Nejsem žádný bubák

17. února 2014, 00:00 - Petr Holec
17. února 2014, 00:00

Po fiasku v krajských i sněmovních volbách táhne expremiér Jiří Paroubek na Brusel. Chce rozdávat peníze

Bývalý předseda vlády a ČSSD Jiří Paroubek, nyní šéf straničky LEV 21, se znovu hlásí do služby vlasti. Poté, co demonstrativně odmítl osobně kandidovat v loňských sněmovních volbách, protože neměl dost peněz na kampaň, takže si podle vlastních slov nemohl zaplatit přístup do médií, vyhlásil nyní kandidaturu v eurovolbách. „Občanům i naší zemi mám stále co nabídnout a rád bych své zkušenosti uplatnil ve prospěch České republiky na půdě Evropského parlamentu.

To se také pokusím lidem sdělit v předvolební kampani,“ nechal se slyšet se skromností sobě vlastní.

Aby voličům osvěžil paměť, že se z politického zapomnění nevrací nicotný muž od ohníčku, mám-li parafrázovat jeho slavnou příjmovou rozvahu „Kdo z vás to má, pánové?“, v níž si do poslaneckého platu hrdě započítal víc veřejných peněz, než měl, hlásí se nyní Paroubek v novém dokumentu LEV 21 k odkazům podobných velikánů naší historie – například Husa, Masaryka a Horákové. V eurovolbách se chce zaměřit na čtyři témata: nezaměstnanost a tvorbu pracovních míst, zvýšení kvality života a životní úrovně lidí, ochranu spotřebitelů a boj proti terorismu.

„Počítám, že když seženeme dostatečné peníze na předvolební kampaň, můžeme v eurovolbách překročit pět procent a mít dva europoslance,“ odhaduje Paroubek, zatímco spolu sedíme v kožených sedačkách v jeho pražské kanceláři. Podle svých slov potřebuje na kampaň nejméně deset milionů korun. Bez nich jde o pouhou hru na demokracii, jak už řekl před sněmovními volbami, protože u nás nemáme pluralitní média. A má peníze? „Ty věci jsou v jednání,“ říká tajemně.

Nezapomeňte na Masaryka a… Hrdličku s Janouškem!

„Tady už žádný průmysl není, tak na co si budeme hrát?“ jsou slova, jimiž muž, který ještě nedávno štěpil společnost uřvaným třídním bojem, odmítá nápad vyfotografovat se na přechodu nad zrezivělým kolejištěm opuštěné části smíchovského nádraží. „Kdyby tady nechali ještě pět let starostovat Milana Jančíka, dopadne takhle celý Smíchov,“ pokyvuje Paroubek hlavou směrem k bezútěšné pláni před námi. Namítám, že i kdysi oblíbený a poté nenáviděný Jančík, bývalý operní pěvec mluvící hlasem starého fauna, měl pro jisté lidi šarm. Ještě než stačím dodat, že podobně jako Paroubek, vyvede mě expremiér z omylu: „Pro mě žádný šarm nikdy neměl!“

Místo našeho setkání není náhodné. Paroubkova strana LEV 21, bývalí národní socialisté ČSNS 2005, sídlí v domě v přilehlé Radlické ulici. Už před dvěma lety, kdy se padlý šéf ČSSD této historicky slavné partaje zmocnil méně slavným severočeským stylem s navezenými černými delegáty, týdeník Euro informoval, že za jeho novým projektem finančně stojí i kmotři ODS Tomáš Hrdlička s Romanem Janouškem. Jména jejich známých se totiž objevila ve statutárních orgánech firmy Eukaryota, jež sídlo LEV 21 vlastní.

„Když nám (Jaroslav) Andres (bývalý člen předsednictva a mecenáš LEV 21 – pozn. red.) tu budovu ukazoval, říkal, že to má pronajaté od nějakého Janouška a strana to bude mít k dispozici za symbolickou cenu. Já ale tehdy ani nevěděl, kdo Janoušek je,“ řekl koncem roku 2011 týdeníku Euro bývalý šéf ČSNS 2005 Karel Janko, jehož Paroubek nechal vyvést policií z bouřlivého partajního sněmu. Můj novinářský kolega viděl v sídle LEV 21 někdejšího Paroubkova spin doktora Petra Dimuna, jak píše program projektu Uzdravme naši politiku. I ten je považován za součást Hrdličkovy ozdravné kúry, tentokrát naordinovanou lokální politice. „Petr Dimun pro stranu už přes rok nedělá. A s těmi dvěma pány nemáme nic společného,“ odmítá informace Paroubek. Nepotřebuju mamonařit Kdo tedy vlastně LEV 21 platí a z čeho Paroubek sám žije? Skutečně totiž nevypadá jako muž od ohníčku: jezdí novým volvem a celkem draze se obléká. S manželkou Petrou rádi nakupují nejen v Londýně, navíc nedávno koupili dva domy; jeden v Řecku, který je i s rekonstrukcí vyšel na pět milionů korun. Druhý ve Velké Chuchli, ten za 8,5 milionu. Jejich koupě manželé vysvětlovali honorářem z knih, prodejem svých bytů a hypotékou.

„Funkce předsedy strany není placená, nemám tady ani korunu. Živím se ekonomickým poradenstvím,“ chlubí se Paroubek s tím, že radí pouze soukromým firmám. Jejich jména ale nechce říct. „Navíc teď začnu přednášet na dvou vysokých školách,“ dodává se známým nádechem satisfakce v hlase.

Je to dlouhá a bolestivá sága, skoro jako latinskoamerická telenovela: expremiér si několikrát veřejně postěžoval, že nechápe, proč o jeho vědomosti ještě neprojevily zájem tuzemské vysoké školy, když u nás neexistuje moc lidí jeho formátu. „Přihlásily se potom, co jsem to řekl,“ usmívá se teď. Ve vzduchu mezi námi jako by visel nepochopený vtip.

A kdo tedy platí jeho stranu? Před loňskými sněmovními volbami si Paroubek zhrzeně

stěžoval, že sehnal pouze třetinu z 15 milionů korun, podle něj finančního minima na důstojnou předvolební kampaň. Ke dvanáctimilionovému příspěvku do stranické kasy se hlásí Petr Benda, místopředseda LEV 21. Bývalý šéf ústecké ČSSD, Paroubkův oddaný politický čistič a majitel teplické ubytovny pro sociálně slabé s méně sociálním nájemným, je současně odborným mluvčím LEV 21 pro problematiku hospodářsky zaostávajících regionů – muž na správném místě. A samozřejmě i kandidátem pro volby. Podle Paroubka je právě bývalý podnikatel z E55, jehož si někteří v Teplicích pamatují jako nejmladšího veksláka ve městě, jediným mecenášem strany. „Myslím, že Petr Benda dal straně víc peněz,“ říká expremiér. Kolik? „Já se penězi nezabývám. Na to mám lidi.“

Paroubek se penězi zabývá. Ostatně vždy jich kolem sebe měl víc, než vycházelo

z běžných propočtů. Vysoký úředník jeho bývalé vlády si myslí, že mu do života po ČSSD finančně pomohl z černých peněz na předvolební kampaň i někdejší volební manažer Lidového domu Jaroslav Tvrdík, plačtivý muž s výjimečným talentem nadělat dluhy. Právě peníze jsou údajně i jednou z hlavních motivací Paroubkovy kandidatury do europarlamentu.

Expremiér to razantně odmítá, vlastní finanční potřebě se spíš vysmívá; rád se staví do role muže, jenž v penězích může plavat, když přestane stačit voda. „Z těch osmi tisíc eur měsíčně, které bych v europarlamentu případně vydělal, věnuju každý měsíc padesát tisíc korun na veřejně prospěšné účely. Nějaké peníze vydělá i moje žena, takže nepotřebujeme mamonařit. Myslím si, že v době, kdy milion a půl lidí u nás žije na hranici chudoby a polovina národa od výplaty k výplatě, je to moje povinnost.“ Rychle nahoru a j eště rychleji dolů Paroubek se ve vysoké politice činil pouhých pět let. Způsobil ale větší průvan, než slibuje před každými volbami, které prohraje, Jana Bobošíková. Po ostudném pádu Stanislava Grosse se na jaře 2005 v podstatě z nouze stal premiérem: zdecimované špičky strany se zoufalými preferencemi tehdy seděly v Lidovém domě a prosily Jana Kohouta, aby to vzal; muž vyznávající spíš diplomatické pohodlí odmítl. Načež vedení partaje vytáhlo z klobouku Paroubka, muže nekonečného ega s pocitem křivdy, že strana nikdy nedocenila jeho politického génia. Konečně se tak chopil kormidla.

Krátce poté s ČSSD jen těsně prohrál sněmovní volby 2006, načež v roce 2008 drtivě porazil ODS v krajských volbách. Vyhrocené sněmovní volby 2010, před nimiž si nechal říkat presumptivní premiér a kdy jeho svita řídila i podobu debatního studia ČT, vyhrál s tak hubeným výsledkem, že de facto prohrál.

Premiérem se nestal, rezignoval na post šéfa strany a vítězná ČSSD odešla do opozice. Určitá ironie tak byla i v jeho pádu: někteří spolustraníci ho přesvědčovali, ať po volbách pár dnů počká, až se situace uklidní. On však nabídl v Lidovém domě rezignaci ještě v druhý volební den.

„Čekal, že ho všichni budou přesvědčovat, ať zůstane. Jenže všichni jen koukali do země a mlčeli,“ vzpomíná na rozhodující moment člen ČSSD. I proto podle něj Paroubek dodnes cítí další křivdu; počítal, že mu ČSSD za jeho služby zaplatí postem šéfa Senátu, jenže to nedopustil jeho současný šéf Milan Štěch. Bývalému členovi LEV 21 se Paroubek před časem u piva svěřil, že sice ještě má z čeho žít, nemá však vyděláno do smrti. Strana LEV 21 prý měla peníze ještě na jedny volby, ty loňské sněmovní. Pak politický konec.

Podle některých Paroubkových bývalých spolupracovníků expremiér neprožívá nejšťastnější časy. Ve straně mu zbyl jen Benda, kádr minulosti. Kromě Paroubkovy tradiční náchylnosti nenechat si poradit a hnát věci do extrémů připisují zničující vliv i jeho snobské manželce Petře posedlé nákupy značkového zboží nejen v Londýně; právě ona ho údajně hecuje a utvrzuje v pocitu výjimečnosti, jejž teď nemá kam upřít. „Já vím, to je takové jejich klišé. Já se s nimi nebavím, jsou to nechutové,“ reaguje na to Paroubek. „Moje žena je talentovaná a mimořádně inteligentní, na škole vždycky měla samé jedničky. Tito krasoduchové jí nejsou schopni tuto vysokou inteligenci odpustit, když jim tutam připomene, jak někde v hotelu sebrali papuče a podobně.“ Nebo že si moc nečistí zuby, jak říká svědek těchto připomínek.

Vždycky jsem byl nejlepší Jaký Paroubek se tedy nyní chystá na eurovolby? Uznal jeden z posledních rozených politických lídrů některé své chyby a poučil se z nich? Nebo se vrací starý dobrý řvoun, který se vždy víc než vlastním programem definoval bojem proti ostatním? Předcházející předvolební kampaně s jeho účastí se totiž zvrhly v boje s vajíčky, pouliční rvačky a nenávistný třídní boj. „Společně jsme v krajských volbách demontovali vládu, chtěli vám vzít jistoty… Naparovali se na nasvícených jevištích Evropy, teď kňučí… Shodili jsme jejich vládu, protože jsme vám to v krajských volbách slíbili,“ slyšel jsem Paroubka vyřvávat v Jindřichově Hradci na předvolebním mítinku k eurovolbám v roce 2009. Když pak jeho příznivci povalili na mítinku v Českém Krumlově na zem muže s transparentem Paroubkova myčka mozků, pochválil je tehdejší šéf ČSSD z pódia slovy: „To byl nějaký ódéesáček!“

Dnes Paroubek ničeho nelituje, žádné chyby neuznává. Zlého „bubáka“ z něj prý udělala pravicová opozice, to ona začala s politickou negací. „Vždycky je dobré, když je předvolební kampaň soubojem idejí,“ hájí svůj politický styl. „V každém prostředí taky musíte mluvit jinak, aby vám lidé rozuměli. Kdysi se mnou byl na předvolebním mítinku v Bílině bývalý chorvatský premiér, stále to mám před očima. Bylo tam takových pět set lidí, z toho čtvrtina Romů. On začal mluvit o Evropě a společném domě.

Nikdo mu nerozuměl. A nešlo samozřejmě o jazyk, ale o obsah. Říkal jsem mu, že musí mluvit o sociálních věcech, kterým lidi rozumějí. Já sám jsem pak taky mluvil jinak na setkání v Akademii věd, kde byli nejvzdělanější lidé.“

Ptám se Paroubka, proč si myslí, že lidé stále věří, že jim má jako politik co nabídnout, čímž také zdůvodňuje svou kandidaturu do eurovoleb. Nepřeceňuje se, jak bývá jeho zvykem? Přestože mu to někteří zkušenější

spolustraníci rozmlouvali, kandidoval například v krajských volbách 2012 na ústeckého hejtmana; LEV 21 získal bídných 0,49 procenta hlasů, on sám coby ústecký lídr 2,8 procenta. V loňských sněmovních volbách strana utrhla ještě bídnějších 0,07 procenta hlasů. Když Paroubek kandidoval v roce 2010 na Ústecku jako lídr ČSSD, získal 25 procent.

„V krajských volbách v roce 2012 to bylo mé první vystoupení za LEV 21. A chápu, že se mnou by byl lepší výsledek i v loňských parlamentních volbách, kdybych kandidoval,“ nabízí Paroubek typicky střízlivou odpověď. „Kdybych měl za sebou sponzory, co mi slibovali peníze v roce 2011, tak bych se do sněmovny dostal.“ Kdo to byl? „To nebudu říkat,“ odpovídá politik, který na vrcholu slávy sám sebe pasoval do role nejlepšího televizního debatéra.

V prostorné a elegantně zařízené kanceláři má Paroubek portréty dvou politiků, které obdivuje: exprezidentů Johna F. Kennedyho a Edvarda Beneše. „Měl schopnost zaujmout lidi,“ říká o Kennedym, jehož vítězství v televizní debatě nad Richardem Nixonem začalo novodobou éru předvolebních duelů, které formu povyšují nad obsah. A Beneš? „Ten měl těžký osud,“ říká expremiér. Právě po jeho vzoru chce Paroubek přivést LEV 21 politicky nalevo od středu, což je podle něj i pozice, která je mu osobně nejbližší.

„Víte, já nemusím být v politice za každou cenu,“ říká mi politik, jenž se chtěl stát po volbách v roce 2010 prezidentem. „Vydělám peníze a můžu si teď dovolit i věci, které jsem si předtím dovolit nemohl. Všechno jsem vždycky řídil dobře, nikdo neumí věci zmanažovat tak jako já. I ČSSD se mnou udělala lepší výsledek, než dělají teď.“ Asi nikdo neumí věci říkat tak jako Jiří Paroubek. l •

Petr Dimun pro stranu už přes rok nedělá. A s těmi dvěma pány (Hrdličkou a Janouškem) nemáme nic společného. Moje žena je talentovaná a mimořádně inteligentní, na škole vždycky měla samé jedničky. Někteří krasoduchové jí nejsou schopni tuto vysokou inteligenci odpustit.

O autorovi| Petr Holec, holecp@mf.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče