisknout další peníze, cena zlata vyskočí o padesát dolarů. Pokud se tyto zprávy nepotvrdí, zlato opět spadne.

Žádná euforie Proti investičnímu zlatu coby dlouhodobé investici se staví už zmiňovaná ČSOB. „Je to velice rizikový podnik,“ říká na jeho adresu analytik ČSOB Petr Báča. Vývoj ceny zlata v reálných dolarech dosáhl vrcholu v roce 1980, což přepočteno na současné ceny vychází na 2200 dolarů. „Kdyby chtěl někdo v roce 1980 spořit svým vnukům nebo dětem tím, že nakoupil zlato, nyní by byl reálně ve ztrátě,“ tvrdí Báča.

Zlato totiž podle něj může být atraktivní ještě pár let, v horizontu dvaceti třiceti roků ale tato investice nedává smysl. „Jakmile začnou růst reálné úrokové sazby, cena zlata začne klesat. Nemyslím si, že by měla přijít vlna vysoké inflace, před kterou by bylo nezbytné se chránit,“ domnívá se Báča.

Útraty za zlato všude na světě ale ukazují, že existuje stále více lidí, kteří si myslí opak.

Kde a za kolik

Ceny investičních zlatých slitků

u vybraných prodejců (v Kč)

Obchodník 1 g 10 g 1 oz

AuPortal 1 335 11 247 33 998

Česká mincovna 1 463 11 702 34 960

Česká spořitelna nenabízí 11 529 nenabízí

EMS Gold Investments 1 343 11 165 33 790

Maxmetal 1 420 11 426 34 086

Saturitas 1 327 11 118 33 992

Zlate-Cihly.cz 1 377 11 754 34 668

Zlaté rezervy 1 682 12 828 34 489

Zlaťáky.cz 1 401 11 613 33 780

pozn.: ceny zlata jsou za nejlevnější dostupnou gramáž u dané firmy k 7. 8. 2012 ve 12.45 pramen: firmy

Zlatá horečka v Česku

Tržby z prodeje vybraných prodejců

investičního zlata v Česku (v mil. Kč)

Firma 2010 2011

Česká mincovna 510 666

EMS Gold Investments 131 738

Maxmetal 11 208

Zlaté rezervy – 70

Zlaťáky.cz 30 200

pramen: firmy, obchodní rejstřík

Češi objevili investiční zlato až ve chvíli, kdy jeho cena vystřelila na rekordní hranici 1900 dolarů za unci a téma se objevilo ve zpravodajství téměř všech celostátních médií Ochrana peněz a úspor před inflací je hlavní důvod, proč lidé nakupují investiční zlato Ropa nad zlato Kolik bylo v jednotlivých letech možné koupit barelů ropy Brent za hodnotu, kterou měla tehdy jedna trojská unce zlata

První vrchol (1973) Důsledky první ropné krize. Již čtvrtý arabsko-izraelský válečný konflikt tehdy donutil země OPEC k přiškrcení jejich produkce, což vyvolalo nárůst ceny ze 17 dolarů za barel až na 42 dolarů, tedy o 147 procent během dvou let 1973 a 1974. Spolu se zrušením brettonwoodského měnového systému šlo o dvě zásadní události, které postupně vyhnaly cenu zlata z hodnoty 40 dolarů za trojskou unci v roce 1971 až na 750 dolarů v roce 1979.

Druhý vrchol (1986) Za unci zlata bylo tehdy možné získat rekordních čtyřicet barelů. Na počátku osmdesátých let, kdy odstartoval ohromný růst produkce zlata, sice došlo ke snížení hodnoty ze 750 dolarů za trojskou unci až na 340 dolarů, jenže klesala i cena ropy, v roce 1986 stál barel ropy jen 14 dolarů. Následkem ropného šoku totiž odstartovala snaha zemí závislých na ropě hledat nové zdroje ropy nebo alternativní zdroje energie, což stlačovalo cenu barelu v průběhu celých osmdesátých let.

Největší propad (2008) V červenci 2008 – těsně před tím, než během podzimu naplno udeřila celosvětová finanční krize – stál barel ropy 147 dolarů. Hodnota unce zlata se tehdy blížila šesti barelům ropy. Zlato sice do té doby rostlo, ocitlo se ale teprve na startovní čáře svých budoucích rekordů, které pokořilo díky finanční krizi.

pramen: Datastream, Erste Group Research

Cenu určuje burza (cena unce zlata v Kč a v USD)

pramen: Zlaté rezervy, London Gold Fixing, přepočet dle kurzu ČNB Desítky firem. Do poloviny loňského roku zde fungovalo deset, možná patnáct firem, které se prodejem investičního zlata zabývaly. Od té doby vznikly další desítky, odhaduje Jan Žák, obchodní ředitel a také spolumajitel firmy Zlaťáky.cz, která na českém trhu působí už osm let.

Češi chtějí zlato. Teprve loni objevil český národ kouzlo investičního zlata, říká Radek Šulta, šéf České mincovny, která patří k největším prodejcům investičního zlata na českém trhu.

O autorovi| Petra Pelantová • pelantova@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče