Německé energetické plány – Energiewende

23. listopadu 2015, 00:00 - Alena Adámková
23. listopadu 2015, 00:00

Cílem je do roku 2050 získávat v Německu energii především z obnovitelných zdrojů

O Energiewende – obratu v energetice – se hovoří po celém Německu a na jejím úspěchu je závislá do jisté míry i další energetická politika Evropské unie. Ale co vlastně přesně znamená? Jaké jsou její cíle v Německu a jaké výzvy před Německou energetikou stojí?

Již na podzim roku 2010 se spolková vláda shodla na výrazném snížení emisí ze skleníkových plynů do roku 2050 – tedy krok po kroku upouštět od spotřeby uhlí, ropy a zemního plynu. Po havárii v jaderné elektrárně ve Fukušimě bylo jasné, že většina občanů odmítá riziko této technologie, a rozhodlo se tak o úplném vyřazení využívání jaderné energie do roku 2022. Bylo rozhodnuto o obratu v energetice. V energetické koncepci z roku 2010 a v rozhodnutích o urychlení přeměny energie z léta 2011 se zakotvily definice a cíle Energiewende.

Cílem je do roku 2050 získávat v Německu energii především z obnovitelných zdrojů, jako větrnou, vodní, solární, geotermální energii a podobně. Druhým pilířem je redukce spotřeby energie jejím šetrným a hospodárným využíváním. Aktuálně se průměrné pokrytí denní spotřeby elektřiny obnovitelnými zdroji v Německu pohybuje kolem 30 procent.

Obnovitelné zdroje předběhly v prvním pololetí roku 2015 výrobu energie z hnědého uhlí, před které se dostaly díky podílu 12,4

procenta, což je podle loňských údajů zvýšení o 0,6 procenta. V Německu se obnovitelné zdroje těší přednostnímu přístupu při dodávání elektřiny do soustavy a zároveň dotacím za výrobu obdobným jako v ČR. Především tyto příčiny ovlivňují jejich rapidní rozvoj. Zatímco v oblasti výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (OZE) se Německu plány na dosažení stanovených cílů poměrně daří, o podílu OZE ve vytápění a v dopravě se to zdaleka říci nedá. Nedaří se například zvyšovat prodej elektromobilů, kterých by podle plánu měl v roce 2020 jezdit po Německu rovný milion. Od teorie k praxi

Jak vypadá Energiewende v praxi? Pokud chce Německo zvyšovat dodávky energie z obnovitelných zdrojů, musí přepracovat celý svůj energetický systém. Je třeba postavit nové elektrárny, účelně je navzájem propojit a přizpůsobit se příslušným energetickým požadavkům. Bude potřeba vyvinout a zabudovat nové rozvodné sítě a stanovit nové technologie skladování energie. V budoucnu musí být elektřina v Německu transportována beze ztráty na velké vzdálenosti, jako například z větrných elektráren na severu do místa spotřeby na jihu a na západě. V současné době je při vysoké produkci elektráren na severu země nemožné přenášet dostatečný výkon na jih do míst spotřeby. Výkon je proto exportován přes Polsko, ČR a případně i do Dánska.

I přes veškerou snahu nepostupuje výstavba přenosové sítě tak rychle, jak by si energetici přáli. V Německu je totiž silný odpor regionálních skupin, který se výstavbám energetické infrastruktury brání.

Aby bylo možné vyrovnat výkyvy větrné a solární energie, musí být systém napájení schopen pružně reagovat; pokud se v daném okamžiku více energie vyprodukuje, než spotřebuje, musí být ukládána na tu dobu, kdy právě nevane vítr a nesvítí slunce. Skladování elektrické energie dnes není v takové fázi, aby bylo možné skladovat větší množství energie v řádech GWh. Jednou z metod je budování přečerpávacích vodních elektráren, které jsou svým charakterem schopné uchovávat energii po neomezenou dobu. Výstavba přečerpávacích vodních elektráren je ale velkým zásahem do krajiny a lokalizace vhodných prostor pro výstavbu je značně komplikovaná.

Rozvoj obnovitelných zdrojů energie doprovází přechod od centralizované k decentralizované výrobě energie menšími fotovoltaickými nebo bioplynovými elektrárnami.

Důsledkem pak je mnohem složitější struktura zásobování. Tu mají zajišťovat stále se rozšiřující inteligentní sítě, takzvané smart grids, elektrocentrály, úložiště energie, spotřebitelé a systém napájení ovládaný nejmodernějšími technologiemi, které se vzájemně propojí.

Energiewende se projevuje i v dalších odvětvích. V oblasti dopravy budou dále vyvíjeny elektromobily, staré budovy budou energeticky renovovány a nové budovy postaveny s ohledem na energetickou efektivitu. Spadá sem i výzkum nových energetických technologií a integrace různých součástí evropské energetické politiky.

Ja ké jsou cíle? • Vyřazení využívání jaderné energie do konce roku 2022. • Zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů na celkové hrubé spotřebě energie na 18 procent do roku 2020, do roku 2030 na 30 procent, do roku 2040 na 45 procent a do roku 2050 na 60 procent. • Zvýšení podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů na celkové hrubé spotřebě elektřiny na 35 procent do roku 2020, do roku 2030 na 50 procent, do roku 2040 na 65 procent a do roku 2050 na 80 procent. Nejdůležitějším předpokladem pro to je od ledna 2012 platná novela zákona o obnovitelných zdrojích (EEG). • Snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020 o 40 procent, do roku 2030 o 55 procent, do roku 2040 o 70 procent a do roku 2050 o 80 až 90 procent (ve srovnání s výchozím rokem 1990). • Snížení spotřeby primární energie do roku 2020 o 20 procent a do roku 2050 o 50 procent. • Zvýšení energetické produktivity na 2,1 procenta ročně, co se týče spotřeby energie. • Snížení spotřeby elektřiny do roku 2020 o deset procent a do roku 2050 o 25 procent (ve srovnání s rokem 2008). • Snížení spotřeby energie v budovách do roku 2020 o 20 procent a snížení spotřeby primárních energetických zdrojů o 80 procent do roku 2050. Rychlost renovace budov by se měla zdvojnásobit z jednoho na dvě procenta.

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Najděte si novou práci do září
Plná zaměstnanost v ČR: čím jsme si ji zasloužili?
Obtěžují vás nevyžádané telefonáty? Návod, jak se jim vyhnout
O 20 % víc než loni: ceny bytů opět rostou
Mají Češi na elektromobil? Hyundai hodlá rozšířit dojezd až na 500 kilometrů
Auta
Povinné ručení: Jak na změnu smlouvy a snížení ceny
Galerie: Škoda Karoq se chlubí digitálním přístrojovým štítem. Taková věc tu ale byla už dávno
Nové BMW Z4 slibuje svobodu, ale počkáte si na ni až do jara 2018
Kouzlo bohaté sklizně: Zkusili jsme, jak se řídí moderní kombajn
Jeden Velorex 16/250 se dostal až do Chicaga. Teď je po renovaci a stojí přes 300 tisíc
Technologie
Tento týden podcast Cnews FM nebude
Co přinese Intel Coffee Lake do lowendu? Máme parametry Pentií, takt až 3,9 GHz
Povinné ručení: Jak na změnu smlouvy a snížení ceny
Intel už má 15W čtyřjádra pro notebooky v ceníku i s parametry, vydání je blízko
Na počítače míří nový Skype. Nebude to taková divočina jako mobilní verze
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít