Nejsou všechno jen peníze

20. července 2015, 00:00 - Jan Novotný
20. července 2015, 00:00

Stát „gentlemansky” přenechal soukromé firmě známého fyzioterapeuta Pavla Koláře přístroje na testování sportovců

Pavel Kolář je patrně nejuznávanějším českým fyzioterapeutem s obrovským renomé. Nejen mezi sportovci, ale i mezi politiky, lobbisty a jinými vlivnými lidmi této země. Léčil například všechny tři polistopadové české prezidenty. Je nositelem několika státních vyznamenání. Mezi sportovci je populární i pro svou skromnost a vstřícnou povahu. O jeho téměř zázračných schopnostech vrátit do pohybu neposlušné části těla svědčí i to, že mu Andrej Babiš nechal v roce 2012 postavit na pražském Chodově Centrum pohybové medicíny za více než 300 milionů korun. Babiš dům dodnes vlastní, a přestože ho postavil právě pro Koláře, fyzioterapeut zde celou dobu platí nájem.

A právě sem byly před dvěma lety převezeny přístroje ministerstva vnitra, které stát předtím nakoupil za necelých šest milionů korun. Jde o kinematický analyzátor pohybu Qualisys a spiroergometrickou linku. Přístroje vlastní konkrétně Centrum sportu ministerstva vnitra, státní organizace, jejímž prvořadým úkolem je příprava českých sportovců na reprezentaci země ve světě. O tom, že nákladné přístroje na testování zdravotního stavu sportovců získá právě Kolářova společnost Kinmedica, se rozhodlo v únoru 2013.

Půjčka na Chodov

Centrum sportu tehdy přenechalo drahé vybavení nikoli přímo Kolářovi, ale Fakultě tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy. Účel smlouvy o výpůjčce, kterou má týdeník Euro k dispozici, je zřejmý: Centrum sportu přenechá vybavení výměnou za to, že fakulta zajistí diagnostiku a speciální zdravotní péči pro české sportovce a bude moci zároveň přístroje využívat k vědě a výzkumu. Na takové smlouvě mezi dvěma institucemi financovanými z veřejných prostředků by asi nebylo nic zvláštního. Až na jednu maličkost. Smlouva totiž určuje, že přístroje budou umístěny v Kolářově Centru pohybové medicíny. Přitom Univerzita Karlova ani samotná fakulta v chodovském centru nevlastní žádný podíl. Centrum pohybové medicíny vlastní výhradně realitní společnost Imoba ovládaná Andrejem Babišem.

Za ministerstvo vnitra smlouvu v té době podepisoval ředitel resortního Centra sportu Josef Nechutný. Přístroje se rozhodl přenechat Kolářově soukromé společnosti podle svých slov především kvůli dobře vyškolenému personálu a taktéž kvůli možnosti vzdělávání studentů Fakulty tělesné výchovy a sportu přímo v Centru pohybové medicíny. „Umístění přístrojů je logicky vysvětlitelné odbornou obsluhou a studenty se speciální oborovou specializací, kteří je využívají ke své edukaci,“ tvrdí Nechutný, který už dnes v Centru sportu nepůsobí. Loni se stal sportovním ředitelem Sdružení sportovních svazů ČR, druhé největší sportovní organizace v Česku hned po České unii sportu, kterou vede pražský advokát a vlivná postava ČSSD Miroslav Jansta.

Současný šéf Centra sportu ministerstva vnitra Jiří Beran tvrdí, že celou záležitost jen zdědil. „Proč jsou přístroje u pana profesora Koláře? Řekl bych, že je to pro nedostatek prostoru v Centru sportu,“ zamýšlí se Beran. Důvodem je prý také horší dopravní dostupnost Stromovky, kde Centrum sportu sídlí.

„Je tady samozřejmě možnost vrátit ty přístroje tam, kde mají být. Ale vzhledem k tomu, že je to určeno pro všechny sportovce z celé republiky, nepřipadá mi Stromovka zrovna vhodná. Pro sport je jinak fajn, ale dopravně je složitěji dostupná. Na Chodově je alespoň kde zaparkovat, tady není kde,“ namítá Beran. Dále připomíná podobně jako jeho předchůdce Josef Nechutný nedostatek vyškoleného personálu v samotném Centru sportu.

Ani bývalý, ani současný ředitel Centra sportu však nedokážou vysvětlit, proč nebylo možné přístroje jednoduše předat Fakultě tělesné výchovy a sportu, jejíž zaměstnanci umějí s těmito přístroji zacházet, jelikož už je v minulosti využívali. „Proč ty přístroje nejsou na fakultě? Teď se mě ptáte na věc, na kterou neumím odpovědět,“ říká Jiří Beran.

Kolářovi na míru

Osobou, která by měla znát odpověď nejen na tuto otázku, je někdejší děkan Fakulty tělesné výchovy a sportu Vladimír Süss. Podepsal jak smlouvu o výpůjčce mezi Centrem sportu a fakultou, tak navazující dohodu o spolupráci mezi fakultou a Kolářovou společností Kinmedica. Tato dohoda výrazně rozšiřuje možnosti komerčního využití přístrojů podle potřeb Kolářovy ordinace. Přitom Kolář neplatí státu ani korunu. Výměnou za to, že přístroje získal, je podle smluv povinen zajišťovat zdravotní péči českým sportovcům, o něž se má starat ministerstvo vnitra, a také umožnit vědu a výzkum při provozu přístrojů. O dohodě, a tedy o širší možnosti využívat přístroje k vytváření zisku soukromé společnosti navíc současný ředitel Centra sportu Jiří Beran ještě před několika týdny nic nevěděl. Tyto informace mu sdělil až týdeník Euro.

Zástupci ministerstva ani fakulty nejsou schopni říci, zda stát na provozu přístrojů v Centru pohybové medicíny prodělává či vydělává, případně kolik. Na otázku, proč nebylo možné ponechat státní přístroje za miliony na fakultě, děkan Süss odpovídá, že jejich provoz je prostě neodmyslitelně spojen s Kolářem. Bez něj údajně není možné vybavení využívat. Byl to právě bývalý děkan Süss, kdo svými podpisy pod smlouvami posvětil přesun přístrojů ke Kolářovi.

„Pokud by to bylo umístěné u nás, tak to nebude plnit ten hlavní účel – aby se zkvalitnila péče o sportovce ministerstva vnitra. Nedovedu si představit, že by ty přístroje byly někde na fakultě a pan Kolář je využíval tam. Pro fakultu je to výhodné v tom, že ty přístroje může využívat k výzkumu, aniž by za to něco platila,“ tvrdí Süss. Je nutné dodat, že Pavel Kolář na fakultě vyučuje, je členem její vědecké rady a byl donedávna zaměstnán i v Centru sportu ministerstva vnitra na zkrácený úvazek, dnes zde působí na základě dohody o pracovní činnosti. „Pavel Kolář je spolupracovníkem fakulty, a tím pádem mi nebylo divné, že ty přístroje k tomu dostane,“ říká Süss a přiznává, že při uzavírání smluv se na ekonomickou stránku příliš nedíval. „Existuje přece také gentlemanská dohoda,“ hájí se bývalý děkan.

Kolář v rozhovoru pro týdeník Euro připouští, že drahé přístroje státu využil i ke svým komerčním účelům. „Ano, to byla výhoda, která plynula z těch smluv naší společnosti,“ uvedl Kolář. Podle něj se nejednalo o smlouvy, na kterých by stát tratil. To samé si myslí i bývalý děkan Süss. „Ne, v žádném případě. Stát na tom netratí ani žádným způsobem neprofituje,“ konstatuje Süss. Ale není právě škoda v tom, že na tom stát neprofituje? Podle Süsse by fakulta pak musela stejně platit za využívání přístrojů pro vědecké účely. Tady se ale nabízí jednoduchá úvaha –nevydělala by fakulta, potažmo stát v konečném součtu více než Kolářova společnost Kinmedica? Na tuto námitku má bývalý děkan Süss k dispozici lakonickou reakci: „Nejsou všechno jen peníze, pane redaktore.“

Dvakrát totéž

Pro Pavla Koláře je celá kauza mimořádně nepříjemná. Fyzioterapeut, který si tolik zakládá na své dobré pověsti a je obdivován nejen sportovci, ale celou širokou veřejností pro své schopnosti, musí nyní řešit problematické smluvní vztahy se státem. Poté co týdeník Euro Pavla Koláře na smlouvy upozornil, byl fyzioterapeut okamžitě připraven smlouvy raději vypovědět a přístroje vrátit fakultě, než aby si kazil pověst.

Pokud však fakultě vybavení skutečně pošle zpět, bude mít sportovní škola rázem k dispozici tři kinematické analyzátory pohybu Qualisys a dvě totožné spiroergometrické linky. Fakulta totiž krátce po bezplatném předání přístrojů Kolářově společnosti v květnu 2013 nakoupila ze svých investičních prostředků druhý Qualisys za více než milion korun. Pod objednávkou je podepsán opět bývalý děkan Süss. O několik měsíců později fakulta dokonce zpracovala žádost o nákup dalšího Qualisysu a spiroergometrické linky z evropských dotací. Pod žádostí není podepsán nikdo jiný než exděkan Süss. K těmto nákupům už se Vladimír Süss odmítl týdeníku Euro vyjádřit s tím, že celá kauza je útokem na něj osobně. Süss totiž vede soudní spor s fakultou o neplatnost své výpovědi. Nové vedení školy se někdejšího děkana zbavilo kvůli údajnému pochybení při nevymáhání fakultních pohledávek. Podle Süsse však byly dluhy právně nevymahatelné.

Postoj současného vedení školy ke kauze je značně zdrženlivý. Nová děkanka Eva Kohlíková se nejprve k celé záležitosti odmítla vyjádřit a odkázala na svého proděkana Miroslava Petra. Ten zase odkázal na fakultního tajemníka Radima Zelenku, který však nemá o daných smlouvách ani o vypůjčených přístrojích podle svých slov žádné informace.

Kauza přístrojů tak připomíná horký brambor, s nímž si nové vedení fakulty neví rady. Děkanka Kohlíková následně přece jen poskytla krátký komentář. „Tyto věci se řeší, a proto by nebylo nejvhodnější se k tomu teď vyjadřovat. Bylo by vhodné, abychom to řešení nechali na našem ekonomickém a právním oddělení. Nechtěla bych ublížit ani jedné straně, je to věc, která je složitá a citlivá,“ nechala se slyšet Kohlíková.

Umístění přístrojů v Kolářově centru lze vysvětlit nároky na odbornou obsluhu.

O autorovi| Jan Novotný, novotnyj@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče