Neumíme se prodat

19. ledna 2015, 00:00 - Petr Weikert
19. ledna 2015, 00:00

Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka se chystá napodobit Andreje Babiše. Je lepší v marketingu, uznává

Bohuslav Sobotka je rok premiérem. ČSSD od jeho vstupu do Strakovy akademie ztrácí voliče, někdejšího vítěze voleb přeskočilo hnutí ANO Andreje Babiše. Pokud hledá premiér recept na úspěch, měl by si na nástěnku pověsit portréty dvou svých soupeřů – Andreje Babiše a Miloše Zemana. Jeden mu sebral voliče, druhý důvěru partnerů v Evropě. Recept na to, jak se s nimi vypořádá, prozrazuje ve velkém rozhovoru pro týdeník Euro. S prezidentem si ale poradí těžko. „Pussy Riot jsou součástí ruské kulturní opozice,“ odpovídá na jeho nedávné vulgární výroky o punkových umělkyních.

* Byl jste před pár dny v Paříži na demonstraci k uctění památky obětí teroristických útoků. Jak to na vás působilo?

Když sleduji diskusi v České republice, tak musím poznamenat, že s transparenty, vlajkami a zpěvem francouzské hymny přišli Pařížané různého původu. Na ulicích byla bezpochyby i řada muslimů. Ten atentát určitě Evropu promění. Povedou se o něm zcela jistě ještě dlouhé debaty a my musíme stanovit dělicí linii. Ta podle mě neodděluje křesťany a muslimy, ale fanatiky od ostatních lidí, kteří odmítají násilí a terorismus. To je důležité i pro diskusi, kterou vedou politici u nás.

* Vy jste prožili tu atmosféru na vlastní kůži, šli jste i kus pěšky…

Myslím, že i francouzskou vládu zaskočila ta vlna solidarity. Reagovaly všechny země Evropské unie, téměř všechny vyslaly premiéra nebo ministra zahraničí. Sešli se ale i státníci z arabských zemí nebo dalších zemí mimo Evropskou unii, třeba premiér Gruzie nebo ukrajinský prezident. Pěšky jsme opravdu šli několika ulicemi, vedle nás probíhal ten masový průvod, kterého se účastnilo přes milion lidí. Lidé na ulicích i v oknech mávali a volali, jejich reakce byla velmi přátelská. Byli rádi, že v tom nezůstali sami.

* Vy jako premiér máte přístup k informacím tajných služeb. Jaká je u nás situace s radikálním islamismem?

Tímto tématem jsme se začali ve vládě zabývat ještě před útoky v Paříži. Bylo to v době, kdy začal svůj vliv rozšiřovat Islámský stát. Po událostech v Paříži jsem se sešel s ministrem vnitra, policejním prezidentem a ředitelem Bezpečnostní informační služby. Ubezpečili mě, že nejsou žádné poznatky, které by v návaznosti na Paříž zvyšovaly bezpečnostní rizika v České republice. Rozhodli jsme se proto nepřijímat plošná bezpečnostní opatření, nicméně policie i BIS jednají v rámci svého pověření, a pakliže existují nějaká rizika, reagují na ně.

* Když se vrátíme do domácího prostředí, prezident Zeman vaši vládu pochválil ve svém vánočním poselství. Čekal jste to?

To byla asi nejlepší slova o téhle vládě, která z jeho úst za poslední rok zazněla. Vrátit lidem naději bylo koneckonců jedním z cílů této koalice. Důvěra lidí byla katastrofálně poničená po tom, co zažívali s vládou Petra Nečase.

* Miloš Zeman také řekl, že chce být prezidentem suverénní země, která v zahraniční politice nepodléhá vnějším tlakům jako v době RVHP. Jsme jako v RVHP?

Mám potíž s takovými historickými paralelami. Všechny hodně kulhají. Netroufal bych si srovnávat RVHP a Evropskou unii. O tom, jestli do EU vstoupíme, jsme se rozhodli v referendu a šlo o poměrně jasný výsledek. Oproti tomu na členství v RVHP se nás nikdo neptal. To byla organizace řízená Sovětským svazem a satelitní země tam byly do počtu. To se srovnávat nedá, tohle nemůže být základem pro seriózní debatu. Pokud jde o míru naší suverenity, i debata o evropských sankcích vůči Rusku ukázala, že vláda je připravena hájit národní zájmy, ale současně nechceme podlamovat evropskou jednotu. To znamená, že jsme schopni se dohodnout a zaujímat s ostatními zeměmi společné postoje. Ve vztahu ke krizi na Ukrajině i k islámskému radikalismu je společný postup jediná možná cesta.

* Myslíte, že se vláda s prezidentem shodne v zahraniční politice?

Na některé věci můžeme mít rozdílné pohledy, ale pokud jde o působení v NATO a Evropské unii, tak pevně věřím, že budeme schopni mluvit jedním hlasem.

* A není to málo, shodnout se na členství v NATO a EU?

Po tom, co se tady dělo v minulých letech, si myslím, že to není málo. My jsme země, která měla dva tajemníky pro Evropskou unii, což působilo dost komicky. Měli jsme prezidenta, který vyzýval k rozpuštění evropské měnové unie a nabízel své rady zemím, které by euro opustily. Měli jsme garnituru, v níž ministr zahraničí, prezident a premiér říkali každý něco jiného ve vztahu k pokračování integrace Evropské unie. Já doufám, že tahle chvíle se už opakovat nebude. Pokud budeme schopni společně realizovat politiku v Unii a NATO, je to dobrý základ pro to, aby Česko mohlo být vnímáno jako seriózní země.

* V názorech na situaci na Ukrajině se ale celkem míjíte…

Mám trochu jiný názor na vývoj historie na Ukrajině než pan prezident, ale to nám nebrání realisticky přemýšlet o tom, co je potřeba udělat nyní. Tedy podpořit reformy na Ukrajině, aby se byla schopna postavit na vlastní nohy a zvládnout reformy, které před ní leží.

* A jsou Pussy Riot podle vás bojovnicemi za lidská práva?

Pan prezident se pustil cestou, která je sporná. Myslím tím kádrování disidentů. Působit jako disident v režimu, který má silné autoritativní rysy, určitě není jednoduchá věc. Nepřipadá mi úplně fér, když se z pohodlí svobody jiné země rozhodnete ty lidi kádrovat a uplatňovat na ně jiná kritéria. Připadá mi to podobné, jako by někdo kádroval The Plastic People of the Universe v sedmdesátých letech. Možná také ty texty nebyly ideální a leccos by se jim dalo vytknout, ale oni se bouřili proti režimu a dělali to způsobem, který sami uznali za vhodný. Vyjadřovalo to jejich vlastní názor. Nechci kádrovat Pussy Riot, vnímám je jako širší součást ruské kulturní opozice. Je potřeba, aby i tam platila a mohla fungovat svoboda slova.

* Mají se upravovat protiruské sankce?

Na Rusko teď doléhá propad cen ropy. V této situaci není potřeba většího tlaku ze strany Evropy. Je potřeba dát Rusku najevo, že pokud budou platit dohody z Minsku, můžeme se bavit o tom, že sankce budou do budoucna sníženy. Evropa by v tomto měla postupovat společně, měli bychom kroky koordinovat i se Spojenými státy. To, co se stalo v Paříži, ukazuje na druhou stránku té věci, tedy že udržení politického dialogu je navzdory sankcím velmi důležité. Komunikaci s Ruskem totiž potřebujeme při řešení krizových situací ve světě. V boji proti terorismu je Rusko zcela jistě spojencem západního světa.

* Plní sankce svůj úkol?

Pokud se podaří stáhnout jakékoli ruské vojáky z východu Ukrajiny a pokud se podaří oblasti Doněcka a Luhanska integrovat do Ukrajiny, pak bude možné říci, že strategie Evropy byla úspěšná. Zatím se nám to nepovedlo a čeká nás dlouhá cesta. Bude ale také důležité, aby Ukrajina ekonomicky přežila, čili je potřeba ji podpořit v úsilí zavádět reformy. V Evropě je obava, aby se jen nepřehodila znaménka, tedy že začne místo podpory ruské proudit podpora evropská, ale k žádným reformám nedojde. V horším případě na té podpoře budou parazitovat oligarchické struktury a bude tam nadále kralovat korupce a organiChci zovaný zločin, jak o tom byla svědectví v uplynulých letech. Tlaku na reformy může pomoci asociační dohoda. Proto jsem také podpořil podepsání asociační dohody mezi EU a Ukrajinou, protože tam jsou jasné cíle, kterých tato země bude muset dosáhnout.

* Vláda se poměrně podrobně zabývá dopadem protiruských sankcí na domácí ekonomiku. Za uplynulý rok byla ta negativní čísla nevýrazná. Jaká bude situace dál?

Dopad sankcí neovlivnil zásadním způsobem vývoj české ekonomiky. Zčásti zapůsobil na náš zemědělský a potravinářský export, ale řada firem naštěstí našla nové trhy. Do budoucna je rizikem omezování vnitřních investic v Rusku, rizikové budou i nové zahraniční investice v této zemi a obtížné bude financovat export do Ruska. To může podlomit schopnosti řady českých firem. Těmto firmám by pomohlo, kdyby se krizi na Ukrajině podařilo politicky zvládnout a Rusko se začalo ekonomicky otevírat.

* Letos nebude tedy ten přímý dopad sankcí výrazný?

Může nastat selektivní dopad na některé strojírenské firmy, které exportují do Ruska, pokud se tamní vláda rozhodne uzavírat se před Západem a bude hledat dodavatele v jiných částech světa. S tím souvisí i obtížnost pojištění a financování exportu do Ruska.

* Jako předsedu ČSSD vás čeká na jaře stranický sjezd. Nepozval jste na něj politiky z ostatních stran ani prezidenta Zemana. Proč jste se k tomuto kroku rozhodl?

Je to sjezd sociální demokracie a chtěl bych, aby na něm měla prostor sociálnědemokratická politika. Nemyslím si, že sjezd by měl být platformou pro vystupování ústavních činitelů nebo zástupců jiných politických stran. Koneckonců budou mít letos své vlastní sjezdy, a co se týče pana prezidenta, má mediálního prostoru víc než dost. ČSSD zve prezidenty na sjezd jen výjimečně. Za uplynulých pětadvacet let jsme to udělali dvakrát. Jednou byl pozván Václav Klaus, jednou Miloš Zeman, pan prezident byl na našem sjezdu také krátce po svém zvolení.

* Sjezd bude mít poprvé nová pravidla. Delegáty na něj budou nominovat okresní organizace, na místě bude rekordní počet asi sedmi set lidí. Dá se taková masa uřídit?

Je to změna, kterou jsem prosadil. Počet delegátů navržených okresy se výrazně zvyšuje, delegátů z krajů přijede stejně jako minule. Nebude to tedy tak, že by přijeli jen lidé za okresy. Myslím, že to po organizační stránce zvládneme. Sociální demokracie umí dělat sjezdy při vyšším počtu delegátů. Vnímám to jako snahu stranu více demokratizovat. Chtěl bych na sjezdu také změnit pravidla pro výběr kandidátů, aby už pro krajské volby mohli podobu kandidátních listin ovlivnit všichni členové sociální demokracie.

* Není v tom také praktický aspekt? Myslím tím menší prostor pro zákulisní dohody, protože ti lidé se budou mezi sebou méně znát.

My jsme zčásti už vyhráli svůj boj s lokálními šíbry a politickými podnikateli. V některých regionech nebyla jednoduchá situace. Tento sjezd bude mnohem otevřenější a bude tam méně snah o manipulaci ze zákulisí.

* Říkáte, že jste zčásti vyhráli. Se kterými organizacemi nejste tedy jako předseda spokojen?

Co se v poslední době odehrávalo v Ústeckém kraji, nebyla pro sociální demokracii dobrá léta. Už tam ale proběhla krajská konference

a byl zvolen nový předseda, který nemá s tím, co se tam dělo, nic společného. Je to šance, aby se strana v Ústeckém kraji dokázala změnit. Delegáti na sjezdu budou rozhodovat tajně a předpokládám, že budou mít slušnou personální nabídku, pokud jde o volbu vedení strany.

* Vaše pozice při obhajování křesla šéfa strany je velmi silná. Vy jste jmenoval i některé spolustraníky, jež chcete vedle sebe ve vedení. Jakým signálem by pro vás bylo, pokud by ta jména neprošla? Mám na mysli Milana Chovance a Lubomíra Zaorálka.

Jak Luboš Zaorálek, tak Milan Chovanec odvádějí zejména v poslední době pro sociální demokracii obrovský kus práce. Skoro si nedokážu představit, že by tito dva lidé měli ve vedení chybět. Tahouni musejí být ve vedení strany.

* Proč nekandiduje další z ministrů, Svatopluk Němeček?

Nechce tříštit síly na severní Moravě. Jak jsem byl informován, sociální demokraté se na severu Moravy dohodli o tom, že chtějí prosadit Luboše Zaorálka, nebudou tříštit síly a já ten přístup Svatopluka Němečka chápu. Taky bych řekl, že má ještě hodně práce na ministerstvu zdravotnictví.

* Jmenoval jste Lubomíra Zaorálka a Milana Chovance. Které další místopředsedy si budete ve vedení přát?

Je řada dalších lidí, kteří by byli přínosem. Jan Hamáček, Martin Starec, který by měl hlídat zázemí v Lidovém domě, Míša Marxová by také neměla chybět, protože její resort je profilový pro sociální demokracii, kolegyně Arnoštová z Prahy, těch lidí může být více. Nechtěl bych zapomenout na Jiřího Dienstbiera. I to je člověk, který může ve vedení získávat pro ČSSD kladné body.

* S ním jste se ale nepohodl kvůli služebnímu zákonu, což vaše vztahy trochu ochladilo.

No, neshodli jsme se. Já jsem přece jen asi větší realista a politický praktik a dokázal jsem si představit i širší kontext, než si ho v tom zaujetí konkrétními paragrafy dokázal představit on. Myslím, že čas mi pomalu začíná dávat za pravdu. Kdybychom trvali na své krásné podobě zákona, tak dodnes není schválený.

* Když si představíte situaci po sjezdu, jak se ČSSD promění?

Určitě by bylo zajímavé, kdybychom ve vedení měli více žen. Chtěl bych, aby strana měla soudržné vedení, které má dostatečnou podporu, protože jen tak bude moci pokračovat v reformách uvnitř strany. Jde o změnu volebního řádu, aby se kandidátky otevřely nestranickým osobnostem. Už teď začínáme přemýšlet, jak budou vypadat kandidátky pro krajské volby, a já bych je chtěl velmi otevřít. Musíme se tedy podívat na úspěšné lidi kolem sebe, nestraníky, nezávislé starosty a dát jim možnost kandidovat.

* Jednou z důležitých věcí asi také bude propad preferencí, protože vás v poslední době přeskočilo ANO Andreje Babiše. Jaký je váš recept na to, vrátit ČSSD zpátky na první místo?

Ten recept se částečně skrývá v našem vítězství v senátních volbách, kdy jsme ANO dokázali porazit. Je to kombinace poctivé značky a silných osobností. Už nemůžeme spoléhat na to, že značka ČSSD je nepotopitelná letadlová loď, která i neschopného kariéristu dopraví k vysněnému cíli. Chceme stranu postavit na lidech, kteří jsou přesvědčiví, nemají žádné skandály a jsou schopni značku ČSSD posunout dopředu.

* Kteří lidé by to měli být?

Nám se podařilo v komunálních volbách získat velký počet mandátů. Máme řadu úspěšných starostů, kteří zatím nedostali šanci. Chtěl bych jim otevřít cestu. Sociální demokracie má také málo členů, asi 22 tisíc. To je málo, pokud máme být schopni předkládat voličům ve všech volbách kvalitní personální nabídku. Musíme se poohlédnout po nových lidech a získat je pro naši politiku.

* Neobáváte se toho, že se opět začnou profilovat vaši oponenti? Po volbách do sněmovny jste přece svůj post málem neustál proto, že jste zvítězili se slabým výsledkem. A teď jste ještě níže než tenkrát.

V každé straně musí být nějaký život, nějaká opozice. Klíčové ale je, jestli je v ČSSD spor o strategii, a ten já zatím nevidím. Není nikdo, kdo by kritizoval strategické věci, jako s kým máme být v koalici, není spor o vládní program, nikdo nenavrhuje rozbití vlády. Volební výsledek byl sice horší, než jsme čekali, ale volby jsme vyhráli. Dokázali jsme také sestavit vládu a její program je z osmdesáti procent programem ČSSD. Dvanáct měsíců už ho intenzivně plníme a nebudu mít problém doložit delegátům, co jsme prosadili. Řada těch věcí platí už od prvního ledna a nejde jen o zrušené poplatky ve zdravotnictví nebo nižší DPH na léky a knihy, ale i další daňové změny nebo vyšší platy ve veřejném sektoru. Sociální demokracie dokáže plnit své závazky vůči voličům.

* Tak kde je problém?

Náš koaliční partner, hnutí ANO, je marketingově schopnější. Jsou schopni lépe prodávat výsledky společné práce, kterou ve vládě a v koalici odvádíme. Tady je obrovský prostor, který bude muset ČSSD vyplnit, pokud máme vyhrávat další volby.

* Prezident vám vytýká podobu služebního zákona, podle něj nepřinese odpolitizování státní správy. Proč jste nakonec souhlasili s kompromisem a svůj původní koncept zákona neprosadili?

Vláda musí tento zákon dotáhnout do konce stůj co stůj, byť jsme se museli dohodnout s opozicí a poškorpit se s panem prezidentem. To, že není zřízeno generální ředitelství státní služby, neznamená, že by pozice náměstka pro státní službu na ministerstvu vnitra nebyla silná. Už ten fakt, že ho vybíráme v transparentním výběrovém řízení, že o jeho jmenování rozhoduje vláda, nikoli ministr, mu dává silný mandát. Je tu i velký tlak ze strany veřejnosti a médií, abychom zavádění státní služby neošvejkovali. A o tom ošvejkování nemluvím jen kvůli veřejnosti a Evropské unii, ale i kvůli nám. Chci tu reformu udělat důsledně. Bude velmi osvěžující, pokud se na klíčové pozice na ministerstvech budou důsledně dělat výběrová řízení a ti kandidáti budou muset prokázat své znalosti. Té reformě věřím, byť není v ideální podobě, kterou si představoval Jiří Dienstbier nebo na začátku já. Museli jsme přijmout kompromisy, nemyslím si ale, že by ten zákon byl zmrzačený. Profesionalizaci státní správy určitě pomůže.

* Jste spokojen s tím, jací kandidáti postoupili do konečné fáze výběrového řízení?

Vláda vybrala výběrovou komisi a já věřím, že nezklamala naši důvěru a odvedla svou práci na sto procent. Postup nechci více komentovat a dávat záminky k tomu, aby byl napadán. Pokládám ho za transparentní. Vláda v žádném případě nezasahovala do doporučení ani rozhodování té komise.

* Dvě třetiny těch kandidátů, pánové Grégr a Postránecký, přicházejí z ministerstev řízených vašimi ministry. Nepovažujete to za důkaz toho, že to odpolitizování funguje od počátku špatně?

Každé ministerstvo je někým řízeno. Důležité je, jestli jsou ti lidé odborně schopní. Komise, která je vybírala, byla složena z lidí, kteří nejsou vázáni na politické strany. Nemyslím si, že když někdo pracuje na úřadu pod ministrem z nějaké strany, nemůže být nestranickým adeptem.

* Prezident podává kvůli zákonu ústavní stížnost. Má podle vás šanci na úspěch?

Podle mého názoru ta stížnost není právně silně podložena a nemá příliš velkou šanci na úspěch. Nicméně rozhodovat bude nezávislý soud.

* Když se podíváme na státní rozpočet, proč jste se rozhodli mít při plánovaném nárůstu HDP o dvě a půl procenta stomiliardový schodek? A proč rostou o jedenáct miliard mandatorní výdaje?

Vzhledem k tomu, že mám zkušenosti z ministerstva financí a několik rozpočtů jsem sestavoval, mohu říci, že pan ministr sestavil rozpočet opatrně. Z hlediska očekávaných daňových příjmů v příštím roce to tak nepochybně je. Vnější rizika pro vývoj české ekonomiky tady jsou, ale budou existovat i rezervy pro takový možný výkyv. Nicméně nemám důvod myslet si, že by ekonomika měla v příštím roce zpomalovat. Čísla z posledních měsíců nejsou špatná. Pokud jde o šetření, tak určitě máme další ambice. Vloni se podařilo ušetřit zhruba 34 miliard korun a i letos se budeme chovat úsporně z hlediska provozu státu. Když si projdete jednotlivá ministerstva, tak vám každý ministr řekne, kolik byl schopen ušetřit například na IT službách. Na provozu, právních službách nebo outsourcingu. Jen tady na Úřadu vlády jsme snížili o polovinu náklady na outsourcing služeb.

* Ještě jinak – věříte ekonomice, že vám dovolí plnit volební program?

Můžeme si dovolit prorůstovou hospodářskou politiku, investovat do infrastruktury a připravovat se na čerpání peněz ze zdrojů EU.

* A pětimiliardový úbytek výdajů na vědu a výzkum? Proč k němu dochází?

Jsme v koalici dohodnuti, že v rámci letošního státního rozpočtu peníze na vědu a výzkum navýšíme. Dovolí nám to úspory. Meziročně tak dojde k navýšení celkového čísla.

Připadá mi to podobné, jako by někdo kádroval The Plastic People of the Universe v sedmdesátých letech. Možná také ty texty nebyly ideální a leccos by se jim dalo vytknout, ale oni se bouřili proti režimu a dělali to způsobem, který sami uznali za vhodný. Na Rusko teď doléhá propad cen ropy. V této situaci není potřeba většího tlaku ze strany Evropy. Je potřeba dát Rusku najevo, že pokud budou platit dohody z Minsku, můžeme se bavit o tom, že sankce budou do budoucna sníženy.

O autorovi| Petr Weikert, weikert@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče