Nenápadný půvab konzumerismu

28. července 2014, 00:00 - BLAHOSLAV HRUŠKA
28. července 2014, 00:00

Německé miliardáře stále živí nudné spotřební zboží Vydělat velké peníze lze různě. Někdo má geniální nápad, který rozvíjí, jiný jen otáčí peníze, další ví, jak tahat finance z eráru. Při pohledu na německý žebříček miliardářů, z jehož první příčky minulý týden v 94 letech navždy odešel král diskontních prodejen Karl Albert, musí každého napadnout, že u našich západních sousedů na to jdou zoufale staromódně.

Pokud seřadíme obory podnikání v první desítce, dostaneme nudný seznam obyčejných věcí: potraviny, drogistické zboží, auta, zásilkový obchod, šrouby. Všechno konzumní produkty, kterých jsou plné domácnosti.

V top 10 je jediná investiční skupina. Jenže i její majitelé sem peníze převedli z firmy Tchibo, čímž jsme opět u nákupního košíku.

Ne tak u nás. Česká první desítka by vypadala následovně: investice, agrobyznys, uhlí, reality a pak dalších šest investorů. Zase nuda, jen jiného druhu. S výjimkou Andreje Babiše, kterého plné nákupní košíky živí, ostatní české miliardáře koncový zákazník lačnící po spotřebě tolik nezajímá. Své portfolio mají hezky rozprostřené.

A ještě jeden rozdíl bije do očí. Zatímco u nás vévodí miliardářům selfmademani první generace, v Německu, které si svou kapitalistickou vrstvu budovalo po válce od nuly, se z lidí disponujících velkým majetkem stala šlechta. Ke jmění se přichází narozením do dobré rodiny a partnera je nejlépe hledat ve spřízněné famílii. Osudy automobilových klanů Porsche, Piëch nebo Quandt hovoří za vše. Smrt patriarchy Alberta tak poukázala na sociologický paradox. Přestože konzum, či spíše konzumerismus, je symbolem rozkladu hodnot a úpadku západního světa, nakonec vytváří přinejmenším v Německu i něco, co má svůj starosvětský šarm a nenápadný půvab. Konkrétně vrstvu lidí, kteří nemají potřebu uplácet politiky, chodit na večírky, kupovat si jachty a soukromé tryskáče a žijí si svůj klidný život stranou společenského dění.

Jistě k tomu patří i klidné spaní. Zkuste se zeptat zákazníků, kteří chodí nakupovat do diskontů, objednávají si z katalogu pana Otta nebo se vozí BMW, jestli se stali obětí nějakého šizuňka a zloděje. Přejme našim výstředním kapitalistům, aby se takové stavovské noblesy někdy dožili.

Přestože konzumerismus je symbolem úpadku západního světa, nakonec vytváří přinejmenším v Německu i něco, co má svůj starosvětský šarm a nenápadný půvab.

O autorovi| BLAHOSLAV HRUŠKA, hruskab@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče