Není bistro jako bistro

20. července 2015, 00:00 - Klára Donathová
20. července 2015, 00:00

Holešovické Phill’s Twenty7 dokazuje, že i jednoduchý koncept může fungovat, když se nesoustředíte jen na formu

Posledních několik let Prahu zaplňují stále nová a nová bistra, která mají řadu společných znaků. Zpravidla je otevírají lidé profesním původem mimo gastronomii, které baví vařit, zajímají se o kávu nebo třeba víno a otevřením bistra si plní svůj sen. Na začátku neváhají investovat do architektů a grafiků, kteří vytvoří krásný prostor, stylové lístky, fotky, vizitky atd., ale často zapomínají, že ve fungujícím podniku musí také profesionálové pracovat jak na place, tak v kuchyni.

Neuplyne měsíc, aby se na scéně neobjevil další nový podnik tohoto typu. Většinou nadšeně vyrazím na první návštěvu a doufám, že tentokrát to bude jiné. Bohužel je to vždy téměř identické. Naprosto neprofesionální obsluha zpravidla servíruje jídlo okopírované ze zahraničních kuchařek nebo známých podniků, kterému k dokonalosti hodně chybí. Za barovým pultem naopak nechybí milý majitel, který vysvětluje, že podnik je teprve v záběhu, všechno se učí, a až vyladí provoz, bude všechno skvělé, ale zatím prosí o pochopení. Popravdě, po mnoha neúspěšných pokusech už moc pochopení nemám.

A řeči o tom, jak je vše poctivé, domácí a dělané s láskou, už nemůžu ani slyšet.

Vousatí muži

Když jsem před několika měsíci začala v Holešovicích kroužit kolem Phill´s Twenty7, bála jsem se vstoupit. Na první pohled to byl přesně ten typ bistra, který popisuji. Tedy krásný designově vytříbený podnik, plný mladých mužů s plnovousy a stylově oblečených slečen. Jsem ráda, že jsem si nakonec dodala odvahu. Od té doby tam totiž obědvám několikrát týdně, občas zajdu na snídani a v drtivé většině případů jsem zatím odcházela spokojená.

Twenty7 je poměrně malý podnik s hezkou přilehlou zahrádkou do ulice. V posledních týdnech bývá přes poledne zahrádka plná, ale vevnitř je příjemný chládek a obsluha na dosah, takže nezoufejte, pokud na vás venku nezbude místo. Interiér je moderní, jednoduchý a krásný. Je vidět, že je promyšleným dílem architekta, který nic neponechal náhodě.

Funkčnost převládá nad útulností, avšak v dobrém slova smyslu.

Ráno plno nebývá, místo najdete uvnitř i venku a vybírat můžete z příjemné snídaňové nabídky, která uspokojí milovníky vajec, párků, ale i sladkých snídaní v podobě palačinek, kokosových lívanců nebo třeba řeckého jogurtu s borůvkovou marmeládou. Já ráda k snídani vejce, takže mě potěšila vaječná omeleta s trochou cukety, lilku a pecorina s bílým chlebem s kousky oliv. Zvenku byla pěkně křupavá, uvnitř krásně vláčná, až jsem kuchaře původně podezřívala, že je nedodělaná. Nebyla, byla opravdu skvělá. Pokud jste zvyklí snídat ve velkém, můžete zkusit anglickou snídani ze tří vajec se slaninou, klobáskami i nezbytnými houbami, fazolemi a toasty. Po celý den tu připravují kávu z pražírny Mamacoffee, na restaurační poměry obstojně, ale ve srovnání se dvěma blízkými špičkovými kavárnami místní káva přece jen pokulhává. Pokud hledáte místo na pracovní snídani v Holešovicích a okolí, kde budete mít klid na práci a zároveň se slušně nasnídáte, udělá vám Twenty7 dobrou službu. Vzhledem k podstatě podniku sem nejraději chodím na obědy. Od malého bistra nečekám vysokou gastronomii, nažehlené ubrousky, dokonalou vinnou kartu a obsluhu v pozoru, kdykoli se objeví host ve dveřích.

Čekám, že dostanu jednoduché sezonní jídlo, obsluha bude přívětivá a znalá stručné nabídky, najím se relativně rychle a možná si dám i malou sladkou tečku z proměnlivého výběru koláčů, buchet a dortů. A přesně takové to tady je. Twenty7 nabízí přes poledne každý den jiné menu, vždy polévku v malém a velkém provedení a tři hlavní jídla, z nichž jedno bývá s železnou pravidelností nějaký zajímavý salát, druhé jsou většinou těstoviny a třetí jídlo je buď masové, nebo zeleninové.

Polévky tu zvládají velmi dobře a nikdy je při obědě nevynechám. Opakovaně jsem ochutnala ukázkový drůbeží vývar se zeleninou, jak z polední, tak ze stálé nabídky. Před pár dny mě osvěžila studená okurková polévka v podobě téměř hladkého krému ovoněná bazalkou. Opravdu dobře ochucená byla i zdejší verze mé oblíbené tomatové polévky.

Poněkud mimo místní standard byl hráškový krém s mátou, který jednak nebyl krémem, neboť byl rozmixovaný velmi nahrubo a voda se oddělovala od pevné složky polévky, a jednak obsahoval celé velké nahnědlé lístky máty, které byly v této podobě nepoživatelné. Ale znáte to, i mistr kuchař…

Slaďoučké nové brambory

Hrozně mě baví místní nabídka poledních hlavních jídel, která jde ruku v ruce se sezonou, takže se často trefí do toho, na co mám zrovna chuť. Nedávno mě potěšily cuketové placičky s novými brambory a tzatziki. Placičky byly hodně vaječné s minimem mouky, pokud tam vůbec byla, slaďoučké dobře uvařené nové brambory, tak rozdílné od rozblemcaných našedivělých brambor, které se nestydí k obědu prezentovat i podniky vyšší úrovně, a dobře ochucené osvěžující tzatziki. Přesně tak si představuji letní jídlo.

Na poledním menu mě překvapil i celý grilovaný pstruh s lehkým zeleninovým salátem a miskou dresinku na kraji talíře. U tohohle jídla, stejně jako u řady dalších, jsem si ale kladla otázku, jak majitel nastavuje ceny jídel a jak to, že podnik ještě nezkrachoval. Myslím, že žádné jídlo, které jsem tu měla, nestálo víc než 119 korun, což mi zrovna u pstruha nebo třeba krevet, které byly v polední nabídce docela nedávno, příliš nesedí. Pro nás hosty je to ovšem jen dobře. Poměr cena/výkon je tu u poledních jídel opravdu jedinečný a oběd v Twenty7 vám většinou zpříjemní den.

Zmínit bych měla i to, že se tu točí nefiltrovaný ležák z varnsdorfského pivovaru Kocour, ale pokud chcete zůstat i po obědě svěží, radím raději vyzkoušet některou z domácích limonád. Na výběr je například bazalková,

okurková, malinová, zázvorová, kaštanová nebo melounová či fialková. Limonády nejsou přeslazené, resp. spíše opravdu málo sladké a nepřestává mě bavit zkoušet stále jiné příchutě.

Na rozdíl od celé řady podniků, kde si aktuální zákonné požadavky na označení alergenů v jídlech vyložili po svém a hostům ulehčili život tím, že do nabídky uvedli, že všechna jídla obsahují všechny alergeny, tady na své hosty skutečně myslí. Alergeny jsou důsledně označeny i u jídel z denní nabídky, jedno z poledních jídel je vždy bezlepkové a bez lepku se obejdou i některé dezerty.

Aktuálně třeba letní jablečnorybízový koláč, který můžete ochutnat třeba vedle klasického cheesecaku nebo mrkvového dortu. Vyhrají si tu i s nabídkou zmrzlin, takže v průběhu roku můžete ochutnat i netradiční druhy, jako je zmrzlina ze zeleného chřestu, rakytníku nebo třeba z parmazánu.

Neříkám, že je Twenty7 dokonalé. Obsluha by určitě potřebovala trochu zrychlit a snad i zlepšit kontakt s hosty, jídla by si zasloužila o trochu hezčí servírování, jinak zajímavé saláty pořádně ochutit zálivkou atd., nutnost platit u baru je také poněkud obtěžující, ale pokud si chcete v Holešovicích zajít na snídani, rychlý oběd nebo na skleničku a něco sladkého k odpolední svačině, je Twenty7 určitě dobrá volba.

hodnocení hezké prostředí sezonní nabídka velmi dobrý poměr cena/výkon pomalejší obsluha Phill’s Twenty7 Přístavní 27/339, Praha 7 tel: 605 444 528 www.twenty7.cz Otevírací doba Po–Pá: 8.30–22.00 So: 10.00–22.00 Ne: 10.00–22.00 Všechny údaje uvedené v následující pasáži jsou přesným opisem jídelního a nápojového lístku. Případné chyby dokládají péči, jaká je věnována jejich úpravě. Výběr z jídelního lístku • English Breakfast (vejce, fazole, salsiccia, houby, toast) • 125 Kč • Omeleta, míchaná vajíčka • 85 Kč • Palačinky • 69 Kč • Srdíčka z artyčoků, restované papriky, nakládané tofu • 89 Kč • Roastbeef, bylinkové pesto, domácí majonéza • 105 Kč • Dýňová polévka se semínky • 59 Kč • Ostrá kukuřičná polévka s krevetami • 69 Kč • Grilovaná řepa s pomerančem, piniemi a gorgonzolou • 125 Kč • Risotto s tykví, šalvějí a parmazánem • 169 Kč • Pečený platýs na bylinkách, caponata • 199 Kč • Hovězí hot dog v máslové briošce, colman’s majonéza, karamelizovaná cibulka, okurkový relish, hráškové pyré • 159 Kč Výběr z nápojového lístku • Expresso • 38 Kč • Cappuccino • 50 Kč • Konvička černého čaje Asam TGFOP • 49 Kč • Horká čokoláda • 55 Kč • Domácí limonády 0,35 l • 38 Kč • Pivo točené z pivovaru Kocour 0,5 l • 42 Kč • Pinor Grigio Veneto Italy 0,15 l • 45 Kč • Pálava Přítluky 2012, zemské polosuché 0,15 l • 50 Kč • Portské Graham’s Fine Tawny 0,1 l • 120 Kč

Nejraději sem chodím na obědy. Od malého bistra nečekám vysokou gastronomii, nažehlené ubrousky, dokonalou vinnou kartu a obsluhu v pozoru, kdykoli se objeví host ve dveřích.

Recenze všech restaurací najdete na http://euro.e15.cz/toprestaurace

O autorovi| Klára Donathová, spolupracovnice redakce

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče