Neodvratný vzestup jüanu

08. června 2015, 00:00 - LEE JONG-WHA
08. června 2015, 00:00

Přesun od jedné globální rezervní měny ke druhé bude probíhat postupně, setrvačnost nahrává dolaru

Na konci letošního roku bude Mezinárodní měnový fond (MMF) rozhodovat o tom, zda se jüan připojí k dolaru, euru, jenu a libře v koši měn, které rozhodují o hodnotě hlavního rezervního aktiva – takzvaných zvláštních práv čerpaní (SDR). Čína intenzivně tlačí na to, aby byl jüan do tohoto koše zařazen. Měl být přijat?

MMF vytvořil zvláštní práva čerpání v roce 1969 jako doplněk stávajících rezervních měn, čímž poskytl globálnímu finančnímu systému další likviditu. Role SDR se převážně omezuje na aktivity samotného fondu; jejich podíl na světových finančních trzích a v rezervách centrálních bank je zanedbatelný.

Nicméně přidání jüanu do koše měn tvořících SDR by bylo symbolickým krokem, de facto uznáním rostoucího globálního významu Číny. Jüan je už nyní významnou měnou ve světě obchodu a investic a jeho podíl na mezinárodních finančních transakcích i v rezervách centrálních bank neustále roste.

Aby splnila podmínky pro přijetí do SDR, čínská vláda značně snížila kapitálová omezení a liberalizovala finanční trh. Začlenění do mechanismu „virtuální měny“ by si vyžádalo pokračování tohoto liberalizačního procesu, který by ovšem – spolu s uvolněním kurzu jüanu – výrazně prospěl celosvětové ekonomice.

Hlavní akcionáři MMF – Spojené státy, Evropa a Japonsko – by proto přidání jüanu do SDR měli přivítat. Názory se však značně liší a především USA se zdráhají Čínu přizvat. ZRANITELNÝ SYSTÉM Celé je to ještě problematičtější, jelikož finanční krize z roku 2008 odhalila nedostatečnost mezinárodního rezervního systému, který tehdy nedokázal zajistit dostatečnou likviditu rozvíjejícím se ekonomikám.

Ty si sice od té doby vytvořily mnohem větší devizové rezervy a posílily finanční dohled a regulaci, ale nadále zůstávají zranitelné vůči vnějším otřesům, zejména proti těm ze Spojených států, eurozóny a Japonska. Ty v posledních letech uplatňovaly expanzivní měnovou politiku, ale jelikož americký Fed od kvantitativního uvolňování už upustil, rozvíjející se ekonomiky opět zasáhne náhlý úbytek likvidity v globální ekonomice.

Tato přetrvávající zranitelnost je důsledkem všeobecné neschopnosti reformovat globální měnový systém, což je imperativ, na nějž upozorňoval už začátkem roku 2009 guvernér Čínské lidové banky Čou Siao­čchuan. Podle Čouova návrhu Čína preferovala přechod na víceměnový rezervní systém, ve kterém by se výrazně víc používaly SDR a jüan, a to včetně většího zařazení do státních měnových rezerv. Ale pokus Číny dostat svou měnu do koše SDR skončil nezdarem, protože jüan nebyl „široce používaný“.

Od té doby Čína provedla sérii reforem, aby rozšířila používání jüanu v zahraničním obchodu, přímých investicích a přeshraničních finančních investicích. Zřídila po celém světě čtrnáct clearingových bank pro jüan. Loni byl spuštěn program spolupráce šanghajské a hongkongské burzy (Shanghai­ ­Hong Kong Stock Connect), který má stimulovat přeshraniční investice a rozvoj kapitálového trhu. A Čína také podepsala bilaterální smlouvy o měnovém swapu s 28 centrálními bankami, včetně Brazilské centrální banky, Bank of Canada, Evropské centrální banky a Bank of England.

Letos čínští politici naznačili, že přijde další finanční liberalizace, když zrušili stropy na úročení bankovních vkladů, čímž usnadnili zahraničním institucionálním investorům přístup na čínský kapitálový trh. Čínská lidová banka také pravděpodobně rozšíří fluktuační pásmo a přejde k flexibilnějšímu směnnému režimu.

Díky těmto krokům se jüan už stal druhou nejpoužívanější měnou v obchodním styku, když předstihl euro, a pátou nejpoužívanější měnou při mezinárodních platbách. Navíc se jüan čím dál častěji používá i při trans akcích na devizovém trhu a v oficiálních devizových rezervách.

NEHORÁZNÉ VÝHODY Čína bude samozřejmě velmi profitovat, pokud se jüan stane alternativní mezinárodní rezervní měnou, a podělí se o „nehorázné privilegium“, jemuž se nyní díky globálnímu postavení dolaru těší Spojené státy. Kromě toho, že může při mezinárodních transakcích používat vlastní měnu, by Čína mohla využít výhody „ražebného“ – tedy jistoty, že se nemusí obávat krize platební bilance.

Ale aby toho Čína dosáhla, musí se vypořádat se značnými riziky. Uvolnění kapitálových účtů a zvýšení obchodovatelnosti jüanu může vyvolat potenciálně nestabilní přeshraniční kapitálové toky, což by například mohlo způsobit rychlé zhodnocení měny. S ohledem na to lze očekávat, že Čína bude nadále do jisté míry omezovat kapitálové transakce, případně sáhne po kapitálových kontrolách.

Obecně platí, že nebude pro jüan vůbec snadné připravit americký dolar o výsadní postavení. Setrvačnost nahrává měnám, které se už široce mezinárodně používají, a Číně navíc scházejí hluboké a likvidní finanční trhy, důležitá podmínka, kterou musí každá mezinárodní rezervní měna splnit.

Dějiny napovídají, že přesun od jedné globální rezervní měny ke druhé bude pravděpodobně probíhat postupně. V tuto chvíli se Čína soustředí na to, aby dostala jüan do SDR. Hlavní akcionáři MMF by to měli pečlivě zvážit. Čím dál větší obchodovatelnost jüanu, nemluvě o pokračování kritických finančních reforem v Číně, by přispělo k vytvoření stabilnějšího a efektivnějšího globálního rezervního systému.

O autorovi| LEE JONG-WHA, profesor ekonomie a ředitel Asijského výzkumného ústavu na Korejské univerzitě, působil jako vysoký poradce bývalého jihokorejského prezidenta I Mjong­baka pro mezinárodní ekonomické záležitosti

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče