Německé energetické plány – Energiewende

23. listopadu 2015, 00:00 - Alena Adámková
23. listopadu 2015, 00:00

Cílem je do roku 2050 získávat v Německu energii především z obnovitelných zdrojů

O Energiewende – obratu v energetice – se hovoří po celém Německu a na jejím úspěchu je závislá do jisté míry i další energetická politika Evropské unie. Ale co vlastně přesně znamená? Jaké jsou její cíle v Německu a jaké výzvy před Německou energetikou stojí?

Již na podzim roku 2010 se spolková vláda shodla na výrazném snížení emisí ze skleníkových plynů do roku 2050 – tedy krok po kroku upouštět od spotřeby uhlí, ropy a zemního plynu. Po havárii v jaderné elektrárně ve Fukušimě bylo jasné, že většina občanů odmítá riziko této technologie, a rozhodlo se tak o úplném vyřazení využívání jaderné energie do roku 2022. Bylo rozhodnuto o obratu v energetice. V energetické koncepci z roku 2010 a v rozhodnutích o urychlení přeměny energie z léta 2011 se zakotvily definice a cíle Energiewende.

Cílem je do roku 2050 získávat v Německu energii především z obnovitelných zdrojů, jako větrnou, vodní, solární, geotermální energii a podobně. Druhým pilířem je redukce spotřeby energie jejím šetrným a hospodárným využíváním. Aktuálně se průměrné pokrytí denní spotřeby elektřiny obnovitelnými zdroji v Německu pohybuje kolem 30 procent.

Obnovitelné zdroje předběhly v prvním pololetí roku 2015 výrobu energie z hnědého uhlí, před které se dostaly díky podílu 12,4

procenta, což je podle loňských údajů zvýšení o 0,6 procenta. V Německu se obnovitelné zdroje těší přednostnímu přístupu při dodávání elektřiny do soustavy a zároveň dotacím za výrobu obdobným jako v ČR. Především tyto příčiny ovlivňují jejich rapidní rozvoj. Zatímco v oblasti výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (OZE) se Německu plány na dosažení stanovených cílů poměrně daří, o podílu OZE ve vytápění a v dopravě se to zdaleka říci nedá. Nedaří se například zvyšovat prodej elektromobilů, kterých by podle plánu měl v roce 2020 jezdit po Německu rovný milion. Od teorie k praxi

Jak vypadá Energiewende v praxi? Pokud chce Německo zvyšovat dodávky energie z obnovitelných zdrojů, musí přepracovat celý svůj energetický systém. Je třeba postavit nové elektrárny, účelně je navzájem propojit a přizpůsobit se příslušným energetickým požadavkům. Bude potřeba vyvinout a zabudovat nové rozvodné sítě a stanovit nové technologie skladování energie. V budoucnu musí být elektřina v Německu transportována beze ztráty na velké vzdálenosti, jako například z větrných elektráren na severu do místa spotřeby na jihu a na západě. V současné době je při vysoké produkci elektráren na severu země nemožné přenášet dostatečný výkon na jih do míst spotřeby. Výkon je proto exportován přes Polsko, ČR a případně i do Dánska.

I přes veškerou snahu nepostupuje výstavba přenosové sítě tak rychle, jak by si energetici přáli. V Německu je totiž silný odpor regionálních skupin, který se výstavbám energetické infrastruktury brání.

Aby bylo možné vyrovnat výkyvy větrné a solární energie, musí být systém napájení schopen pružně reagovat; pokud se v daném okamžiku více energie vyprodukuje, než spotřebuje, musí být ukládána na tu dobu, kdy právě nevane vítr a nesvítí slunce. Skladování elektrické energie dnes není v takové fázi, aby bylo možné skladovat větší množství energie v řádech GWh. Jednou z metod je budování přečerpávacích vodních elektráren, které jsou svým charakterem schopné uchovávat energii po neomezenou dobu. Výstavba přečerpávacích vodních elektráren je ale velkým zásahem do krajiny a lokalizace vhodných prostor pro výstavbu je značně komplikovaná.

Rozvoj obnovitelných zdrojů energie doprovází přechod od centralizované k decentralizované výrobě energie menšími fotovoltaickými nebo bioplynovými elektrárnami.

Důsledkem pak je mnohem složitější struktura zásobování. Tu mají zajišťovat stále se rozšiřující inteligentní sítě, takzvané smart grids, elektrocentrály, úložiště energie, spotřebitelé a systém napájení ovládaný nejmodernějšími technologiemi, které se vzájemně propojí.

Energiewende se projevuje i v dalších odvětvích. V oblasti dopravy budou dále vyvíjeny elektromobily, staré budovy budou energeticky renovovány a nové budovy postaveny s ohledem na energetickou efektivitu. Spadá sem i výzkum nových energetických technologií a integrace různých součástí evropské energetické politiky.

Ja ké jsou cíle? • Vyřazení využívání jaderné energie do konce roku 2022. • Zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů na celkové hrubé spotřebě energie na 18 procent do roku 2020, do roku 2030 na 30 procent, do roku 2040 na 45 procent a do roku 2050 na 60 procent. • Zvýšení podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů na celkové hrubé spotřebě elektřiny na 35 procent do roku 2020, do roku 2030 na 50 procent, do roku 2040 na 65 procent a do roku 2050 na 80 procent. Nejdůležitějším předpokladem pro to je od ledna 2012 platná novela zákona o obnovitelných zdrojích (EEG). • Snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020 o 40 procent, do roku 2030 o 55 procent, do roku 2040 o 70 procent a do roku 2050 o 80 až 90 procent (ve srovnání s výchozím rokem 1990). • Snížení spotřeby primární energie do roku 2020 o 20 procent a do roku 2050 o 50 procent. • Zvýšení energetické produktivity na 2,1 procenta ročně, co se týče spotřeby energie. • Snížení spotřeby elektřiny do roku 2020 o deset procent a do roku 2050 o 25 procent (ve srovnání s rokem 2008). • Snížení spotřeby energie v budovách do roku 2020 o 20 procent a snížení spotřeby primárních energetických zdrojů o 80 procent do roku 2050. Rychlost renovace budov by se měla zdvojnásobit z jednoho na dvě procenta.

Mohlo by vás zajímat

Finance
Silná Evropa je podle Merkelové pro USA výhodná
500 korun navíc pro rodinu s dětmi od července 2017?
Co potřebujete vědět o pojištění pro zvířata předtím, než ho založíte
Chcete přijmout brigádníka? Rady a tipy, jak na zaměstnávání brigádníků!
Až 52 600 Kč za semestr aneb poplatky za delší studium na VŠ
Auta
Nové Audi A8 dostane unikátní podvozek, který reaguje na…
Nejlepším motorem roku 2017 je osmiválec Ferrari. Poprvé se volil také nejlepší elektromotor
Bugatti Chiron čeká na lepší pneumatiky. Pak zkusí překonat 450 km/h
Že jste ještě neviděli Porsche 911 GT2 RS? Nevadí, stejně už je vyprodané
Ducati Multistrada 1200 Enduro Pro má v hledáčku nejostřejší BMW GS
Technologie
New York Times diskuze nezruší. Hloupé komentáře bude mazat umělá inteligence
Opera 46 významně zlepšuje stabilitu a omezuje stránky na pozadí
Psaní tahem prstu funguje už i v češtině, kalkulačka umí konvertovat měny [Windows Insider]
Standard Unicode 10.0 přináší znak bitcoinu a 56 nových emoji včetně vousáče a ponožek
Paměti a SSD budou dál zdražovat, zlepšení cen může nastat až v roce 2018
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít