Nevyřčené obavy

21. října 2013, 00:00 - Tomáš Pergler
21. října 2013, 00:00

Velké firmy mluví o hrozícím zneužívání trestní odpovědnosti právnických osob zdrženlivě, navenek zdůrazňují vylepšené compliance programy. Otevřeně proti zákonu brojí menší podniky

Nové compliance programy, etické kodexy, revize interních procesů, školení – to jsou zbraně velkých českých firem proti tomu, aby se jejich společnost ocitla na lavici obžalovaných. Na rozdíl od menších podniků zákon o trestní odpovědnosti právnických firem označují za užitečný a zdráhají se ho otevřeně kritizovat.

Vnitřní pravidla pro dodržování etického chování nebo utužení odolnosti vůči korupci a dalším nástrahám fungují hlavně ve větších společnostech řadu let. Platí to také pro energetickou skupinu ČEZ. Její firemní kultura vycházela už před zavedením trestní odpovědnosti ze sedmi principů chování zaměstnanců. Přijetí zákona pak dalo impulz k sestavení compliance programu, který se zaměřuje na riziko korupce, ale také třeba na protisoutěžní chování. „Vedení Skupiny ČEZ chce implementací programu ukázat, že nadále udržuje svůj manažerský styl s nejlepší praxí řízení a správy společností nejen v ČR, ale i na mezinárodní úrovni,“ zdůraznil právník Juraj Szabó, který má v ČEZ oblast compliance na starost.

Tradičně velký důraz na firemní obranné mechanismy se dává ve finančním sektoru, což souvisí s parametry dohledu centrální banky. U globálních korporací je čitelný vliv zahraničních centrál.

Záleží na šéfech Externí právníci upozorňují, že compliance programy a další úpravy vnitřních procesů firmy nespasí před stíháním. Zvláště pokud nejsou propracované a opravdu zavedené do života podniku. „Compliance programy nebo etické kodexy bývají často formulovány velmi obecně. Opatření na zamezení trestné činnosti zaměstnanců ale musejí být skutečně efektivní,“ zdůrazňuje advokát Pavel Koukal z poradenské kanceláře Rödl & Partner.

Podstata problému navíc vězí jinde. Zmíněný zákon dělá firmu automaticky trestně zodpovědnou ve chvíli, kdy se prohřeší člen statutárního orgánu, respektive ten, kdo vykonává řídící nebo kontrolní činnost. Z dosavadních komentářů by se mohlo zdát, že posuzování vazby mezi individuální a firemní zodpovědností je na zvážení státních zástupců. Zákon ji přesto stanoví pevně a jednoznačně. „Problém je, že trestné činnosti se zpravidla dopouštějí právě členové statutárních orgánů,“ dodává Koukal. Dvojité trestání Dosavadní aplikaci zákona a přístup policie a státních zástupců hodnotí velké firmy spíše zdrženlivě. „Uplatňování nové právní úpravy bude zejména zpočátku záviset na zkušenostech, odpovědnosti a uvážení orgánů činných v trestním řízení,“ říká Petr Liška, ředitel právního úseku České spořitelny.

Někteří firemní právníci připouštějí, že zákon může svádět ke zneužívání v zostřeném konkurenčním boji. „Podávání trestních oznámení je nezřídka užíváno k poškození či likvidaci konkurenta. Tento zákon, byť je myšlen dobře a je potřebný, rozšiřuje prostor pro taková jednání,“ podotkl Szabó z ČEZ.

Mnohem tvrdší jsou v hodnocení zákona zástupci menších firem. „Není v pořádku, že by firma měla nést plně důsledky za chování svých klíčových zaměstnanců. Je to další přehazování odpovědnosti, možný nástroj pro nekalou konkurenci a snaha o dvojité potrestání,“ zlobí se Karel Havlíček, předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků.

O autorovi| Tomáš Pergler, pergler@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče