Nekupte ho, když je tak levné

12. srpna 2013, 00:00 - Petra Pelantová
12. srpna 2013, 00:00

Češi už drží investiční zlato v hodnotě okolo deseti miliard korun. Letošní pokles cen nastartoval další zlatou horečku

Bez ohledu na cenu zajímá zlato stále více Čechů. Zatímco v zahraničí se investoři během roku žlutého kovu vesměs zbavovali, tuzemští prodejci hlásí za letošní rok rekordní prodeje. A to i přesto, že od začátku roku do konce července ztratila unce zlata jedenadvacet procent své dolarové hodnoty. Druhé letošní čtvrtletí bylo dokonce pro zlato nejhorší od doby, kdy s ním dolar přestal být svázán. Zlatý standard přitom přestal platit před více než čtyřiceti lety. Za vyšším zájmem českého trhu stojí přebytek hotovosti mezi stále opatrnějšími investory, ale také pokles akciového trhu.

Zvláštní Češi „Vzedmula se obrovská vlna. Lidé nakupovali opravdu jako šílení,“ popisoval zájem Čechů o investiční zlato šéf České mincovny Radek Šulta přesně před rokem. V současné době hovoří podobně. „Zájem dokonce převyšuje loňský rok,“ porovnává Šulta.

Česká mincovna působí na trhu už dvacet let a v současné době patří k největším hráčům.

Loni poprvé v historii překročily její tržby 700 milionů korun, přičemž investiční zlato tvořilo 80 procent. „Z hlediska objemu zlata čekáme, že letošní rok bude ještě lepší než ten loňský,“ odhaduje. Zájem prý roste o slitky i o mince. „Češi jsou v tomto ohledu zvláštní. Místo aby nakupovali, když cena klesá, vyčkávají. A nakupují, když je cena na vrcholu,“ poznamenal Šulta.

Přestože neexistují detailní statistiky, Češi drží dle odhadů v současné době okolo deseti tun investičního zlata, což v přepočtu vychází na sumu okolo deseti miliard korun.

Za půl roku prý tuzemští investoři přikoupili 1,5 tuny investičního zlata. „Ročně se v Česku prodá zlata v hodnotě 2,5 až čtyři miliardy korun,“ odhaduje Šulta.

Rostoucí byznys Trh s investičním zlatem se v Česku za poslední dva roky rozšířil, byznys zajímá stále více firem a vyrostli další úspěšní prodejci. „Odhaduji, že budeme atakovat hranici 500 milionů korun,“ říká k letošním „zlatým“ tržbám Jan Žák, jednatel společnosti Zlaťáky.cz, která na českém trhu působí osm let. Ještě v roce 2010 dosahovaly její tržby „jen“ 30 milionů korun, o rok později už to bylo okolo dvou set. „Průměrná útrata zákazníka se velmi liší od předešlých období. Je výrazně vyšší. V roce 2011 a částečně v roce 2012 jsme byli svědky přílivu spíše začínajících investorů, kteří nakupovali především na základě rostoucí ceny, a celkově pozitivnímu sentimentu tohoto trhu. V letošním

roce jsou klienti spíše z řad zkušenějších investorů, kteří se snaží doředit portfolia atraktivní cenou,“ tvrdí Žák. Jeho společnost letos od ledna do června hlásí nárůst prodejů o 107 procent.

Jan Žák na rozdíl od některých analytiků k nákupu drahého kovu láká. „V tomto roce budeme svědky dalšího významného určení ceny. Přestože někteří analytici prognózují další propad ceny zlata, já jsem optimističtější a spíše se přikláním ke skupině, která předpokládá růstový potenciál,“ vysvětluje. „Myslím, že budeme ještě letos svědky dalšího zklamání nad výsledky ekonomik eurozóny, a to především Itálie či Španělska. V případě dalších negativních zpráv může přijít velmi prudký nárůst ceny,“ dodává Žák.

Odklon od zlata Ke konci července vycházela cena za unci zlata na 1331 amerických dolarů. Ještě na začátku roku to bylo 1681. Svého vrcholu přitom drahý kov dosáhl v září 2011, kdy cena vyšplhala na 1921 dolarů. Kdo tehdy nakoupil zlato a stále ho drží, prodělává 30 procent.

Ovšem zpět k vývoji v letošním roce. První náznak propadu ceny se objevil už během února, kdy během dvou týdnů zlato ztratilo šest procent. „Na trhu se začaly množit spekulace ohledně možného konce nepřetržitého dvanáctiletého růstu ceny této komodity. Situace a vývoj ekonomiky však tomu nenasvědčovaly, nedocházelo k žádnému rapidnímu zlepšování a ani výhledy nebyly optimistické,“ popisuje Libor Křapka, obchodní manažer pro investiční drahé kovy ve společnosti Safina, která odhaduje, že letos prodá 800 až 900 kilogramů zlata, což je meziročně 25procentní nárůst. Na českém trhu tak patří k lídrům.

Hlavní příčinou propadu cen ve druhém čtvrtletí byla skutečnost, že se od komodity odklonili investoři, kteří drželi své podíly v cenných papírech vázaných na zlato. Zbavili se cenných papírů, které byly navázané až na 500 tun zlata, jak říkají odhady, což je téměř 25 procent celosvětové roční těžby. Následný pokles ceny zlata v druhém letošním čtvrtletí byl vůbec nejhorší za posledních čtyřicet let. Na konci března se unce prodávala za 1602 amerických dolarů a o dva týdny později už to bylo 1378 dolarů, což lze zatím považovat za dno letošního roku.

„Příčinou odklonu investorů byly úvahy a následná sdělení Fedu ohledně změny monetární politiky, a především to, že centrální banka USA plánuje ukončit kvantitativní uvolňování, kdy je každý měsíc do ekonomiky doslova pumpováno 100 miliard amerických dolarů,“ vysvětluje Křapka. „I když avizované ukončování je plánováno nejdříve na polovinu roku 2014, investoři to vnímají jako negativní signál pro držbu zlata a redukují své pozice na těchto cenných papírech vázaných právě na zlato a drahé kovy,“ míní.

Zlatá česká horečka Nákupčí fyzického zlata, které opět ukazuje silné oživení, zatím chuť ztrácejí o něco pomaleji než investoři do cenných papírů vázaných na zlato. V případě České republiky lze i v tomto segmentu hovořit o zlaté horečce.

„Poptávka je nebývalá a každý měsíc překonává rekordy prodejů,“ doplňuje Libor Křapka ze společnosti Safina, která od dubna do června vykázala tržby v hodnotě 250 milionů korun, což znamená 30procentní nárůst oproti stejnému období roku 2012. Safina ovšem není jediná.

„Registrujeme enormní zájem. Po dubnovém propadu ceny vzrostly naše objemy prodaného zlata více než třikrát a zvýšený zájem registrujeme i nyní,“ potvrzuje růst poptávky Pavel Ryba, předseda představenstva společnosti Golden Gate CZ. „Došlo rovněž k více než trojnásobnému navýšení uzavřených spořicích smluv, jejichž výhodou je zejména to, že umožňují využít všech korekcí i růstů cen zlata ve prospěch investora,“ podotýká Ryba.

Desetiprocentní nárůst hlásí další z velkých hráčů – EMS Gold Investments. „Klientela se na našem trhu teprve vytváří. Po euforii v roce 2010 a 2011 se klienti postupně naučili obchodovat a s tím souvisí i sledování trhu a nastavení vhodných nákupů, zároveň se snížil nákup ze strany spekulativních obchodníků a trh se vyčistil. Je také otázkou, do jaké míry má na nákup investičního zlata vliv trvající recese,“ poznamenává Marian Hlista, jednatel společnosti EMS. Bez daně z přidané hodnoty Aktuální situaci na trhu si proto pochvalují i menší hráči. Společnost Zlaté rezervy, jejíž prodeje se pohybují okolo padesáti kilogramů zlata, hlásí za první pololetí tržby o padesát procent vyšší než loni. „Momentálně klienti vyčkávají, jak se bude cena odvíjet. V případě otočení směru očekáváme další vlnu nákupů,“ uvádí Roman Pilíšek coby jednatel a spolumajitel společnosti Zlaté rezervy.

Ruce si mnou rovněž banky, které do zlatého kolotoče naskočily stejně jako čeští investoři relativně pozdě. Tedy v době, kdy cena zlata atakovala maxima. Například Česká spořitelna, banka s největším počtem klientů, má zlato v nabídce teprve rok. Za tu dobu prý prodala celkem 170 kilogramů v hodnotě zhruba dvě stě milionů korun. „Nabídka zlata se setkala s mimořádným zájmem. Zlato dlouhodobě uchovává svoji hodnotu a i přes kolísání ceny v poslední době je o ně velký zájem. Výhodou je i to, že nákup zlata je osvobozen od daně z přidané hodnoty,“ poznamenal Petr Valenta, ředitel odboru řízení produktů finančních trhů v České spořitelně. Zatímco koupit zlato od České spořitelny lze v 77 pobočkách, vyzvednout si ho bylo ještě před několika týdny možné jen ve dvou pobočkách. Nově spořitelna rozšířila tento počet na dalších deset míst.

Ostatní banky zájem potvrzují, konkrétní čísla však nezveřejňují. „Určité navýšení objemu nákupů jsme v posledním období zaznamenali, neboť výrazný pokles ceny od dubna letošního roku někteří investoři pochopili jako zajímavou příležitost,“ říká Monika Klucová, mluvčí Komerční banky, která představila „zlatou“ nabídku před třemi lety.

Slušně si vedou i prodeje v J&T Bance, která ale vždy zdůrazňovala, že zlato je spíše vhodný prostředek k uchování hodnoty peněz než nástroj k lukrativnímu výdělku. „Nižší cena zejména letos v dubnu a květnu zvedla zájem našich klientů o nákup fyzického zlata tak, že již za necelých pět měsíců letošního roku nakoupili zlato ve stejném objemu jako za celý loňský rok,“ tvrdí šéf úseku finanční trhy J&T Banky Daniel Drahotský.

Nereálný zisk Prodejci zlata tvrdí, že v současné době je nejlepší doba k nákupu, jenže Češi se činili spíše během dubna, kdy cena padala, a teď během léta začali vyčkávat, kam až cena spadne. Podle některých expertů už ale prostor pro pokles není příliš velký. Cena se nebezpečně přiblížila k prodejním nákladům rafinerií. Češi jsou v případě investic do zlata v mírné nevýhodě, neboť musejí kromě pohybu ceny zlata zohledňovat pohyb kurzu koruny vůči dolaru. A tak zatímco zlato na burze klesá, může díky opačnému pohybu měnového kurzu v korunách vydělávat. A naopak. Když investoři nakupující zlato v dolarech vydělávají, Češi kvůli nepříznivému kurzu mohou tratit.

Stále větší vliv na konečnou cenu zlata pak mají i prodejci, kteří si k ceně zlata na burze připočítávají marži a prémii, což je poplatek za zpracování. Ještě před několika lety jich v Česku bylo pár, v současnosti jde o desítky firem. Přesný počet neexistuje, protože nemají povinnost žádné registrace a z obchodního rejstříku nelze vždy vyčíst, že prodávají investiční zlato. Každý seriózní prodejce by měl navíc garantovat odkup, jenže při porovnání prodejních a výkupních cen dosahují jednotliví hráči mnohdy dramaticky rozdílných cen. Právě tento rozdíl přitom může rozhodovat o tom, zda investor pří nákupu zlata reálně vydělá.

Například kdo chtěl pátého srpna koupit desetigramový slitek zlata u České spořitelny,

zaplatil za něj 9168 korun. Jestliže by ho ve stejný den prodal, dostal by za něj jen 8329 korun.

Jde tedy o rozdíl 839 korun. Pokud by si investor počkal, až cena zlata vzroste, a chtěl by reálně inkasovat zisk, musel by si ohlídat, aby mu zisk nespolknul právě zmiňovaný rozdíl. Ten lze u konkurenčních prodejců najít na výrazně vyšší, ale i výrazně nižší úrovni než u České spořitelny.

Kupujte, kupujte Prodejci zlata téměř bez výjimky tvrdí, že pokles je pro letošní rok už u konce, a tudíž existuje velký potenciál pro růst a výdělek.

Doporučení koupit či nekoupit však výrazně určuje fakt, kdo za příslušnou prognózou stojí. Analytické domy na rozdíl od prodejců nešetří pesimismem. Například Goldman Sachs tvrdí, že zlato zakončí letošní rok cenou okolo 1050 dolarů. Agentura Bloomberg stanovila výhled na 1300 dolarů a bankovní gigant Société Générale zase uvedl, že cena zlata by se během příštího roku měla pohybovat na úrovni 1150 dolarů.

Výhled je tak trochu jako věštba. Existuje totiž příliš mnoho neznámých, a to nejen těch již zmíněných v podobě vývoje ekonomiky eurozóny, jak varují ekonomové. Zatím totiž nenastal žádný racionální důvod k tomu, aby cena zlata dramaticky poklesla, a k poklesu přesto došlo. Byl projevem nálad investorů a změny jejich očekávání. „Kvantitativní uvolňování pokračuje. Fed je následován Zlatá centrální banka Ukázkovým prodělkem při prodeji zlata se může pochlubit Česká národní banka (ČNB). Po bitvě je ale každý generál, nutno poznamenat na obhajobu ČNB. Cena zlata, za kterou v září roku 1998 centrální banka prodala své zásoby v objemu 55,78 tuny zlata, činila pouhých 327 dolarů za trojskou unci. Z výroční zprávy ČNB za rok 1998 vyplývá, že o prodeji zlata bylo rozhodnuto po zvážení poklesu významu zlata jakožto rezervního aktiva, kvůli dlouhodobě klesající ceně zlata a nízkým výnosům z jeho držby. ČNB tehdy inkasovala 16,4 miliardy korun. Pokud by stejné množství zlata prodala česká centrální banka loni v březnu, získala by 55,51 miliardy.

Když se ČNB v roce 1998 zbavovala zlata, bylo možná opravdu výhodnější je prodat a utržené prostředky vložit do německých dluhopisů, což byl plán centrálních bankéřů tehdy v čele s guvernérem Josefem Tošovským. Jenže z dnešního pohledu se toto rozhodnutí jednoznačně nevyplatilo. Centrální banka reálně přišla o téměř devětatřicet miliard, což německé dluhopisy jistě nepřinesly.

Bank of Japan, která tiskne další a další jeny na podporu ekonomiky. Množí se spekulace ohledně další pomoci ekonomikám Slovinska a Itálie. Na Kypru došlo k zabavení části úspor vkladatelů,“ vyjmenovává rizika do budoucna Libor Křapka ze společnosti Safina a pokračuje varováním: „Celé to vede k tomu, že akciový trh se kvůli velkému volnému množství finančních prostředků odtrhl od ekonomické reality, a i když světová ekonomika nezaznamenává žádná výrazná zlepšení, akciový trh je na svých maximech. O to horší bude následné vystřízlivění a srovnání cen akcií s reálným stavem ekonomiky společností.“

Místo aby Češi nakupovali, když cena klesá, vyčkávají. A nakupují, když je cena na vrcholu.

Výhled ceny zlata na příštích několik měsíců se velmi liší v závislosti na tom, kdo jej prezentuje. 21 % o tolik klesla dolarová hodnota unce zlata od začátku letošního roku do konce července

O autorovi| Petra Pelantová, pelantova@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče