Nevadí vám kopce?

10. srpna 2015, 00:00 - Petr Horký
10. srpna 2015, 00:00

Běhat jsem začal, aby mi to v zimě lítalo na běžkách, říká exguvernér ČNB Tůma

Když si dohaduji společné běhání se Zdeňkem Tůmou, trochu ve mně hrkne. „Ten okruh má asi 11 kilometrů. Nevadí vám kopce?“ ptá se mě do telefonu klidným hlasem. Následujících několik dní, kdy trénuji, co se dá, mě při běhu v myšlenkách žene kupředu představa asketické tváře bývalého bankovního guvernéra.

Od běžek k běhání

Máme sraz v osm ráno u ragbyového hřiště Tatry Smíchov, kde ekonom ve službách KPMG bydlí. Už od časného rána je vedro.

Minutu po osmé Zdeněk Tůma přibíhá, na paži připevněný mobil s běžeckou aplikací.

„Po vysoké škole jsem začal běhat na běžkách, a když trochu neběháte, tak vám to v zimě nelítá,“ vysvětluje ekonom, proč začal běhat. „Maratony a delší běhy jsem začal běhat později, tak deset až 12 let zpátky,“ dodává. Půlmaraton zvládl nejlépe za 1:40, maraton za 4:05, dozvídám se. Nyní prý není moc ve formě, trénovat začne až v druhé půlce srpna, kdy se začnou blížit podzimní závody.

Tůma běhá někdy po Praze takzvané objevitelské běhy, při kterých hledá nové trasy. Dnes ale poběžíme jeho osobní, domácí okruh. Běhá ho zhruba dvakrát za měsíc a většinou mu zabere hodinu a čtvrt. Po dvaceti minutách focení však Tůma oznamuje, že budeme muset plánovaný okruh zkrátit, čeká ho totiž schůzka v kanceláři. Neprotestuji.

Pak už fotografa necháváme za zády a míříme po zubatém hřebeni vrchu Skalka dolů do Košíř. Probíháme kolem několika ještě spících bezdomovců na rušnou Plzeňskou. Když ji přeběhneme, stoupáme na protější svah směrem na Cibulku. Tůma mě vede po lesních pěšinách bez lidí, kde potkáme jen jedinou pejskařku. Běžecká aplikace na Tůmově paži cosi drmolí o naší rychlosti. Soustředím se ale spíš na dech. Snídal jsem jen dva banány, takže to docela jde. Tůma měl dvě koblihy, dozvídám se.

Z lesa vyběhneme na Vidouli a po naší levé ruce se otevře výhled na sídliště Stodůlky. Chvíli běžíme po rovince, než se začneme spouštět zpátky dolů na Plzeňskou. Cestou z mírného kopce můžeme opět konverzovat.

Ptám se Tůmy, zda je běhání móda, která brzy opadne. „Jsou to takové vlny. Dřív bylo strašně populární horské kolo. Teď je to běhání a třeba silniční cyklistika. Podle mě se to nasytí, zájem trochu opadne, ale spousta lidí už běhat nepřestane,“ říká Tůma.

Běhání pro hobíky

Carlo Capalbo tvrdí, že se tu na začátku 90. let neběhalo. Tůma s tím souhlasí. „Dobře to jde poznat například podle množství běhů pro takzvané hobíky. Těch dřív bylo málo, dnes jich je hodně,“ říká Tůma cestou dolů z kopce. Sám ekonom se účastní celé řady běhů: vedle maratonu a půlmaratonu zkusil třeba horský Sky Maraton s velkým převýšením nebo Šumavský šutr.

Chvíli běžíme po Plzeňské. Pak stoupáme vzhůru, zpátky k místu, kde jsme začali. Na motolské kopce se dnes nepodíváme. Zastavujeme se po asi 45 minutách běhu. Běžecká aplikace říká, že to bylo 42 minut a uběhli jsem sedm kilometrů. Měli jsme tempo kilometr za šest minut. „Při převýšení 150 metrů to není vůbec špatné,“ hodnotí zkušený běžec. A doporučuje mi, abych zkusil alespoň půlmaraton.

Pak mi popřeje hezký den a odbíhá domů převléci se na cestu do práce. A já se jedu domů pořádně nasnídat. l •

O autorovi| Petr Horký, horky@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče