Němeček lepí díry ve zdravotnictví

28. dubna 2014, 00:00 - Adéla Čabanová
28. dubna 2014, 00:00

Ministr bude testovat finanční stabilitu nemocnic, chce tak zlepšit jejich hospodaření

Pod silným tlakem ministra financí Andreje Babiše vytvořil jeho vládní kolega Svatopluk Němeček jízdní řád pro zvýšení transparence a efektivity zdravotnictví. Němečkův materiál se dá chápat po plytkém volebním programu ČSSD v této oblasti a vágním programovém prohlášení vlády jako dosud nejjasnější nástin nejbližších ministrových záměrů.

Ne že by v těchto plánech byla obsažena systémová změna zdravotnictví, která by mohla zajistit jeho dlouhodobou finanční udržitelnost. Takové ambice si ani neklade.

Každopádně docela výstižně pojmenovává díry, kterými unikají veřejné prostředky, jež by se mohly využít rozumněji.

Centrální nákupy Němeček coby bývalý ředitel fakultní nemocnice bezesporu ví, proč navrhuje podstatně zlepšit jejich řízení ministerstvem. Mají mít povinnost zveřejňovat smlouvy se svými dodavateli a jednotkové ceny nakupovaných služeb. Více než dnes chce ministerstvo zdravotnictví organizovat pro „své“ nemocnice centrální nákupy. Tak jako už v minulosti proběhly aukce na elektřinu nebo plyn, chystají se centrální nákupy kancelářského vybavení, automobilů nebo bezpečnostních služeb. Do budoucna počítá ministr i s centrálním nákupem některých zdravotnických prostředků.

Ministerstvem přímo řízené nemocnice hospodaří s polovinou všech prostředků, které v Česku jdou na lůžkovou péči. Ke zlepšení jejich hospodaření podle Němečka má přispět průběžné vyhodnocování jejich finanční stability ministerstvem.

Pro připomenutí, lepší řízení fakultních nemocnic slibovali i jiní ministři, pokroky ale byly zatím málo viditelné.

„Pokud jde o centralizaci nákupů, je s podivem, proč ministerstvo zdravotnictví již dávno nenakupuje tyto komodity centrálně a proč se zejména jednotlivé fakultní nemocnice chovají jako,nezávislé pašalíky‘ mající,dvorní dodavatele‘,“ říká Ondřej Dostál, právník z Platformy zdravotních pojištěnců.

Lepší kontroly Dalším bodem Němečkova plánu pro vyšší efektivitu je zlepšení revizní činnosti zdravotních pojišťoven. Dosud má každá ze zdravotních pojišťoven vlastní revizní lékaře. Menší pojišťovny mají sice prakticky stejný počet smluvních zdravotnických zařízení, ale nesrovnatelně menší rozpočet proti těm největším. Jejich kontrolní činnost je proto směšná. Kdyby si mohly pojišťovny vyměňovat informace, nebo dokonce spojit v revizích síly, určitě by to omezilo podvody zdravotnických zařízení.

„Ministerstvo zdravotnictví proto navrhuje novelizovat příslušné zákony v tom směru, že by zdravotním pojišťovnám bylo umožněno revizní činnost sdílet, realizovat společně, případně kontrahovat u jiné zdravotní pojišťovny. Došlo by tak k úsporám z rozsahu, snížení duplicit a zefektivnění revizní činnosti,“ uvádí se v Němečkově plánu.

Sporná přístrojová komise V rozběhu už je přístrojová komise, která má podle Němečkova plánu posuzovat účelnost pořízení drahých zdravotnických prostředků a nových technologií. Problém, který má komise řešit, patří dlouhodobě mezi největší překážky, jež maří snahy pojišťoven i ministerstva o hledání efektivity. Kdo najde dotaci na pěkný nový přístroj, nakonec vždy získá i prostředky z veřejného zdravotního pojištění na jeho provoz. I kdyby přístroj nebyl zapotřebí. Jenže Němeček se pouští do nejistých vod. „Zřízení přístrojové komise je žádoucí věc, ale vzniká zde riziko, kdo v ní bude sedět. Materiál nepíše nic o správním řízení či jiných procesních zárukách, hrozí problém podjatosti odborníků v komisích. To, kdo dostane či nedostane smlouvu na přístrojové výkony, je docela silný zásah do listinného práva na podnikání a nemůže to dělat bezprocesně nějaká komise,“ shrnuje hlavní obavy Dostál.

Komise na pořizování přístrojů má deklarovanou podporu zdravotních pojišťoven, nicméně její rozhodnutí nebudou závazná.

Němeček ale plánuje, že systém později dopracuje. „V budoucnu budou zkušenosti z fungování takzvané přístrojové komise použity pro založení agentury pro hodnocení zdravotnických technologií, plně se řídící metodikou Health Technology Assessment,“ slibuje.

Centralizace a koordinace Další navrhovaná opatření směřují k tomu, aby se o pacienty starala ta zdravotnická zařízení, která jsou právě pro ně nejvhodnější.

Pro vybrané závažné nemoci, jejichž léčba stojí hodně peněz, jsou už dnes zřízena centra. Není ale zajištěno, že se o tyto pacienty nemohou starat i jiné nemocnice, ačkoli to třeba tak dobře neumějí a nemusejí být tak kontrolované. A tak nadále léčí rakovinu i v menších nemocnicích, i když jsou na to nesrovnatelně hůř vybavené než komplexní onkologická centra.

Podle ministrových plánů zdravotní pojišťovny nemají mít možnost nasmlouvat péči vyhrazenou pro specializovaná centra v jiných nemocnicích.

Ve zcela jiné oblasti zdravotnictví dochází k podobným problémům. Pacienti, kteří jsou po akutním problému zaléčeni, často nemohou sehnat adekvátní zařízení a někdy zůstávají na lůžkách akutní péče. Sliby o koordinaci následné a dlouhodobé péče včetně domácí a paliativní ovšem také nejsou nové. Větší transparentnost Co už započalo, je zveřejňování smluv mezi zdravotními pojišťovnami a zdravotnickými zařízeními. Zatím zveřejnila Všeobecná zdravotní pojišťovna smlouvy a úhradové dodatky několika velkých nemocnic. Podmínkou toho, aby opatření přineslo světlo do případného zvýhodňování některých poskytovatelů péče, je, aby byly zveřejněny kompletní údaje.

Další plány se týkají izolovaných problémů, mohou mít ale také výrazný dopad. Pozitivní, když se provedou dobře. Mezi takové patří podřízení správy systému DRG, podle kterého jsou placené nemocnice, pod ministerstvo zdravotnictví. Mnozí dnes vytýkají chyby Národnímu referenčnímu centru, sdružení pojišťoven a nemocnic. To ale samo o sobě neznamená, že ministerstvo zdravotnictví dokáže zlepšovat systém DRG lépe.

Chystaná kategorizace a regulace úhrad zdravotnických prostředků vydávaných na poukaz i materiálu používaného v nemocnicích může přinést úspory. Stejně tak případné oživení elektronické aukcí na ceny léků v těch léčivých látkách, kde je silná konkurence výrobců.

Zpřísnění pravidel střetu zájmů pro členy orgánů zdravotních pojišťoven zase může zdravotním pojišťovnám ulevit od nežádoucích tlaků. Slibně zní také plán na hodnocení kvality zdravotnických zařízení, na zlepšení sběru dat od pojišťoven pro ministerstvo zdravotnictví nebo zákaz náboru pojištěnců přes dealery.

Vyškrábnout zbytky Celkově lze těžko spočítat, kolik by mohly vyjmenované plánované kroky přinést úspor. Jak se v České televizi shodli prezident lékařské komory Milan Kubek a ředitel VZP Zdeněk Kabátek, nebudou to žádné desítky miliard korun.

A to ani se započtením dvou zbývajících kroků, kterými chce Němečkův úřad posílit zdravotnický rozpočet. Chce vzít část peněz, které mají zdravotní pojišťovny na rezervních fondech a ve fondu provozním. Celkem takto vydoluje nějaké 1,3 miliardy korun.

Co se týká rezervního fondu, určeného pro případ katastrof, tak ten VZP už několik let vůbec neplní, ačkoli to zákon předpokládá.

Jinou rezervu zdravotní pojišťovny, které financují zdravotní péči průběžně z měsíce na měsíc, nemají.

Z provozního fondu hradí zdravotní pojišťovny veškerý svůj chod. „Od roku 1997 se provozní fond postupně snižoval ze sedmi procent na současných v průměru 3,3 procenta,“ uvádí prezident Svazu zdravotních pojišťoven Jaromír Gajdáček.

Nicméně nutno dodat, že zároveň velmi narostla základna, ze které se procento na provoz počítá. V posledních letech nejen VZP, ale i jiné zdravotní pojišťovny dokázaly na svém provozu ušetřit a část financí na něj určených daly na zdravotní péči. Podle Gajdáčka pak ale stěží můžeme očekávat, že budou zdravotní pojišťovny zlepšovat revizní činnost. „Pokud by se výdaje na provoz zdravotních pojišťoven dále snižovaly, nemusely by pak pojišťovnám zbýt peníze na povinnosti, které jim ukládá zákon, jako je například revizní činnost nebo vymáhání pohledávek,“ konstatuje Gajdáček.

Příliš levné Česko Srovnání provozních nákladů zdravotních pojišťoven (v % z celkových příjmů)

Zdroj: Svaz zdravotních pojišťoven

O autorovi| Adéla Čabanová, cabanova@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče