Německý strašák

09. února 2015, 00:00 - Petr Weikert
09. února 2015, 00:00

České firmy trápí minimální mzda v sousedním Německu. Když tam posílají dělníky, musejí jim platit více

Nábytkářská firma Linea ze středočeského Trubína poprvé ve své osmnáctileté kariéře vysílá na čtyři dny své zaměstnance do ciziny, konkrétně do bavorského Mnichova. Truhláři z Liney mají u tamního zlatníka montovat nábytek, který v Trubíně vyrobili. Linea má ale i jedno dost nezáviděníhodné prvenství. Je jednou z prvních českých firem, která se musí potýkat s novým německým zákonem o minimální mzdě, přisuzujícím dělníkům z Liney za práci v Německu nejméně osm a půl eura za hodinu.

Problematický zákon „Snažíme se dobrat informací o tom, jaké dokumenty máme vyplnit a kde výjezd našich lidí nahlásit. Upřímně řečeno, mám obavy, jak to celé dopadne,“ říká po několika dnech strávených zjišťováním Dana Abrahámová z vedení Liney.

Linea se dostala do nové svízele, které Němci familiárně přezdívají MiLo. Jde o mindestlohn, tedy minimální mzdu, pro niž se pravidla u našich sousedů změnila zákonem platným od prvního ledna. Zákon zaručuje nejméně osm a půl eura i zaměstnancům z cizích zemí, kteří přijedou do Německa pracovat i pro svoji domácí firmu. Právě tak jako v případě Liney.

Nejde ale jen o peníze. Novinka se pojí s řadou administrativních kroků. Kdo chce nyní poslat své zaměstnance do Německa na služební cestu nebo za prací, musí si na webu centrálního celního úřadu stáhnout patřičné formuláře. Ty jsou pochopitelně v němčině a také německy se musejí vyplnit a do celní centrály do Kolína poslat faxem. Zaměstnanci, jejichž práce není vázána na konkrétní místo, musejí mít navíc u sebe takzvaný Einsatztplan, ve kterém zaznamenají odpracovaný čas na německém území.

Německé úřady už dopředu avizovaly, že nikdo nemá brát jejich zákon na lehkou váhu. Pokuty za nedodržení povinností jsou velmi vysoké. V případě, že nebude vyplácena minimální mzda, může být zaměstnavateli udělena pokuta až do výše půl milionu eur.

Za porušení oznamovací nebo evidenční povinnosti či povinnosti poskytnout k dispozici dokumenty hrozí pokuta až do výše 30 tisíc eur. Jak budou německé úřady v Česku ověřovat, že zaměstnanec peníze opravdu dostal, není ale vůbec jasné. „Informace německého celního úřadu ohledně prokazování vyplácení minimální mzdy jsou neurčité,“ říká mluvčí Česko-německé obchodní a průmyslové komory Christian Rühmkorf. Podle výkonného člena představenstva komory Bernarda Bauera je zákon „s ohledem na všechny administrativní a finanční dopady na zahraniční podniky problematický“.

Bojkot Když si zákon přečetli speditéři, s hlavou v dlaních běželi na ministerstva dopravy, práce a průmyslu, aby se česká diplomacie ozvala. Česko podobně jako sousední Polsko začalo nakonec proti zákonu oficiálně protestovat. Přidaly se i hlasy z Bruselu. Německo zareagovalo alespoň tím, že prozatímně zastavilo uplatňování tamní minimální mzdy na zahraniční řidiče nákladních aut projíždějících přes jeho území. Zákon se totiž vztahoval i na pouhý průjezd Německem. Ústupek ale potíže speditérů nevyřešil.

Pokud je Německo jejich cílovou stanicí, zákon pro ně platí dál. „Většina firem tam jezdí, jde o velmi významný trh. V tomto smyslu trvají naše výhrady dál. Ustanovení podle nás odporují českému i evropskému právu ohledně volného pohybu zboží,“ říká Martin Felix, mluvčí sdružení dopravců Česmad Bohemia.

Zákon podle něj může mít do okolních zemí nečekaný dopad. Ustanovení o minimální mzdě se totiž nevztahují na živnostníky, kteří pracují sami na sebe. „Z řidičů se naoko stanou podnikatelé. Podpoří to rozvoj řetězení smluv, takzvaného švarcsystému,“ soudí Felix.

Některé firmy se rozhodly německou MiLo bojkotovat. Třeba Student Agency podnikatele Radima Jančury. Jeho žluté autobusy míří do Německa hned po několika linkách. „Na naše zaměstnance toto ustanovení nebudeme aplikovat. Podle našeho názoru se na mezinárodní linky zákon nevztahuje,“ říká mluvčí Student Agency Radka Šťávová. U smluvního partnera, Deutsche Bahn, pro které firma také jezdí, se Student Agency k novým pravidlům podle mluvčí hlásí.

500 000 eur je maximální výše pokuty, kterou může dostat i česká firma, když nevyplácí německou minimální mzdu svým zaměstnancům za práci na území SRN. 30 000 eur je maximální pokuta za to, že firma nenahlásí celníkům v Kolíně nad Rýnem, že posílá své zaměstnance do Německa. 8,50 eura je nyní minimální hodinová mzda v Německu. Potíž je v tom, že platí i pro Poláky, Čechy nebo Maďary, jejichž firmy do Německa své lidi posílají.

O autorovi| Petr Weikert, weikert@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče