Noc dlouhých nožů

29. dubna 2013, 00:00 - Petra Pelantová
29. dubna 2013, 00:00

Banky se zbavují vysokých manažerů. Navzdory rekordním ziskům nasadily tvrdá úsporná opatření

Dobře placení zaměstnanci v bankách museli během posledních několika měsíců pořádně znejistět. Tučné výnosy jsou nenávratně pryč a jedinou cestou, jak udržet ziskovost, je škrtat náklady. Úsporná opatření nyní míří i na vysoko postavené pracovníky, protože personální náklady patří v bankovních bilancích k nejvyšším nákladovým položkám. Šetří se ve všech bankách, třebaže se mnohé z nich omezují pouze na oficiální vyjádření, že „optimalizace nákladů probíhá průběžně“.

Je to jen začátek Banky se v tichosti a nekompromisně zbavují i top manažerů. Ne vždy se jim ale podaří změny ututlat, zvláště když míří na nejvyšší místa. Důkazem razantních úspor může být například skupina ČSOB.

„Jako členové představenstev jsme poměrně drazí manažeři, a pokud můžete o jednoho či dva počet těchto lidí snížit, tak je to významná položka,“ konstatuje Petr Hutla z představenstva ČSOB, pod kterého spadají dceřiné společnosti.

Například z ČSOB Pojišťovny se musel poroučet obchodní ředitel Petr Beneš. Banka za něj náhradu nehledá, obchod bude nově řídit generální ředitel Jeroen van Leeuwen, stejně jako před příchodem Petra Beneše do této pozice v roce 2009. „Je optimální dělat úspory v době, kdy se relativně daří. V případě pojišťovny jde o důkaz, že jsme schopni šetřit. Snižování počtu některých manažerů bude pokračovat a už je o tom rozhodnuto, to není žádná ojedinělá nebo osamělá akce,“ vysvětluje Hutla.

Opustit svůj post musela například i obchodní šéfka ČSOB Penzijního fondu Jana Gabrielová. Banka také výrazně sníží počet regionálních ředitelů, což ale souvisí s vnitřním slučováním systémů řízení obchodních značek Era a Poštovní spořitelna. Namísto 18 jich chce mít jen devět.

Velké propouštění v ČSOB proběhlo naposledy v první polovině roku 2009, kdy z banky odešlo asi 800 lidí, převážně z pobočkových pozic. Teď už ale v této divizi není kde brát, tvrdí Hutla. „Na konci minulého roku a na začátku letošního roku jsme se domluvili, že upravíme plán personálních nákladů, ale hlavním číslem bude jejich výše, tedy ne počet lidí. Osobní náklady jsou vedle IT největší položkou. Konkrétně v této budově šla řada manažerů domů,“ říká Hutla, když ukazuje na centrálu ČSOB v pražských Radlicích. „Chceme ušetřit šest procent na personálních nákladech,“ dodává.

Zrádný zisk ČSOB vykázala za rok 2012 rekordní zisk, když se pochlubila výdělkem ve výši 14,2 miliardy korun. Jde o zisk očištěný od mimořádných položek a ten banka nikdy v minulosti neměla vyšší. „Zisk je číslo, které je velmi zrádné,“ zdůrazňuje ovšem Hutla.

V některých oblastech totiž měly ukazatele hospodaření ČSOB k rekordům daleko.

Čisté výnosy z poplatků a provizí spadly o 12 procent z 6,3 na 5,5 miliardy korun, což banka připisuje obrovskému tlaku na snižování cen a vyostřené konkurenci. A držet náklady na uzdě se rovněž příliš nedařilo, provozní narostly o dvě procenta, personální poskočily dokonce o sedm procent z 6,8 na 7,2 miliardy korun. Letos ale banka hodlá tuto položku udržet pod loňskou úrovní.

„Výnosy lze zvyšovat, lze dělat obchody, třeba ve spotřebním financování, ale jdete do extrémně rizikových obchodů. Touto cestou jít nechceme, varianta snížení nákladů je lepší,“ upozorňuje.

Banka prošla na přelomu roku zásadními změnami ve struktuře řízení. Nově už není součástí regionu střední a východní Evropy, ale ve skupině KBC, která ji vlastní, tvoří samostatnou divizi. Změny se však týkají i ostatních částí skupiny, například Českomoravské stavební spořitelny (ČMSS), která dle Hutly začala šetřit už loni, neboť situace na trhu není v důsledku legislativních změn příznivá. Spořitelně nepomohlo ani to, že Česká pošta, která ještě donedávna prodávala výhradně produkty ČMSS, začala nově prodávat i pro konkurenční Raiffeisen stavební spořitelnu.

Uvolní se nám ruce Úspory se ovšem týkají i dalších bank.

Uspořit jednu miliardu korun hodlá letos Česká spořitelna, banka s největším počtem klientů v zemi. Z této sumy by 500 milionů měla ušetřit na personálních nákladech, což se týká zhruba 600 pracovních míst.

„Plánované snižování počtu zaměstnanců České spořitelny probíhá v těchto dnech, týká se všech částí banky napříč pozicemi včetně pozic manažerských,“ stojí v oficiálním sdělení banky. Výraznou restrukturalizací si prý chce vytvořit prostor pro další růst a tím, že propouští, zvyšuje svou konkurenceschopnost. „V České spořitelně jsme vloni prošli velkou obchodní i operační transformací, řadu kapacit a nákladů si nyní můžeme dovolit uvolnit. A pokud v byznysu ušetřit můžete, tak i musíte. Navíc v období, kdy bankovnímu sektoru klesají úrokové a poplatkové výnosy, je to správný krok k udržení výborných finančních výsledků,“ sdělil týdeníku Euro generální ředitel České spořitelny Pavel Kysilka.

Provozní náklady se spořitelně na rozdíl od ČSOB podařilo udržet, klesly o necelé jedno procento. Čistý výnos z poplatků a provizí, kde ještě před nedávnem banky měly žně v podobě svižného tempa růstu, ale klesl o pět procent.

Podobně je na tom z trojice největších tuzemských bank také Komerční banka se zhruba čtyřprocentním poklesem. I jí se zřejmě propouštění nevyhne, neboť celkový objem provozních nákladů se letos oproti loňsku mírně propadne. Banka už loni snížila počet zaměstnanců asi o sto lidí, personální náklady přesto narostly o pět procent.

Kde jsou ty časy Banky čelí obrovskému tlaku na ziskovost ze strany svých akcionářů. Vlastníci se totiž nedívají na výši zisku, ale na ukazatele, jako je rentabilita vlastního kapitálu a její porovnání s náklady. Rentabilita vlastního kapitálu

u českých bank v roce 2012 dosáhla 16,3 procenta, což je sice více než v roce 2011, ale méně než v předešlých třech letech.

„Pokud bychom rok 2011 očistili o vliv odpisů řeckých dluhopisů, byla by rentabilita vlastního kapitálu bank v loňském roce i přes rekordní zisk nejnižší za posledních minimálně šest let,“ poznamenává k tomu hlavní investiční stratég společnosti Cyrrus Marek Hatlapatka. Sešněrování nákladů je přitom logické. Tato položka se totiž bankám ovlivňuje mnohem snáze, neboť výnosy jsou ovlivněny faktory, na něž banky nemají vliv vůbec anebo jen omezeně. Například úrokové výnosy jsou pod tlakem téměř nulových sazeb centrální banky. V situaci stagnujícího úvěrového trhu a rychleji rostoucích vkladů jsou tlaky na úrokové marže stále větší.

„Banky rovněž čelí mírně rostoucímu podílu špatných úvěrů, zpřísňujícím se požadavkům na kvalitu kapitálu a nedostatku příležitostí, kam investovat za adekvátního rizika,“ domnívá se Hatlapatka.

Strašák v podobě rostoucích nároků na kapitál, které mají krizí zasažené mateřské společnosti českých bank, se přitom ozývá stále hlasitěji. Banky zdůrazňují, že personální škrty dělají maximálně citlivě. Přesto však někteří bývalí bankovní zaměstnanci, kteří ovšem z pochopitelných důvodů nechtějí uvádět své jméno, označují rychlost a razanci personálních úspor v bankách za noc dlouhých nožů. l

Někteří bývalí bankovní zaměstnanci označují rychlost a razanci personálních úspor v bankách za noc dlouhých nožů. Rentabilita vlastního kapitálu bank byla v loňském roce i přes rekordní zisk nejnižší za posledních minimálně šest let.

Klesající výdělky Výnosy z poplatků a provizí (v mld. Kč)

Zdroj: banky

Na první pohled dobrý Čistý zisk za rok 2012 (v mld. Kč)

Komerční banka 14,2 ČSOB 14,2 Česká spořitelna 16,6

Zdroj: banky

O autorovi| Petra Pelantová, pelantova@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče