Neomylný úřad

08. června 2015, 00:00 - Pavel Páral
08. června 2015, 00:00

Solárníci bodují u soudů díky tomu, že podle zákona nelze regulační úřad obelhat

Boj státu se solárníky se zatím vyvíjí nerozhodně. V prvním soudním sporu o legálnost dodatečné daně, která na výnosy z fotovoltaických elektráren platila od roku 2011, stát vyhrál nad společností BS Park II, a je tak pravděpodobné, že uspěje i v jiných sporech.

Na druhé straně žaloby Nejvyššího státního zastupitelství na Energetický regulační úřad (ERÚ), jejichž cílem je odebrat licence elektrárnám, které se údajně za podivných okolností dostaly k licencím na konci roku 2010, a platí pro ně tak výhodnější ceny, jsou fatálně neúspěšné. Z 22 žalob státní zástupci uspěli zatím jen ve dvou případech, kdy šlo o evidentně nedodělané stavby neschopné provozu. V minimálně deseti případech pak krajské soudy žaloby zamítly a žalobce podával kasační stížnost. Děje se tak, přestože ERÚ se žalobám valně nebrání a dotčené firmy se musejí samy připojovat k řízení a o své zisky bojovat víceméně samy. Důvodem je zřejmě skutečnost, že na začátku nastavená pravidla udělování licencí byla velmi neurčitá a někdy i zmatečná. Mrlínský obrat V trestní věci v odvolacím řízení u soudu v Olomouci uspěla i společnost FVE 28 vlastnící solární elektrárnu v Mrlínku u Bystřice pod Hostýnem, o jejímž sporu informoval týdeník Euro loni na počátku prosince. V jejím případě byl nepravomocně odsouzen i její bývalý jednatel Filip Šlezar pro podvod k nepodmíněnému šestiletému trestu. V tomto trestním sporu došlo ke zvratu a Vrchní soud v Olomouci prvoinstanční rozsudek zrušil a vrátil k došetření pro řadu chyb v dokazování a z důvodu nevypořádání se s důkazy obhajoby, které Krajský soud v Brně opomněl vyhodnotit a nebral v potaz.

Šlezar byl původně odsouzen za to, že měl požadovat od dodavatele stavby nepravdivé revizní zprávy o výchozí revizi elektrárny, ačkoli elektrárna nebyla dokončená. Měl tak podvést stavební úřad v Bystřici pod Hostýnem, který na jejich základě přijal rozhodnutí o povolení předčasného užívání stavby. To bylo nezbytné pro licenční řízení, které skončilo 28. prosince pravomocným přidělením licence na 25 let za výhodné ceny.

Prvoinstanční soud nebral v úvahu argumentaci obhajoby, o níž informoval loni týdeník Euro, a to sice prostý fakt, že revizi zařízení lze řádně podle předpisů provést, teprve když je elektrárna připojena k síti, a přitom předpisy vyžadují onu zmíněnou zprávu jako podmínku pro připojení. Absurdita a nesplnitelnost tohoto požadavku byla zřejmá i Vrchnímu soudu v Olomouci a ten od došetřování případu požaduje objasnění skutečnosti, zda bylo zařízení fakticky připraveno k bezpečnému provozu a zda se zástupci E. ON, který elektrárnu připojoval k síti, a ERÚ, který nakonec vydával licenci, o jejím stavu přesvědčili.

A pokud se přesvědčili, pak nemohli být Šlezarem podvedeni. Z trestního spisu mimochodem vyplývá, že zástupci E. ON, ERÚ i stavebního úřadu si osobně v prosinci 2010 prohlédli elektrárnu.

Úřad neobelžeš Právě skutečnost, že správní orgán, kterým Energetický regulační úřad je, má povinnost se přesvědčit o všech skutečnostech a teprve pak vydat správní rozhodnutí, bylo také zásadním argumentem společnosti FVE 28 v jejích zatím úspěšných soudních sporech o zachování původní, výhodnější licence, o niž ji chce Nejvyšší státní zastupitelství připravit.

Podle třetího paragrafu správního řádu totiž musí správní orgán zjistit „skutkový stav bez důvodných pochybení“. Když ho zjistí, je správní úkon udělení licence prostě a jednoduše platný. ERÚ jako správní orgán tak fakticky není možné uvést předkládáním pravdivých či nepravdivých zpráv v omyl.

Je to zdůvodňováno tím, že jakási neomylnost správního orgánu při zjišťování skutečného stavu situace je pro správní řízení nezbytná, aby fungoval elementární právní princip přiměřenosti a předvídatelnosti jeho rozhodování.

Objektivní zhodnocení stavu lze v zásadě zpochybnit jen tehdy, pokud by někdo dokázal, že příslušný pracovník úřadu spáchal nějaký trestný čin, tedy například byl uplacen žadatelem o licenci. A ani Nejvyšší státní zastupitelství ve své žalobě na ERÚ nikdy nic podobného jako uplácení či jiné ovlivňování úředníků neuvádělo, a tudíž ani nedokazovalo.

Objektivní zhodnocení stavu lze v zásadě zpochybnit jen tehdy, pokud by někdo dokázal, že příslušný pracovník úřadu spáchal nějaký trestný čin, tedy například byl uplacen žadatelem o licenci.

O autorovi| Pavel Páral • paralp@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče